Sdělení v Úř. věst.

 

Žaloba podaná dne 11. srpna 2004 Viz Stal and Duferco Commerciale SpA proti Radě Evropské unie

(Věc T-335/04)

(Jednací jazyk: angličtina)

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 11. srpna 2004 žaloba podaná proti Radě Evropské unie Viz Stal, se sídlem v Jekatěrinburgu (Rusko) a Duferco Commerciale ScA, se sídlem v Janově (Itálie), zastoupenými R. Luffem a J. - F. Bellisem, advokáty.

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

zrušil nařízení Rady (ES) č. 990/2004 ze dne 17. května 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 151/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů některých izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska v rozsahu, ve kterém toto nařízení ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz dotčených výrobků vyráběných společností Viz Stal a do Evropské unie dovážených společností Duferco;

uložil, aby změněná sazba cla použitelná na Viz Stal v napadeném nařízení zůstala dočasně v platnosti do doby, než příslušné orgány přijmou opatření nezbytná pro podrobení se tomuto rozsudku;

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené nařízení¹ bylo přijaté na základě prozatímního přezkumu zahájeného na základě žádosti podané žalobkyní, Viz Stal, a další žádosti podané dalším ruským výrobcem tohoto výrobku. Žádost byla založena na skutečnosti, že oba výrobci splnili podmínky pro udělení statusu tržního hospodářství a že se jejich dumpingová rozpětí snížila.

V rámci prozatímního přezkumu, který byl omezen na určení dumpingového rozpětí, byla žalobkyni stanovena běžná hodnota a vývozní cena a na základě toho bylo žalobkyni, Viz Stal, stanoveno antidumpingové rozpětí. Podle žalobkyně byly běžná hodnota a vývozní ceny stanoveny protiprávně.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňují, že odmítnutím cen placených společností Viz Stal dodavatelům Komise porušila čl. 2 odst. 3 a 5 základního nařízení² . Podle žalobkyň došla Komise chybně k závěru, že Viz Stal a její dodavatel, Magnitogorsk, byly spolupracujícími společnostmi a že účtované ceny byly nespolehlivé. V tomto ohledu žalobkyně též uplatňují porušení jejich práva na obhajobu, zajištěné čl. 18 odst. 4 základního nařízení a čl. 6 odst. 2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace.

Žalobkyně dále uplatňují, že Komise porušila čl. 2 odst. 5 a 6 základního nařízení tím, že uplatněním úrokové sazby na bezúročný úvěr poskytnutý holdingovou společností Vetrade navýšila finanční náklady vzniklé společnosti Viz Stal, které jsou odraženy v účetních dokladech. Ve vztahu k těmto úvěrům nevznikly Viz Stal podle žalobkyň žádné náklady, což nelze porovnávat s úvěry poskytnutými nezávislými třetími osobami. Žalobkyně též tvrdí, že Komisí použitá úroková sazba byla svévolná.

Konečně žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila omylu tím, že dvakrát odpočetla úvěrové náklady od vývozní ceny. Žalobkyně uplatňují, že Komise jednak na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení odpočetla úvěrové náklady jako součást prodejních, správních a režijních nákladů. Kromě toho Komise na základě čl. 2 odst. 10 základního nařízení také učinila úpravy vývozní ceny pro úvěrové náklady, týkající se platebních podmínek poskytovaných společností Duferco prvnímu nezávislému kupci.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 990/2004 ze dne 17. května 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 151/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů některých izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska (Úř. věst. L 182 , s. 5)

² - Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996 L 56, s. 1)