Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. listopadu 2023 PB proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 20. září 2023 ve věci T-293/22, PB v. SRB

(věc C-727/23 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Navrhovatel: PB (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Další účastník řízení: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:

vyhověl kasačnímu opravnému prostředku a zrušil napadený rozsudek;

rozhodl ve věci a učinil tak to, co měl udělat Tribunál, zrušil rozhodnutí ze dne 16. července 2021 v rozsahu, v němž nezahrnuje jméno navrhovatele mezi zaměstnance přeřazené v rámci přeřazovacího řízení v roce 2021;

uložil odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelem v tomto řízení a v řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel uplatňuje následující výtky, které jsou seskupeny podle druhu důvodů kasačního opravného prostředku:

Tribunál tím, že odmítl jako nepřípustné některé přílohy předložené navrhovatelem v průběhu řízení, se dopustil zjevných pochybení při posuzování jejich relevance pro posouzení žalobních důvodů ve věci samé;

Tribunál tím, že nevyvodil sebemenší závěry z přiznání SRB v průběhu jednání týkajícího se zohlednění pouze poslední hodnotící zprávy v rámci sporného přezkumu přeřazení, nerozhodl, přestože navrhovatel na toto přiznání ve svých podáních reagoval rozporuplně;

ačkoli navrhovatel namítal porušení průměrných hodnot stanovených ve služebním řádu a kvót stanovených na tomto základě prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení (dále jen „OPU“), Tribunál nerozhodl o podstatném bodu protiprávnosti, který má za následek protiprávnost celého řízení o přeřazení a který se navrhovatele dotýká bez ohledu na individuální posouzení každé platové třídy, čímž byla porušena i zásada rovného zacházení;

Tribunál při posuzování příloh, skutečností a údajů předložených v průběhu řízení zjevně zkreslil některé skutečnosti nebo dospěl k rozporným a nespravedlivým závěrům, přičemž porušil pravidla týkající se důkazního břemene a uplatnění presumpce legality, které požívá správní orgán, systematicky přenášel důkazní břemeno o negativní skutečnosti na navrhovatele, nebo velmi restriktivně vykládal zásadu obrácení důkazního břemene, čímž porušil i právo na spravedlivý proces a rovnost zbraní, z nichž musí těžit každý navrhovatel;

Tribunál nespravedlivě a rozporuplným způsobem použil pravidla pro provádění důkazního břemene v souvislosti s obhajobou účastníků řízení, když požadoval, aby navrhovatel předložil důkaz o negativní skutečnosti, přičemž se opíral o pouhé tvrzení SRB o negativní skutečnosti, aby konstatoval, že je důvodné předpokládat, že SRB neuplatnil svá OPU, když se ukázalo, že byly protiprávní, v rozporu s domněnkou, podle níž se předpokládá, že správní orgán dodržuje pravidla, která si sám stanovil. Tribunál tak při posuzování pravidel použitelných v rámci SRB rovněž několikrát nezohlednil způsob, jakým byla tato pravidla skutečně uplatňována, a opíral se pouze o tvrzení SRB, která postrádala podstatu, čímž jednak zkreslil důkazy a jednak porušil článek 54 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „PŘOZ“) a použitelná OPU;

Tribunál v souvislosti s uplatněním článku 54 PŘOZ na SRB a s posouzením prvního, třetího, čtvrtého a pátého žalobního důvodu protiprávně dospěl k závěru, že SRB má „široký prostor pro uvážení“ při organizaci svého přeřazování a při rozhodování o přeřazování, přičemž tento prostor pro uvážení vyložil v rozporu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie, průměrnými hodnotami a kvótami stanovenými ve služebním řádu a převzatými do platných OPU, a vyloučil jakoukoli vadu, nesprávnost nebo protiprávnost vyplývající ze skutečného uplatnění uvedených;

pokud jde o posouzení nedostatečného odůvodnění rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení, Tribunál si protiřečil a porušil pojem individuálního, dostatečného a nestranného odůvodnění, když měl za to, že odkaz v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti na neindividualizované a neúplné stanovisko smíšeného výboru pro přeřazování do vyšší platební třídy (dále jen „smíšený výbor“) je dostatečný a může být následně doplněn v průběhu soudního řízení, Tribunál rovněž zaměnil časový rámec, v němž se navrhovatel dozvěděl o důvodech rozhodnutí, když odkázal na přílohy předložené v průběhu řízení a rozhodl, že na jejich základě má navrhovatel předložit individuální, jeho se týkající odůvodnění;

Tribunál nesprávně odmítl argumentaci založenou na zjevně nesprávném posouzení, když ji považoval za nepřípustnou z důvodu nedodržení zásady souladu, přestože stížnost obsahovala informace, které se takového pochybení týkaly;

Tribunál v rozporu i s procesními pravidly týkajícími se přípustnosti žalobního důvodu a jeho výrokové části zamítl žalobní důvod založený na tom, že smíšený výbor nezveřejnil závěrečnou zprávu, přičemž se protiprávně domníval, že toto nezveřejnění mohlo být nahrazeno žádostí o přístup k dokumentům, ačkoli tato řízení mají odlišné cíle a pravidla a nevztahují se na tytéž dokumenty;

konečně Tribunál zjevně pochybil, když v rozporu se zásadami použitelnými na náhradu nákladů řízení, včetně zásady spravedlnosti, na jejímž základě se náklady rozdělují, uložil navrhovateli povinnost nahradit všechny náklady řízení účastníků řízení, aniž zohlednil porušení účelu fáze před zahájením soudního řízení ze strany SRB, přiznání procesního pochybení při ústním jednání a předložení důkazů na konci soudního řízení, na které se Tribunál z velké části soustředil, aby odůvodnil napadený rozsudek;

Tribunál celkově narušil jednotnost judikatury při posuzování různých právních otázek, které mu byly předloženy.

____________