Language of document : ECLI:EU:T:2015:513

Věci T‑389/10 a T‑419/10

(zveřejnění formou výňatků)

Siderurgica Latina Martin SpA (SLM)

a

Ori Martin SA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Evropský trh s předpínací ocelí – Určování cen, rozdělení trhu a výměna citlivých obchodních informací – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Jediné, komplexní a trvající protiprávní jednání – Promlčení – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání mateřské společnosti – Proporcionalita – Zásada personality trestů a sankcí – Soudní přezkum v plné jurisdikci“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 15. července 2015

1.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Promlčení v záležitostech stíhání – Počátek běhu promlčecí lhůty – Trvající nebo pokračující protiprávní jednání – Den ukončení protiprávního jednání – Přerušení – Žádost o informace – Rozsah

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, článek 25)

2.      Právo Evropské unie – Zásady – Zásada zákazu zpětné účinnosti trestních předpisů – Rozsah působnosti – Pokuty za porušování pravidel hospodářské soutěže – Zahrnutí – Případné porušení z důvodu uplatnění pokynů pro výpočet pokut v případě protiprávního jednání, k němuž došlo před jejich přijetím – Předvídatelnost změn zavedených pokyny – Neexistence porušení

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03 a 2006/C 210/02)

3.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Určení základní částky – Stanovení hodnoty tržeb – Výpočet v závislosti na hodnotě tržeb podniků, které se účastnily protiprávního jednání v příslušné zeměpisné oblasti

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 13)

4.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Metoda výpočtu stanovená v pokynech přijatých Komisí – Individualizace trestu v různých fázích stanovení výše pokuty

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 22, 27, 29, 36 a 37)

5.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Určení základní částky – Závažnost protiprávního jednání – Vstupní poplatek – Faktory, které je třeba zohlednit – Požadavek individualizace sankce v počáteční fázi stanovení základní částky – Neexistence

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 19 až 23 a 25)

6.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Rozsah důkazního břemene – Požadovaná míra přesnosti pro důkazy použité Komisí – Soubor nepřímých důkazů – Soudní přezkum – Rozsah – Rozhodnutí, u kterého má soud pochybnosti – Dodržování zásady presumpce neviny

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)

7.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Úprava základní částky – Polehčující okolnosti – Demonstrativní výčet okolností uvedených v pokynech

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29)

8.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Úprava základní částky – Polehčující okolnosti – Omezená doba trvání účasti podniku na protiprávním jednání – Zohlednění – Meze

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29)

9.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Úprava základní částky – Polehčující okolnosti – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody – Omezená účast – Podmínky

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29 třetí pododstavec)

10.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Dodržování zásad proporcionality a personality trestů a sankcí – Povinnost individualizace trestu v závislosti na způsobu účasti každého dotčeného podniku – Nedostatečná individualizace – Důsledky

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

11.    Hospodářská soutěž – Správní řízení – Povinnosti Komise – Dodržení požadavku přiměřené lhůty – Porušení – Důsledky – Zrušení rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání, z důvodu nepřiměřené délky řízení – Podmínka – Porušení práva dotčených podniků na obhajobu

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

12.    Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka o rozhodujícím vlivu, který mateřská společnost vykonává na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Vyvratitelnost – Zohlednění v rámci dodržování zásady personality trestů

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

13.    Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka o rozhodujícím vlivu, který mateřská společnost vykonává na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Vyvratitelnost – Porušení zásady omezené odpovědnosti vyplývají z práva obchodních společností v rámci Unie – Neexistence

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

14.    Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Fyzické nebo právnické osoby – Podnik, jemuž je určeno oznámení námitek a který v průběhu správního řízení nezpochybnil v něm uvedené skutkové nebo právní okolnosti – Omezení výkonu práva podat žalobu – Neexistence

(Článek 6 odst. 1 SFEU, článek 101 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)

15.    Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka o rozhodujícím vlivu, který mateřská společnost vykonává na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Důkazní povinnosti společnosti, která chce tuto domněnku vyvrátit – Nedostatečné důkazy k vyvrácení této domněnky

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

16.    Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Pokuty – Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti – Přičitatelnost jednání orgánů podniku tomuto podniku – Podmínky

(Článek 101 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, článek 23)

17.    Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akt s právně závaznými účinky – Nezaujetí stanoviska k návrhu na vyplacení úroků z části pokuty, zaplacené na základě původního rozhodnutí, uhrazené navíc předtím, než byla tato část vrácena na základě pozměňovacího rozhodnutí, ze strany Komise – Nedostatek pravomoci

(Články 261 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003)

18.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah – Snížení uložené pokuty v rozporu se zásadou proporcionality – Zohlednění zásady personality trestů

(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3 a článek 31)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 76–81)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 92–107, 109)

3.      Při stanovování výše pokut ukládaných za porušení pravidel hospodářské soutěže, jedná-li se o jediné protiprávní jednání ve smyslu komplexního protiprávního jednání zahrnujícího soubor dohod a jednání ve vzájemné shodě na různých trzích, na nichž nemusí působit všichni pachatelé, kteří mohou mít jen částečné povědomí o celkovém plánu, musí být sankce individualizovány v tom smyslu, že se musí vztahovat k jednání dotyčných podniků a jejich charakteristikám.

Při stanovování výše pokuty s přihlédnutím k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, kterého se podnik dopustil, v této souvislosti nelze zohlednit hodnotu prodejů uskutečněných ve státě, o kterém se nediskutovalo v jeho přítomnosti, v průběhu celé doby trvání jeho účasti na kartelové dohodě.

Při stanovování výše pokuty s přihlédnutím k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, kterého se dopustil tento podnik, diskutovalo-li se o trzích některých členských států v jeho přítomnosti, dále nelze zohlednit hodnotu prodejů uskutečněných v těchto státech, ve kterých uvedený podnik původně nepůsobil, protože v nich mimo jiné nebyl oprávněn uvádět své výrobky na trh, v průběhu celé doby trvání jeho účasti na kartelové dohodě.

Pokud se tedy podnik účastnil jediného protiprávního jednání v pozdější době a postupně, přičemž nejprve se v podstatě omezoval na dohody uzavřené v souvislosti s trhem určitého členského státu, Komise má při výpočtu výše pokuty zohlednit, že nebyla vydána schválení, která by uvedenému podniku umožňovala prodávat své výrobky v jiných členských státech před určitým datem, a že nebyla uvedena žádná skutečnost, na jejímž základě by bylo možno se domnívat, že se tento podnik mohl podílet na kartelové dohodě ještě předtím, než se účastnil setkání.

(viz body 140, 174, 178, 327)

4.      Zásada proporcionality v kontextu jediného porušení pravidel hospodářské soutěže vede k tomu, že pokuta uložená Komisí se stanovuje přiměřeně k okolnostem, které je třeba zohlednit jak při vyhodnocování objektivní závažnosti protiprávního jednání jako takového, tak při vyhodnocování relativní závažnosti účasti sankcionovaného podniku na protiprávním jednání.

Komise musí dbát zejména na individualizaci trestů v závislosti na protiprávním jednání, přičemž musí zohlednit specifickou situaci každého pachatele. V praxi lze individualizaci trestu s ohledem na protiprávní jednání provést v různých fázích stanovování výše pokuty.

Zaprvé, Komise může zohlednit konkrétní okolnosti účasti podniku na protiprávním jednání ve fázi vyhodnocování objektivní závažnosti jediného protiprávního jednání ve smyslu bodu 22 pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003.

Zadruhé, Komise může zohlednit zmíněné konkrétní okolnosti ve fázi posuzování polehčujících okolností uvedených v bodě 29 pokynů v rámci celkové úvahy o všech důležitých okolnostech (viz bod 27 zmíněných pokynů).

Zatřetí, Komise může zohlednit tyto konkrétní okolnosti ve fázi následující po fázi vyhodnocování objektivní závažnosti protiprávního jednání nebo polehčujících okolností, kterých se dovolávají dotčené podniky. V bodě 36 pokynů je v této souvislosti uvedeno, že Komise může v některých případech uložit symbolickou pokutu a, jak je uvedeno v bodě 37 těchto pokynů, může se také odchýlit od vysvětlené obecné metodiky stanovování výše pokut, a to s ohledem na konkrétní okolnosti dané situace.

(viz body 141–146, 314)

5.      V rámci stanovování základní částky pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže se skutečnosti zohledněné při posuzování stupně závažnosti protiprávního jednání, stejně tak jako skutečnosti, na základě kterých Komise zahrne do pokuty zvláštní částku, která nezávisí na době trvání protiprávního jednání, aby podniky odradila od samotného zahájení protiprávních jednání, týkají protiprávního jednání obecně. S přihlédnutím k obecné metodice uvedené v pokynech o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 je Komise až v pozdější fázi povinna upravit základní částku pokuty a zohlednit tak případné polehčující okolnosti, včetně polehčující okolnosti týkající se individuální úlohy každého podniku. Pokud tedy Komise zohlední čtyři faktory, které jsou příkladmo uvedeny v bodě 22 pokynů, nelze jí vytýkat, že považuje za vhodné zahrnout do základní částky pokuty zvláštní částku, která nezávisí na době trvání protiprávního jednání. V tomto ohledu je třeba uvést, že jelikož se úvahy týkající se zkoumání – z hlediska odůvodnění – podílu, k němuž bylo přihlédnuto při stanovení hodnoty tržeb za účelem posouzení závažnosti protiprávního jednání, uplatní i tehdy, pokud jde o posouzení odůvodnění týkajícího se podílu, k němuž bylo přihlédnuto při stanovení dodatečné částky uplatněné za účelem odrazení, jako odůvodnění podílu tržeb použitého pro stanovení dodatečné částky postačuje pouhý odkaz na analýzu faktorů použitých pro posouzení závažnosti.

(viz body 186, 193, 261–264)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 215–219, 223–227, 233, 240–249, 251)

7.      Bod 29 pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 uvádí toliko demonstrativně, a ne taxativně, některé polehčující okolnosti, které lze zohlednit, jak plyne z výrazu „například“, který je zde použit.

(viz bod 271)

8.      V rámci stanovení výše pokut uložených za porušení článku 101 SFEU je omezená doba trvání účasti podniku na protiprávním jednání skutečností, která je zohledněna již ve fázi stanovení základní částky pokuty, při které se zohledňuje doba trvání účasti každého podniku na protiprávním jednání.

Ačkoliv tudíž nelze vyloučit, že v určitých případech lze podstatný rozdíl v době trvání účasti jednotlivých dotčených podniků zohlednit jako polehčující okolnost, není tomu tak v případě, pokud je účast podniku na protiprávním jednání z hlediska doby jejího trvání dostatečně významná.

(viz body 283, 285)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 287, 288, 297–300)

10.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 314–320, 323, 324, 326–328)

11.    Pokud jde o správní řízení v oblasti hospodářské soutěže, přiměřenost délky tohoto řízení musí být posouzena v závislosti na okolnostech každé věci a zejména v závislosti na jejím kontextu, chování účastníků v průběhu řízení, důležitosti věci pro jednotlivé zúčastněné podniky a míře její složitosti, jakož i případně v závislosti na informacích či odůvodnění, které je Komise schopna poskytnout o vyšetřovacích úkonech provedených v průběhu správního řízení.

V tomto ohledu může délku takového řízení vysvětlit několik faktorů. Může se jednat zejména o dobu trvání kartelové dohody, její obzvláště velký zeměpisný rozsah, organizaci kartelové dohody na zeměpisné úrovni a v čase, počet setkání, která se konala, počet dotčených podniků, počet žádostí o shovívavost a obzvláště velké množství dokumentů, které byly v tomto rámci poskytnuty nebo získány v průběhu kontrol a které byly vyhotoveny v různých jazycích, jež Komise musela posoudit, dále různé žádosti o doplňující informace, které musela Komise zaslat různým dotčeným společnostem postupně podle toho, jak se vyvíjelo chápání kartelové dohody, počet subjektů, kterým bylo zasláno oznámení námitek, počet jednacích jazyků, jakož i různé žádosti týkající se platební schopnosti.

V případě, že délka správního řízení zakládá porušení zásady přiměřené lhůty, toto porušení může mít dva druhy důsledků. Zaprvé, pokud má porušení požadavku přiměřené lhůty vliv na výsledek řízení, může vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Co se v tomto ohledu týče aplikace pravidel hospodářské soutěže, překročení přiměřené lhůty může být důvodem zrušení pouze v případě rozhodnutí, kterými se konstatují protiprávní jednání, a za podmínky, že bylo prokázáno, že porušení této zásady zasáhlo do práva dotčených podniků na obhajobu. Kromě tohoto zvláštního případu nemá nedodržení povinnosti rozhodnout v přiměřené lhůtě vliv na platnost správního řízení podle nařízení č. 1/2003. Ovšem vzhledem k tomu, že dodržování práva na obhajobu má ve správních řízeních v oblasti hospodářské soutěže klíčový význam, je třeba zabránit tomu, aby toto právo mohlo být nenapravitelně narušeno z důvodu nadměrné délky vyšetřovací fáze a aby tato délka mohla být na překážku provádění důkazů, které mají vyvrátit existenci jednání, jež mohou zakládat odpovědnost dotčených podniků. Z tohoto důvodu nesmí být přezkum případné překážky výkonu práva na obhajobu omezen na samotnou fázi, během níž se tato práva naplno projevují, a sice na druhou fázi správního řízení. Posouzení zdroje případného oslabení účinnosti práva na obhajobu se musí vztahovat na toto řízení jako celek a vzít v potaz celou dobu jeho trvání.

Zadruhé, pokud porušení požadavku přiměřené lhůty nemá vliv na výsledek řízení, unijní soud může na základě takového porušení v rámci výkonu své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci odpovídajícím způsobem napravit porušení plynoucí z překročení přiměřené délky správního řízení tím, že případně sníží výši uložené pokuty.

(viz body 336, 338–342, 354, 355)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 372–384, 386, 387)

13.    V oblasti hospodářské soutěže Komise může za účelem přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání mateřské společnosti uplatnit domněnku o skutečném výkonu rozhodujícího vlivu vzhledem ke skutečnosti, že mateřská společnost vlastní celý nebo téměř celý základní kapitál dceřiné společnosti, která se dopustila protiprávního jednání, přičemž není nutné, aby v tomto směru uvedla nějaké další skutečnosti.

Pokud Komise v tomto ohledu konstatuje solidární odpovědnost mateřské společnosti, neporuší zásadu omezené odpovědnosti vyplývající z práva obchodních společností v rámci Unie. Cílem omezené odpovědnosti společností je totiž především stanovit horní hranici jejich finanční odpovědnosti, a ne zabránit tomu, aby byl podnik, který se dopustil porušení práva hospodářské soutěže, sankcionován prostřednictvím právních subjektů, ze kterých se skládá, a konkrétněji prostřednictvím společnosti, která se dopustila protiprávního jednání, a její mateřské společnosti, a to zejména za situace, kdy mateřská společnost vlastní téměř celý základní kapitál své dceřiné společnosti a není schopná vyvrátit domněnku o skutečném výkonu rozhodujícího vlivu na dceřinou společnost.

(viz body 385, 388)

14.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 391–393)

15.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 394–400, 407–409)

16.    V oblasti porušení pravidel hospodářské soutěže předpokladem přičtení odpovědnosti za porušení článku 101 SFEU podniku není jednání nebo pouhá informovanost společníků nebo hlavních jednatelů dotčeného podniku o tomto porušení, nýbrž jednání osoby, která je oprávněna jednat na účet podniku.

Pokud tedy zástupci dceřiné společnosti v rámci kartelové dohody byli touto společností řádně zplnomocněni k tomu, aby za podnik přijímali závazky, skutečnost, že tito zástupci nevykonávali žádnou funkci v rámci mateřské společnosti, je nerozhodná, jelikož byli zplnomocněni přijímat závazky dceřiné společnosti, která se podílela na protiprávním jednání. Skutečnost, že tyto osoby jednají nezávisle, tudíž nemůže zbavit dceřinou společnost, a tedy ani mateřskou společnost odpovědnosti.

(viz body 410, 411)

17.    Pokud se Komise nikterak nevyjádřila k návrhu podniku na vyplacení úroků z části pokuty – zaplacené na základě původního rozhodnutí – uhrazené navíc předtím, než jí byla tato část vrácena na základě pozměňovacího rozhodnutí, unijní soud nemá pravomoc rozhodnout o návrhových žádáních na vydání soudního příkazu, která uvedený podnik v této souvislosti uplatnil ve svých připomínkách k pozměňovacímu rozhodnutí, jelikož taková pravomoc nevyplývá zejména z článku 263 SFEU ani z článku 261 SFEU, ve spojení s článkem 31 nařízení č. 1/2003.

Tak je tomu zejména tehdy, pokud se pozměňovací rozhodnutí, jímž byla snížena pokuta uložená podniku, nezabývá otázkou vrácení přeplatku s úrokem, jak to požaduje dotčený subjekt, pokud uvedený podnik v tomto směru nepodal Komisi návrh a pokud Komise k takovému návrhu nezaujala stanovisko v aktu, který by mohl nepříznivě zasáhnout do jeho právního postavení.

(viz body 428–430)

18.    Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, kterou na základě článku 261 SFEU přiznává unijnímu soudu článek 31 nařízení č. 1/2003, tento soud opravňuje, aby kromě pouhého přezkumu legality sankcí za porušení pravidel hospodářské soutěže, který mu umožňuje pouze zamítnout žalobu na neplatnost nebo zrušit napadený akt, nahradil posouzení Komise svým posouzením, a v důsledku toho s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem napadený akt změnil, aniž jej zruší, zejména změnou uložené pokuty, pokud je mu otázka výše pokuty předložena k posouzení.

Určení výše pokuty unijním soudem není z povahy věci přesným aritmetickým výpočtem. Pokud navíc unijní soud rozhoduje v plné jurisdikci, není vázán výpočty Komise ani pokyny, ale musí provést své vlastní posouzení s ohledem na všechny okolnosti případu. Z čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 v tomto ohledu vyplývá, že při stanovení výše pokuty určené k sankcionování účasti na jediném protiprávním jednání je třeba přihlédnout k závažnosti a k době trvání protiprávního jednání, a ze zásady personality trestů plyne, že sankce musí zohledňovat situaci každého pachatele ve vztahu k protiprávnímu jednání. Uvedené musí platit zejména tehdy, pokud jde o komplexní a dlouhotrvající protiprávní jednání, jaké Komise vymezila v napadeném rozhodnutí, které se vyznačuje různorodostí účastníků.

(viz body 432, 436, 437)