ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasační senát)

20. května 2014

Věc T‑200/13 P

Patrizia De Luca

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Zařazení do platové třídy – Jmenování na pracovní místo ve vyšší funkční skupině na základě otevřeného výběrového řízení – Zamítnutí žaloby v řízení v prvním stupni po vrácení věci Tribunálem – Vstup nového služebního řádu v platnost – Přechodná ustanovení – Článek 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 30. ledna 2013, De Luca v. Komise (F‑20/06 RENV), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Patrizia De Luca a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení vynaložené v obou řízeních zahájených před Tribunálem a v obou řízeních zahájených před Soudem pro veřejnou službu. Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení vynaložené v obou řízeních zahájených před Tribunálem a v obou řízeních zahájených před Soudem pro veřejnou službu.

Shrnutí

Úředníci – Služební postup – Změna kategorie nebo služby v návaznosti na účast na otevřeném výběrovém řízení – Přeřazení do platové třídy – Použitelná ustanovení – Úspěšní kandidáti zapsaní na seznam vhodných kandidátů před 30. dubnem 2006 – Použití čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu – Podmínky

(Služební řád, příloha XIII, čl. 12 odst. 3)

Článek 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, který upravuje zařazování do platové třídy v případě úředníků přijatých mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006, na straně jedné a ustanovení služebního řádu a obecné zásady, které upravují běžný služební postup úředníků v činné službě v rámci jejich sboru, na straně druhé, jsou dvěma typy pravidel, jejichž uplatňování se vzájemně vylučuje.

V případě použití čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu tedy není namístě, aby Soud pro veřejnou službu vycházel z toho, že dotyčná osoba byla povýšena, tedy aby zohledňoval skutečnost, že šlo o úředníka, který již byl ve službě. Jestliže měla být dotyčná osoba za těchto okolností považována za nově přijatou, Soud pro veřejnou službu se mohl oprávněně domnívat, že bylo skutečně namístě zařadit ji do vhodné platové třídy bez násobícího koeficientu podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu a na základě tabulky odpovídajících platových tříd uvedené v tomto článku.

Navíc zařazení dotčené osoby do vhodné platové třídy bez násobícího koeficientu nemůže představovat porušení zásady práva na služební postup, jelikož použití pravidel v oblasti přijímání do zaměstnání, jež tvoří odchylnou úpravu, bylo možné pouze v případě, kdy by z něj dotyčná osoba měla určitý užitek nebo výhodu oproti použití pravidel služebního řádu.

Použití pravidel v oblasti přijímání do zaměstnání je podmíněno tím, že z něj má úředník nějaký užitek nebo výhodu. Při existenci tohoto užitku nebo výhody proto nelze použití čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu považovat za nepřiměřené. Vzhledem k tomu, že Soud pro veřejnou službu dospěl k závěru, že takový užitek nebo výhoda existuje, může oprávněně učinit závěr, že k porušení zásady proporcionality nedošlo.

Zadruhé, Soudu pro veřejnou službu přísluší posoudit, zda existuje určitý užitek nebo výhoda v rámci vývoje služebního postupu úředníka nebo odměňování, které by mohly kompenzovat skutečnost, že úředník byl zařazen do nižší platové třídy, než ve které už byl. Tento užitek nebo výhoda musejí být nutně přiměřené a dostatečné k tomu, aby odůvodnily použití čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu. Naopak tento užitek nebo výhoda vyplývající z použití čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu nemusejí být nijak zjevné, aby byly v souladu se zněním rozsudku, kterým byla věc vrácena k novému rozhodnutí.

Zatřetí, soudu posuzujícímu skutkové okolnosti příslušelo zjišťovat, co mohlo představovat určitý užitek nebo výhodu.

(viz body 37 až 39, 47, 50 a 51)