Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Supreme Court (Irsko) dne 14. března 2024 – trestní řízení proti MA
(Věc C-202/24, Alchaster1 )
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Supreme Court
Účastník původního trestního řízení
MA
Předběžné otázky
1. Pokud je podle Dohody o obchodu a spolupráci ze dne 30. prosince 20201 (která zahrnuje ustanovení rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002 týkající se předávání osob na základě evropského zatýkacího rozkazu2 ) požadováno předání osoby pro účely trestního stíhání v souvislosti s teroristickými trestnými činy a osoba se snaží takovému předání bránit na základě tvrzení, že by to představovalo porušení článku 7 EÚLP a čl. 49 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, neboť bylo přijato legislativní opatření, které mění část trestu, která by měla být vykonána ve formě odnětí svobody, a také systém podmíněného propuštění, a jenž bylo přijato po spáchání údajného trestného činu, v souvislosti s nímž se žádá o předání, a pokud se uplatní následující úvahy:
a) dožadující stát (v tomto případě Spojené království) je stranou EÚLP a provádí Úmluvu ve svém vnitrostátním právu na základě Human Rights Act, 1998 (zákon o lidských právech z roku 1998);
b) použití dotčených opatření na vězněné osoby, které již vykonávají trest uložený soudem, bylo soudy Spojeného království [včetně Supreme Court of the United Kingdom) (Nejvyšší soud Spojeného království)] považováno za slučitelné s Úmluvou;
c) stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva může i nadále podat každá osoba, včetně dotčeného jednotlivce, pokud byl předán;
d) neexistuje žádný důvod domnívat se, že by jakékoli rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nebylo dožadujícím státem provedeno;
e) v důsledku toho je soud přesvědčen, že nebylo prokázáno, že by předání osoby představovalo skutečné riziko porušení článku 7 Úmluvy nebo Ústavy;
f) není namítáno, že by předání osoby bránil článek 19 Listiny;
g) článek 49 Listiny se nevztahuje na soudní řízení ani na vynesení rozsudku;
h) nebylo tvrzeno, že existují důvody se domnívat, že existuje významný rozdíl v použití článku 7 Úmluvy a článku 49 Listiny;
je soud, proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek pro účely čl. 267 odst. 3 SFEU a s ohledem na čl. 52 odst. 3 Listiny a závazek důvěry mezi členskými státy a osobami povinnými předávat podle ustanovení o evropském zatýkacím rozkazu na základě Dohody o obchodu a spolupráci, oprávněn dospět k závěru, že vyžádaná osoba neprokázala žádné skutečné riziko, že by její předání bylo porušením čl. 49 odst. 2 Listiny, nebo je takový soud povinen provést nějaké další šetření, a pokud ano, jaká je podstata a rozsah tohoto šetření?
____________
1 Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.
1 Úř. věst. 2021, L 149, s. 10.
1 Úř. věst. 2002, L 190, s.1.