Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. března 2021 Giacomo Santini a další proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 10. února 2021 ve spojených věcech T 345/19, T 346/19, T 364/19 až T 366/19, T 372/19 až T 375/19, T 385/19, Santini a další v. Parlament

(Věc C-198/21 P)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Giacomo Santini, Marco Cellai, Domenico Ceravolo, Natalino Gatti, Antonio Mazzone, Luigi Moretti, Gabriele Sboarina, Lina Wuhrer, Patrizia Capraro, Luciana Meneghini (zástupce: M. Paniz, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek z důvodu, že došlo k nesprávnému uplatnění obecných zásad právní jistoty, legitimního očekávání a proporcionality, jakož i práv zaručených Listinou vzhledem k neoprávněnému a disproporčnímu zásahu do vlastnického práva; že došlo k nesprávnému posouzení, že napadená opatření by se mohla legitimně zakládat na příloze III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu; že se zastával nesprávný názor, že uvedená opatření představují základní správní akty delegované/nebo které mohou být delegované na vedoucího sekce; že odůvodnění týkající se porušení povinnosti odůvodnění je značně nepřesné, neúplné a klamavé; a v důsledku toho zrušil všechny akty, oznámení nebo napadená rozhodnutí a uložil Evropskému parlamentu povinnost nahradit náklady řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod: Nesprávné právní posouzení nebo nesprávní posouzení skutkového stavu, jelikož Tribunál dospěl k závěru, že napadené opatření mělo vliv výlučně na výši důchodu a nikoliv na nárok na důchod a na jeho vytvoření, přičemž o napadeném opatření se nesprávně rozhodlo, že je v souladu s obecnými zásadami Unie a Listiny základních práv.

Navrhovatelé přitom poukazují na nezákonnost napadeného rozsudku z důvodu, že se v něm zamítá nárok na důchod a nárok na výši důchodu, přičemž se vylučuje uplatnění zásady neměnitelnosti nároku na důchod, která je použitelná; jelikož se v tomto rozsudku nesprávně zohlednila skutečnost, že opatření týkající se doživotního důchodu navrhovatelů nezpůsobila jednoduché snížení odpovídající částky, ale že se jednalo o celkovou reformu režimu, která měla retroaktivní a permanentní dosah na fázi vzniku práva na doživotní důchod, které už vzniklo a bylo nabyto během mnoha let, a které s konečnou platností tvoří součást majetku dotčených osob; Tribunál navíc nesprávně nezohlednil skutečnost, že Parlament neprovedl žádné ověření, pokud jde o soulad napadených aktů s právem Unie, jelikož rozsudek v této souvislosti neobsahuje žádné odůvodnění.

Druhý důvod: nesprávné posouzení při výkladu článku 75 prováděcích opatření, článku 28 statutu poslanců a Příloh I, II a III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu. Porušení práva na důchod, obecných zásad a Listiny základních práv

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku, jelikož tento rozsudek poskytl výklad referenčních norem nesprávným způsobem, když dospěl k závěru, že příloha III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu si zachovala platnost a účinky, i když byla vysloveně zrušená a žádné jiné výslovné ustanovení nestanoví její zachování po uplynutí lhůty její platnosti a jelikož tento rozsudek protiprávně zanedbal to, že v předmětné věci podmínky tvořící právo na důchod byly změněné bez toho, aby byl dodržen rámec článku 2 přílohy III a v rozporu s obecnými zásadami Unie a Listinou základních práv.

Třetí důvod: Nesprávné právní posouzení nebo nesprávné posouzení skutkového stavu, když Tribunál dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo v souladu s obecnými zásadami Unie a Listinou základních práv, jakož i se zásadami legitimního očekávání, proporcionality, rovnosti a práva na vlastnictví

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku, jelikož tento rozsudek tím, že opomenul posoudit konkrétní zvláštnosti předmětné věci a poskytl výklad referenčních norem nesprávným způsobem, dospěl k závěru, že napadená opatření jsou v souladu s unijním právem a zásadami Listiny základních práv, jelikož Tribunál opomenul zohlednit prvky, včetně prvků dokumentární povahy, prokazující, že navrhovatelé byli několikrát ujištěni o zachování nabytých práv a jejich neměnnosti, a jelikož nezohlednil ani to, že napadená opatření neobsahovala žádné odůvodnění a důvody a vedla k řešení, které bylo zjevně neproporcionální a nedostatečně odůvodněné.

Čtvrtý důvod: Nesprávné právní posouzení při výkladu článků 74 a 75 prováděcích opatření, jakož i přílohy III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu.

Navrhovatelé namítají protizákonnost napadeného rozsudku z důvodu, že se v něm uznalo, že napadené opatření může být platně založené na příloze III Pravidel, přestože tato příloha již nebyla v platnosti a byla mezitím zrušena.

Pátý důvod: Nesprávné právní posouzení při přezkumu procesních vad. Pravomoc.

Navrhovatelé namítají protiprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž nesprávně uznal pravomoc vedoucí sekce „Odměny a sociální nároky poslanců“ k přijetí napadených opatření, i když šlo o akty, které není možné delegovat, jelikož patří do mimořádné oblasti řízení, tedy do pravomoci kanceláře Evropského parlamentu.

Šestý důvod: Nesprávné právní posouzení při přezkumu procesních vad: odůvodnění.

Navrhovatelé namítají nezákonnost napadeného rozsudku, jelikož nesprávně uznal existenci přiměřeného odůvodnění, které ve skutečnosti chybělo; jelikož nezohlednil, že Evropský parlament byl vyzvaný vykonat přezkum souladu, přičemž měl o tom vydat zprávu s dostatečným odůvodněním a že k tomuto přezkumu a odůvodnění nedošlo a jelikož odkázal na čl. 1 odst. 7 rozhodnutí 14/2018 jako prvek záruky, i když tato norma již neexistuje, jelikož ji zrušila Poslanecká sněmovna rozhodnutím č. 2/2020, které je už ve spise.

____________