ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
26. září 2013(*)
„Směrnice 2004/8/ES – Působnost – Kombinovaná výroba tepla a elektřiny a vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny – Článek 7 – Regionální režim podpory, který stanoví udělování ,zelených certifikátů‘ kogeneračním zařízením – Udělování většího množství zelených certifikátů kogeneračním zařízením, která využívají především jiné formy biomasy než dřevo nebo dřevní odpad – Zásada rovnosti a zákazu diskriminace – Články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie“
Ve věci C‑195/12,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Cour constitutionnelle (Belgie) ze dne 19. dubna 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 26. dubna 2012, v řízení
Industrie du bois de Vielsalm & Cie (IBV) SA
proti
Région wallonne,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení L. Bay Larsen, předseda senátu, J. Malenovský, U. Lõhmus, M. Safjan a A. Prechal (zpravodajka), soudci,
generální advokát: Y. Bot,
vedoucí soudní kanceláře: V. Tourrès, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. března 2013,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Industrie du bois de Vielsalm & Cie (IBV) SA E. Lemmensem a E. Kiehl, avocats,
– za belgickou vládu M. Jacobs a C. Pochet, jako zmocněnkyně, ve spolupráci s L. Deprém, avocat,
– za polskou vládu M. Szpunarem a B. Majczynou, jako zmocněnci,
– za Evropský parlament J. Rodriguesem a A. Tamásem, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi O. Beynet a K. Herrmann, jako zmocněnkyněmi,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 8. května 2013,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (Úř. věst. L 52, s. 50; Zvl. vyd. 12/03, s. 3), ve spojení s články 2 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, s. 33; Zvl. vyd. 12/02, s. 121) a s článkem 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, s. 16).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Industrie du bois de Vielsalm & Cie SA (dále jen „IBV“) a Région wallonne ve věci odmítnutí posledně jmenovaného přiznat IBV prospěch z režimu intenzivnější podpory, který stanoví poskytnutí dodatečných „zelených certifikátů“.
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 2004/8
3 Směrnice 2004/8 byla přijata v rámci politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí na základě čl. 175 odst. 1 ES.
4 Body 1, 5, 24, 26, 31 a 32 odůvodnění směrnice 2004/8 stanoví:
„(1) Možnosti kombinované výroby tepla a elektřiny pro dosahování úspor energie jsou ve Společenství v současnosti využívány nedostatečně. Podpora vysoce účinné kombinované výroby založené na poptávce po užitečném teple je ve Společenství prioritou vzhledem k možným přínosům kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud jde o úspory primární energie, vyloučení ztrát energie v rozvodné síti a snížení emisí, zejména emisí skleníkových plynů. Kromě toho může efektivní využívání energie kombinovanou výrobou tepla a elektřiny pozitivně přispět také k bezpečnosti zásobování elektřinou a ke konkurenčnímu postavení Evropské unie a jejích členských států. Proto je nezbytné přijmout opatření k zajištění lepšího využívání tohoto potenciálu na vnitřním trhu s energií.
[...]
(5) Zvýšené využívání kombinované výroby tepla a elektřiny zaměřené na dosahování úspor primární energie by mohlo být důležitou součástí souboru opatření nezbytných ke splnění Kjótského protokolu k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu [dále jen ,Kjótský protokol‘] [...]
[...]
(24) Veřejná podpora musí být v souladu s pokyny Společenství o státních podporách pro ochranu životního prostředí [Úř. věst. 2001, C 37, s. 3, dále jen ,pokyny Společenství‘], včetně ustanovení o zákazu kumulace podpor. Tyto pokyny v současnosti dovolují určité typy státní podpory, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou prospěšná pro ochranu přírodního prostředí, protože účinnost konverze je zvláště vysoká nebo tato opatření dovolují snížit spotřebu energie nebo je tento výrobní proces méně škodlivým pro životní prostředí. Tato podpora bude v některých případech nezbytná pro další využívání možností kombinované výroby tepla a elektřiny, zejména pro nezbytnost zahrnutí externích nákladů do nákladů vnitřních.
[...]
(26) Členské státy provozují různé mechanismy podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitrostátní úrovni, včetně investiční podpory, osvobození od daně nebo snížení daně, zelených certifikátů a režimů přímé cenové podpory. Jedním z důležitých prostředků pro dosažení cíle této směrnice je zaručit, za účelem zachování důvěry investorů, řádné fungování těchto mechanismů do zavedení harmonizovaného rámce Společenství. Komise má v úmyslu sledovat tuto situaci a podat zprávu o získaných zkušenostech s uplatňováním režimů státních podpor.
[...]
(31) Celková účinnost a dlouhodobá udržitelnost kombinované výroby tepla a elektřiny závisí na mnoha faktorech, zejména na použité technologii, druzích paliva, křivkách zatížení, velikosti jednotky a také na vlastnostech tepla. [...]
(32) Podle zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou uvedeny v článku [5 ES], by obecné zásady vymezující rámec podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitřním trhu s energií měly být stanoveny na úrovni Společenství, avšak stanovení podrobných úprav provádění by mělo být ponecháno členským státům, aby si tak každý členský stát mohl zvolit režim, který nejlépe odpovídá jeho konkrétní situaci. Tato směrnice se omezuje na minimum nutné k dosažení uvedených cílů a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.“
5 Podle článku 1 směrnice 2004/8 je jejím účelem „zvýšit energetickou účinnost a zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple a úspor primární energie na vnitřním trhu s energií s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám.“
6 Článek 2 směrnice 2004/8 s nadpisem „Oblast působnosti“ stanoví, že se tato směrnice „vztahuje na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny vymezenou v článku 3 a na technologie kombinované výroby tepla a elektřiny uvedené v příloze I.“
7 Článek 3 téže směrnice stanoví:
„Pro účely této směrnice se rozumí:
a) ,kombinovanou výrobou tepla a elektřiny‘ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;
b) ,užitečným teplem‘ teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení;
[...]
i) ,vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny‘ kombinovaná výroba tepla a elektřiny splňující kritéria přílohy III;
[...]
l) ,kogenerační jednotkou‘ jednotka, která může pracovat v režimu kombinované výroby tepla a elektřiny;
[...]
Kromě toho se použijí odpovídající definice uvedené ve směrnicích 2003/54/ES a 2001/77/ES.“
8 Článek 7 směrnice 2004/8, nadepsaný „Režimy podpory“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:
„1. Členské státy zajistí, aby podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, pro existující i budoucí jednotky, byla založena na poptávce po užitečném teple a na úsporách primární energie z hlediska dostupných možností snižování poptávky po energii pomocí jiných ekonomicky proveditelných opatření nebo opatření výhodných z hlediska životního prostředí, jako jsou jiná opatření energetické účinnosti.
2. Aniž jsou dotčeny články [87 ES] a [88 ES], hodnotí Komise uplatňování mechanismů podpory používaných v členských státech, podle kterých provozovatel systému kombinované výroby obdrží na základě předpisů vydaných orgány veřejné moci přímou nebo nepřímou podporu, která může způsobit omezení obchodu.
Komise posoudí, zda tyto mechanismy přispívají k dosažení cílů uvedených v článku [6 ES] a v čl. [174 odst. 1 ES].“
9 Příloha III směrnice 2004/8 zejména stanoví:
„a) Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny
Pro účely této směrnice musí vysoce účinná kombinovaná výroba splňovat tato kritéria:
– kombinovaná výroba kogeneračních jednotek musí zajišťovat úspory primární energie vypočtené podle písmene b) ve výši alespoň 10 % ve srovnání s referenčními údaji za oddělenou výrobu tepla a elektřiny,
[...]“
Směrnice 2001/77
10 Směrnice 2001/77 byla zrušena směrnicí 2009/28 od 1. ledna 2012. Na základě čl. 26 odst. 1 posledně uvedené směrnice však byly zejména články 2 a 4 směrnice 2001/77 zrušeny s účinkem od 1. dubna 2010.
11 Směrnice 2001/77 byla přijata na základě čl. 175 odst. 1 ES.
12 Body 1, 2, 8, 14, 15 a 19 odůvodnění směrnice 2001/77 stanovily:
„(1) V současné době je potenciál využívání obnovitelných zdrojů energie ve Společenství nedostatečný. Společenství uznává potřebu podporovat obnovitelné zdroje energie jako prioritní opatření, jelikož jejich využívání přispívá k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji. Kromě toho umožňuje vytvořit lokální zaměstnanost, může mít pozitivní dopad na sociální soudržnost, přispět k bezpečnosti zásobování a umožňuje splnit rychleji cíle z Kjóta. Proto je nutné zajistit, aby tento potenciál byl lépe využíván v rámci vnitřního trhu s elektřinou.
(2) Podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie je významnou prioritou Společenství [...] z důvodů bezpečnosti a diverzifikace zásobování elektřinou, ochrany životního prostředí a sociální a hospodářské soudržnosti. [...]
[...]
(8) Využívají-li členské státy jako zdroj energie odpad, musí dodržet současné právní předpisy Společenství o nakládání s odpadem. [...] Podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být v souladu s cíli Společenství, zejména s ohledem na hierarchii zpracování odpadu. [...]
[...]
(14) Členské státy provozují na vnitrostátní úrovni různé systémy podpory obnovitelných zdrojů energie, včetně zelených osvědčení, investiční pomoci, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně a programů přímé cenové podpory. Důležitým prostředkem k dosažení účelu této směrnice je zaručit řádné fungování těchto systémů, dokud nezačne fungovat rámec Společenství, aby byla zachována důvěra investorů.
(15) Je příliš brzy na rozhodnutí o rámci Společenství týkajícím se programů podpory [...]
[...]
(19) Při podpoře vývoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní dopad na regionální a místní možnosti vývoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.“
13 Podle článku 1 směrnice 2001/77 je jejím „účelem [...] podporovat zvýšení příspěvku obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny na vnitřním trhu s elektřinou a vytvořit základnu pro odpovídající budoucí rámec Společenství“.
14 Článek 2 uvedené směrnice stanovil:
„Pro účely této směrnice se používají tyto definice:
a) ,obnovitelnými zdroji energie‘ se rozumějí obnovitelné nefosilní zdroje energie (vítr, sluneční energie, geotermální energie, energie vln a přílivu, energie vody, biomasa, plyn ze skládek, z čistíren odpadních vod a bioplyny);
b) ,biomasou‘ se rozumí biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu;
[...]“
15 Článek 3 odst. 1 téže směrnice měl následující znění:
„Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu větší spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v souladu se státními směrnými cíli uvedenými v odstavci 2. Tyto kroky musí být úměrné cíli, kterého má být dosaženo.“
16 Článek 4 směrnice 2001/77, nadepsaný „Programy podpory“, stanovil:
„1. Aniž jsou dotčeny články [87 ES] a [88 ES], vyhodnotí Komise uplatňování systémů užívaných v členských státech, podle nichž výrobce elektřiny dostává přímou nebo nepřímou podporu na základě nařízení vydaných orgány veřejné moci, a jež by mohly mít za následek omezení obchodu, přičemž se má za to, že tyto systémy přispívají k cílům stanoveným v článcích [6 ES] a [174 ES].
2. Komise nejpozději do 27. října 2005 předloží podrobně dokumentovanou zprávu o zkušenostech získaných při uplatňování a současné existenci různých systémů uvedených v odstavci 1. [...] Tato zpráva je případně doprovázena návrhem na rámec Společenství s ohledem na programy podpory pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie.
Návrh na rámec by měl:
[...]
c) zohlednit povahu různých obnovitelných zdrojů energie, společně s různými technologiemi a zeměpisnými rozdíly;
[...]“
Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí
17 Bod 202 pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. 2008, C 82, s. 1, dále jen „pokyny“) stanoví, že těmito pokyny se od 2. dubna 2008 nahrazují pokyny Společenství uvedené v bodě 24 odůvodnění směrnice 2004/8.
18 Článek 112 pokynů, obsažený v oddíle 3.1.7. a nadepsaný „Podpora na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie“, zejména stanoví:
„Environmentální investiční podpora a provozní podpora na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie se považuje za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. [87 odst. 3 písm. c) ES] za předpokladu, že kogenerační jednotka odpovídá definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie uvedené v bodě 70 odst. 11 [...]“
19 Bod 70 pokynů zní takto:
„Pro účely těchto pokynů se rozumí:
[...]
11) vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny: kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje podmínky vyplývající z přílohy III směrnice 2004/8/ES [...]“
Právo valonského regionu
20 Článek 2 nařízení Valonského regionu ze dne 12. dubna 2001 o organizaci regionálního trhu s elektřinou (Moniteur belge ze dne 1. května 2001, s. 14118), ve znění nařízení ze dne 4. října 2007 (Moniteur belge ze dne 26. října 2007, s. 55517, dále jen „nařízení z roku 2001“), obsahuje v bodech 7, 9, 11 a 14 následující definice:
„7. ,vysoce kvalitní kombinovaná výroba tepla a elektřiny‘: kombinovaná výroba tepla a elektřiny, navržená v závislosti na potřebách tepla nebo chladu zákazníka, kterou se dosahuje úspor energie ve srovnání s oddělenou výrobou stejného množství tepla, elektřiny a případně chladu v referenčních moderních zařízeních, jejichž roční provozní účinnost každoročně definuje a zveřejňuje Commission wallonne pour l’énergie (Valonská komise pro energii, CWaPE);
[...]
9. ,obnovitelné zdroje energie‘: každý zdroj energie, jiný než fosilní paliva a štěpné materiály, jehož spotřeba neomezuje jeho budoucí využití, zejména vodní, větrná, solární a geotermální energie a energie z biomasy;
[...]
11. ,zelená elektřina‘: elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce kvalitní kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jejíž výrobní proces dosahuje míry snížení emisí oxidu uhličitého alespoň o 10 % ve srovnání s emisemi oxidu uhličitého, které jsou každoročně definovány a zveřejňovány CWaPE, pocházejícími z klasické výroby v referenčních moderních zařízeních, jak jsou uvedeny v čl. 2 odst. 7;
[...]
14. ,zelený certifikát‘: převoditelný certifikát udělovaný výrobcům zelené elektřiny podle článku 38 a určený prostřednictvím povinností uložených dodavatelům a správcům sítí k podpoře rozvoje zařízení na výrobu zelené elektřiny“.
21 Článek 37, který se nachází v kapitole X nařízení z roku 2001 a je nadepsán „Podpora obnovitelných zdrojů energie a vysoce kvalitní kombinované výroby tepla a elektřiny“, stanoví:
„K podpoře rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce kvalitní kombinovanou výrobou tepla a elektřiny zavádí vláda systém zelených certifikátů.“
22 Článek 38 odst. 2 a 3 nařízení z roku 2001 stanoví:
„2. Zelený certifikát se vydá za množství vyrobených kWh odpovídajících 1 MWh vydělené mírou dosaženého snížení emisí oxidu uhličitého.
Míra dosaženého snížení emisí oxidu uhličitého se určí jako podíl snížení emisí oxidu uhličitého dosaženého dotčeným procesem a emisí oxidu uhličitého klasického procesu výroby elektřiny, jehož emise jsou každoročně definovány a zveřejňovány CWaPE. Tato míra dosaženého snížení emisí oxidu uhličitého je omezena na 1 v případě výroby připadající na zařízení s výkonem vyšším než 5 MW. Pod tímto prahem je omezena na 2.
3. Pokud však zařízení, které využívá především biomasu s výjimkou dřeva pocházející z průmyslových činností prováděných v místě výrobního zařízení, využívá zcela inovativní postup a zapadá do perspektivy trvale udržitelného rozvoje, může vláda po obdržení stanoviska CWaPE ke zcela inovativní povaze využívaného postupu rozhodnout o omezení míry dosaženého snížení emisí oxidu uhličitého na 2, pokud jde o celou výrobu zařízení vyplývající ze součtu výkonů vyvinutých na stejném místě výroby, s horní hranicí 20 MW.
[...]“
23 Článek 57 nařízení ze dne 17. července 2008, kterým se mění nařízení ze dne 12. dubna 2001 o organizaci regionálního trhu s elektřinou, stanoví:
„Článek 38 odst. 3 [nařízení z roku 2001] se vykládá v tom smyslu, že vynětí zařízení využívajících dřevo ze systému, který toto nařízení stanoví, se vztahuje na zařízení využívající jakýkoliv celulózový materiál získaný ze dřeva všech listnatých a jehličnatých stromů bez výjimky (včetně rychle či velmi rychle rostoucích dřevin) před nebo po jakémkoli druhu zpracování“.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
24 IBV je dřevozpracujícím závodem provozujícím kogenerační zařízení, jehož prostřednictvím zpracovává zbytky pocházející především z této činnosti, za účelem zajištění vlastního zásobování energií.
25 Dne 23. června 2008 IBV požádala o dodatečné zelené certifikáty uvedené v čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001. Valonská vláda tuto žádost zamítla rozhodnutím ze dne 18. června 2009 z důvodu, že zařízení IBV nesplňuje tři podmínky požadované tímto ustanovením, jelikož zaprvé používá pro účely kombinované výroby tepla a elektřiny dřevo, zadruhé nevyužívá zcela inovativní postup a zatřetí nezapadá do perspektivy trvale udržitelného rozvoje.
26 Conseil d’État (státní rada), ke které podala společnost IBV žalobu na neplatnost uvedeného rozhodnutí, rozhodla, že Valonská vláda měla neprávem za to, že podmínky týkající se inovativní povahy využívaného postupu a začlenění dotyčného zařízení do perspektivy trvale udržitelného rozvoje nebyly v projednávaném případě splněny.
27 Pokud jde o vynětí zařízení společnosti IBV z působnosti mechanismu dodatečné podpory dotčené v projednávaném případě z důvodu okolnosti, že uvedené zařízení používá dřevo, Conseil d’État, jež má pochybnosti o ústavnosti takového vynětí, se rozhodla přerušit řízení a položit Cour constitutionnelle (ústavní soud) následující předběžnou otázku:
„Je čl. 38 odst. 3 [nařízení z roku 2001] v rozporu s články 10 a 11 Ústavy, když zavádí rozdílné zacházení mezi zařízeními, která využívají především biomasu, jelikož ze [sporného] mechanismu podpory vylučuje kogenerační zařízení zpracovávající biomasu, která využívají dřevo a dřevní odpad, zatímco do něho zahrnuje kogenerační zařízení zpracovávající biomasu, která využívají všechny ostatní druhy odpadů?“
28 Cour constitutionnelle zdůrazňuje, že z přípravných prací týkajících se opatření dodatečné podpory stanoveného v čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001 vyplývá, že původní návrh na zavedení tohoto opatření byl doprovázen následujícími vysvětleními. Uvedené opatření tím, že zvýšilo na 20 MW omezení, které bylo do té doby článkem 38 odst. 2 nařízení z roku 2001 stanoveno na 5 MW, mělo zohlednit skutečnost, že by některé nosné projekty, které využívají inovativní technologie, mohly vyžadovat dodatečnou podporu. Nicméně zejména k zabránění nepříznivým účinkům takového opatření na odvětví dřevozpracujícího průmyslu, které již čelí konkurenci ze strany odvětví výroby a využití dřeva jako zdroje energie, bylo navrženo, aby byla tato dodatečná podpora vyhrazena pouze pro biomasu s výjimkou dřeva. V tomto ohledu bylo kromě toho poukázáno na to, že se nejedná o ojedinělý případ, neboť mechanismy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se v jednotlivých členských státech velmi často liší podle odvětví.
29 Ve stanovisku ze dne 5. dubna 2007 měla CWaPE zejména za to, že by se rozdílný přístup k systému podpory v závislosti na povaze využívané biomasy mohl ukázat diskriminačním.
30 Valonská vláda se nicméně rozhodla přijmout mechanismus podpory dotčený v původním řízení, přičemž zejména uvedla, že do té doby platný systém byl dostatečný k zajištění rozvoje řady projektů kombinované výroby tepla a elektřiny ze dřeva, což tak nebylo v případě jiných inovativních projektů, a dále že skutečnost, že jsou různé podpory přiznávány podle dotyčného odvětví, používaného paliva nebo výkonu zařízení, je vlastní systému zelených certifikátů.
31 Cour constitutionnelle kromě toho zdůrazňuje, že přijetím článku 38 nařízení z roku 2001 valonský zákonodárce částečně provedl směrnice 2001/77 a 2004/8.
32 V této souvislosti se Cour constitutionnelle poté, co uvedl, že u Conseil d’État nejsou účastníci řízení zajedno v otázce, zda kogenerační zařízení provozované společností IBV lze považovat za vysoce účinné kogenerační zařízení ve smyslu směrnice 2004/8, zaprvé táže, zda se článek 7 této směrnice vztahuje pouze na kogenerační zařízení tohoto druhu.
33 Zadruhé má Cour constitutionnelle za to, že je třeba objasnit otázku, zda tentýž článek 7 musí být zejména s ohledem na zásadu rovného zacházení platnou v unijním právu vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, dovoluje nebo zakazuje takové rozdílné zacházení, které vyplývá z čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001.
34 Za těchto podmínek se Cour constitutionnelle rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Je třeba článek 7 směrnice [2004/8], případně ve spojení s články 2 a 4 směrnice [2001/77] a s článkem 22 směrnice [2009/28], vykládat ve světle obecné zásady rovnosti, článku 6 Smlouvy o Evropské unii a článků 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie [dále jen „Listina“] v tom smyslu, že:
a) se vztahuje pouze na vysoce účinná kogenerační zařízení ve smyslu přílohy III směrnice [2004/8];
b) vyžaduje, dovoluje nebo zakazuje, aby takové podpůrné opatření, jako je opatření obsažené v čl. 38 odst. 3 [nařízení z roku 2001], bylo dostupné všem kogeneračním zařízením, která využívají především biomasu a splňují podmínky stanovené v tomto článku, s výjimkou kogeneračních zařízení využívajících především dřevo nebo dřevní odpad?
2) Je odpověď odlišná, pokud kogenerační zařízení využívá především pouze dřevo nebo naopak pouze dřevní odpad?“
K předběžným otázkám
K první části první otázky
35 Podstatou první části první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 7 směrnice 2004/8 vykládán v tom smyslu, že se jeho působnost omezuje pouze na kogenerační zařízení, která vykazují charakteristiky vysoce účinných kogeneračních zařízení ve smyslu této směrnice.
36 V tomto ohledu je třeba bez dalšího poukázat na to, že, jak vyplývá z čl. 3 písm. a) a i) směrnice 2004/8, unijní zákonodárce důsledně pro účely této směrnice definoval pojmy „kombinovaná výroba tepla a elektřiny“ a „vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny“.
37 Článek 2 směrnice 2004/8, jehož cílem je, jak uvádí jeho nadpis, vymezit „oblast působnosti“ této směrnice, přitom zdůrazňuje, že se tato směrnice vztahuje na „kombinovanou výrobu tepla a elektřiny vymezenou v článku 3“. Z tohoto upřesnění je třeba dovodit, že unijní zákonodárce nezamýšlel omezit uvedenou oblast působnosti pouze na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu uvedeného čl. 3 písm. i).
38 V tomto kontextu je nutno konstatovat, že jelikož článek 7 směrnice 2004/8 týkající se režimů podpory na vnitrostátní úrovni odkazuje, jak vyplývá ze samotného znění jeho odstavce 1, na podporu pro „kombinovanou výrobu tepla a elektřiny“, nelze tento článek vykládat tak, že je jeho působnost omezena pouze na „vysoce účinnou“ kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.
39 Na rozdíl od toho, co tvrdí belgická vláda, nemůže být uvedený výklad vyvrácen ani odkazem, který obsahuje čl. 7 odst. 2 směrnice 2004/8, na ustanovení Smlouvy týkající se státních podpor, ani okolností, že bod 24 odůvodnění této směrnice zdůrazňuje, že veřejná podpora musí být v souladu s pokyny Společenství, které byly od té doby nahrazeny novými pokyny, jejichž body 70 a 112 stanoví, že podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie jsou slučitelné se společným trhem za předpokladu, že se týkají vysoce účinných kogeneračních jednotek ve smyslu přílohy III uvedené směrnice.
40 Pokud totiž vnitrostátní režim podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představuje mimoto státní podporu, musí být sice vzhledem k této kvalifikaci jako státní podpora posuzován rovněž s ohledem na ustanovení unijního práva týkající se státních podpor, jejichž plné uplatnění směrnice 2004/8 ostatně zachovává, jak zdůrazňuje zejména čl. 7 odst. 2 této směrnice. Tato okolnost však nemůže naproti tomu mít za následek, že bude dotčeno vymezení rozsahu působnosti uvedeného článku 7 vyplývající z přezkumu provedeného v bodech 36 až 38 tohoto rozsudku.
41 S ohledem na výše uvedené je třeba na první část první otázky odpovědět, že článek 7 směrnice 2004/8 musí být vykládán v tom smyslu, že se jeho působnost neomezuje pouze na kogenerační zařízení, která vykazují charakteristiky vysoce účinných kogeneračních zařízení ve smyslu této směrnice.
K druhé části první otázky a ke druhé otázce
42 Podstatou druhé části první otázky a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, zda článek 7 směrnice 2004/8, ve spojení s články 2 a 4 směrnice 2001/77 a článkem 22 směrnice 2009/28 a s ohledem na zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež je zakotvena zejména v článcích 20 a 21 Listiny, musí být vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, dovoluje nebo zakazuje takové intenzivnější podpůrné opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, pokud se může vztahovat na všechna kogenerační zařízení využívající především biomasu s výjimkou kogeneračních zařízení, která využívají především dřevo nebo dřevní odpad.
43 Úvodem je třeba připomenout, že okolnost, že uvedené otázky odkazují zároveň na článek 7 směrnice 2004/8 a články 2 a 4 směrnice 2001/77, jakož i článek 22 směrnice 2009/28, lze vysvětlit v podstatě skutečností, zdůrazněnou v předkládacím rozhodnutí, že nařízením z roku 2001 jsou společně prováděna ustanovení těchto jednotlivých směrnic pro valonský region.
44 Co se týče konkrétně článku 38 uvedeného nařízení, na jehož základě bylo přijato opatření dotčené v původním řízení, je třeba poukázat na to, že systém týkající se zelených certifikátů, které jsou udělovány na základě tohoto článku, byl zaveden, jak vyplývá z článku 37 téhož nařízení, za účelem podpory jak výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tak kogenerace.
45 Zařízení dotčené v původním řízení umožňuje ve smyslu čl. 2 písm. a) a b) směrnice 2001/77 výrobu elektřiny z obnovitelného zdroje energie, v projednávaném případě z biomasy na bázi dřeva, a zároveň představuje i kogenerační jednotku ve smyslu čl. 3 písm. l) směrnice 2004/8.
46 Z toho plyne, že pro účely odpovědi na otázky předkládajícího soudu je třeba zohlednit jak ustanovení směrnice 2004/8, zejména článek 7, který se týká vnitrostátních opatření podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, tak ustanovení směrnice 2001/77, zejména článek 4, který se týká vnitrostátních opatření podpory obnovitelných zdrojů energie.
47 Naproti tomu je třeba uvést, že jelikož rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto přiznat společnosti IBV prospěch z režimu dodatečné podpory stanoveného v čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001, bylo přijato dne 18. června 2009, tedy přede dnem vstupu směrnice 2009/28 v platnost, není namístě zohlednit její ustanovení v rámci této věci.
48 Kromě toho je třeba připomenout, že zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež je zakotvena zejména v článcích 20 a 21 Listiny, jsou určeny členským státům, pokud provádějí unijní právo, což vyplývá zejména z čl. 51 odst. 1 Listiny.
49 Z toho plyne, že pokud, jako ve věci v původním řízení, členský stát přijme opatření podpory ve prospěch kombinované výroby tepla a elektřiny a obnovitelných zdrojů energie, která zapadají do takového rámce, jako je rámec stanovený směrnicí 2004/8, zejména jejím článkem 7, a směrnicí 2001/77, zejména jejím článkem 4, a provádí tak unijní právo, musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvenou zejména v článcích 20 a 21 Listiny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. dubna 2013, Soukupová, C‑401/11, bod 28).
50 Podle ustálené judikatury Soudního dvora zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (viz zejména rozsudky ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, Sb. rozh. s. I‑9895, bod 23; ze dne 12. května 2011, Lucembursko v. Parlament a Rada, C‑176/09, Sb. rozh. s. I‑3727, bod 31, jakož i ze dne 21. července 2011, Nagy, C‑21/10, Sb. rozh. s. I‑6769, bod 47).
51 Případné porušení zásady rovného zacházení z důvodu odlišného zacházení předpokládá, že dotčené situace jsou srovnatelné s ohledem na veškeré prvky, které je charakterizují (viz zejména výše citovaný rozsudek Arcelor Atlantique et Lorraine a další, bod 25). Ve svých vyjádřeních polská vláda a Komise zejména tvrdily, že tato podmínka není v projednávaném případě splněna.
52 K tomuto je třeba připomenout, že prvky, které charakterizují odlišné situace, a tím jejich srovnatelný charakter, musejí být zejména určeny a posuzovány ve světle předmětu a cíle aktu unijního práva, který zakládá dotčené odlišení. Mimoto musejí být zohledněny zásady a cíle oblasti, do níž dotčený akt spadá (viz zejména výše citované rozsudky Arcelor Atlantique et Lorraine a další, bod 26, jakož i Lucembursko v. Parlament a Rada, bod 32 a citovaná judikatura).
53 Takový přístup se musí též mutatis mutandis uplatňovat v rámci přezkumu, který má z hlediska zásady rovného zacházení posoudit slučitelnost vnitrostátních opatření, která provádějí unijní právo.
54 Co se zaprvé týče předmětu a cílů aktů unijního práva, do jejichž rámce spadá právní úprava dotčená v původním řízení, je třeba poukázat na to, že, jak vyplývá z článku 1 směrnice 2004/8, je jejím cílem zvýšit energetickou účinnost a zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Body 1 a 5 odůvodnění této směrnice zdůrazňují, že taková podpora je v Unii prioritou vzhledem k možným přínosům kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud jde o úspory primární energie, vyloučení ztrát energie v rozvodné síti a snížení emisí, zejména emisí skleníkových plynů, což přispívá k ochraně životního prostředí, a zejména k dodržování cílů Kjótského protokolu, jakož i k bezpečnosti zásobování elektřinou.
55 Pokud jde o cíl směrnice 2001/77, tím je podle jejího článku 1 podporovat zvýšení příspěvku obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny na vnitřním trhu s elektřinou a vytvořit základnu pro odpovídající budoucí rámec Společenství.
56 Jak vyplývá z bodů 1 a 2 odůvodnění uvedené směrnice, taková podpora obnovitelných zdrojů energie, jež je v Unii prvořadou prioritou, je odůvodněna zejména skutečností, že využívání uvedených zdrojů energie přispívá k ochraně životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji a že může přispět k bezpečnosti a diverzifikaci zásobování elektřinou a splnit rychleji cíle Kjótského protokolu.
57 Co se kromě toho týče konkrétně vnitrostátních mechanismů podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jež jsou uvedeny v článku 7 směrnice 2004/8, a mechanismů podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jež jsou uvedeny v článku 4 směrnice 2001/77, z bodu 26 odůvodnění směrnice 2004/8 a bodu 14 odůvodnění směrnice 2001/77 výslovně vyplývá, že zaručení řádného fungování uvedených mechanismů je důležitým prostředkem pro dosažení cílů sledovaných těmito směrnicemi.
58 Co se zadruhé týče zásad a cílů, kterými se řídí oblast, do které spadají směrnice 2004/8 a 2001/77, je třeba poukázat na to, že obě dvě byly přijaty na základě čl. 175 odst. 1 ES, tzn. v rámci unijní politiky v oblasti životního prostředí.
59 V této souvislosti navíc jak čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2004/8, tak čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/77 zdůrazňují, že vnitrostátní mechanismy podpory stanovené těmito ustanoveními mohou přispívat k dosažení cílů uvedených v článku 6 ES a v čl. 174 odst. 1 ES.
60 Článek 174 odst. 1 ES, který obsahuje výčet cílů unijní politiky v oblasti životního prostředí, odkazuje na zachování, ochranu a zlepšování kvality životního prostředí, ochranu lidského zdraví, uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, jakož i na podporu opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.
61 Co se zatřetí týče konkrétně volby, kterou je třeba učinit při vypracovávání vnitrostátních režimů podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jež mají směrnice 2004/8 a 2001/77 za cíl podporovat, je nutno konstatovat, že z těchto směrnic vyplývá, že si členské státy v tomto ohledu zachovávají širokou posuzovací pravomoc.
62 Zaprvé z bodu 32 odůvodnění směrnice 2004/8 vyplývá, že jejím cílem je stanovit na unijní úrovni obecné zásady vymezující rámec podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitřním trhu s energií, avšak členským státům je ponechána možnost stanovit podrobné úpravy provádění, což každému členskému státu musí umožňovat zvolit si režim, který nejlépe odpovídá jeho konkrétní situaci, přičemž v tomto ohledu přihlédne, jak vyplývá z článku 1 této směrnice, ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám.
63 Kromě toho, i když jsou členské státy, jak vyplývá z čl. 3 odst. 1 a článku 4 směrnice 2001/77, vybízeny k tomu, aby přijímaly vhodná opatření na podporu větší spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, mezi něž patří režimy podpory přijaté na vnitrostátní úrovni, z bodu 15 odůvodnění této směrnice v tomto ohledu vyplývá, že nestanoví rámec Společenství týkající se uvedených režimů.
64 Co se dále týče formy, kterou mohou mít mechanismy podpory, je třeba uvést, že se bod 26 odůvodnění směrnice 2004/8 a bod 14 odůvodnění směrnice 2001/77 omezují na výčet jednotlivých forem, které obecně v tomto ohledu používají členské státy, a sice zelené certifikáty, investiční podporu, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně nebo režimy přímé cenové podpory.
65 Konečně pokud jde o obsah takových režimů podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, čl. 7 odst. 1 směrnice 2004/8 pouze uvádí, že členské státy zajistí, aby podpora, kterou tyto státy udělují, byla založena na poptávce po užitečném teple a na úsporách primární energie z hlediska dostupných možností snižování poptávky po energii pomocí jiných ekonomicky proveditelných opatření nebo opatření výhodných z hlediska životního prostředí, jako jsou jiná opatření energetické účinnosti. Pokud jde o čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/77, neobsahuje žádný bližší údaj o opatřeních podpory obnovitelných zdrojů energie, jejichž přijetí je podporováno, kromě informace připomenuté v bodě 59 tohoto rozsudku, že taková opatření přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 174 ES.
66 Z bodů 62 až 65 tohoto rozsudku vyplývá, že přestože jsou členské státy nabádány k tomu, aby prováděním mechanismů podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie přispívaly k dosažení cílů sledovaných směrnicemi 2004/8 a 2001/77 a obecně unijních cílů v oblasti životního prostředí, unijní právo za současného stavu vyhrazuje členským státům velkou svobodu volby při provádění takových mechanismů.
67 V takovém kontextu, jako je kontext popsaný v bodech 54 až 66 tohoto rozsudku, nic neumožňuje vyvodit z pouhé skutečnosti, že čl. 2 písm. b) směrnice 2001/77 obsahuje definici pojmu „biomasa“, která zahrnuje biologicky rozložitelnou část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, biologicky rozložitelnou část výrobků, odpadů a zbytků z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, jakož i biologicky rozložitelnou část průmyslového a komunálního odpadu, že při vypracovávání vnitrostátních opatření podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie musí být s jednotlivými kategoriemi takto vyjmenovaných látek zacházeno podobně.
68 Různé údaje ve směrnicích 2004/8 a 2001/77, jakož i cíle, k jejichž dosažení mají uvedená podpůrná opatření v tomto kontextu přispět, vedou totiž k závěru, že je naopak vlastní rámci stanovenému těmito směrnicemi, že různé kategorie látek takto vyjmenovaných v čl. 2 písm. b) směrnice 2001/77 mohou být dotyčným členským státem posouzeny rozdílně v závislosti na velmi rozličných kritériích.
69 Co se zaprvé týče údajů obsažených ve směrnicích 2004/8 a 2001/77, je třeba poukázat na to, že z bodu 31 odůvodnění směrnice 2004/8 vyplývá, že celková účinnost a dlouhodobá udržitelnost kombinované výroby tepla a elektřiny závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na „druzích paliva“.
70 Kromě toho, jak bylo uvedeno v bodě 62 tohoto rozsudku, z článku 1 a z bodu 32 odůvodnění směrnice 2004/8 vyplývá, že stanovení podrobných úprav provádění je ponecháno členským státům, což každému členskému státu musí umožňovat zvolit si režim, který „nejlépe odpovídá jeho konkrétní situaci“, přičemž v tomto ohledu přihlédne „ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám“.
71 Bod 19 odůvodnění směrnice 2001/77 zdůrazňuje, že při podpoře vývoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit jeho pozitivní dopad na „regionální a místní možnosti vývoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie“.
72 Článek 4 odst. 2 uvedené směrnice, který se týká zejména návrhu na rámec Společenství s ohledem na programy podpory pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, k jehož vypracování může být Komise vyzvána v pozdějším stadiu, uvádí, že každý takto navržený rámec musí zejména „zohlednit povahu různých obnovitelných zdrojů energie, společně s různými technologiemi a zeměpisnými rozdíly“.
73 Zadruhé i všechny cíle sledované směrnicemi 2004/8 a 2001/77, a obecněji unijní cíle v oblasti životního prostředí vedou k závěru, že je nutné, aby bylo možné pojímat jednotlivé kategorie látek uvedené pod názvem „biomasa“ v čl. 2 odst. b) směrnice 2001/77 samostatně.
74 Například z hlediska obnovitelnosti zdroje, a tedy z hlediska jeho dostupnosti, jakož i s ohledem na trvale udržitelný rozvoj, uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a bezpečnost zásobování, se dřevo, které je zdrojem, jehož obnova vyžaduje dlouhou dobu, odlišuje od zemědělských produktů nebo domácího a průmyslového odpadu, k jejichž produkci dochází v podstatně kratším čase.
75 Kromě toho je nesporné, že celkový vliv na životní prostředí vyvolaný větším využíváním biomasy pro účely výroby energie, který může vyplývat z podpůrných opatření, se liší v závislosti na charakteristikách vlastních druhu biomasy, která je využívána.
76 Pokud jde o vliv na životní prostředí, který může vyplývat ze zintenzivnění opatření na podporu využívání dřeva nebo dřevního odpadu k výrobě energie, může se tak ukázat nezbytným zohlednit skutečnost, že jakékoliv nadměrné nebo předčasné odlesňování, jež může být podporováno takovými podpůrnými opatřeními, může přispět k většímu výskytu oxidu uhličitého v atmosféře, jakož i k nepříznivým účinkům na biologickou rozmanitost nebo na kvalitu vod.
77 Zvýšený rozvoj zemědělských produktů určených k energetickému využití může zase vést k nárůstu různých forem znečištění – jako jsou škodlivé účinky na vodní zdroje – které specificky souvisejí se zemědělskými činnostmi, a zejména s používáním hnojiv a pesticidů.
78 Je třeba rovněž poznamenat, že jednotlivé kategorie biomasy vyjmenované v čl. 2 písm. b) směrnice 2001/77 zahrnují zejména různé druhy odpadů. V této souvislosti bod 8 odůvodnění směrnice 2001/77 mimo jiné zdůrazňuje, že podpora, kterou členské státy poskytují obnovitelným zdrojům energie, musí být slučitelná s ostatními unijními cíli, zejména s ohledem na hierarchii zpracování odpadů. Je přitom nesporné například to, že s ohledem na tuto hierarchii, jak je uvedena naposledy článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, s. 3), nelze takové látky, jako jsou biologicky rozložitelné části průmyslového a komunálního odpadu, které jsou v podstatě určeny buď k likvidaci, nebo k energetickému využití, zejména kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, považovat za srovnatelné ani se dřevem, které může být použito jako surovina, ani s dřevním odpadem, neboť dřevo a dřevní odpad mohou být znovu použity nebo recyklovány v příslušných průmyslových odvětvích, ve kterých musí být takovému nakládání v rámci uvedené hierarchie dána přednost před energetickým využitím.
79 Konečně takové faktory, jako je zejména množství, v jakém se jednotlivé obnovitelné zdroje energie nacházejí na území dotyčného členského státu, nebo úroveň případného rozvoje, které bylo v dotyčném členském státě dosaženo při využívání toho či onoho obnovitelného zdroje energie ke kombinované výrobě tepla a elektřiny, rovněž mohou ovlivnit volbu při výběru obnovitelných zdrojů energie, které bude tento členský stát podporovat za účelem jak ochrany životního prostředí, tak bezpečnosti a diverzifikace zásobování elektřinou.
80 Vzhledem k výše uvedenému je třeba učinit závěr, že s ohledem zejména na cíle sledované směrnicemi 2001/77 a 2004/8, jakož i unijní cíle v oblasti životního prostředí, široký prostor pro uvážení přiznaný členským státům těmito směrnicemi při přijímání a provádění režimů podpory určených k podporování kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzhledem k charakteristikám vlastním jednotlivým kategoriím biomasy, které mohou být používány v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny, nelze mít za to, že se uvedené kategorie v kontextu takových režimů podpory nacházejí ve srovnatelné situaci pro účely případného uplatnění zásady rovného zacházení, jejíž dodržování zajišťuje unijní právo.
81 Potřeba mít možnost zacházet odlišně s těmito jednotlivými kategoriemi biomasy, a zejména rozhodnout se v závislosti na různých aspektech životního prostředí pro různé druhy látek, na které se má vztahovat podpora, a rozlišit konkrétní způsoby takové podpory, včetně jejich důležitosti, musí být naopak považována za vlastní uvedenému kontextu, aniž by za současného stavu unijního práva bylo možné učinit závěr, že členské státy domněnkou, že se tyto jednotlivé kategorie biomasy nenacházejí ve stejné situaci, zjevně překročily meze široké posuzovací pravomoci, kterou v této oblasti disponují (obdobně viz výše citovaný rozsudek Lucembursko v. Parlament a Rada, body 50 a 51).
82 S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou část první otázky a druhou otázku odpovědět, že za současného stavu unijního práva nebrání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež je zakotvena zejména v článcích 20 a 21 Listiny, tomu, aby členské státy, pokud zavedou takové vnitrostátní režimy podpory kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou režimy uvedené v článku 7 směrnice 2004/8 a článku 4 směrnice 2001/77, stanovily takové intenzivnější podpůrné opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, které se může vztahovat na všechna kogenerační zařízení využívající především biomasu s výjimkou zařízení, která využívají především dřevo nebo dřevní odpad.
K nákladům řízení
83 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
1) Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že se jeho působnost neomezuje pouze na kogenerační zařízení, která vykazují charakteristiky vysoce účinných kogeneračních zařízení ve smyslu této směrnice.
2) Za současného stavu unijního práva nebrání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež je zakotvena zejména v článcích 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, tomu, aby členské státy, pokud zavedou takové vnitrostátní režimy podpory kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou režimy uvedené v článku 7 směrnice 2004/8 a článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou, stanovily takové intenzivnější podpůrné opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, které se může vztahovat na všechna kogenerační zařízení využívající především biomasu s výjimkou zařízení, která využívají především dřevo nebo dřevní odpad.
Podpisy.