Language of document : ECLI:EU:F:2013:157

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(třetí senát)

23. října 2013

Věc F‑124/12

Ulrik Solberg

v.

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)

„Veřejná služba – Bývalý dočasný zaměstnanec – Neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah posuzovací pravomoci“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se U. Solberg domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy (dále jen: „OOUS“) Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA nebo dále jen: „Monitorovací centrum“) ze dne 12. ledna 2012 neobnovit smlouvu žalobce jakožto dočasného zaměstnance.

Rozhodnutí:      Žaloba U. Solberga se zamítá. Ulrik Solberg ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Dopis určený dočasnému zaměstnanci, kterým se mu připomíná datum uplynutí platnosti jeho pracovní smlouvy – Vyloučení – Rozhodnutí o neobnovení smlouvy – Zahrnutí

(Služební řád, čl. 90 odst. 2)

2.      Právo Evropské unie – Zásady – Zásada řádné správy – Povinnost odůvodnit rozhodnutí, která nepříznivě zasahují do právního postavení

(Listina základních práv Evropské unie, článek 41)

3.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Povinnost péče příslušející správě – Zohlednění zájmů dotyčného zaměstnance

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 47)

1.      Do právního postavení nepříznivě zasahují ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu pouze akty nebo opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy úředníka nebo zaměstnance tím, že tato opatření podstatným způsobem mění jeho právní postavení. Mimoto akt, který neobsahuje žádnou novou skutečnost oproti dřívějšímu aktu, tento dřívější akt pouze potvrzuje a nemůže mít proto za účinek započetí běhu nové lhůty k podání žaloby.

Konkrétně dopis, který se omezuje na připomenutí zaměstnanci ustanovení jeho smlouvy týkající se data uplynutí platnosti této smlouvy a který tedy neobsahuje žádné nové skutečnosti oproti těmto ustanovením, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení.

Naopak, pokud může být smlouva obnovena, představuje rozhodnutí správy o neobnovení smlouvy akt nepříznivě zasahující do právního postavení, který je odlišný od předmětné smlouvy a který může být předmětem stížnosti nebo žaloby podané ve lhůtách stanovených služebním řádem. Takové rozhodnutí, které je přijato v návaznosti na opětovné zkoumání zájmu služby a situace dotčené osoby, totiž obsahuje novou skutečnost oproti původní smlouvě a nemůže být považováno za akt, který tuto smlouvu pouze potvrzuje.

(viz body 16 až 18)

Odkazy:

Soudní dvůr: 14. září 2006, Komise v. Fernández Gómez, C‑417/05 P, bod 46

Soud prvního stupně: 25. října 1996, Lopes v. Soudní dvůr, T‑26/96, bod 19; 15. října 2008, Potamianos v. Komise, T‑160/04, bod 21

Soud pro veřejnou službu: 15. září 2011, Bennett a další v. OHIM, F‑102/09, body 56, 57 a 59 a citovaná judikatura; 23. října 2012, Possanzini v. Frontex, F‑61/11, bod 41

2.      K zárukám přiznaným unijním právem ve správním řízení patří mimo jiné zásada řádné správy zakotvená v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž jednou z jejích složek, jež je uvedena v uvedeném čl. 41 odst. 2 písm. c), je „povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí“.

Krom toho povinnost odůvodnit rozhodnutí nepříznivě zasahující do něčího právního postavení představuje základní zásadu unijního práva, od které se lze odchýlit jen z naléhavých důvodů.

(viz body 29 a 30)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 29. září 2005, Napoli Buzzanca v. Komise, T‑218/02, bod 57 a citovaná judikatura; 8. září 2009, ETF v. Landgren, T‑404/06 P, bod 148 a citovaná judikatura

Tribunál Evropské unie: 27. září 2012, Applied Microengineering v. Komise, T‑387/09, bod 76

3.      Povinnost jednat s náležitou péčí znamená zejména to, že pokud příslušný orgán rozhoduje o situaci úředníka nebo zaměstnance, a to i v rámci výkonu široké posuzovací pravomoci, vezme v úvahu veškeré skutečnosti, které mohou ovlivnit jeho rozhodnutí; přitom musí vzít v úvahu nejen zájem služby, ale i zájem dotyčného úředníka či zaměstnance.

Každopádně zohlednění osobního zájmu zaměstnance, jehož pracovní výkony byly považovány za neuspokojivé, nemůže jít až tak daleko, aby bylo příslušnému orgánu zakázáno neobnovit smlouvu uzavřenou na dobu určitou, jestliže si to vyžaduje zájem služby, i když s tím tento zaměstnanec nesouhlasí.

(viz body 43 a 45)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 27. listopadu 2008, Klug v. EMEA, F‑35/07, bod 79; 13. června 2012, Macchia v. Komise, F‑63/11, bod 50, který je předmětem kasačního opravného prostředku dosud projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑368/12 P; 11. července 2012, AI v. Soudní dvůr, F‑85/10, body 167 a 168