Žaloba podaná dne 15. dubna 2013 – Eni v. Komise

(Věc T-211/13)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eni SpA (Řím, Itálie) (zástupci: G. M. Roberti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil žalobu za přípustnou;

zrušil napadené akty;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Předmětná žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise o zahájení sankčního řízení ze dne 26. února 2013 [C(2013) 1200 final] a proti oznámení námitek ze dne 26. února 2013 [C(2013) 1199 final], v řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP, přijatých ve věci AT. 40032-BR/ESBR.

Na podporu své žaloby žalobkyně poukazuje na nedostatek pravomoci Komise, jelikož nemohla znovu zahájit sankční řízení s cílem změnit rozhodnutí přijaté ve věci BR-ESBR v roce 2006 a přijmout zároveň nové rozhodnutí o sankci, které ukládá zvýšení pokuty z důvodu opakování protiprávního jednání.

Společnost ENI tvrdí, že Tribunál v rozsudku ze dne 13. července 2011 ve věci T-39/07, krom toho, že částečně zrušil rozhodnutí BR-ESBR z roku 2006, přičemž poukázal na nesprávné posouzení přitěžující okolnosti opakování protiprávního jednání ze strany Komise, vykonal svou neomezenou pravomoc ve smyslu článku 261 SFEU a článku 31 nařízení č. 1/2003, když znovu určil výši pokuty a nahradil posouzení Komise vlastním posouzením. Krom toho, že napadené akty jsou v rozporu s těmito ustanoveními, porušují rovněž článek 266 SFEU, zásadu rozdělení pravomocí a institucionální rovnováhy podle článku 13 SFEU, jakož i základní zásady práva na spravedlivý proces přiznaného článkem 6 EÚLP a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a pravidlo ne bis in idem podle článku 7 EÚLP. ENI dále uvádí, že v rozporu s tvrzením Komise, Tribunál pouze nekonstatoval, že došlo k procesní chybě při uplatnění konceptu opakování protiprávního jednání Komisí v rozhodnutí BR-ESBR z roku 2006; jednání Komise je proto založeno na zcela nesprávném právním a skutkovém předpokladu a i z tohoto pohledu je v rozporu s článkem 7 EÚLP.