Language of document :

Žaloba podaná dne 22. března 2022 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-214/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, A. Azéma, I. Zaloguin, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Lucembursko tím, že do 4. října 2016 nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 8 odst. 7, článkem 9 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii1 , nebo v každém případě tím, že nesdělilo tato opatření Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 12 uvedené směrnice;

uložil Lucembursku v souladu s ustanovením čl. 260 odst. 3 SFEU povinnost zaplatit penále ve výši 7 096,50 eura za každý den prodlení ode dne vyhlášení rozsudku v této věci za nesplnění povinnosti sdělit opatření provádějící čl. 8 odst. 7, článek 9 a čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/42;

uložil Lucembursku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii umožňuje členským státům snadnější vymáhání výnosů, kterých dosáhli pachatelé trestných činů na základě závažné a organizované trestné činnosti. Členské státy měly směrnici provést do 4. října 2016. Komise zahájila vůči Lucembursku řízení o nesplnění povinnosti v listopadu 2016 a v březnu 2019 mu zaslala odůvodněné stanovisko. K tomuto dni přitom Lucembursko Komisi neoznámilo úplné provedení dotčené směrnice do svého vnitrostátního práva.

____________

1 Úř. věst. 2014, L 127, s. 39.