Žaloba podaná dne 9. listopadu 2023 – MD v. Komise
(Věc T-1063/23)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobce: MD (zástupce: P. Lazzarino, avvocato)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
zrušil napadené rozhodnutí, tedy implicitní rozhodnutí, kterým se zamítá stížnost, jež byla podána dne 11. května 2023 proti návrhu rozhodnutí PMO.3, které nabylo právní moci po 60 dnech;
uložil Komisi náhradu nákladů řízení
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.
1. První žalobní důvod vycházející z toho, že kritérium „předchozího stavu“ (v originálu: „état antérieur“), na kterém je rozhodnutí založeno, není stanoveno ve společných pravidlech o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ úrazu a nemoci z povolání (dále jen „společná pravidla“) (článek 9).
– Ze znění článku 9 vyplývá, že nezáleží na tom, zda byl orgán před úrazem v dobrém či špatném stavu. Důležité je pouze to, zda je třeba zasáhnout, aby se v co největší míře obnovil stav, který není méně příznivý než stav předchozí; léčba, jejímž účelem je v co největší míře obnovit tělesnou integritu, může vést též k funkčnímu zlepšení;
– Existence „předchozího stavu“ není relevantní pro určení léčby, která má následovat, včetně dlouhodobé léčby;
– Protiprávnost napadeného rozhodnutí založeného přinejmenším implicitně na kritériu předchozího stavu.
2. Druhý žalobní důvod vycházející z rozporu mezi uznáním okamžitých výdajů spojených s úrazem a odmítnutím uhradit náklady případně spojené s možným zhoršením.
– Žalobci byly v rámci systému úrazového pojištění proplaceny náklady na zavedení implantátu a korunky na zub 13. Naproti tomu mu byla v důsledku zpráv lékaře určeného institucí, které tato instituce alespoň implicitně přijala, odepřena možnost, že systém úrazového pojištění hradí léčbu v případě možného zhoršení, a to z důvodu tvrzeného předchozího stavu. Pokud by existoval údajný předchozí stav – jehož zákonnost je sporná – bylo by logické vyloučit také okamžité výdaje.
– Porušení článku 17 společných pravidel, který podmiňuje obnovení řízení pouze tím, že došlo ke zhoršení zranění oproti stavu existujícímu před úrazem.
3. Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění zprávy lékaře určeného institucí, která byla přinejmenším implicitně přijata administrativou.
– Závěr obsažený ve zprávě lékaře určeného institucí a přinejmenším implicitně přijaté administrativou není dostatečně odůvodněn a potvrzen s ohledem na předloženou lékařskou dokumentaci.
4. Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nedostatku nezávislosti a střetu zájmů lékaře určeného institucí.
– Instituce uzavřely pojistnou smlouvu pro případ úrazů jejich úředníků. Dojde-li k úrazu, na který se vztahuje článek 73 služebního řádu, výdaje na služby uvedené v odstavcích 2 a 3 hradí pojišťovna. V tomto případě je lékař určený institucí zároveň lékařem pojišťovny, která uzavřela smlouvu s institucemi a musí hradit náklady stanovené služebním řádem.
– Kumulací těchto dvou funkcí nemůže mít tento lékař potřebnou nezávislost a nestrannost. Pokud by se tedy ukázalo, že jeho honorář za vypracování závěrů hradí pojišťovna, byl by střet zájmů zcela zřejmý.
____________