Věc T‑536/22
(zveřejnění formou výňatků)
Pesticide Action Network Europe (PAN Europe)
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 21. února 2024
„Přípravky na ochranu rostlin – Účinná látka cypermethrin – Prováděcí nařízení (EU) 2021/2049 – Žádost o vnitřní přezkum – Článek 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 – Zamítnutí žádosti – Určení kritických oblastí obav ze strany EFSA – Posouzení a řízení rizik – Zásada předběžné opatrnosti – Posuzovací pravomoc Komise“
1. Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek – Datum oznámení rozhodnutí – Odpověď Komise na žádost o vnitřní přezkum vypracovaná v jiném jazyce než jazyce žádosti – Následné oznámení kopie této odpovědi v jazyce žádosti žadateli – Lhůta, která počíná běžet ode dne tohoto následného oznámení
(Článek 263 šestý pododstavec SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006; nařízení Rady č. 1, článek 2)
(viz bod 24)
2. Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Použití na unijní orgány – Možnost nevládních organizací požádat o vnitřní přezkum správních aktů v oblasti životního prostředí – Správní akt, jehož předmětem je obnovení schválení účinné látky – Předmět přezkumu – Přehodnocení schválení
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 10 odst. 1)
(viz bod 38)
3. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přezkum – Důvod neuvedený v žádosti o přezkum – Nepřípustnost – Argumenty představující pouze rozšíření důvodu uvedeného v žádosti o přezkum – Přípustnost – Meze – Důvod, který nemění předmět vnitřního přezkumu
(Článek 263 SEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, článek 12)
(viz body 41, 43, 46, 47)
4. Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Použití na unijní orgány – Možnost nevládních organizací požádat o vnitřní přezkum správních aktů v oblasti životního prostředí – Uvedení důvodů opětovného přezkumu – Nezbytnost uvést skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti ohledně opodstatněnosti dotčeného aktu
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 10 odst. 1)
(viz body 42, 146)
5. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vnitřní přezkum – Důvod, který vychází z tohoto zamítavého rozhodnutí a zpochybňuje jeho opodstatněnost – Přípustnost – Meze – Důvod, který nemění předmět vnitřního přezkumu
(Článek 263 SEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, článek 12)
(viz bod 45)
6. Veřejné zdraví – Posouzení rizik – Uplatnění zásady předběžné opatrnosti – Dosah – Pojem „riziko“ a pojem „nebezpečí“ – Určení míry rizika považovaného za nepřijatelné pro společnost – Pravomoc unijního orgánu určeného relevantními právními předpisy – Povinnost zajistit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti a životního prostředí
(Článek 114 odst. 3, čl. 168 odst. 1 a článek 191 SFEU)
(viz body 77–87, 94, 97, 314)
7. Zemědělství – Sbližování právních předpisů – Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh – Nařízení č. 1107/2009 – Obnovení schválení účinné látky – Posuzovací pravomoc Komise – Povinnost Komise řídit se závěrem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) – Neexistence – Podmínky
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009; nařízení Komise č. 844/2012, čl. 14 odst. 1)
(viz body 89–93, 103, 104, 123, 127)
8. Zemědělství – Sbližování právních předpisů – Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh – Nařízení č. 1107/2009 – Obnovení schválení účinné látky – Posuzovací pravomoc Komise – Vědecká podpora vyžádaná od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) bez specifického právního základu – Přípustnost
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, čl. 23 písm. c) a čl. 29 odst. 1 písm. a)]
(viz bod 230)
9. Zemědělství – Sbližování právních předpisů – Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh – Nařízení č. 1107/2009 – Obnovení schválení účinné látky – Posuzovací pravomoc Komise – Kritéria pro posouzení – Pokyny přijaté Komisí – Závaznost – Zastaralost pokynů vyžadujících aktualizaci – Neexistence vlivu
(Nařízení Komise č. 844/2012, čl. 13 odst. 1)
(viz body 391, 393, 401)
Shrnutí
V rámci žaloby na neplatnost související s obnovením schválení účinné látky cypermethrin upřesnil Tribunál pravidla přípustnosti takové žaloby podané nevládní organizací na základě nařízení č. 1367/2006(1), jakož i rozsah prostoru Evropské komise pro uvážení jakožto subjektu odpovědného za řízení rizika z hlediska zásady předběžné opatrnosti.
Cypermethrin je insekticid používaný v Evropské unii, který byl v roce 2005 schválen pro použití v přípravcích na ochranu rostlin(2).
V rámci postupu obnovení schválení cypermethrinu identifikoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svých vědeckých závěrech z července 2018 v souvislosti s touto účinnou látkou čtyři kritické oblasti obav (critical areas of concern). Následně v září 2019 zveřejnil stanovisko k opatřením ke zmírnění rizika v souvislosti s cypermethrinem.
V návaznosti na toto posouzení rizik přijala Komise dne 24. listopadu 2021 prováděcí nařízení 2021/2049(3), kterým se obnovuje schválení cypermethrinu, s řadou zvláštních ustanovení.
Dne 20. ledna 2022 zaslala žalobkyně, ekologická organizace Pesticide Action Network Europe (PAN Europe), Komisi žádost o vnitřní přezkum(4) prováděcího nařízení 2021/2049.
Rozhodnutím ze dne 23. června 2022 Komise tuto žádost zamítla.
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál toto zamítavé rozhodnutí zrušil. Na podporu své žaloby se dovolává porušení zásady předběžné opatrnosti a povinnosti Unie zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Mimo jiné tvrdí, že vzhledem k tomu, že EFSA identifikoval určité kritické oblasti obav týkající se cypermethrinu, neměla Komise obnovit schválení této látky. V tomto kontextu již Komise nemá žádnou posuzovací pravomoc a nemůže se v tomto ohledu dovolávat své úlohy subjektu odpovědného za řízení rizik.
Tribunál svým rozsudkem zamítl žalobu v plném rozsahu.
Závěry Tribunálu
Tribunál zaprvé poskytl upřesnění procesního rázu k rozsahu pravidla shody mezi žádostí o přezkum a žalobou na neplatnost podanou proti rozhodnutí přijatému v reakci na tuto žádost.
V tomto ohledu připomněl, že taková žaloba na neplatnost je přípustná pouze tehdy, pokud směřuje proti odpovědi na uvedenou žádost a žalobní důvody uplatněné na podporu zrušení se týkají konkrétně této odpovědi.
Taková žaloba se nemůže opírat o nové důvody či důkazy, které nebyly uvedeny v žádosti o přezkum, neboť jinak by byl požadavek odůvodnění takové žádosti zbaven užitečného účinku a změnil by se předmět řízení zahájeného na základě této žádosti(5).
Nicméně žalobce podle nařízení č. 1367/2006 musí mít možnost vznést ve fázi žaloby před Tribunálem argumenty, jejichž cílem je z právního hlediska zpochybnit opodstatněnost odpovědi na jeho žádost o přezkum, za podmínky, že tyto argumenty nemění předmět řízení zahájeného na základě této žádosti. Kromě toho argument, který nebyl vznesen ve fázi žádosti o přezkum, nelze považovat za nový, pokud představuje pouze rozšíření argumentace již uvedené v rámci této žádosti, tedy má-li s původně uvedenými žalobními důvody nebo výtkami dostatečně úzkou souvislost, aby mohl být považován za výsledek běžného pokračování diskuse v rámci soudního řízení.
Zadruhé Tribunál uvedl, že k tomu, aby mohla Komise účinně sledovat cíle, jejichž dosažení jí bylo svěřeno nařízením č. 1107/2009, musí jí být přiznána široká posuzovací pravomoc. To platí zejména pro rozhodnutí v oblasti řízení rizik, která musí činit podle uvedeného nařízení(6).
Řízení rizika odpovídá souboru činností prováděných orgánem, který musí riziku čelit, jejichž cílem je snížit toto riziko na úroveň, která je pro společnost považována za přijatelnou, a to s ohledem na povinnost tohoto orgánu, na základě zásady předběžné opatrnosti, zajistit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti a životního prostředí(7).
To znamená provést předběžné posouzení rizik, které spočívá ve vědeckém posouzení uvedených rizik na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů a v určení, zda překračují míru rizika považovanou za přijatelnou pro společnost, což je součástí politického rozhodnutí, kterým je stanovení úrovně ochrany vhodné pro uvedenou společnost.
I když tedy Komise musí v rámci postupu obnovení schválení účinných látek „zohlednit“ mimo jiné vědecké závěry EFSA(8), není jakožto subjekt odpovědný za řízení rizik zjištěními EFSA vázána. Takové zohlednění totiž nelze vykládat jako povinnost Komise řídit se ve všech bodech závěry EFSA.
Široká posuzovací pravomoc Komise jakožto subjektu odpovědného za řízení rizik však zůstává ohraničena nutností dodržovat ustanovení nařízení č. 1107/2009, zejména jeho článku 4(9) ve spojení s přílohou II tohoto nařízení, jakož i zásadu předběžné opatrnosti, na níž stojí všechna ustanovení tohoto nařízení.
Za těchto podmínek může Komise obnovit schválení účinné látky pouze tehdy, pokud je dostatečně prokázáno, že bez ohledu na identifikaci kritických oblastí obav umožňují opatření ke snížení rizika dospět k závěru, že kritéria článku 4 nařízení č. 1107/2009 jsou splněna. Úkolem Komise je tedy právě určení rizik, která jsou pro společnost přijatelná, s vyšším prahem tolerance pro ochranu životního prostředí než pro zdraví lidí nebo zvířat a s přihlédnutím k opatřením ke snížení zjištěných rizik.
V projednávaném případě samotná skutečnost, že úřad EFSA ve svých závěrech identifikoval čtyři kritické oblasti obav, pokud jde o cypermethrin, neumožňuje mít za to, že Komise jakožto subjekt odpovědný za řízení rizik již neměla žádný prostor pro uvážení, za předpokladu, že zajistí, že kritéria uvedená v článku 4 nařízení č. 1107/2009 jsou splněna. Jinými slovy, není vyloučeno, aby Komise při dodržení zásady předběžné opatrnosti ověřila, zda by se riziko mohlo stát při uložení určitých opatření přijatelným.