Žaloba podaná dne 12. dubna 2011 - ADEDY a další v. Rada Evropské unie

(Věc T-215/11)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobci: Anotati Dioikisi Enoseon Dimosion Ypallilon (ADEDY) (Atény, Řecko) Sp. Papaspyros (Atény, Řecko), Il. Iliopoulos (Atény, Řecko) (zástupce: M. Tsipra, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2010, kterým mění rozhodnutí Rady 2010/320/EU určené Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. ledna 2011 (Úř. věst. L 26, s. 15) pod č. 2011/57/EU;

uložil Radě náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci se touto žalobou domáhají zrušení rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2010, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/320/EU určené Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. ledna 2011 (Úř. věst. L 26, s. 15) pod č. 2011/57/EU.

Na podporu žaloby předkládají žalobci následující žalobní důvody.

Žalobci zaprvé tvrdí, že pravomoci Evropské komise a Rady svěřené Smlouvami byly při přijetí napadených rozhodnutí překročeny. Konkrétně, články 4 a 5 Smluv zavádějí zásady subsidiarity a proporcionality. Kromě toho je v čl. 5 odst. 2 Smluv výslovně stanoveno, že pravomoci, které nejsou Evropské unii svěřeny, náležejí členským státům. Podle článku 126 a následujících Smluv, opatření, o nichž může Rada rozhodnout při řízení o nadměrném schodku a zahrnout do svých rozhodnutí, nelze nařídit konkrétně, výslovně a bez prostoru pro odchylky, jelikož tato pravomoc není Radě svěřena Smlouvami.

Zadruhé žalobci tvrdí, že právním základem pro přijetí napadeného rozhodnutí je čl. 126 odst. 9 a článek 136 Smlouvy. Zpochybněné rozhodnutí bylo nicméně přijato způsobem, který přesahuje pravomoci Evropské komise a Rady svěřené těmito články, pouze jako opatření provádějící bilaterální smlouvu mezi 15 členskými státy Euro zóny, které se rozhodly poskytnout bilaterální půjčky, a Řeckem. Taková pravomoc při přijetí opatření ze strany Rady není ani uznána ani stanovena Smlouvami.

Zatřetí žalobci tvrdí, že zavedením snížení rodinných příplatků a tím, že jsou tato snížení vázána na kritéria příjmů, zasahuje napadené rozhodnutí do nabytých vlastnických práv žalobců a byla přijata v rozporu s článkem 1 prvního protokolu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

____________