Věc T‑386/10
Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Koordinace zvyšování cen a výměna citlivých obchodních informací – Námitka protiprávnosti – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Rovné zacházení – Proporcionalita – Zákaz zpětné účinnosti“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 16. září 2013
1. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah – Zohlednění pokynů pro výpočet pokut – Meze – Dodržování obecných právních zásad
(Články 261 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31; sdělení Komise 2006/C 210/02)
2. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Stručný popis žalobních důvodů – Neexistence – Nepřípustnost
[Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
3. Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Rozšíření existujícího žalobního důvodu – Přípustnost
[Jednací řád Tribunálu čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 48 odst. 2]
4. Právo Evropské unie – Obecné právní zásady – Právní jistota – Legalita trestů – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 1)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Právní rámec – Článek 23 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003 – Posuzovací pravomoc, kterou Komisi svěřuje uvedený článek – Přijetí pokynů pro výpočet pokut Komisí – Porušení zásad legality trestů a právní jistoty – Neexistence
(Článek 101 odst. 1 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02)
6. Právo Evropské unie – Zásady – Zákaz zpětné účinnosti trestněprávních ustanovení – Působnost – Pokuty uložené za porušování pravidel hospodářské soutěže – Zahrnutí – Případné porušení z důvodu použití pokynů pro výpočet pokut na porušení, k němuž došlo před jejich přijetím – Předvídatelnost změn zavedených pokyny – Neexistence porušení
(Článek 101 odst. 1 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 49; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 98/C 9/03 a 2006/C 210/02)
7. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Koordinace a spolupráce neslučitelné s povinností každého podniku určovat své chování na trhu autonomním způsobem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Protisoutěžní cíl nebo účinek – Presumpce – Podmínky – Údajně nucená účast – Okolnost, jež neospravedlňuje podnik, který nevyužil možnost podat oznámení k příslušným orgánům
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Metoda výpočtu stanovená v pokynech přijatých Komisí – Výpočet základní výše pokuty – Zohlednění charakteristických rysů protiprávního jednání jako celku – Zohlednění objektivních skutečnosti souvisejících se situací každého podniku – Rozsah – Meze
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 22)
9. Kartelové dohody – Zákaz – Protiprávní jednání – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti podniku z důvodu účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek – Podmínky
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
10. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Protisoutěžní cíl – Kritéria pro posouzení – Neexistence protisoutěžních účinků na trhu – Neexistence přímé souvislosti mezi jednáním ve vzájemné shodě a spotřebitelskými cenami – Nedostatek relevance
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Horizontální kartelová dohoda v oblasti cen – Velmi závažné protiprávní jednání – Okolnosti nevylučující tuto kvalifikaci
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 23; sdělení Komise 2006/C 210/02)
12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody – Omezená účast – Podmínky – Rozsah důkazního břemene
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29 třetí odrážka)
13. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Povinnost zohlednit nedostatek znalostí podniku menší velikosti – Neexistence
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 12 a 29)
14. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Maximální výše – Výpočet – Rozlišování mezi konečnou a mezitímní částkou pokuty – Důsledky
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 druhý pododstavec)
15. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Uložení maximální částky podniku – Nižší částka v případě ostatních účastníků kartelové dohody – Porušení zásady rovného zacházení – Neexistence
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
16. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Posuzovací pravomoc Komise
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 38, 245, 246, 252, 253)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 44, 45)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 51)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 59-63)
5. Přijetí pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 Komisí v rozsahu, v němž spadalo do právního rámce stanoveného článkem 23 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003, přispělo v oblasti hospodářské soutěže k přesnějšímu vymezení posuzovací pravomoci Komise, která plyne z tohoto ustanovení, a neporušilo zásadu legality trestů, ale přispělo k jejímu dodržování.
Zaprvé přijetí pokynů Komisí svou podstatou přispívá k zajištění dodržování zásady legality trestů. V tomto ohledu pokyny obecným a abstraktním způsobem stanoví metodu, kterou si Komise stanovila pro účely stanovování výše pokut, a v důsledku toho zajišťují právní jistotu podniků. Zadruhé z bodu 2 pokynů plyne, že tyto pokyny jsou součástí právního rámce stanoveného článkem 23 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003, tedy článkem, který splňuje požadavky vyplývající ze zásad legality trestů a právní jistoty. Konečně zatřetí Komise přijetím pokynů nepřekročila meze prostoru pro uvážení, který jí přiznává čl. 23 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003.
(viz body 68-70, 78, 146)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 84-90)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 120-127, 132-134, 141)
8. Jak vyplývá z pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003, v oblasti hospodářské soutěže zahrnuje metoda používaná Komisí ke stanovení pokut dvě fáze. Komise nejprve určí základní výši pro každý podnik nebo sdružení podniků. Tato základní výše umožňuje zohlednit závažnost dotčeného protiprávního jednání, a to s přihlédnutím – v souladu s bodem 22 uvedených pokynů – k vlastním prvkům tohoto protiprávního jednání, jako jsou jeho povaha, kumulovaný podíl všech stran na trhu, zeměpisný rozsah protiprávního jednání a implementování či neimplementování protiprávního jednání. Komise poté může tuto základní částku upravit směrem nahoru nebo dolů, a to s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti charakterizující účast každého z dotyčných podniků, kteří se účastnili protiprávního jednání.
Pokud jde konkrétně o první fázi metody pro stanovení pokut, základní výše pokuty zajisté souvisí s koeficientem „závažnosti protiprávního jednání“, který odráží stupeň závažnosti protiprávního jednání jako takového. Avšak již v této první fázi jsou zohledňovány rovněž objektivní skutečnosti související se specifickou a individuální situací každého podniku, který se účastnil tohoto protiprávního jednání. Koeficient „závažnosti protiprávního jednání“ se totiž uplatní společně s dvěma individuálními objektivními parametry, a sice s hodnotou tržeb každého z těchto podniků za zboží a služby v příslušné zeměpisné oblasti uvnitř Evropského hospodářského prostoru v rozsahu, v němž se přímo či nepřímo týkají protiprávního jednání, a dále s dobou trvání jejich účasti na dotčeném globálním protiprávním jednání.
Omezená účast podniku na konstatovaném protiprávním jednání, a sice pokud jde o jedinou ze tří podskupin výrobků, či dokonce část podskupiny, je tak zohledněna Komisí při stanovování základní výše pokuty. Uvedená základní výše je totiž počítána v případě každého podniku na základě hodnoty tržeb v členském státě a pro dotyčnou podskupinu výrobků.
Komise mohla naproti tomu platně stanovit základní výši pokuty mimo jiné na základě závažnosti protiprávního jednání jako celku. Nelze tedy mít za to, že Komise byla povinna zohlednit specifickou intenzitu koluzních ujednání – byla-li by prokázána – v případě jedné z dotčených podskupin výrobků.
(viz body 147, 148, 154, 171)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 159-161, 165)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 176)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 177-181, 185-188)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 194, 197)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 203, 204)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 216-221, 223)
15. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 225)
16. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 230, 231)