ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (druhého senátu)
13. listopadu 2014(*)
„Veřejná služba – Řízení týkající se výběru a jmenování výkonného ředitele regulační agentury – Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) – Výběrové řízení probíhající ve dvou fázích – Předběžný výběr v rámci Komise – Jmenování správní radou EMA – Povinnost správní rady EMA vybrat výkonného ředitele z řad uchazečů, jež vybrala Komise – Žaloba na neplatnost – Složení výboru pro předběžný výběr – Kumulace funkcí člena výboru pro předběžný výběr a člena správní rady EMA – Uchazeči, kteří jsou členy správního výboru EMA, uvedení na seznamu uchazečů vybraných Komisí – Jmenování uchazeče, který je členem správní rady EMA – Povinnost nestrannosti – Porušení – Zrušení – Žaloba na náhradu škody – Nemajetková újma oddělitelná od protiprávnosti, na níž se zakládá zrušení – Důkaz – Neexistence“
Ve věci F‑2/12,
jejímž předmětem je žaloba podaná podle článku 270 SFEU, který je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě článku 106a této Smlouvy,
Emil Christov, s bydlištěm v Sofii (Bulharsko), zastoupený M. Ekimdžievem, K. Bončevou a G. Černičerskou, advokáty,
žalobce,
proti
Evropské komisi, původně zastoupené J. Currallem a D. Stefanovem, poté J. Currallem a N. Nikolovou, jako zmocněnci,
a
Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), původně zastoupené V. Salvatorem a T. Jablonskim, poté J. Currallem a N. Nikolovou, jako zmocněnci,
žalovaným,
SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (druhý senát),
ve složení M. I. Rofes i Pujol (zpravodajka), předsedkyně, K. Bradley a J. Svenningsen, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Tomac, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 17. října 2013
vydává tento
Rozsudek
1 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 9. ledna 2012 se E. Christov domáhá zaprvé zrušení několika rozhodnutí, jež přijala Evropská komise v rámci výběrového řízení na obsazení místa výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), a rozhodnutí správní rady EMA ze dne 6. října 2011 o jmenování tohoto výkonného ředitele, a zadruhé náhrady nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěl v důsledku přijetí výše uvedených rozhodnutí.
Právní rámec
2 Článek 64 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 229), stanoví toto:
„Výkonného ředitele jmenuje správní rada na návrh Komise na dobu pěti let ze seznamu uchazečů navržených Komisí po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a jinde. Před jmenováním je uchazeč nominovaný správní radou neprodleně vyzván, aby vystoupil v Evropském parlamentu a odpověděl na veškeré otázky jeho členů […].“
3 Článek 65 nařízení (ES) č. 726/2004 zní takto:
„1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, dvou zástupců Komise a dvou zástupců Evropského parlamentu […].
[…]
Členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byla zaručena nejvyšší úroveň odborné kvalifikace, široké spektrum relevantních odborných znalostí a nejširší možné zeměpisné pokrytí Evropské unie.
2. Členové správní rady jsou jmenováni na základě svých relevantních odborných znalostí v oblasti řízení a případně zkušeností v oblasti humánních nebo veterinárních léčivých přípravků.
3. Každý členský stát a Komise jmenují své členy správní rady a náhradníka, který nahrazuje člena v jeho nepřítomnosti a hlasuje jeho jménem.
[…]
7. Správní rada přijme svůj jednací řád.
[…]“
4 Článek 66 nařízení č. 726/2004 stanoví, že správní rada EMA jmenuje výkonného ředitele.
5 Článek 75 nařízení č. 726/2004 stanoví toto:
„Zaměstnanci agentury podléhají pravidlům a nařízením použitelným pro úředníky a jiné zaměstnance Evropských společenství. Agentura vykonává vůči svým zaměstnancům pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování.
Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření.“
6 V souladu s čl. 65 odst. 7 nařízení č. 726/2004 přijala správní rada EMA dne 13. prosince 2007 svůj jednací řád, který byl následně několikrát změněn. Článek 11 odst. 3 tohoto jednacího řádu ve znění ze dne 10. prosince 2009, které je použitelné na projednávaný spor, stanoví toto:
„Členové [správní rady] učiní na každém zasedání prohlášení o veškerých osobních zájmech, které by mohly být považovány za ohrožující jejich nezávislost ve vztahu k bodům pořadu jednání. Tato prohlášení se zpřístupní veřejnosti.“
7 Pokyny Komise SEC(2009) 27/2 ze dne 12. ledna 2009 o výběru a jmenování ředitelů regulačních agentur, výkonných agentur a společných podniků (dále jen „pokyny“) stanoví jednotlivé etapy výběrových řízení na obsazení míst ředitelů většiny agentur Evropské unie. Co se týče regulačních agentur, mezi něž patří i EMA, pokyny stanoví, že výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu uchazečů navržených Evropskou komisí.
8 Bod 7 pokynů, který je nadepsán „Předběžný výběr“, stanoví:
„Ve standardních případech, kdy je sestavením užšího seznamu [(,]short list[‘)] uchazečů pověřena Evropská komise […], proběhne předběžné výběrové řízení pod vedením výboru pro předběžný výběr, který je povinen vybrat uchazeče s nejvyšší kvalifikací a předat návrh seznamu Poradnímu výboru pro jmenování […].
Zastřešující [generální ředitelství] zřídí výbor pro předběžný výběr podle návrhu oddělení lidských zdrojů zastřešujícího [generálního ředitelství]. Členy z řad Komise jmenuje generální ředitel.
7.1 Výbor pro předběžný výběr
– Členové
Výbor pro předběžný výběr se skládá ze tří výše zařazených úředníků Komise s přinejmenším stejnou platovou třídou a stejnou úrovní funkce jako ředitel agentury.
Výbor pro předběžný výběr má zpravidla tyto členy:
– generální ředitel zastřešujícího [generálního ředitelství] nebo zástupce generálního ředitele tohoto [generálního ředitelství], který je pověřen jeho vedením;
– ředitel zastřešujícího [generálního ředitelství];
– ředitel jiného generálního ředitelství, zabývajícího se pokud možno podobnou oblastí jako zastřešující [generální ředitelství], který má pokud možno zvláštní odbornost v oblasti činnosti agentury;
[…]
– Pozorovatel
Pokud je ředitel jmenován správní radou nebo Radou [Evropské unie], mohou tyto orgány jmenovat pozorovatele, který je bude zastupovat ve výboru pro předběžný výběr.
[…]
7.2 Přezkum přihlášek
[…]
7.2.1 Přezkum podmínek způsobilosti a sestavení hodnotící tabulky výborem pro [předběžný výběr]
Výbor pro předběžný výběr sestaví seznam a provede přezkum podmínek způsobilosti.
Výbor pro předběžný výběr sestaví rovněž hodnotící tabulku, a to na základě výběrových kritérií uvedených v oznámení o volném pracovním místě. Tato tabulka umožní porovnat profil uchazečů s požadavky na odbornou kvalifikaci, které jsou uvedeny v oznámení o volném pracovním místě.
[…]
Na základě tohoto hodnocení sestaví výbor pro předběžný výběr seznam uchazečů, kteří postoupí do užšího výběru, tedy takových uchazečů, kteří podle něj nejlépe splňují dané požadavky a kteří mají odbornou kvalifikaci uvedenou v oznámení o volném pracovním místě.
[…]
7.2.4 Zpráva výboru pro předběžný výběr
Výbor pro předběžný výběr připraví komplexní zprávu obsahující podrobné informace o každém pohovoru, kvalitativní hodnocení všech uchazečů a návrh seznamu uchazečů, kteří jsou považováni za nejlépe kvalifikované.
Tuto zprávu vyhotoví předseda výboru pro předběžný výběr. […]
Sekretariát výboru předá zprávu generálnímu tajemníkovi jednajícímu jako předseda [Poradního výboru pro jmenování], tajemníkovi [Poradního výboru pro jmenování], [generálnímu ředitelství pro personální a administrativní otázky] a [členovi Komise] zastřešujícího [generálního ředitelství].
[…]“
9 Bod 8 pokynů, který je nadepsán „Řízení u Poradního výboru pro jmenování […] a pohovor s [členem/členy Komise]“, zní následovně:
„Vzhledem k úloze, kterou hraje Komise v postupech jmenování ředitelů, přísluší [Poradnímu výboru pro jmenování], který zajišťuje kvalitu náboru na vyšší řídící pozice, aby předložil Komisi seznam uchazečů, jež považuje za nejlépe kvalifikované k obsazení místa ředitele agentury.
[…]
8.1 Složení [Poradního výboru pro jmenování]
Pro účely výběru ředitele agentury […] se [Poradní výbor pro jmenování] skládá z těchto členů:
– generální ředitel pro personální a administrativní otázky, který zajišťuje vedení tohoto výboru;
– vedoucí kanceláře [člena Komise] pověřeného personálními a administrativními otázkami;
– stálý zpravodaj [Poradního výboru pro jmenování];
– zpravodaj jmenovaný pro účely výběrového řízení;
– zástupce generálního tajemníka;
– generální ředitel zastřešujícího [generálního ředitelství] […];
[…]
8.2 Stanovisko [Poradního výboru pro jmenování] a hodnotící středisko […]
8.2.1 [První] fáze řízení u [Poradního výboru pro jmenování]: předběžné stanovisko
a) Řízení
Sekretariát [Poradního výboru pro jmenování] předá zprávu a návrh seznamu uchazečů, který sestavil výbor pro předběžný výběr, příslušným členům [Poradního výboru pro jmenování], aby se vyjádřili v písemném řízení.
Mohou nastat tři různé situace:
– schválení závěrů zprávy [Poradním výborem pro jmenování], včetně seznamu uchazečů navrženého výborem pro předběžný výběr;
– schválení závěrů zprávy [Poradním výborem pro jmenování] a změna seznamu uchazečů navrženého výborem pro předběžný výběr. [Poradní výbor pro jmenování] si může vyhradit právo buď přidat na seznam sestavený výborem pro předběžný výběr uchazeče, kteří se zúčastnili pohovoru u tohoto výboru, avšak ten je nezařadil na seznam, anebo některé uchazeče vyškrtnout;
– podání námitky ke zprávě výboru pro předběžný výběr [Poradním výborem pro jmenování] nebo některým z jeho členů. V takovémto případě může sekretariát [Poradního výboru pro jmenování] požádat předsedu výboru pro předběžný výběr o písemná vysvětlení a/nebo o doplňující informace. Pokud námitka trvá i nadále, [Poradní výbor pro jmenování] může zařadit na pořad jednání některé z týdenních schůzek tohoto výboru bod týkající se seznamu předběžně vybraných uchazečů. Na tuto schůzku jsou pozváni generální ředitel zastřešujícího [generálního ředitelství] a zpravodaj, aby se zúčastnili diskuse o zprávě výboru pro předběžný výběr.
Poté, co [Poradní výbor pro jmenování] schválí zprávu a návrh seznamu uchazečů vybraných výborem pro předběžný výběr, vydá předběžné stanovisko.
b) Informování uchazečů
Sekretariát [Poradního výboru pro jmenování] pozve vybrané uchazeče na pohovor u [Poradního výboru pro jmenování] a na testy v hodnotícím středisku. […]
Sekretariát [Poradního výboru pro jmenování] současně oznámí stanovisko [Poradního výboru pro jmenování] těm uchazečům, kteří byli pozváni na pohovory u výboru pro předběžný výběr, avšak [Poradním výborem pro jmenování] nebyli vybráni k účasti v pohovoru.
8.2.2 Hodnotící středisko
Uchazeči, kteří byli vybráni k účasti v pohovoru u [Poradního výboru pro jmenování], jsou pozváni na hodnotící testy, které pořádá externí náborový konzultant […].
8.2.3 [Druhá] fáze řízení u [Poradního výboru pro jmenování]: konečné stanovisko
[Poradní výbor pro jmenování] vyslechne uchazeče uvedené na seznamu, který tento výbor sestavil na základě svého předběžného stanoviska.
Na základě těchto pohovorů vydá [Poradní výbor pro jmenování] konečné stanovisko, a to v podobě návrhu seznamu uchazečů, kteří podle něj nejlépe odpovídají požadavkům kladeným na místo ředitele agentury, a uvede v něm pokud možno jména několika uchazečů. Stanovisko [Poradního výboru pro jmenování] podepsané předsedou tohoto výboru je poté předáno kanceláři [člena Komise] pověřeného personálními a administrativními otázkami a kanceláři [člena Komise zastřešujícího generálního ředitelství], aby je použily jako podklad pro své pohovory.
[…]
8.3 Slyšení u [členů Komise]
[Člen nebo členové Komise zastřešujícího generálního ředitelství] vyslechnou uchazeče, které ve svém konečném stanovisku vybral [Poradní výbor pro jmenování].
Rovněž [člen Komise] pověřený personálními a administrativními otázkami může v případě zájmu vyslechnout vybrané uchazeče nebo kteréhokoli jiného uchazeče, jehož považuje za způsobilého k přijetí. Za tímto účelem se řídí veřejně dostupnými výběrovými kritérii a obecně uznávanými zásadami platnými pro účely jmenování výše zařazených úředníků Komise.
[…]“
10 Bod 10 pokynů, který je nadepsán „Přijetí užšího seznamu uchazečů a jmenování orgánem pověřeným ke jmenování“, stanoví toto:
„10.1 Přijetí návrhu
Poté, co [člen nebo členové Komise zastřešujícího generálního ředitelství] vyslechnou uchazeče, požádají kancelář [člena Komise] pověřeného personálními a administrativními otázkami, aby předložila Komisi seznam vybraných uchazečů.
Komise sestaví seznam uchazečů v rámci různých administrativních a rozpočtových otázek […] a poté jej [člen Evropské komise zastřešujícího generálního ředitelství] předá orgánu oprávněnému ke jmenování […].
[…]
10.3 Pohovor uchazečů u orgánu oprávněného ke jmenování
Orgán oprávněný ke jmenování – u většiny agentur správní rada […], – vyslechne uchazeče uvedené na seznamu vybraných uchazečů. […]
10.4 Slyšení před Parlamentem
Pokud je to stanoveno v základním nařízení, uchazeč, který byl vybrán správní radou, může být před svým jmenováním vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem/příslušnými výbory Parlamentu […] a aby odpověděl na otázky, jež mu jejich členové položí.
V současné době musejí slyšení před Evropským parlamentem před svým jmenováním podstoupit ředitelé těchto sedmi agentur: […] [EMA] […].
10.5 Jmenování uchazečů orgánem oprávněným ke jmenování
Na základě těchto pohovorů a případného slyšení před příslušným výborem/příslušnými výbory Parlamentu […] jmenuje orgán oprávněný ke jmenování uchazeče, jehož vybral na místo ředitele agentury.
[…]“
11 Oznámení o volném pracovním místě výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) (platová třída AD 15) COM/2010/10286 (Úř. věst. C 296 A, s. 1; dále jen „sporné oznámení o volném pracovním místě“) stanoví toto:
„[…]
Co nabízíme
Výkonný ředitel je právním zástupcem a veřejným představitelem [EMA] a je podřízen správní radě.
[…]
Výběr a jmenování
K účelům výběrového řízení bude [sestaven] [výbor] pro předběžný výběr. [Tento] [...] [výbor] pak pozve na pohovor uchazeče, o nichž podle jejich kvalifikací pro danou pozici na základě výše stanovených kritérií usoudí, že nejlépe odpovídají daným specifickým požadavkům. Uchazeči, kteří na základě rozhodnutí [výboru pro předběžný výběr] postoupí do užšího výběru, budou následně pozváni na pohovor s Poradním výborem Komise pro jmenování [...]. [Poradní výbor pro jmenování] provede další užší výběr uchazečů, kteří následně absolvují pohovor s příslušnými [členy Komise].
Po těchto pohovorech přijme Komise seznam nejvhodnějších uchazečů, který bude předán správní radě EMA. Ta si uchazeče, kteří prošli užším výběrem, pozve na pohovor a jmenuje z jejich řad ředitele. Zahrnutí do seznamu nezaručuje jmenování do funkce.
Kromě výše uvedeného mohou být uchazeči vyzváni k absolvování dalších pohovorů a/nebo testů.
Před jmenováním je navržený uchazeč vyzván, aby učinil prohlášení před Evropským parlamentem a odpověděl na otázky jeho členů.
[…]
Důležitá informace pro uchazeče
Uchazečům je třeba připomenout, že činnost jednotlivých výběrových komisí má důvěrný charakter. Je zakázáno, aby uchazeč přímo či nepřímo kontaktoval jejich členy nebo aby to za něj dělal kdokoliv jiný.
[…]“
Skutkový základ sporu
12 Žalobce byl od ledna 2007 do dubna 2009 členem správní rady EMA, v níž zastupoval členský stát, jehož je příslušníkem.
13 Dne 10. prosince 2009 jmenovala EMA pana A, člena své správní rady, aby ji zastupoval jako pozorovatel ve výboru pro předběžný výběr, v souladu s bodem 7.1 pokynů. V souladu s týmž ustanovením se výbor pro předběžný výběr skládá ze tří výše zařazených úředníků Komise, kteří jsou přinejmenším ve stejné platové třídě a mají stejnou úrovní funkce jako ředitel EMA.
14 Dne 15. ledna 2010 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o volném pracovním místě výkonného ředitele (platová třída AD 14) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) (Úř. věst. C 9 A, s. 1). Nabízeno bylo místo dočasného zaměstnance zařazeného do platové třídy AD 14 a pro podávání přihlášek byla stanovena lhůta do 17. února 2010. Žalobce podal přihlášku dne 16. února 2010.
15 Dne 31. března 2010 přezkoumal výbor pro předběžný výběr podané přihlášky podle bodu 7.2.1 pokynů. Při této příležitosti dospěl tento výbor k závěru, že dané oznámení o volném pracovním místě nebylo náležitě zpřístupněno veřejnosti. Komise se tedy rozhodla zveřejnit toto oznámení o volném pracovním místě znovu.
16 Elektronickou zprávou zástupce ředitele oddělení lidských zdrojů generálního ředitelství (GŘ) pro zdraví a spotřebitele Komise ze dne 14. června 2010 (dále jen „GŘ pro zdraví“) byl žalobce informován, že výběrové řízení bude znovu zahájeno a ve větší míře zveřejněno a že přibližně 25. června 2010 bude zveřejněno nové oznámení o volném pracovním místě, v němž bude stanovena nová lhůta čtyř týdnů pro podávání přihlášek. V téže elektronické zprávě bylo uvedeno, že žalobce nemusí podávat novou přihlášku, neboť jeho přihláška je nadále platná.
17 Dne 12. září 2010 zaslal žalobce elektronickou zprávu zástupci ředitele oddělení lidských zdrojů GŘ pro zdraví“, v níž se dotazoval, jakým způsobem byla jeho přihláška vyřízena. Nazítří mu posledně jmenovaný sdělil, že obdrží informace o průběhu řízení.
18 Dne 7. října 2010 zasedala správní rada EMA. Na tomto zasedání, jehož se zúčastnili zejména pan B, předseda a člen správní rady, a pan C, člen správní rady, bylo přijato rozhodnutí o zahájení výběrového řízení na obsazení místa výkonného ředitele EMA, přičemž byly upřesněny jednotlivé fáze tohoto výběrového řízení a bylo uvedeno, že ke zveřejnění tohoto řízení dojde na internetových stránkách EMA.
19 Dne 30. října 2010 zveřejnila Komise sporné oznámení o volném pracovním místě. Výběrová kritéria a podmínky způsobilosti, jež měli uchazeči splnit, byly stejné jako v předchozím oznámení o volném pracovním místě, s výjimkou jednoho výběrového kritéria. Zatímco se v prvním oznámení o volném pracovním místě uvádělo, že uchazeči musí splňovat „prokázan[ou] zkušenost s vedením zaměstnanců na vyšší úrovni v multikulturním prostředí“, ve sporném oznámení o volném pracovním místě byla požadována „prokázaná zkušenost s vedením velkých kolektivů na vyšší úrovni; zkušenosti nabyté v multikulturním prostředí by se považovaly za výhodu“.
20 O zveřejnění sporného oznámení o volném pracovním místě byl žalobce informován elektronickou zprávou zástupce ředitele oddělení lidských zdrojů GŘ pro zdraví ze dne 3. listopadu 2010. Posledně jmenovaná osoba sdělila v této zprávě žalobci, aby znovu zaslal podklady, jež přiložil ke své přihlášce podané na základě prvního oznámení o volném pracovním místě, a aktualizoval tak své profesní údaje, což žalobce učinil dopisem ze dne 23. listopadu 2010 zaslaným Komisi následujícího dne.
21 Dne 1. listopadu 2010 podal pan B přihlášku na místo výkonného ředitele. Totéž učinil i pan C dne 23. listopadu 2010.
22 Výbor pro předběžný výběr se v projednávané věci skládal z předsedy a tří dalších členů. Funkce předsedy výboru pro předběžný výběr byla svěřena generální ředitelce GŘ pro zdraví, které bylo jakožto zastřešující generální ředitelství EMA pověřeno dohledem nad její činností. Dva ze tří dalších členů byli úředníci GŘ pro zdraví a poslední byl úředníkem generálního ředitelství pro výzkum a inovace. Předsedkyně výboru pro předběžný výběr, v tomto případě paní D, a jeden ze dvou úředníků GŘ pro zdraví byli rovněž členy správní rady EMA, v níž zastupovali Evropskou komisi v souladu s čl. 65 odst. 3 nařízení č. 726/2004.
23 Dne 12. ledna 2011 přezkoumal výbor pro předběžný výběr všech 62 přijatých přihlášek na místo výkonného ředitele EMA. Na základě tohoto přezkumu se výbor pro předběžný výběr rozhodl pozvat k pohovoru devět uchazečů včetně žalobce. Jeden z těchto devíti uchazečů byl ale výborem pro předběžný výběr vyloučen ještě před pohovorem.
24 Dne 8. února 2011 se žalobce spolu s ostatními sedmi vybranými uchazeči zúčastnil pohovoru u výboru pro předběžný výběr. Při této příležitosti použil výbor hodnotící tabulku, kterou předem připravil.
25 Po pohovoru bylo všech osm uchazečů hodnoceno pomocí stupnice obsahující 100 bodů a uchazeči byli řazeni ve vzestupném pořadí podle získaných bodů. Žalobce získal nejméně bodů, a to 61 ze 100. Ostatních sedm uchazečů bylo hodnoceno v rozmezí od 69 do 85 bodů ze 100.
26 Dne 7. března 2011 vydal výbor pro předběžný výběr svou zprávu, v níž uvedl údaje o každém z vyslechnutých uchazečů a rozhodl se doporučit přihlášky čtyř uchazečů, kteří získali nejlepší výsledky (od 75 do 85 bodů ze 100), mezi nimiž byli i pan B a pan C.
27 Poté, co Poradní výbor Komise pro jmenování (dále jen „poradní výbor“) obdržel zprávu výboru pro předběžný výběr, přezkoumal obsah 62 přihlášek přijatých za účelem obsazení místa výkonného ředitele EMA. Na základě tohoto přezkumu vydal poradní výbor dne 14. března 2011 předběžné stanovisko uvedené v bodě 8.2.1 pokynů. Z předběžného stanoviska poradního výboru vyplývá, že ke zkouškám probíhajícím v hodnotícím středisku a k pohovoru u poradního výboru měli být pozváni pouze čtyři uchazeči, kteří byli doporučeni výborem pro předběžný výběr. Tajemník zastupující poradní výbor žalobci elektronickou zprávou z téhož dne sdělil, že se poradní výbor neodchýlí od stanoviska vydaného výborem pro předběžný výběr, podle něhož ostatní uchazeči dokázali lépe prokázat dovednosti a zkušenosti požadované ve sporném oznámení o volném pracovním místě, a proto nebude žalobce pozván k pohovoru.
28 Poté, co všichni čtyři uchazeči, kteří byli doporučeni výborem pro předběžný výběr, podstoupili hodnotící testy, byli pozváni na pohovor u poradního výboru, který se konal dne 7. dubna 2011. Téhož dne vydal poradní výbor stanovisko, v němž uvedl, že všichni čtyři uchazeči, kteří byli doporučeni výborem pro předběžný výběr, splňují podmínky pro výkon funkcí výkonného ředitele EMA.
29 Všichni čtyři uchazeči, kteří byli doporučeni výborem pro předběžný výběr a poradním výborem, poté absolvovali pohovor s členem Komise pověřeným otázkami zdraví a ochrany spotřebitelů (dále jen „příslušný člen Komise“). GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost ve shodě s předsedou Komise a s příslušným členem Komise následně navrhlo členům Komise, aby tyto čtyři uchazeče doporučili správní radě EMA.
30 Komise dne 20. dubna 2011 formálně přijala rozhodnutí navrhnout správní radě EMA seznam sestávající ze čtyř uchazečů, jež doporučily výbor pro předběžný výběr a poradní výbor (dále jen „rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011“).
31 Dne 5. května 2011 svolala správní rada EMA mimořádné zasedání, na němž měl být vybrán nový výkonný ředitel EMA. Během tohoto zasedání došlo ke změně výběrového řízení na obsazení místa výkonného ředitele, jež bylo schváleno dne 7. října 2010, a došlo ke slyšení všech čtyř uchazečů doporučených Komisí. Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo shody ohledně vybraného uchazeče, bylo rozhodnuto, že se správní rada EMA znovu sejde příští měsíc, aby rozhodla mezi čtyřmi uchazeči navrženými Komisí.
32 Dopisem ze dne 27. května 2011, který byl zapsán v kanceláři Komise dne 9. června 2011, podal žalobce stížnost na „způsob, jakým probíhalo výběrové řízení [před Komisí]“.
33 Dne 8. června 2011 obsadila správní rada EMA pana C do funkce výkonného ředitele EMA.
34 Dne 13. července 2011 absolvoval pan C slyšení před výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Parlamentu.
35 Dopisem ze dne 22. září 2011 oznámil předseda Parlamentu agentuře EMA, že na základě slyšení, které pan C absolvoval u výše uvedeného výboru, souhlasí Parlament se jmenováním pana C novým výkonným ředitelem EMA.
36 Stížnost, kterou podal žalobce dopisem ze dne 27. května 2011, byla rozhodnutím Komise ze dne 6. října 2011 zamítnuta.
37 Rozhodnutím přijatým rovněž dne 6. října 2011 jmenovala správní rada EMA pana C výkonným ředitelem (dále jen „rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011“).
38 Dopisem ze dne 6. ledna 2012, který byl téhož dne zaslán faxem a poštou, podal žalobce proti rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011 stížnost k orgánu pověřenému uzavírat pracovní smlouvy EMA.
39 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 9. ledna 2012 se žalobce domáhal toho, aby byl v rámci řízení o předběžných opatřeních nařízen odklad vykonatelnosti rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011. Tento návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut usnesením ze dne 20. března 2012, Christov v. Komise a EMA (F‑2/12 R, EU:F:2012:35).
40 Rozhodnutím orgánu pověřeného uzavírat pracovní smlouvy EMA ze dne 16. května 2012 byla stížnost ze dne 6. ledna 2012 zamítnuta.
Návrhová žádání účastníků řízení a řízení
41 Prostřednictvím své žaloby se žalobce v zásadě domáhá toho, aby Soud:
– zrušil rozhodnutí, které mu bylo oznámeno dopisem výboru pro předběžný výběr ze dne 14. března 2011 a kterým byl stanoven seznam čtyř uchazečů, mezi něž žalobce nepatřil;
– zrušil rozhodnutí poradního výboru ze dne 14. března 2011 týkající se pořádání pohovoru pouze pro čtyři uchazeče zapsané na seznam výboru pro předběžný výběr;
– zrušil „rozhodnutí [poradního výboru] ze dne 14. března 2011“ týkající se udělení souhlasu s doporučeními výboru pro předběžný výběr;
– zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011;
– zrušil rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2011, kterým se zamítá stížnost ze dne 27. května 2011;
– zrušil rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011;
– nařídil spravedlivou náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl;
– uložil Komisi a EMA, aby nesly náklady vzniklé během správního a soudního řízení;
– zajistil pořádání nového „výběrového řízení“, v němž budou dodrženy zákonem stanovené postupy.
42 Ve své žalobní odpovědi Komise navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobci náhradu všech nákladů řízení.
43 Ve své žalobní odpovědi EMA navrhuje, aby Soud:
– odmítl žalobu jako zjevně nepřípustnou;
– v případě, že neprohlásí žalobu za nepřípustnou, aby žalobu zamítl jako neopodstatněnou;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
44 Poté proběhla další výměna odpovědí, která byla omezena pouze na podání námitky nepřípustnosti ze strany Komise a EMA. EMA vzala ve své duplice zpět první bod svých návrhových žádání, jímž se domáhala toho, aby byla žaloba prohlášena za zjevně nepřípustnou.
45 Dopisy soudní kanceláře ze dne 23. července 2013 byli účastníci řízení vyzváni, aby odpověděli na organizační procesní opatření. Účastníci řízení této výzvě ve stanovené lhůtě vyhověli.
46 Žalobce ve své odpovědi na organizační procesní opatření uvedl, že třetím bodem svých návrhových žádání směřujícím ke zrušení se ve skutečnosti domáhá toho, aby Soud zrušil rozhodnutí poradního výboru týkající se udělení souhlasu s doporučeními výboru pro předběžný výběr, které bylo přijato dne 7. dubna 2011, nikoli dne 14. března 2011, jak se mylně uvádí v žalobě.
47 Komise předložila v odpověď na organizační procesní opatření několik dokumentů, jež nebyly vyhotoveny v jednacím jazyce, nýbrž v jiných jazycích, které do té doby nebyly žalobci oznámeny. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl možnost se před jednáním s částí těchto dokumentů seznámit, na základě žádosti, kterou žalobce podal během jednání, vyzval Soud Komisi, aby do 18. listopadu 2013 poskytla bulharský, nebo případně anglický překlad některých dokumentů, jež přiložila ke své odpovědi na organizační procesní opatření, zejména pak určitých částí pokynů.
48 Žalobce předložil během jednání dodatečné důkazy, které byly na základě rozhodnutí Soudu přiloženy ke spisu. Na konci jednání Soud rozhodl, že ústní část řízení nebude ukončena.
49 Podáním ze dne 18. listopadu 2013 vyhověla Komise výzvě Soudu týkající se předání určitých překladů.
50 Podáním ze dne 16. prosince 2013 předložil žalobce vyjádření ke spisu podanému Komisí dne 18. listopadu 2013.
51 Dopisem soudní kanceláře ze dne 30. ledna 2014 byly Komise a EMA vyzvány k odpovědi na spis podaný žalobcem dne 16. prosince 2013, což Komise učinila podáním ze dne 13. února 2014.
52 Dne 5. března 2014 ukončil Soud ústní část řízení.
Právní otázky
1. K návrhovému žádání směřujícímu k vydání příkazu
53 Co se týče devátého bodu návrhových žádání, který směřuje k tomu, aby Soud nařídil uspořádání nového výběrového řízení na obsazení místa výkonného ředitele EMA, měla by být připomenuta ustálená judikatura, podle níž Soudu nepřísluší ukládat příkazy orgánu Unie bez ohledu na obecnou povinnost uvedenou v článku 266 SFEU, která spočívá v tom, že orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný, je povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o neplatnosti aktu (rozsudek Pleijte v. Komise, F‑91/08, EU:F:2010:13, bod 29 a citovaná judikatura).
54 Vzhledem k tomu, že výše uvedené návrhové žádání žalobce představuje návrh na vydání příkazu, je namístě jej odmítnout jako nepřípustné.
2. K návrhovému žádání směřujícímu ke zrušení
K přípustnosti
Argumenty účastníků řízení
55 Komise se domnívá, že první tři body návrhových žádání jsou nepřípustné, neboť všechna tři napadená rozhodnutí představují vnitřní přípravné akty pro vydání rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011, takže se nejedná o akty nepříznivě zasahující do právního postavení žalobce, jež by byly způsobilé se stát předmětem žaloby. Co se týče pátého bodu návrhových žádání, Komise tvrdí, že dotčené rozhodnutí nepředstavuje samostatný napadnutelný akt. Pokud jde o šestý bod návrhových žádání, který je namířen proti rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011, tento bod je nepřípustný, neboť je namířen proti Komisi, avšak výše uvedené rozhodnutí nepřijala Komise, nýbrž EMA.
56 Žalobce odpovídá, že v souladu se sporným oznámením o volném pracovním místě je Komise povinna se řídit doporučeními výboru pro předběžný výběr a poradního výboru. Znamená to tedy, že rozhodnutí přijatá výborem pro předběžný výběr a poradním výborem, jejichž zrušení navrhuje v prvních třech bodech svých návrhových žádání, jsou pro Komisi závazná a nelze je považovat za přípravné akty pro vydání rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011. Žalobce dodává, že ačkoli je pravda, že Komise měla možnost neřídit se rozhodnutími výboru pro předběžný výběr a poradního výboru, pokud by zjistila, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení, a vydala by v tomto smyslu odůvodněné stanovisko, avšak v projednávané věci Komise žádné takovéto odůvodněné stanovisko nevydala, přestože došlo ke zjevně nesprávnému posouzení. Za okolností projednávaného případu je tedy třeba mít za to, že první tři body návrhových žádání, které směřují ke zrušení, jsou přípustné.
57 Co se týče pátého bodu návrhových žádání žalobce, který směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2011, kterým se zamítá jeho stížnost ze dne 27. května 2011, žalobce tvrdí, že v tomto rozhodnutí jsou uvedeny důvody, kvůli nimž se výbor pro předběžný výběr rozhodl nezapsat jej na seznam uchazečů, kteří postoupili do užšího výběru. Toto rozhodnutí Komise obsahuje rovněž skutečnosti, jež mu nebyly známy v době, než obdržel dopis tajemníka zastupujícího poradní výbor ze dne 14. března 2011, takže určitým způsobem doplňuje rozhodnutí poradního výboru ze dne 14. března 2011, jímž rozhodl, že se neodchýlí od stanoviska výboru pro předběžný výběr a udělí souhlas s doporučeními tohoto výboru. Zastává tedy názor, že rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2011, kterým se zamítá stížnost, je samostatné a musí se stát předmětem přezkumu legality, jehož provedení přísluší Soudu.
Posouzení Soudu
58 Zaprvé co se týče prvních tří bodů návrhových žádání, mělo by být připomenuto, že z ustálené judikatury vyplývá, že pokud se jedná o akty nebo rozhodnutí, jejichž vypracování se uskutečňuje v několika fázích, zejména na závěr vnitřního řízení, jsou napadnutelnými akty v zásadě pouze ta opatření, jimiž je na konci tohoto řízení zaujato ve vztahu k žalobci konečné stanovisko orgánu, a nikoliv mezitímní opatření, jejichž účelem je příprava konečného rozhodnutí. I když určitá čistě přípravná opatření mohou ovlivnit obsah aktu, který vyjadřuje konečné stanovisko orgánu, nemohou být tato opatření předmětem samostatné žaloby a musí být zpochybněna prostřednictvím žaloby, kterou je napadán tento akt (viz rozsudky N v. Parlament, F‑71/08, EU:F:2009:150, bod 28, a Pleijte v. Komise, EU:F:2010:13, bod 27; usnesení Possanzini v. Frontex, F‑61/11, EU:F:2012:146, body 42 a 43).
59 Soud v projednávané věci připomíná zaprvé to, že článek 64 nařízení č. 726/2004 stanoví, že výkonného ředitele EMA jmenuje správní rada EMA na návrh Komise na dobu pěti let ze seznamu uchazečů navržených Komisí. Zadruhé Soud podotýká, že v souladu s pokyny se výběrové řízení na obsazení místa výkonného ředitele odehrává ve dvou fázích. První z nich probíhá v rámci Komise a dělí se do několika etap. Nejprve je ustaven výbor pro předběžný výběr, který má připravit návrh seznamu uchazečů, jež považuje za nejvhodnější z hlediska odborné kvalifikace. Tento návrh seznamu je poté předán poradnímu výboru k vyjádření. Poradní výbor vydá předběžné stanovisko k uchazečům, jež vybral výbor pro předběžný výběr, a poté sám sestaví seznam uchazečů, který se může lišit od seznamu sestaveného výborem pro předběžný výběr. Poté, co uchazeči, jež vybral poradní výbor, podstoupí hodnotící zkoušky u externího náborového konzultanta, absolvují slyšení u poradního výboru. Na základě těchto pohovorů vydá poradní výbor své konečné stanovisko společně se seznamem uchazečů, které považuje za nejvhodnější. O toto konečné stanovisko se posléze při svém pohovoru opírá příslušný člen Komise, a případně i člen Komise pověřený personálními a administrativními otázkami. Poté příslušný člen Komise, případně člen Komise pověřený personálními a administrativními otázkami, vyslechnou uchazeče, které vybral poradní výbor ve svém konečném stanovisku, přičemž člen Komise pověřený personálními a administrativními otázkami může vyslechnout kteréhokoli z uchazečů, o němž se domnívá, že je způsobilý postoupit do užšího výběru. Příslušný člen Komise následně předá Komisi seznam vybraných uchazečů, načež je na Komisi, aby přijala seznam uchazečů, jež doporučuje, a příslušný člen Komise pak tento seznam předá orgánu oprávněnému ke jmenování, jímž je v projednávaném případě správní rada EMA.
60 Druhá fáze v zásadě probíhá před správní radou EMA. Po vyslechnutí uchazečů uvedených na seznamu, jejž předala Komise, si správní rada EMA jednoho z těchto uchazečů vybere. Vybraného uchazeče poté vyzve, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Parlamentu. Když Parlament vyjádří souhlas s uchazečem, jehož vybrala správní rada EMA, jmenuje správní rada EMA tohoto uchazeče výkonným ředitelem.
61 Z článku 64 nařízení č. 726/2004, jejž pokyny provádějí, vyplývá, že správní rada EMA může vybrat výkonného ředitele jen z uchazečů, jež navrhla Komise. Postoj Komise, který posléze vymezil i hranice, v nichž mohla správní rada EMA učinit svůj výběr, a který s konečnou platností vyloučil žalobce z účasti v dalších fázích výběrového řízení, byl tedy určen rozhodnutím Komise ze dne 20. dubna 2011, jímž byl schválen seznam čtyř uchazečů, kteří měli být doporučeni správní radě EMA. Aktem, který nepříznivě zasáhl do právního postavení žalobce, je tedy rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 (na základě analogie viz rozsudek Pleijte v. Komise, EU:F:2010:13, bod 28).
62 Z pokynů ostatně vyplývá, že poradní výbor se při sestavení vlastního seznamu uchazečů, již mají být vyslechnuti, nemusí řídit seznamem uchazečů, kteří byli vybráni výborem pro předběžný výběr, přičemž není povinen vyslechnout uchazeče vybrané tímto výborem, nebo naopak může vyslechnout uchazeče, kteří nejsou na seznamu sestaveném výborem pro předběžný výběr uvedeni. V pokynech se dále stanoví, že členové Komise pověření sestavením seznamu uchazečů, již mají být navrhnuti Komisi, nejsou vázáni ani seznamem uchazečů, jež vybral poradní výbor, neboť člen Komise pověřený personálními a administrativními otázkami může vyslechnout kteréhokoli jiného uchazeče, o němž se domnívá, že je způsobilý postoupit do užšího výběru.
63 Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí výboru pro předběžný výběr, jímž byl schválen seznam čtyř uchazečů, kteří měli být doporučeni, rozhodnutí poradního výboru ze dne 14. března 2011, jímž byli pozváni na pohovor pouze čtyři uchazeči doporučení výborem pro předběžný výběr, ani rozhodnutí poradního výboru ze dne 7. dubna 2011 týkající se udělení souhlasu s doporučeními výboru pro předběžný výběr nijak neurčovala postoj Komise a představovala přípravné akty pro vydání rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011. Znamená to tedy, že v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 58 tohoto rozsudku musejí být první tři body návrhových žádání, které směřují ke zrušení těchto rozhodnutí, odmítnuty jako nepřípustné.
64 Zadruhé co se týče pátého bodu návrhových žádání, který směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2011, jímž byla zamítnuta stížnost ze dne 27. května 2011, lze z ustálené judikatury vyvodit, že administrativní stížnost a její výslovné nebo implicitní zamítnutí tvoří nedílnou součást komplexního řízení a jsou jen jedním z předpokladů, které musí být splněny před podáním žaloby. Za těchto podmínek je žalobou, i když formálně směřující proti zamítnutí stížnosti, předložen soudu k přezkumu akt nepříznivě zasahující do právního postavení, proti němuž byla stížnost podána, ledaže je dopad zamítnutí stížnosti odlišný od dopadu aktu napadeného touto stížností. Již několikrát bylo rozhodnuto, že výslovné rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nemusí mít vzhledem ke svému obsahu potvrzující povahu vůči aktu napadenému žalobcem. O tento případ se jedná tehdy, když rozhodnutí o zamítnutí stížnosti obsahuje opětovný přezkum situace žalobce podle nových právních a skutkových okolností nebo když upravuje či doplňuje původní rozhodnutí. V těchto případech představuje zamítnutí stížnosti akt podléhající přezkumu soudem, který jej vezme v úvahu při posouzení legality napadeného aktu, či jej dokonce posoudí jako akt nepříznivě zasahující do právního postavení nahrazující původní akt (rozsudky Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, EU:T:2011:506, bod 32, a Arguelles Arias v. Rada, F‑122/12, EU:F:2013:185, bod 38).
65 Vzhledem k tomu, že ze systematiky služebního řádu plyne, že dotčená osoba musí podat stížnost proti rozhodnutí, jež napadá, a žalobu proti rozhodnutí, jímž byla stížnost zamítnuta, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, že byla-li stížnost i žaloba podána ve lhůtách stanovených články 90 a 91 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), je žaloba přípustná bez ohledu na to, zda směřuje jen proti rozhodnutí napadenému stížností nebo proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti anebo proti oběma těmto rozhodnutím současně. V souladu se zásadou hospodárnosti řízení přitom může soud rozhodnout, shledá-li, že návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nemají samostatný obsah a ve skutečnosti splývají s návrhovými žádáními směřujícími proti rozhodnutí napadenému stížností, že není třeba rozhodovat zvlášť o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (v tomto smyslu viz rozsudek Vainker v. Parlament, 293/87, EU:C:1989:8, body 7 a 8). Tak tomu může být zejména tehdy, když soud konstatuje, že rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, například proto, že je implicitní, jen potvrzuje rozhodnutí napadené stížností, takže zrušení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti by nemělo na právní postavení dotčené osoby jiný dopad než zrušení rozhodnutí napadeného stížností (rozsudky Adjemian a další v. Komise, EU:T:2011:506, bod 33, a Arguelles Arias v. Rada, EU:F:2013:185, bod 39).
66 V projednávané věci Soud konstatuje, že žalobce ve své stížnosti ze dne 27. května 2011 neurčil akty, které napadá. Ze spisu totiž vyplývá, že po přijetí dopisu tajemníka zastupujícího poradní výbor ze dne 14. března 2011, jímž byl žalobce informován především o tom, že není pozván k pohovoru, neobdržel žalobce ani kopii rozhodnutí poradního výboru ze dne 7. dubna 2011, v němž poradní výbor potvrdil návrh seznamu čtyř uchazečů, jež vybral výbor pro předběžný výběr, ani kopii rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011. Ke dni 27. května 2011 byl tedy žalobce informován pouze výše uvedenou elektronickou zprávou ze dne 14. března 2011 o tom, že ho výbor pro předběžný výběr nevybral do dalšího kola, poradní výbor ho nepozve k pohovoru a jeho přihláška nebyla podle mínění poradního výboru úspěšná.
67 Mělo by se tedy mít za to, že žalobce svou stížností ze dne 27. května 2011 napadl rozhodnutí, jímž byl vyloučen z první fáze výběrového řízení, tedy fáze probíhající v rámci Komise. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí výboru pro předběžný výběr, jímž byl schválen návrh seznamu čtyř vybraných uchazečů, jakož i rozhodnutí poradního výboru ze dne 14. března 2011, podle něhož měli být na pohovor pozváni pouze čtyři uchazeči zapsaní v návrhu seznamu výboru pro předběžný výběr, a rozhodnutí poradního výboru ze dne 7. dubna 2011 neodchýlit se od stanoviska výboru pro předběžný výběr a udělit souhlas s jeho doporučeními představují přípravné akty pro vydání rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 (viz bod 63 tohoto rozsudku), je namístě mít za to, což ostatně uznává i Komise ve svém podání ze dne 2. září 2013, jímž odpověděla na organizační procesní opatření, že prostřednictvím výše uvedené stížnosti žalobce zpochybňuje rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011.
68 V tomto ohledu Soud podotýká, že rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2011, jímž byla zamítnuta stížnost ze dne 27. května 2011, obsahuje zejména věcná upřesnění převzatá z přípravných aktů pro vydání rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011, jakož i důvody, které vedly Komisi k přijetí tohoto rozhodnutí. Je tedy nutné dospět k závěru, že je na Soudu, aby přezkoumal návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011, jež bylo upřesněno rozhodnutím ze dne 6. října 2011, kterým byla zamítnuta stížnost ze dne 27. května 2011 (v tomto smyslu viz rozsudek Eveillard v. Komise, T‑258/01, EU:T:2004:177, body 31 a 32).
69 Zatřetí co se týče šestého bodu návrhových žádání, který směřuje ke zrušení rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011, tento bod je nepřípustný, neboť je namířen proti Komisi, která není autorem daného rozhodnutí.
K věci samé
70 Nejprve bude přezkoumán čtvrtý bod návrhových žádání směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 a poté šestý bod návrhových žádání směřující ke zrušení rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011.
Ke čtvrtému bodu návrhových žádání, který směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011
71 Na podporu bodu návrhových žádání směřujícího ke zrušení se žalobce dovolává čtyř žalobních důvodů, jež formálně vznesl v tom smyslu, že vycházejí z:
„[–] porušení článku 30 služebního řádu, porušení článku 3 přílohy III služebního řádu, zneužití pravomoci, použití nesprávného postupu a porušení zásad transparentnosti, nestrannosti, neexistence střetu zájmů, řádné správy, rovnosti a rozdělení pravomocí;
[–] porušení článku 27 [služebního řádu], nerespektování zásad výběrového řízení, porušení právního rámce vyplývajícího ze zveřejnění [sporného] oznámení o volném pracovním místě, porušení zásady rozdělení pravomocí […], porušení zásad nestrannosti, řádné správy, objektivity při posuzování, neexistence střetu zájmů […], rovnosti a neexistence zneužití pravomoci;
[–] porušení zásad rozdělení pravomocí, rovnosti, neexistence zneužití řízení a z použití nesprávného postupu;
[–] zjevně nesprávného posouzení.“
72 Ve světle vývodů přednesených v rámci prvního žalobního návrhu Soud konstatuje, že v rámci tohoto prvního žalobního důvodu se žalobce dovolává porušení pravidel týkajících se složení výboru pro předběžný výběr. Tento žalobní důvod se dělí do dvou částí. První část vychází ze jmenování sudého počtu členů výboru pro předběžný výběr; druhá vychází z kumulace funkcí člena správní rady EMA a člena výboru pro předběžný výběr.
73 Kromě toho Soud konstatuje, že v rámci druhého žalobního důvodu se žalobce dovolává zaprvé právního pochybení, které podle něj spočívalo v tom, že výbor pro předběžný výběr nevyloučil z úřední povinnosti oba uchazeče, kteří byli členy správní rady EMA, a zadruhé porušení sporného oznámení o volném pracovním místě, které podle něj spočívalo v tom, že se výbor pro předběžný výběr dopustil pochybení jak při stanovení hodnotících kritérií, tak při přezkumu dokumentace přihlášek i při pohovoru s žalobcem.
74 Ze spisu předloženého žalobcem dále vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého třetího žalobního důvodu zpochybňuje hypotézu Komise, podle níž měla Komise možnost neschválit návrh seznamu, jejž sestavil výbor pro předběžný výběr, a navrhnout jeho změnu. Je tedy třeba mít za to, že tento žalobní důvod vychází z právního pochybení spočívajícího v tom, že se Komise nesprávně domnívala, že má možnost neřídit se rozhodnutím výboru pro předběžný výběr, jímž byl sestaven návrh seznamu uchazečů, kteří by měli být doporučeni.
75 Prostřednictvím svého čtvrtého žalobního důvodu žalobce tvrdí, že jeho dovednosti byly posouzeny zjevně nesprávným způsobem, což vedlo posléze k upřednostnění jiných uchazečů.
76 Soud přezkoumá nejprve druhou část prvního žalobního důvodu, která vychází z kumulace funkcí člena správní rady EMA a člena výboru pro předběžný výběr.
– Argumenty účastníků řízení
77 Žalobce tvrdí, že okolnost, že předsedkyně výboru pro předběžný výběr paní D i další člen výboru pro předběžný výběr pan E byli rovněž členy správní rady EMA, vedla v případě těchto dvou osob ke střetu zájmů a k porušení zásady nestrannosti, kterou jsou členové výboru pro předběžný výběr povinni dodržovat. V projednávané věci je tomu tak tím spíše, že přihlášky podali i dva další členové správní rady EMA pan B a pan C. Tím, že Komise jmenovala do výboru pro předběžný výběr členy správní rady EMA, umožnila zvýhodnění výše uvedených přihlášek pana B a pana C, a porušila tak zásadu řádné správy.
78 Žalobce dodává, že v důsledku jmenování dvou členů správní rady EMA do funkce členů výboru pro předběžný výběr došlo k tomu, že úkolu „prosévání“ jednotlivých přihlášek a ústního jednání s uchazeči během fáze předběžného výběru se ujali členové správní rady, aniž k tomu měli oprávnění, neboť tato fáze řízení nemá probíhat před správní radou, nýbrž před Komisí. Tím, že tedy posouzení nechala na dvou členech správní rady EMA, namísto toho, aby jej prováděl výbor pro předběžný výběr, se dopustila zneužití pravomoci a použití nesprávného postupu a porušila zásady rovného zacházení, řádné správy a rozdělení pravomocí mezi správní radu EMA a výbor pro předběžný výběr.
79 Komise namítá, že neexistuje žádné právní ustanovení, které by zakazovalo jmenovat člena správní rady EMA do funkce člena výboru pro předběžný výběr. Stejně tak neexistuje ani žádné pravidlo, které by zakazovalo členům správní rady EMA ucházet se o místo výkonného ředitele EMA. Znamená to tedy, že skutečnost, že dva členové správní rady EMA byli jmenováni do funkce členů výboru pro předběžný výběr a zabývali se prověřováním a předběžným výběrem uchazečů včetně pana B a pana C, kteří byli rovněž členy správní rady EMA, není v rozporu s žádným právním ustanovením.
80 Komise dodává, že má-li dojít ke jmenování výkonného ředitele agentury, která působí ve vysoce odborné oblasti, pak se i výbor pro předběžný výběr musí skládat z vysoce postavených odborníků v dané oblasti. V projednávané věci byli členové výboru pro předběžný výběr vyššími úředníky GŘ pro zdraví a dalšího vědecky zaměřeného generálního ředitelství Komise, a sice generálního ředitelství pro výzkum a inovace, přičemž právě to, že patřili mezi vysoce postavené úředníky Komise s nezbytnou kvalifikací a zkušenostmi, bylo důvodem, aby byli někteří členové výboru pro předběžný výběr rovněž členy správní rady EMA. Odborníci, kteří mohli být jmenováni do funkce členů výboru pro předběžný výběr, patřili do uzavřené skupiny, takže se nelze podivovat nad tím, že mohli znát některého z uchazečů, ať již osobně nebo na základě jeho pověsti. Okolnost, že v projednávané věci byli do funkce členů výboru pro předběžný výběr jmenováni generální ředitelka paní D a úředník GŘ pro zdraví pan E, kteří byli současně také členy správní rady EMA a odborníky v dané oblasti, byla tedy objektivně odůvodněná, ba dokonce nezbytná. Podle mínění Komise tedy tato okolnost nepostačuje sama o sobě ke konstatování neexistence nestrannosti, případně existence střetu zájmů či jakéhokoli jiného protiprávního jednání. Takovéto tvrzení lze přednést pouze na základě přesných důkazů týkajících se existence tohoto protiprávního jednání a jeho dopadu na výběrové řízení, což žalobce neučinil.
– Posouzení Soudu
81 V oblasti výběrových řízení bylo rozhodnuto, že široká posuzovací pravomoc, kterou má výběrová komise při stanovení podmínek a podrobného obsahu ústních zkoušek, které musejí složit uchazeči o pracovní místo, musí být vyrovnána striktním dodržováním pravidel upravujících organizaci těchto zkoušek (rozsudky Girardot v. Komise, T‑92/01, EU:T:2002:220, bod 24, a Christensen v. Komise, T‑336/02, EU:T:2005:115, bod 38).
82 Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že výběrová komise je povinna zajistit, aby její posouzení všech zkoušených uchazečů o pracovní místo při ústních zkouškách byla prováděna na základě rovnosti a objektivity (rozsudek Pantoulis v. Komise, T‑290/03, EU:T:2005:316, bod 90).
83 Přestože v projednávané věci výbor pro předběžný výběr nepředstavuje výběrovou komisi a jeho stanovisko není závazné ani pro poradní výbor ani pro Komisi, lze tuto judikaturu na projednávanou věc použít, neboť cílem výboru pro předběžný výběr bylo podobně jako u výběrové komise vybrat nejlepší uchazeče z těch, kteří se přihlásili po zveřejnění oznámení o volném pracovním místě, a disponuje významným prostorem pro uvážení při organizaci výběrových testů (v souvislosti s výběrovou komisí ve vnitřním přijímacím řízení viz rozsudek CG v. EIB, F‑115/11, EU:F:2014:187, bod 60).
84 Proto bylo na Komisi, aby na základě zásad řádné správy a rovného zacházení zajistila řádnou organizaci první fáze výběrového řízení, která se měla odehrávat před výborem pro předběžný výběr. To vyžadovalo, aby všichni členové výboru pro předběžný výběr jmenovaní Komisí byli natolik nezávislí, aby nemohla být zpochybněna jejich objektivita (viz rozsudek CG v. EIB, EU:F:2014:187, bod 61).
85 Mělo by být ostatně připomenuto, že zásada řádné správy, s níž souvisí povinnost příslušného orgánu pečlivě a nestranně přezkoumat veškeré relevantní okolnosti projednávané věci, je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie, která se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, tedy od 1. prosince 2009, získala stejnou právní sílu jako Smlouvy, a která v článku 41, nadepsaném „Právo na řádnou správu“, stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně.
86 Je tedy věcí Soudu, aby přezkoumal, zda byl výbor pro předběžný výběr řádně zřízen a zda řádně fungoval při dodržení povinnosti nestrannosti, přičemž dodržení této povinnosti je jedním z pravidel, kterými se řídí práce výběrové komise a obdobně i práce výborů pro předběžný výběr a která podléhají přezkumu soudu Unie (v souvislosti s výběrovými komisemi usnesení Meierhofer v. Komise, F‑74/07 RENV, EU:F:2011:63, bod 62).
87 V projednávané věci z bodu 7.2 pokynů na jednu stranu vyplývá, že výbor pro předběžný výběr má zahájit výběrové řízení tím, že na základě kontrolního seznamu přezkoumá, zda uchazeči splňují podmínky způsobilosti, a poté na základě výběrových kritérií obsažených v oznámení o volném pracovním místě sestaví hodnotící tabulku, která mu umožní porovnat profil uchazečů s požadavky na odbornou kvalifikaci, které jsou uvedeny v tomto oznámení. Na základě tohoto hodnocení sestaví výbor pro předběžný výběr seznam uchazečů, kteří postoupí do užšího výběru a kteří podle něj nejlépe splňují dané požadavky, a pozve tyto uchazeče k pohovoru. Po pohovorech předá poradnímu výboru úplnou zprávu, která obsahuje informace o každém pohovoru, kvalitativní hodnocení všech uchazečů bez ohledu na to, zda byli či nebyli vyslechnuti, jakož i návrh seznamu uchazečů, jež považuje za nejlépe kvalifikované. Na druhou stranu z článku 64 nařízení č. 726/2004 a z bodu 10.3 pokynů vyplývá, že správní rada EMA je povinna vybrat výkonného ředitele z řad uchazečů, jež navrhla Komise.
88 Výbor pro předběžný výběr má tedy pravomoc doporučit poradnímu výboru několik uchazečů, zatímco rozhodnutí týkající se jmenování výkonného ředitele EMA má přijmout správní rada EMA. Je tedy otázkou, zda paní D a pan E, kteří byli současně členy výboru pro předběžný výběr, tedy navrhující instance, a členy správní rady EMA, tedy rozhodující instance, dodrželi svou povinnost nestrannosti s ohledem na okolnost, že pravomoci výboru pro předběžný výběr se liší od pravomocí správní rady EMA.
89 Soud v tomto ohledu uvádí, že i když není návrh seznamu uchazečů, jež doporučuje výbor pro předběžný výběr, závazný ani pro poradní výbor ani pro Komisi, nemění to nic na tom, že tento návrh seznamu, stejně jako kvalitativní hodnocení všech uchazečů, jež výbor pro předběžný výběr začlení do své zprávy, mají pro další průběh řízení určitý význam, neboť zaprvé je poradní výbor musí zohlednit a zadruhé příslušný člen Komise vyslechne v souladu s bodem 8.3 pokynů pouze ty uchazeče, jež ve svém konečném stanovisku vybral poradní výbor. Nelze tedy popřít, že výbor pro předběžný výběr rozhodujícím způsobem ovlivňuje konečný seznam uchazečů, jež navrhuje Komise správní radě EMA.
90 Soud dále zaprvé konstatuje, že členové výboru pro předběžný výběr, kteří jsou současně členy správní rady EMA, mohou na zasedání správní rady osobně či prostřednictvím náhradníka hlasovat pro jmenování některého z uchazečů, jež vybrala Komise. Zadruhé podotýká, že členové správní rady EMA mohou hrát zvláště významnou úlohu během jednání správní rady, a to bez ohledu na to, zda vykonávají své hlasovací právo či nikoli, a že jsou v každém případě v přímém styku s ostatními členy správní rady.
91 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba dospět k závěru, že kumulace funkcí člena výboru pro předběžný výběr a funkcí člena správní rady EMA může narušit nezávislost a objektivitu osob, jež jsou touto kumulací funkcí dotčeny.
92 Není třeba hodnotit obsah diskusí, jež proběhly mezi členy výboru pro předběžný výběr, či stanoviska, jež zaujali jednotliví členové tohoto výboru, včetně paní D a pana E, avšak je třeba mít za to, že paní D a pan E pouhou okolností, že zasedali ve výboru pro předběžný výběr, porušili svou povinnost nestrannosti. S ohledem na to, že každý z členů výboru pro předběžný výběr musí mít takovou míru nezávislosti, aby nemohla být zpochybněna objektivita celého výboru pro předběžný výběr, je tedy nutné se domnívat, že došlo k porušení povinnosti nestrannosti, jež přísluší výboru pro předběžný výběr jako celku.
93 Argumenty Komise nemohou tento závěr zpochybnit.
94 Zaprvé co se týče argumentu, podle něhož nelze v žádném případě říci, že členové správní rady EMA, kteří byli jmenováni členy výboru pro předběžný výběr, zastupovali ve výboru pro předběžný výběr správní radu EMA a jednali jejím jménem, neboť správní radu EMA ve výboru pro předběžný výběr ve skutečnosti zastupuje osoba pozorovatele, jímž byl v projednávané věci pan A, postačí uvést, že účast pana A jakožto pozorovatele na činnosti výboru pro předběžný výběr nebyla žalobcem zpochybněna. Jak totiž bylo uvedeno v bodě 92 tohoto rozsudku, pouhá okolnost, že paní D a pan E, kteří byli oba členy správní rady EMA, zasedali ve výboru pro předběžný výběr, představovala porušení jejich povinnosti nestrannosti. Ze spisu ostatně vyplývá, že se paní D účastnila zasedání správní rady EMA ve dnech 5. května a 8. června 2011, na nichž měl být jmenován nový výkonný ředitel EMA, a že se tedy zúčastnila slyšení čtyř uchazečů, již byli navrženi rozhodnutím Komise ze dne 20. dubna 2011, i diskusí, jež vyústily ve jmenování pana C. Tato okolnost svědčí o tom, že žalobce právem pochyboval o nestrannosti, s jakou paní D předsedala činnosti výboru pro předběžný výběr.
95 Zadruhé nemůže být přijat ani argument Komise, podle něhož okolnost, že pouze dva z celkového počtu 35 členů správní rady byli současně i členy výboru pro předběžný výběr, nemůže vést k závěru, že členové správní rady EMA nahradili posuzování, jež měl provést výbor pro předběžný výběr, svým vlastním posuzováním. I kdybychom totiž předpokládali, že se paní D ani pan E nezúčastnili zasedání správní rady ve dnech 5. května a 8. června 2011, je pravda, že se zúčastnili zasedání výboru pro předběžný výběr a že v postavení členů tohoto výboru měli možnost ovlivňovat způsob, jakým ostatní členové výboru pro předběžný výběr posuzovali jednotlivé uchazeče.
96 Zamítnut musí být i argument Komise, podle něhož bylo jmenování paní D a pana E do funkce členů výboru pro předběžný výběr objektivně odůvodněno, a dokonce nezbytné, neboť oba odborníky byli v dané oblasti. Jak totiž Komise uznala během jednání, nebylo nemožné, aby byly do funkce členů výboru pro předběžný výběr jmenovány osoby, které nejsou členy správní rady EMA. Navíc Soud podotýká, že pokyny umožňují zabránit tomu, aby se členy výboru pro předběžný výběr stali členové správní rady EMA. Bod 7.1 pokynů totiž jednak umožňuje zastřešujícímu generálnímu ředitelství vybírat členy výboru pro předběžný výběr z řad výše zařazených úředníků, neboť stanoví, že výbor pro předběžný výběr se skládá z generálního ředitele zastřešujícího generálního ředitelství nebo zástupce generálního ředitele tohoto generálního ředitelství, z ředitele zastřešujícího generálního ředitelství a z ředitele jiného generálního ředitelství. Kromě toho se ve výše uvedeném ustanovení uvádí, že členové výboru pro předběžný výběr jsou vybíráni „zpravidla“ mezi výše uvedenými osobami. Pokud se tedy, tak jako v projednávané věci, zjistí, že osoby vyjmenované v bodě 7.1 pokynů, tedy generální ředitel, zástupce generálního ředitele a ředitel zastřešujícího generálního ředitelství, jsou již členy správní rady dotyčné agentury, do funkce členů výboru pro předběžný výběr mohou být jmenovány jiné osoby.
97 Stejně tak je třeba zamítnout i argument Komise, podle něhož neexistuje žádné pravidlo, které by zakazovalo, aby byli členové správní rady EMA jmenováni do funkce členů výboru pro předběžný výběr. Kumulace těchto dvou funkcí u jedné osoby totiž, jak Soud právě konstatoval, představuje porušení povinnosti nestrannosti výboru pro předběžný výběr a je tedy v rozporu s článkem 41 Listiny.
98 Nepřijatelný je i argument Komise, podle něhož je nestrannost členů výboru pro předběžný výběr zaručena článkem 11a služebního řádu. Přestože je totiž dáno, že podle článku 11a služebního řádu je každý úředník povinen zdržet se rozhodování v záležitosti, na které má takový osobní zájem, který by ohrozil jeho nezávislost, a přestože ze spisu vyplývá, že se pan A spolu s dalším členem výboru pro předběžný výběr nezúčastnili pohovoru s uchazečem, nic to nemění na tom, že paní D a pan E nevyjádřili navzdory článku 11a služebního řádu nesouhlas se svým jmenováním do funkce členů výboru pro předběžný výběr, zúčastnili se všech pohovorů s uchazeči a paní D na zasedáních správní rady EMA ze dne 5. května a 8. června 2011 neoznámila, že v jejím případě může existovat zájem ve smyslu čl. 11 odst. 3 jednacího řádu správní rady, který by mohl ohrozit její nezávislost.
99 Druhá část prvního žalobního důvodu, která vychází z kumulace funkcí člena správní rady EMA a člena výboru pro předběžný výběr, tedy musí být s ohledem na výše uvedené úvahy prohlášena za opodstatněnou.
100 Návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 musí být tedy přijata, přičemž není nutné dále přezkoumat ani první část prvního žalobního důvodu ani ostatní vznesené důvody.
K šestému bodu návrhových žádání, který směruje ke zrušení rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011
101 Z článku 64 nařízení č. 726/2004, jejž provádějí pokyny, vyplývá, že správní rada EMA mohla jmenovat výkonným ředitelem EMA pouze některého z uchazečů, kteří postoupili do užšího výběru a byli zapsáni na seznam schválený rozhodnutím Komise ze dne 20. dubna 2011. Tak tomu bylo i v projednávané věci, v níž byl na základě rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011 jmenován pan C, který byl uveden v seznamu schváleném rozhodnutím Komise ze dne 20. dubna 2011. Vzhledem k tomu, že v předchozím bodě Soud rozhodl, že rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 má být zrušeno, je namístě učinit závěr, že zrušeno musí být i rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011.
102 Z výše uvedeného vyplývá, že i návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011 musí být přijata.
3. K návrhovým žádáním směřujícím k náhradě újmy
Argumenty účastníků řízení
103 Žalobce má v zásadě za to, že přijetím rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 a rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011 utrpěl nemajetkovou újmu, jejíž výši nicméně neupřesnil.
104 Komise a EMA navrhují, aby byla návrhová žádání směřující k náhradě újmy zamítnuta jako neopodstatněná.
Posouzení Soudu
105 Bylo již rozhodnuto, že zrušení aktu stiženého protiprávností může samo o sobě představovat přiměřenou a v zásadě dostačující náhradu veškeré nemajetkové újmy, kterou tento akt může způsobit. Nemůže tomu tak nicméně být v případě, kdy žalobce prokáže, že utrpěl nemajetkovou újmu oddělitelnou od protiprávnosti, na níž se zakládá zrušení, a kterou nelze tímto zrušením zcela nahradit (rozsudek Michail v. Komise, T‑49/08 P, EU:T:2009:456, bod 88).
106 Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 a rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011 byla zrušena, přísluší Soudu, aby tento přezkum provedl.
107 Žalobce v projednávané věci svá návrhová žádání směřující k náhradě újmy nijak neupřesnil. Z jeho podání nelze vyvodit ani to, že by existovala nemajetková újma, oddělitelná od protiprávního jednání, na němž se zakládá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 a rozhodnutí správní rady ze dne 6. října 2011, a kterou nelze zrušením těchto dvou rozhodnutí zcela nahradit. Soud se proto domnívá, že veškerá nemajetková újma, kterou mohl žalobce utrpět v důsledku protiprávnosti výše uvedených rozhodnutí, je přiměřeně a dostatečně nahrazena zrušením těchto rozhodnutí.
108 Z výše uvedeného vyplývá, že návrhová žádání směřující k náhradě újmy musejí být zamítnuta.
K nákladům řízení
109 Podle článku 101 jednacího řádu, s výhradou ostatních ustanovení osmé kapitoly druhé hlavy uvedeného řádu, ponese účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, vlastní náklady řízení a uloží se mu náhrada nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení, který měl ve věci úspěch, pokud to druhý účastník řízení požadoval. Podle článku 102 jednacího řádu může Soud v souladu s požadavky ekvity rozhodnout, že účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, ponese vlastní náklady a uloží se mu pouze částečná náhrada nákladů řízení nebo se mu náhrada nákladů řízení neuloží.
110 Z důvodů uvedených v tomto rozsudku vyplývá, že žalobě bylo v zásadě vyhověno, takže účastníky řízení, kteří neměli úspěch ve věci, jsou Komise a EMA. Žalobce kromě toho ve svých návrhových žádáních výslovně požadoval, aby byla Komisi a EMA uložena náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že zvláštní okolnosti věci nemohou být důvodem k použití článku 102 jednacího řádu, musejí Komise a EMA nést vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení, které vynaložily v řízení o předběžných opatřeních, a nahradit rovným dílem náklady řízení vynaložené žalobcem, včetně nákladů řízení, které vynaložil v řízení o předběžných opatřeních.
Z těchto důvodů
SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí Evropské komise ze dne 20. dubna 2011, kterým Evropská komise navrhuje správní radě Evropské agentury pro léčivé přípravky seznam čtyř uchazečů doporučených výborem pro předběžný výběr a potvrzených poradním výborem pro jmenování, se zrušuje.
2) Rozhodnutí správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky ze dne 6. října 2011 o jmenování výkonného ředitele se zrušuje.
3) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
4) Evropská komise a Evropská agentura pro léčivé přípravky ponesou vlastní náklady a nahradí rovným dílem veškeré náklady vynaložené E. Christovem.
Rofes i Pujol | Bradley | Svenningsen |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 13. listopadu 2014.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |