ROZSUDEK SOUDU (osmého senátu)

1. července 2009 (*)

„Státní podpory – Podpora na restrukturalizaci poskytnutá nizozemskými orgány společnosti KG Holding NV – Rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje její navrácení – Žaloba na neplatnost – Částečná nepřípustnost – Navrácení podpory podniky, které jsou jejími příjemci a jsou v úpadku – Pokyny Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích“

Ve spojených věcech T‑81/07, T‑82/07 a T‑83/07,

Jan Rudolf Maas, jako insolvenční správce společnosti KG Holding NV, s bydlištěm v Rotterdamu (Nizozemsko), zastoupené G. van der Walem a T. Boesmanem, advokáty,

žalobce ve věci T‑81/07,

a

Jan Rudolf Maas a Cornelis van den Bergh, jako insolvenční správci společnosti Kliq BV, s bydlištěm v Rotterdamu (Nizozemsko), zastoupení G. van der Walem a T. Boesmanem, advokáty,

žalobci ve věci T‑82/07,

a

Jean Leon Marcel Groenewegen, jako insolvenční správce společnosti Kliq Reïntegratie, s bydlištěm v Utrechtu (Nizozemsko), zastoupené G. van der Walem a T. Boesmanem, advokáty,

žalobce ve věci T‑83/07,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené H. van Vlietem, jako zmocněncem,

žalované,

jejichž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/939/ES ze dne 19. července 2006 o státní podpoře, kterou Nizozemsko ohlásilo, na restrukturalizaci společnosti KG Holding NV (Úř. věst. L 366, s. 40),

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (osmý senát),

ve složení S. Papasavvas, zastupující předseda, N. Wahl a A. Dittrich (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: J. Plingers, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 10. prosince 2008,

vydává tento

Rozsudek

 Skutečnosti předcházející sporu

1.     Obecný kontext

1        KG Holding NV, jejímž jediným akcionářem bylo Nizozemské království, byla založena dne 1. ledna 2002 v rámci osamostatnění reintegračních služeb nizozemského ministerstva sociálních věcí a pracovních příležitostí.

2        Dne 18. května 2002 v důsledku rozštěpení společnosti KG Holding vznikly společnosti Kliq Reïntegratie BV (1450 zaměstnanců) a Kliq Employability BV (200 zaměstnanců). KG Holding byla jediným vlastníkem těchto společností. Rovněž existovalo omezené množství dalších malých dceřiných společností. Hlavní činnosti obou hlavních dceřiných společností spočívaly v poskytování služeb v oblasti nalezení práce pro žadatele o zaměstnání, zapojení zdravotně postižených pracovníků, pomoci zaměstnavatelům nalézt pracovníky schopné zastávat volná pracovní místa a služeb v oblasti zprostředkování práce obecně.

3        V důsledku finančních problémů byla v rámci restrukturalizace týkající se společnosti Kliq Reïntegratie dne 31. července 2003 založena Kliq BV. Kliq dále od dne 1. října 2003 převzala část smluv společnosti Kliq Reïntegratie.

4        Dne 30. září 2003 se KG Holding, jakožto jediný akcionář společnosti Kliq, rozhodla přistoupit k emisi 150 000 podílů společnosti Kliq, každého s nominální hodnotou 100 eur, v celkové výši 15 milionů eur, za podmínky, že 75 % této částky, tedy 11,25 milionů eur bude splaceno až poté, co o to Kliq požádá.

5        Dne 12. listopadu 2003 požádalo Nizozemské království Komisi, aby povolila poskytnutí podpory na záchranu ve formě úvěru ve prospěch společnosti KG Holding ve výši 45 milionů eur a v trvání šesti měsíců, přičemž 9,25 milionů eur bylo určeno na půjčku společnosti Kliq a 35,75 milionů eur bylo určeno společnosti Kliq Reïntegratie, aby se dodržely běžící smluvní závazky a pokryly náklady sociálního plánu.

6        V rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003 (Úř. věst. 2004, C 33, s. 8) dospěla Komise k závěru, že státní podpora, kterou Nizozemské království zamýšlelo poskytnout společnosti KG Holding ve formě půjčky ve výši 45 milionů a v trvání šesti měsíců, může být považována za slučitelnou se společným trhem.

7        Dne 23. prosince 2003 byla mezi společnostmi KG Holding a Kliq uzavřena dohoda o půjčce ve výši 9,25 milionů eur. Tato dohoda zakazovala společnosti Kliq provést započtení, zatímco společnosti KG Holding umožňovala provést započtení mezi částkami dlužnými na základě půjčky a případnou pohledávkou společnosti Kliq.

8        Dne 24. ledna 2004 se nizozemský ministr financí rozhodl transformovat půjčku ve výši 45 milionů eur poskytnutou společnosti KG Holding v podporu na restrukturalizaci ve prospěch téže společnosti. Tato transformace se měla projevit přeměnou půjčky na záchranu poskytnutou Nizozemským královstvím společnosti KG Holding na vlastní jmění KG Holding, jakož i přidělením 9,25 milionů eur z částky této půjčky společnosti Kliq a 35,75 milionů eur z částky této půjčky společnosti Kliq Reïntegratie. Ve svém oznámení Komisi dne 26. ledna 2004 požádalo Nizozemské království o schválení této podpory na restrukturalizaci. Komise požádala v dubnu, srpnu a listopadu 2004 o doplňující upřesnění.

9        Dne 8. února 2005 vyhlásil Rechtbank Rotterdam (obvodní soud v Rotterdamu) úpadek KG Holding se jmenováním J. R. Maase jako insolvenčního správce. Dne 9. února 2005 vyhlásil Rechtbank Utrecht (obvodní soud v Utrechtu) úpadek Kliq Reïntegratie se jmenováním J. L. M. Groenewegena jako insolvenčního správce.

10      Dne 23. března 2005 zorganizovala Komise schůzku se zástupci ministerstva financí a dotyčných společností ohledně žádosti o povolení podpory na restrukturalizaci.

11      V souvislosti s úpadkem společnosti KG Holding a finančními obtížemi, kterým čelila, vypracovala Kliq na počátku roku 2005 plán, který jí umožňoval pokračovat v jejích činnostech. Cílem tohoto plánu bylo umožnit společnosti KG Holding prodat podíly, které ve společnosti Kliq vlastnila. Za tímto účelem postupovala Kliq na základě plánu zahrnujícího postupné fáze, a sice nejdříve splnění povinnosti splatit podíly, kterou vůči ní měla KG Holding, tím, že se provede započtení mezi povinností ke splacení a půjčkou ve výši 9,25 milionů eur a dále prodej jejích podílů vlastněných společností KG Holding.

12      Dne 16. června 2005 požádala Kliq správce společnosti KG Holding o úplné splacení nesplaceného kapitálu. Správce společnosti KG Holding odmítl žádost společnosti Kliq o splacení podílů prostřednictvím započtení mezi touto povinností a dluhem společnosti Kliq na základě půjčky ve výši 9,25 milionů eur. Kliq dále dne 21. června 2005 navrhla rechter-commissaris (soudce-komisař), který je příslušným vnitrostátním soudem, aby nařídil správci společnosti KG Holding spolupracovat na uskutečnění fázového plánu, uskutečnit přeměnu a dále prodat podíly společnosti Kliq prostřednictvím nabídkového řízení. Dne 22. června 2005 podalo rovněž Nizozemské království žalobu, kterou navrhovalo, aby rechter-commissaris nařídil správci, aby všemi prostředky zabránil započtení společnosti Kliq mezi její pohledávkou vůči společnosti KG Holding (povinnost splatit podíly) a pohledávkou společnosti KG Holding vůči společnosti Kliq (půjčka ve výši 9,25 milionů eur). Dne 22. srpna 2005 rechter-commissaris vyhověl návrhu společnosti Kliq. Měl za to, že započtení a splacení podílů představuje výhodu ve prospěch všech věřitelů společnosti KG Holding. Návrh Nizozemského království byl zamítnut a správce společnosti KG Holding byl vyzván ke spolupráci na provedení fázového plánu vypracovaného společností Kliq. Žádný z obou účastníků řízení nepodal odvolání proti tomuto rozhodnutí.

13      Dne 14. prosince 2005 byl vyhlášen úpadek společnosti Kliq se jmenováním J. R. Maase a C. van den Berghena jako insolvenčních správců. Uvedení správcové prodali dne 21. prosince 2005 aktiva společnosti Kliq hospodářskému subjektu na trhu za cenu 5,5 milionu eur.

2.     Správní řízení

14      Dne 5. srpna 2005 se Komise v návaznosti na oznámení Nizozemského království ze dne 26. ledna 2004 rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES (Úř. věst. C 280, s. 2). V tomto rozhodnutí dospěla Komise k předběžnému závěru, že podpora na restrukturalizaci, kterou Nizozemské království zamýšlelo poskytnout společnosti KG Holding formou přeměny půjčky ve výši 45 milionů eur a úroků dlužných z této půjčky na vlastní jmění společnosti KG Holding, není v souladu s požadavky jejího sdělení o pokynech Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (Úř. věst. 1999, C 288, s. 2, dále jen „pokyny“) platného v okamžiku poskytnutí půjčky na záchranu. Komise proto pochybovala, že by zamýšlená podpora na restrukturalizaci mohla být považována za slučitelnou se společným trhem.

15      Nizozemské království doručilo Komisi svou odpověď na toto rozhodnutí, jakož i doplňující údaje, které od něj požadovala, dopisy ze dne 29. září 2005 a 13. ledna a 17. února 2006.

3.     Napadené rozhodnutí

16      Dne 19. července 2006 přijala Komise rozhodnutí 2006/939/ES o státní podpoře, kterou Nizozemsko ohlásilo, na restrukturalizaci společnosti KG Holding NV (Úř. věst. L 366, s. 40, dále jen „napadené rozhodnutí“).

17      V napadeném rozhodnutí Komise nejdříve konstatovala existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

18      Dále Komise posoudila slučitelnost podpory na restrukturalizaci se společným trhem. V bodě 34 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise upřesnila, že KG Holding lze považovat za podnik v nesnázích, jak je popsán v pokynech, a proto připadá v úvahu pro podporu na restrukturalizaci. Komise dále konstatovala, že podmínkou přiznání podpory je provedení plánu na restrukturalizaci, který musí schválit (bod 35 odůvodnění napadeného rozhodnutí). V bodě 36 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že plán na restrukturalizaci ohlášený nizozemskými orgány byl neúplný. Podle Komise nebyl plán na restrukturalizaci účinný a nemohl přinést požadovanou změnu, a to z důvodu nedostatečné vnitřní rentability v porovnání s očekávaným kapitálovým výnosem (body 37 a 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

19      V bodě 39 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvádí:

„Vzhledem k tomu, že nejsou splněny základní podmínky pokynů pro poskytnutí podpory na restrukturalizaci, nemůže Komise plán na restrukturalizaci, a proto ani podporu na restrukturalizaci, schválit. Z toho důvodu nelze ohlášené opatření považovat za slučitelné se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) [ES].“

20      V bodě 6.2.3 napadeného rozhodnutí uvádí Komise další odůvodnění k transformaci půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur převedené na Kliq ve vlastní jmění společnosti, k půjčce na záchranu ve výši 35,75 milionů eur převedené na Kliq Reïntegratie a k dřívějším půjčkám poskytnutým KG Holding při jejím založení.

21      Pokud jde o transformaci půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur převedenou na Kliq ve vlastní jmění společnosti, Komise uvádí v bodech 43 až 45 odůvodnění napadeného rozhodnutí následující:

„(43) Nizozemské orgány Komisi oznámily, že jim příslušný nizozemský soud na základě článků 53 a 69 nizozemského zákona o úpadcích uložil transformovat půjčku ve výši 9,25 milionů EUR na vlastní jmění společnosti. Transformace se uskutečnila 22. srpna 2005. Transformaci lze proto označit za částečnou realizaci ohlášeného opatření.

(44) Komise upozorňuje nizozemské orgány na to, že podle zásady, že právo Společenství má přednost před právem [vnitrostátním], je výkon rozhodnutí [vnitrostátního]soudu uvedeného v bodě odůvodnění 43 v rozporu se zákazem poskytovat státní podpory dříve, než je Komise v souladu s čl. 88 odst. 3 [ES] schválí. Transformace půjčky na záchranu na vlastní jmění společnosti za účelem restrukturalizace platí jako [protiprávní] podpora na restrukturalizaci. Jelikož ohlášená podpora navíc nesplňuje podmínky pokynů, je opatření, které zahrnuje její částečnou realizaci, taktéž neslučitelné. Okolnost, že opatření bylo vykonáno na příkaz [vnitrostátního] soudu, není v tomto případě relevantní, protože [vnitrostátní] soudy jsou stejně jako ostatní státní orgány povinny dodržovat ustanovení Smlouvy.

(45) V důsledku toho je třeba transformaci půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů EUR převedené na [Kliq] na základě rozhodnutí [vnitrostátního] soudu považovat za poskytnutí protiprávní a neslučitelné podpory na restrukturalizaci [společnosti Kliq]. Vzhledem k tomu, že tuto podporu na restrukturalizaci nelze schválit, je neslučitelná se společným trhem.“

22      Pokud jde o půjčku na záchranu ve výši 35,75 milionů eur převedenou na Kliq Reïntegratie, konstatovala Komise, že tato nebyla transformována na vlastní jmění společnosti, takže nadále platí za podporu na záchranu. V bodě 50 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise souhlasí s plánem na likvidaci společností KG Holding a Kliq Reïntegratie, které se dostaly do úpadku, pokud budou splněny následující dvě podmínky :

–        „[Nizozemské království] zaregistruje svou pohledávku za [KG Holding] nebo [Kliq Reïntegratie] ve výši 35,75 milionů EUR u [insolvenčního] správce jako věřitel v tomto [insolvenčním] řízení.

–        [Nizozemské království] zajistí, aby společnost byla zlikvidována tak, že skončí narušování hospodářské soutěže, což znamená, že činnost dotyčných podniků bude zastavena a jejich aktiva budou prodána co nejdříve za tržních podmínek. Obecně platí, že prodej podniku jako celku s sebou nese riziko, že poskytnutá podpora přejde na toho, kdo podnik získá. Toto riziko se sníží, jestliže budou prodána pouze aktiva podniku.“

23      Pokud jde o staré půjčky poskytnuté společnosti KG Holding při jejím založení, Komise uvedla, že tyto spadají mimo rámec balíčku podpor na restrukturalizaci a mimo řízení v projednávaném případě (bod 51 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Komise nicméně zdůrazňuje, že chce vyjádřit své stanovisko, aby zamezila tomu, že se vyskytnou nové rozpory mezi pravidly Společenství v oblasti státních podpor a použitím vnitrostátních právních předpisů příslušnými soudy, jak se konkrétněji týká soudního řízení před nizozemským soudem, které bylo uvedeno v bodech 52 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

24      Body 52 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí:

„(52) V rámci ohlášeného plánu na restrukturalizaci měla [KG Holding] do roku 2016 úplně splatit staré půjčky ve výši 41 milionů EUR, včetně podmíněného běžného úvěru ve výši 17 milionů EUR, […] který byl poskytnut státem za tržních podmínek po zřízení [KG Holding] v roce 2002 a spadá mimo rámec balíčku podpor na restrukturalizaci.

(53) Dopisem z února 2006 oznámilo [Nizozemské království] Komisi, že [insolvenční] správci v rámci úpadkového řízení [KG Holding] a [Kliq Reïntegratie] požádali příslušné [vnitrostátní] soudy, aby státu uložily úplné splacení úvěru, jehož splácení stát z důvodu pozastavení plateb v očekávání úpadku [KG Holding] a [Kliq Reïntegratie] v únoru 2005 zmrazil.

(54) Komise si uvědomuje, že tato věc spadá do právní působnosti příslušného [vnitrostátního] soudu, který bude muset zjistit, zda rozhodnutí státu bylo v souladu se smlouvou o ukončení úvěru.

(55)      Komise zaujímá stanovisko, že pokud bylo rozhodnutí státu v souladu se smlouvou, musí příslušný soud rozhodnutí státu potvrdit a požadavek [insolvenčních] správců zamítnout. Jestliže by však soud stanovil, navzdory skutečnosti, že stát dodržel svá smluvní práva i povinnosti, že stát v rámci úpadkového řízení přesto musí [insolvenčním] správcům zaplatit úplnou částku úvěru, pak by toto rozhodnutí mohlo být považováno za poskytnutí nové státní podpory ve prospěch věřitelů [KG Holding], která by musela být Komisi ohlášena v souladu s čl. 88 odst. 3 [ES].“

25      S ohledem na výše uvedené Komise přijala v napadeném rozhodnutí následující výrok:

„Článek 1

Podpora [Nizozemského království] formou podpory na restrukturalizaci ve prospěch [KG Holding] ve výši 45 milionů EUR nesplňuje požadavky [pokynů], a proto je neslučitelná se společným trhem.

Článek 2

1. [Nizozemské království přijme] veškerá potřebná opatření k tomu, aby část podpory uvedené v článku 1, kterou [KG Holding] převedla jako půjčku na záchranu ve výši 9,25 milionů EUR na svou dceřinou společnost [Kliq] a která byla transformována na vlastní jmění společnosti, byla společnostmi [KG Holding] a [Kliq] navrácena včetně dlužných úroků.

2. Navrácení se uskuteční neprodleně a v souladu s národními právními postupy, pokud tyto připouštějí neprodlený a skutečný výkon [napadeného rozhodnutí].

3. Částka, která má být navrácena, zahrnuje úrok od data, kdy byly jednotlivé části poskytnuty zvýhodněným, do data skutečného navrácení.

4. Úrok podle odstavce 3 se vypočítá v souladu s články 9 a 11 nařízení Komise (ES) č. 794/2004.

Článek 3

[Nizozemské království] zaregistruje svou pohledávku za [KG Holding] nebo Klig Reïntegratie ve výši 35,75 milionů EUR jako věřitel v úpadkovém řízení u [insolvenčního] správce. [Nizozemské království] zajistí, aby podniky byly zlikvidovány tak, že bude ukončeno narušování hospodářské soutěže, což znamená, že činnost dotyčných podniků bude ukončena a jejich aktiva budou urychleně prodána za tržních podmínek.“

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

26      Návrhy došlými kanceláři Soudu dne 14. března 2007 podali J. R. Maas, ve svém postavení jako insolvenční správce společnosti KG Holding (dále jen „žalobce 1“), J. R. Maas a C. van den Bergh, ve svém postavení jako insolvenční správcové společností Kliq BV (dále jen „žalobce 2“), a. J. L. M. Groenewegen, ve svém postavení jako insolvenční správce společnosti Kliq Reïntegratie (dále jen „žalobce 3“), tři žaloby.

27      Usnesením předsedy osmého senátu Soudu ze dne 3. listopadu 2008 byly věci T‑81/07, T‑82/07 a T‑83/07 spojeny pro účely ústní části řízení a rozsudku v souladu s článkem 50 jednacího řádu Soudu.

28      Podáním došlým kanceláři Soudu dne 14. listopadu 2008 předala Komise svůj dopis ze dne 31. října 2008 ohledně věcí T‑81/07 a T‑82/07 zaslaný nizozemským orgánům. Žalobci 1 a 2 předložili svá vyjádření k tomu dopisu podáním došlým kanceláři Soudu dne 25. listopadu 2008.

29      Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudem byly vyslechnuty na jednání konaném dne 10. prosince 2008.

30      Žalobci navrhují, aby Soud:

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

31      Komise navrhuje, aby Soud:

–        zamítl žaloby;

–        uložil žalobcům náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

32      Na podporu svých žalob žalobci v zásadě uplatňují skutkové omyly a nesprávná právní posouzení, nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí, porušení práva na obhajobu a práva být vyslechnut, jakož i obecných zásad práva a různá porušení článků 87 ES a 88 ES.

33      Pro účely přezkumu projednávaných žalob je třeba rozlišovat různé zpochybněné části napadeného rozhodnutí:

–        úvěrovou facilitu ve výši 17 milionů eur poskytnutou společnosti KG Holding Nizozemským královstvím, která je uvedena v bodech 51 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí;

–        oznámenou podporu na restrukturalizaci ve výši 45 milionů eur, která byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem v článku 1 napadeného rozhodnutí;

–        navrácení společnostmi KG Holding a Kliq půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, která byla transformována na vlastní jmění společnosti, jakož i souvisejících úroků až do dne jejího navrácení, jak je stanoveno v článku 2 napadeného rozhodnutí;

–        zaregistrování pohledávky za společnostmi KG Holding nebo Klig Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur Nizozemským královstvím jako věřitelem v úpadkovém řízení u insolvenčního správce, aby se navrátila část podpory na záchranu převedená na Kliq Reïntegratie, jak je stanoveno v článku 3 napadeného rozhodnutí.

1.     Úvodní poznámky

34      Za účelem přípravy jednání zaslal Soud účastníkům řízení před jednáním zprávu k jednání a vyzval je, aby předložili případná vyjádření k této zprávě buď ústně na jednání, nebo písemně včas před jednáním. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 8. prosince 2008 předložili žalobci 1 a 2 určitá písemná vyjádření ke zprávě k jednání. Na jednání dne 10. prosince 2008 navrhla v zásadě Komise Soudu, aby tato vyjádření nezohlednil.

35      Je třeba uvést, že v souladu s čl. 47 odst. 1 jednacího řádu mohou být žaloba a žalobní odpověď doplněny replikou žalobce a duplikou žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobci 1 a 2 předložili své žaloby a repliky a Komise svou žalobní odpověď a dupliky, je co se týče věcí T‑81/07 a T‑82/07 písemná část řízení ukončena ode dne 14. ledna 2008. Soud se domnívá, že podání žalobců 1 a 2 ze dne 8. prosince 2008 částečně spadají mimo rámec vyjádření ke zprávě k jednání. Jelikož účastníci řízení nebyli oprávněni doplňovat spis po skončení písemné části řízení, není Soud povinen zohlednit vyjádření žalobců 1 a 2 v jejich podání ze dne 8. prosince 2008 v rozsahu, v němž spadají mimo rámec vyjádření ke zprávě k jednání.

2.     K přípustnosti žalob ve věcech T‑81/07 a T‑83/07, co se týče úvěrové facility ve výši 17 milionů eur poskytnuté KG Holding Nizozemským královstvím

 Argumenty účastníků řízení

36      Komise uplatňuje nepřípustnost výtek týkajících se úvěru. Její posouzení vyjádřená v odůvodnění napadeného rozhodnutí nemohou být předmětem žaloby na neplatnost.

37      Žalobci 1 a 3 uplatňují, že se Komise v bodech 51 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí právně nesprávně posoudila úvěrovou facilitu ve formě běžného účtu ve výši 17 milionů eur, která byla podle nich poskytnuta KG Holding Nizozemským královstvím již při jejím založením a nebyla předmětem rozhodnutí o zahájení řízení. Komise tedy překročila své pravomoci a porušila jejich právo na obhajobu a jejich právo být vyslechnut, jakož i obecné zásady práva, včetně práva na řádnou správu stanoveného v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie vyhlášené dne 7. prosince 2000 v Nice (Úř. věst. 2000, C 364, s. 1), zásady transparentnosti a povinnosti řádné péče.

38      Komise zkoumala v bodech 51 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí veřejný úvěr poskytnutý státem v roce 2002 KG Holding. Jednalo se o úvěrovou facilitu ve formě běžného účtu u banky ve výši 17 milionů eur spojenou s veřejnou zárukou, kterou Nizozemské království poskytlo za tržních podmínek v 2002 a které se žalobci 1 a 3 domáhali v rámci občanskoprávního řízení před Rechtbank Den Haag (obvodní soud v Haagu). Komise, aniž by v tomto ohledu odůvodnila své stanovisko, uvedla v napadeném rozhodnutí, že rozhodnutí vnitrostátního soudu, ve kterém by se dospělo k závěru, že stát je povinen splnit tuto povinnost, smluvenou v roce 2002, by se rovnalo rozhodnutí o poskytnutí nové státní podpory ve prospěch věřitelů KG Holding.

39      Žalobci 1 a 3 zdůrazňují, že Komise překračuje své pravomoci tím, že se vyjadřuje k opatření, které je předmětem sporu před vnitrostátním soudem.

40      Navíc stanovisko Komise je podle článku 253 ES nedostatečně odůvodněné. Komise v bodě 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že úvěrová facilita ve výši 17 milionů eur byla Nizozemským královstvím poskytnuta za tržních podmínek a nemůže být považována za státní podporu. Jestliže poskytnutí půjčky podniku státem nepředstavuje státní podporu, rozhodnutí přijaté příslušným soudem podle vnitrostátního práva, které ukládá tomuto státu povinnost splnit své závazky vyplývající z dohody, jež v okamžiku svého uzavření nepředstavovala státní podporu, a dodržet úvěrovou facilitu, nemůže být tím spíše považováno za rozhodnutí o poskytnutí nové státní podpory. Obchodní podnik by byl rovněž povinen, pokud by se nacházel v situaci Nizozemského království, dodržet dohodnutou úvěrovou facilitu.

41      Úvěrová facilita ve výši 17 milionů eur rovněž nespadá do rámce transformace půjčky na záchranu v podporu na restrukturalizaci KG Holding, oznámenou Nizozemským královstvím na základě čl. 88 odst. 3 ES.

42      I kdyby Nizozemské království v jakémkoliv okamžiku doplnilo své oznámení o tuto úvěrovou facilitu, o čemž žalobci 1 a 3 nebyli informováni, přesto by tato otázka nespadala do rámce přezkumu a řízení podle čl. 88 odst. 2 ES. Rozhodnutí ze dne 5. srpna 2005 se o ní v každém případě nezmiňuje.

43      Zásada řádné správy, zásada transparentnosti a povinnost řádné péče vyžadují, aby si případně dotčené osoby mohly na základě rozhodnutí o zahájení řízení jasně uvědomit, jaká je povaha a dosah opatření předloženého k důkladnějšímu přezkumu. S těmito zásadami není slučitelná skutečnost, že se Komise vyjádří, i když nezávazně, k opatření, ať už je či není spojeno s předmětem rozhodnutí o zahájení řízení, pokud v něm toto opatření nebylo uvedeno.

44      V rozporu s tvrzením Komise úvěrová facilita nespadá pod bod 5 přílohy rozhodnutí o zahájení řízení.

 Závěry Soudu

45      Žalobci 1 a 3 v zásadě tvrdí, že se Komise z právního hlediska nesprávně rozhodla v bodech 51 až 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí o úvěrové facilitě ve výši 17 milionů eur a že nesprávně tuto úvěrovou facilitu kvalifikovala jako novou státní podporu, která se má oznámit v případě, kdy stát bude muset zaplatit celou její částku insolvenčním správcům. Toto posouzení Komise údajně porušilo jejich právo na obhajobu a právo být vyslechnut, povinnost řádné péče a zásady řádné správy a transparentnosti.

46      Soud uvádí, že není vhodné, aby se Komise v odůvodnění rozhodnutí vyjadřovala k opatření, která nespadají do rámce jeho výroku. V projednávaném případě nicméně stačí konstatovat, že ať již je odůvodnění, na kterém spočívá napadené rozhodnutí jakékoliv, pouze jeho výrok může zakládat právní účinky, a v důsledku toho nepříznivě zasáhnout do právního postavení. Naproti tomu úvahy uvedené v odůvodnění rozhodnutí nemohou jako takové být předmětem žaloby na neplatnost. Přezkumu legality soudem Společenství mohou být podrobeny jen v tom rozsahu, v němž jako odůvodnění aktu zasahujícího nepříznivě do právního postavení představují nutnou oporu pro výrok tohoto aktu (usnesení Soudního dvora ze dne 28. ledna 2004, Nizozemsko v. Komise, C‑164/02, Recueil, s. I‑1177, bod 21), nebo přinejmenším tehdy, pokud uvedené odůvodnění může změnit podstatu toho, o čem bylo rozhodnuto ve výroku dotyčného aktu (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 20. listopadu 2002, Lagardère a Canal+ v. Komise, T‑251/00, Recueil, s. II‑4825, bod 68; usnesení Soudu ze dne 30. dubna 2007, EnBW v. Komise, T‑387/04, Sb. rozh. s. II‑1195, bod 127).

47      Přitom v projednávaném případě nepředstavují zpochybněná posouzení Komise, která se týkají úvěrové facility, nutnou oporu pro výrok napadeného rozhodnutí. Nemohou ani změnit podstatu tohoto výroku. Protože se Komise v tomto výroku omezila na konstatování, že podpora poskytnutá Nizozemským královstvím ve formě podpory na restrukturalizaci ve prospěch společnosti KG Holding ve výši 45 milionů eur je neslučitelná se společným trhem a že Nizozemské království musí přijmout veškerá opatření, aby KG Holding a Kliq navrátily část podpory ve výši 9,25 milionů eur a zaregistrovat svou pohledávku za KG Holding nebo Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur, je třeba uvést, že uvedený výrok vůbec neobsahuje stanovisko Komise k úvěrové facilitě ve výši 17 milionů eur.

48      V důsledku toho jsou žaloby ve věcech T‑81/07 a T‑83/07 nepřípustné v rozsahu, v němž směřují proti úvahám obsaženým v napadeném rozhodnutí týkajícím se úvěrové facility ve výši 17 milionů eur.

3.     K věci samé

49      Je třeba zkoumat výtky týkající se neslučitelnosti oznámené podpory na restrukturalizaci ve výši 45 milionů eur se společným trhem (článek 1 napadeného rozhodnutí), navrácení společnostmi KG Holding a Kliq půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, která byla transformována na vlastní jmění společnosti, jakož i souvisejících úroků až do dne jejího navrácení (článek 2 napadeného rozhodnutí), zaregistrování pohledávky za společnostmi KG Holding nebo Klig Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur Nizozemským královstvím jako věřitelem v úpadkovém řízení u insolvenčního správce (článek 3 napadeného rozhodnutí) a důsledků úpadku pro navrácení státní podpory (články 2 a 3 napadeného rozhodnutí).

 K neslučitelnosti oznámené podpory na restrukturalizaci ve výši 45 milionů eur se společným trhem (článek 1 napadeného rozhodnutí)

 Argumenty účastníků řízení

50      Žalobci uplatňují, že Komise neprokázala, že zamýšlená podpora měla vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, čímž porušila články 87 ES a 88 ES. Přinejmenším byly úvahy Komise v tomto ohledu, uvedené v bodě 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nedostatečně odůvodněné, a proto v rozporu s článkem 253 ES.

51      Pokud jde o úvahy uvedené v bodě 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí, první věta tohoto bodu odůvodnění, podle které skutečnost, že KG Holding působí pouze na nizozemském trhu, nevylučuje, že její zvýhodnění může narušit nebo hrozit narušením hospodářské soutěže a ovlivnit obchod mezi členskými státy, představuje podle žalobců pouhé tvrzení.

52      V druhé větě bodu 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise neupřesňuje, které menší mezinárodní společnosti jsou aktivní na nizozemském trhu. Krom toho nevysvětluje, v jakém rozsahu je přítomnost dceřiných společností těchto podniků na nizozemském trhu relevantní pro určení, zda byla významně narušena hospodářská soutěž, ani neuvádí důsledky, jaké to má pro obchod mezi členskými státy. Na jednání žalobci zpochybnili mezinárodní povahu těchto podniků pokud jde o společný trh.

53      V třetí větě bodu 23 odůvodnění Komise uvádí, že podmínky použití čl. 87 odst. 1 ES se zdají být splněny. Komise měla prokázat, že uvedené podmínky byly skutečně splněny, a nemůže se spokojit s úvahou, podle které se zdají splněny.

54      Pokud jde o důsledky transformace půjčky na záchranu společnosti KG Holding v podporu na restrukturalizaci, Komise měla zohlednit povahu půjčky na záchranu a dotčené podpory na restrukturalizaci.

55      Podle žalobců 1 a 3 byla schválená podpora na záchranu ve výši 45 milionů eur určena zaprvé na likvidaci společnosti Kliq Reïntegratie: 35,75 milionů eur dala KG Holding k dispozici společnosti Kliq Reïntegratie, aby financovala plán propuštění téměř 1000 zaměstnanců, jakož i jiné výdaje vynaložené v rámci likvidace společnosti Kliq Reïntegratie. Tato částka nemohla být vrácena, a nemohla tedy ovlivňovat vnitrostátní hospodářskou soutěž a mít významný vliv na obchod mezi členskými státy.

56      Podle žalobce 2, Komise co se týče společnosti Kliq neuvedla, v čem mělo mít započtení mezi dvěma dluhy významný vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Uvedené započtení totiž znamená, ve srovnání se situací, ve které by nebylo provedeno, výhodu pouze pro věřitele společnosti KG Holding jako celek, a nikoliv pro Kliq.

57      Ve svých replikách žalobci zdůrazňují, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je rovněž neslučitelné s tím, co Komise uvedla v rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003. V bodě 3.2.2 tohoto rozhodnutí měla Komise za to, že důsledky pro hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy neexistují nebo jsou jen stěží rozpoznatelné. Navíc Komise tím, že odkázala na rozhodnutí o zahájení řízení, nezohlednila skutečnost, že povinnost uvést odůvodnění, kterou má v rámci rozhodnutí o zahájení řízení, je velmi odlišná od povinnosti odůvodnění, kterou má ohledně napadeného rozhodnutí.

58      Žalobci uvádí, že Komise nemůže a posteriori doplnit odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobci, kteří odkazují na rozhodnutí Komise ze dne 23. listopadu 2005 o opatření podpory č. 465/2005 (Úř. věst. 2006, C 9, s. 5), se domnívají, že skutečnosti uvedené Komisí v jejích žalobních odpovědích nejsou relevantní pokud jde o otázku, zda opatření podpory mohlo narušit nebo hrozit narušením hospodářské soutěže nebo ovlivnit obchod mezi členskými státy.

59      Komise zpochybňuje argumenty vznesené žalobci.

 Závěry Soudu

60      Pokud jde o článek 1 napadeného rozhodnutí, žalobci zpochybňují jednak údajně nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, co se týče narušení hospodářské soutěže a ovlivnění trhu mezi členskými státy, a jednak analýzu Komise ohledně těchto dvou podmínek.

61      Zaprvé, co se týče povinnosti uvést odůvodnění, Soud uvádí, že odůvodnění vyžadované článkem 253 ES musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musejí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum. (rozsudky Soudního dvora ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, s. I‑1719, bod 63, a ze dne 22. března 2001, Francie v. Komise, C‑17/99, Recueil, s. I‑2481, bod 35).

62      Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové nebo právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 253 ES, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (rozsudky Soudního dvora ze dne 14. února 1990, Delacre a další v. Komise, C‑350/88, Recueil, s. I‑395, bod 16, a Francie v. Komise, bod 61 výše, bod 36).

63      Pokud jde konkrétněji o rozhodnutí v oblasti státních podpor, Soudní dvůr rozhodl, že i když v některých případech může ze samotných okolností, za kterých byla podpora poskytnuta, vyplývat, že by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit nebo hrozit narušením hospodářské soutěže, je Komise přinejmenším povinna připomenout tyto okolnosti v odůvodnění svého rozhodnutí (rozsudky Soudního dvora ze dne 13. března 1985, Nizozemsko a Leeuwarder Papierwarenfabriek v. Komise, 296/82 a 318/82, Recueil, s. 809, bod 24; ze dne 19. října 2000, Itálie a Sardegna Lines v. Komise, C‑15/98 a C‑105/99, Recueil, s. I‑8855, bod 66, a ze dne 28. ledna 2003, Německo v. Komise, C‑334/99, Recueil, s. I‑1139, bod 59).

64      Je třeba upřesnit, že Komise není povinna zjistit skutečný dopad podpory na obchod mezi členskými státy a skutečné narušení hospodářské soutěže, ale musí pouze přezkoumat, zda podpora může ovlivnit tento obchod a narušit hospodářskou soutěž (rozsudky Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004, Itálie v. Komise, C‑372/97, Recueil, s. I‑3679, bod 44). V tomto ohledu pojem „ ,ovlivnění‘ obchodu mezi členskými státy“ zahrnuje rovněž možnost takového účinku (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. prosince 2005, Itálie v. Komise, C‑66/02, Sb. rozh. s. I‑10901, bod 112).

65      V projednávaném případě je třeba konstatovat, že v napadeném rozhodnutí Komise zejména uvedla skutečnost, že sporné opatření spočívalo v transformaci podpory na záchranu ve výši 45 milionů eur poskytnuté Nizozemským královstvím společnosti KG Holding ve vlastní jmění (body 8 a 22 odůvodnění). Krom toho uvedla, že podpora na záchranu poskytnutá KG Holding a její transformace ve vlastní jmění znamená zvýhodnění, jaké by podnik, který se dostane do podobných potíží a stojí na pokraji úpadku, na finančním trhu nezískal (bod 22 odůvodnění). Navíc Komise zdůraznila, že menší mezinárodní společnosti, jako například TMP a Creyff’s (dceřiné společnosti belgické firmy Solvus), jsou aktivní na nizozemském trhu, na kterém je činná rovněž KG Holding (bod 23 odůvodnění). Následně dospěla k závěru, že dotčená výhoda zjevně zvýhodňuje podnik vůči jeho konkurentům, čímž je narušována nebo může být narušována hospodářská soutěž a je nepříznivě ovlivněn obchod mezi členskými státy (bod 23 odůvodnění). Pokud jde o velikost společností KG Holding a Kliq Reïntegratie, Komise uvedla, že tyto podniky zaměstnávaly přibližně 2000 zaměstnanců (body 9 a 10 odůvodnění) a že základní kapitál KG Holding činil k 1. lednu 2002 zhruba 73 milionů eur (bod 32 odůvodnění).

66      Tímto Komise dostatečně jasně uvedla skutečnosti a právní úvahy, které mají v této souvislosti zásadní význam ve struktuře napadeného rozhodnutí. Komise tím, že uvedla tyto skutečnosti, předložila dostatečné důkazy k prokázání, že dotčená podpora mohla ovlivnit obchod a hospodářskou soutěž.

67      Toto odůvodnění umožňuje žalobcům a Soudu seznámit se z důvody, pro které měla Komise za to, že není vyloučeno, že sporná operace by mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

68      Pokud jde o argument žalobců, podle kterého je odůvodnění napadeného rozhodnutí v tomto ohledu neslučitelné s bodem 3.2.2 rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2003, je třeba zdůraznit, že toto posledně uvedené rozhodnutí se nezabývalo podporou na restrukturalizaci, ale podporou na záchranu. Pokud jde o rozhodnutí Komise ze dne 23. listopadu 2005, o opatření podpory č. 465/2005, které se týká služeb školního poradenství, žalobci neuvádí, v čem je toto rozhodnutí relevantní pro projednávaný případ. V každém případě toto rozhodnutí nemůže zpochybnit přiměřenost odůvodnění napadeného rozhodnutí.

69      V důsledku toho musí být argumentace týkající se údajného nedostatku odůvodnění zamítnuta.

70      Zadruhé, pokud jde o opodstatněnost posouzení Komise obsaženého v napadeném rozhodnutí, které se týká narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu, je třeba přezkoumat, zda může dotčená podpora ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

71      Za tímto účelem je třeba připomenout, že z judikatury vyplývá, že každá podpora poskytnutá podniku, který provozuje svou činnost na trhu Společenství, může vést k narušení hospodářské soutěže a ovlivnit obchod mezi členskými státy (viz rozsudek Soudu ze dne 6. března 2002, Diputación Foral de Álava a další v. Komise, T‑92/00 a T‑103/92, Recueil, s. II‑1385, bod 72 a citovaná judikatura).

72      Pokud jde nejdříve o podmínku týkající se narušení hospodářské soutěže, je nesporné, že Nizozemské království poskytlo ve formě půjčky společnosti KG Holding podporu na záchranu ve výši 45 milionů eur, z nichž 9,25 milionů eur bylo převedeno na Kliq, zatímco 35,75 milionů eur bylo určeno společnosti Kliq Reïntegratie, aby dodržela běžící smluvní závazky a pokryla náklady sociálního plánu.

73      Podle plánu na restrukturalizaci měla být půjčka ve výši 45 milionů eur poskytnutá KG Holding transformována na podporu na restrukturalizaci ve prospěch téže společnosti. Tato transformace se měla uskutečnit ve formě přeměny půjčky na záchranu poskytnuté Nizozemským královstvím společnosti KG Holding ve vlastní jmění KG Holding, jakož i přidělením 9,25 milionů eur této půjčky společnosti Kliq a 35,75 milionů eur této půjčky společnosti Kliq Reïntegratie.

74      Zamýšleným výsledkem podpory na restrukturalizaci bylo osvobodit KG Holding od značného dluhu – s přihlédnutím k základnímu kapitálu ve výši přibližně 73 milionů eur ke dni 1. ledna 2002 – ve výši 45 milionů eur. Pokud jde o Kliq, toto osvobození mělo vést k transformaci půjčky ve výši 9,25 milionů eur na vlastní jmění. Dotčená změna měla vylepšit prostředky pro činnost společností KG Holding a Kliq, a tedy soutěžní postavení těchto podniků.

75      Pokud jde o Kliq Reïntegratie, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury podpory, jejichž účelem je osvobodit podnik od nákladů, které by obvykle musel nést v rámci svého běžného řízení nebo svých běžných činností, v zásadě narušují podmínky hospodářské soutěže (viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 8. června 1995, Siemens v. Komise, T‑459/93, Recueil, s. II‑1675, body 48 a 77, ze dne 30. dubna 1998, Vlaamse Gewest v. Komise, T‑214/95, Recueil, s. II‑717, bod 43, a ze dne 23. listopadu 2006, Ter Lembeek v. Komise, T‑217/02, Sb. rozh. s. II‑4483, bod 177). Zamýšlená podpora na restrukturalizaci měla tuto společnost osvobodit od dluhu ve výši 35,75 milionů eur. Co se týče argumentu žalobců, podle kterého byla částka 35,75 milionů eur určená na likvidaci společnosti Kliq Reïntegratie, je třeba konstatovat, jak vyplývá z rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2003, že tato částka byla určena na dodržení smluvních závazků a pokrytí nákladů sociálního plánu. Kliq Reïntegratie tak měla být osvobozena od nákladů, které by normálně musela nést.

76      Co se týče podmínky týkající se ovlivnění obchodu mezi členskými státy, z ustálené judikatury vyplývá, že pokud finanční podpora poskytnutá členským státem posílí postavení podniku vzhledem k ostatním soutěžícím podnikům v rámci obchodu mezi členskými státy, musí být tento obchod považován za ovlivněný takovou podporou (rozsudky Soudního dvora ze dne 17. září 1980, Philip Morris Holland v. Komise, 730/79, Recueil, s. 2671, bod 11, a ze dne 17. června 1999, Belgie v. Komise, C‑75/97, Recueil, s. I‑3671, bod 47; výše uvedený rozsudek Ter Lembeek v. Komise, bod 76 výše, bod 181).

77      V projednávaném případě je třeba konstatovat, že zamýšlená podpora na restrukturalizaci ve výši 45 milionů eur posiluje postavení KG Holding a jejích dvou dceřiných společností Kliq a Kliq Reïntegratie vůči jejím soutěžitelům na nizozemském trhu, mezi kterými se nacházejí, jak je uvedeno v bodě 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí, mezinárodní podniky jako TMP a Creyff’s.

78      Na jednání žalobci zpochybnili mezinárodní povahu těchto podniků, pokud jde o společný trh, tím, že uplatnili, že účinky jejich činností se projevovaly v rámci Nizozemského království. Je třeba konstatovat, že žalobci v tomto ohledu nepředložili žádný důkaz. Nemohli tedy prokázat, že závěr Komise obsažený v napadeném rozhodnutí, podle kterého měly dotyčné podniky mezinárodní povahu, je nepřesný.

79      Protože sporná podpora posiluje postavení žalobců vzhledem k jiným konkurenčním podnikům, obzvláště mezinárodním podnikům nabízejícím srovnatelné služby rovněž v jiných členských státech, je třeba mít za to, že podpora ovlivňuje obchod ve Společenství.

80      V důsledku toho je třeba s ohledem na uvedenou judikaturu dospět k závěru, že Komise měla právem za to, že sporná podpora může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

81      Z výše uvedeného vyplývá, že argumentace žalobců týkající se neslučitelnosti sporné podpory se společným trhem musí být zamítnuta. V důsledku toho není návrh na zrušení článku 1 napadeného rozhodnutí opodstatněný.

 K navrácení společnostmi KG Holding a Kliq půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, jakož i souvisejících úroků až do dne jejího navrácení (článek 2 napadeného rozhodnutí)

 Argumenty účastníků řízení

82      Žalobci 1 a 2 tvrdí, že Komise v bodech 43 až 46 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně posoudila splacení podílů vlastněných KG Holding ve společnosti Kliq prostřednictvím započtení mezi povinností splacení, kterou měla KG Holding a pohledávkou této společnosti vůči společnosti Kliq na základě dohody o půjčce. Tato otázka nebyla předmětem rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 5. srpna 2005. Komise tedy překročila své pravomoci a porušila jejich právo na obhajobu a právo být vyslechnut, jakož i obecné zásady práva, včetně práva na řádnou správu stanoveného v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, zásady transparentnosti a povinnosti řádné péče.

83      Dotčené započtení nespadá do rámce transformace půjčky na záchranu v podporu na restrukturalizaci ve prospěch KG Holding, oznámené Nizozemským královstvím na základě čl. 88 odst. 3 ES dne 26. ledna 2004.

84      I kdyby Nizozemské království doplnilo své oznámení o toto zamýšlené započtení mezi závazky, o čemž nebyli žalobci 1 a 2 informováni, tato otázka nespadá do rámce přezkumu a řízení podle čl. 88 odst. 2 ES. Rozhodnutí o zahájení řízení se o něm vůbec nezmiňuje. V rozporu s tvrzením Komise není přeměna na vlastní jmění uvedena v příloze rozhodnutí o zahájení řízení.

85      Zásada řádné správy, zásada transparentnosti a povinnost řádné péče vyžadují, aby si případně dotčené osoby mohly na základě rozhodnutí o zahájení řízení jasně uvědomit, jaká je povaha a dosah opatření předloženého k důkladnějšímu přezkumu. S těmito zásadami není slučitelná skutečnost, že se Komise vyjádří, i když nezávazně, k opatření, ať už souvisí či nesouvisí s předmětem rozhodnutí o zahájení řízení, pokud v něm toto opatření nebylo uvedeno.

86      V replikách žalobci 1 a 2 tvrdí, že v rozporu s tvrzením Komise se v žádném případě nejedná o změnu oznámeného opatření podpory po zahájení řízení na základě čl. 88 odst. 2 ES. Protože byl po oznámení ze dne 26. ledna 2004 vyhlášen dne 8. února 2005 úpadek společnosti KG Holding, ztratilo Nizozemské království jakoukoliv kontrolu nad společností KG Holding a jejími dceřinými společnostmi, mezi nimi společnosti Kliq Reintegratie a Kliq. Nizozemské království se stalo obyčejným věřitelem bez jakéhokoliv práva kontroly. Toto započtení, provedené jednostranně společností Kliq, nemůže být považováno za akt členského státu nebo prvek řízení zahájeného na základě čl. 88 odst. 2 ES.

87      Žalobce 2 rovněž uvádí, že Komise v bodech 43 až 46 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně rozhodla, že Kliq musí být považována za příjemce státní podpory ve výši 9,25 milionů eur. Komise měla podle něj zohlednit skutečnost, že transformace půjčky na záchranu ve vlastní jmění není přičitatelná Nizozemskému království, a tedy nemůže být kvalifikována jako státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Napadené rozhodnutí je právně a skutkově nesprávné a nedostatečně odůvodněné v rozporu s články 87 ES nebo 253 ES.

88      Podle žalobce 2 přezkoumala Komise existenci státní podpory pod názvem „Slučitelnost podpory se společným trhem“, a nikoliv pod názvem „Existence podpory“.

89      Při hodnocení opatření se Komise opřela o nesprávné skutkové údaje, což vyplývá zejména z bodu 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V rozporu s jejím tvrzením nebylo usnesení rechter-commissaris určeno Nizozemskému království, ale pouze správci KG Holding, který nemůže být srovnáván se státem nebo za něj pokládán. Navíc Komise nesprávně tvrdila, že soud nařídil nizozemským orgánům transformovat půjčku na vlastní jmění, zatímco pouze nařídil správci společnosti KG Holding umožnit započtení pro Kliq.

90      Úpadek společnosti KG Holding změnil dne 8. února 2005 situaci. Akty správce společnosti KG Holding, který jedná na základě zmocnění rechter-commissaris nebo s jeho povolením, nemohou být přičteny státu. Správce společnosti KG Holding není orgánem státu, nejedná jménem akcionáře (stát) a stát také nemůže dávat správci společnosti KG Holding nebo rechter-commissaris pokyny či vykonávat svou kontrolu. Postavení insolvenčního správce je upraveno nizozemským právem o úpadku. Článek 87 odst.1 ES tedy není použitelný na akty a rozhodnutí správce.

91      Rechter-commissaris je v oblasti úpadků soudem ve smyslu článku 234 ES.

92      Pouhá skutečnost, že veřejný podnik je kontrolován státem, nestačí k tomu, aby byla opatření finanční podpory přičitatelná státu. Je dále nezbytné přezkoumat, zda veřejné orgány musí být považovány za tak či onak účastnící se přijetí těchto opatření. Z důvodu úpadku a jmenování správce nepodléhají již od dne 8. února 2005 finanční prostředky společností KG Holding a Kliq stálé veřejné kontrole, a nejsou již proto k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům. Z bodu 36 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že nizozemské orgány nemohly v žádném okamžiku poskytnout požadované informace.

93      Přednost práva Společenství, které se Komise dovolává v bodě 44 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jakož i čl. 88 odst. 3 ES nevytváří v projednávaném případě jakýkoliv závazek pro správce KG Holding. Podle žalobce 2 bylo započtení v zájmu KG Holding jako celku. To je důvodem, proč mohl rechter-commissaris, aniž by porušil právo Společenství, vyhovět této žádosti, přičemž jeho usnesení je jako takové slučitelné se společným trhem.

94      Ve své replice žalobce 2 zdůrazňuje, že Komise nezohlednila skutečnost, že jednostranné započtení provedené společností Kliq bylo opatření odlišné od toho, co oznámilo Nizozemské království. Oznámené opatření spočívalo v zamýšleném rozhodnutí nizozemských orgánů poskytnout společnosti KG Holding podporu na restrukturalizaci prostřednictvím transformace půjčky na záchranu ve výši 45 milionů eur a úroků z této půjčky ve vlastní jmění společnosti. Opatření, které Komise přezkoumala v napadeném rozhodnutí, bylo usnesení rechter-commissaris, kterým nařizuje správci společnosti KG Holding spolupracovat na provedení fázového plánu navrženého společností Kliq. Tato dvě opatření měla být přezkoumána samostatně s ohledem na čl. 87 odst. 1 ES.

95      Krom toho tvrzení Komise, podle kterého měl rechter-commissaris kontrolu nad dotčenými prostředky, je nepřesné. Každá dotčená osoba má na základě vnitrostátního úpadkového práva právo podat k rechter-commissaris žalobu proti aktu insolvenčního správce. To nicméně neznamená, že rechter-commissaris s pohledávkou disponuje nebo že ji kontroluje. Přijetí jiného výkladu by vedlo k nepřijatelnému výsledku, že každé opatření podniku, kterým se provádí soudní rozhodnutí, musí být považováno za financované prostřednictvím státních prostředků, a tedy za přičitatelné státu.

96      Pokud jde o navrácení úroků, žalobci 1 a 2 tvrdí, že Komise nesprávně v čl. 2 odst. 3 napadeného rozhodnutí rozhodla, že Nizozemské království musí přijmout veškerá nezbytná opatření k tomu, aby byla podpora ve výši 9,25 milionů eur navrácena společnostmi KG Holding a Kliq, přičemž částka k navrácení zahrnuje úroky od data, kdy byly jednotlivé části poskytnuty příjemcům podpory až do data jejich navrácení.

97      Podle nich nizozemské úpadkové právo stanoví, že se úroky dlužné od data vyhlášení úpadku již nepočítají. Doplňují, že protiprávní podpora musí být navrácena podle procesních pravidel vnitrostátního práva, pokud tato vnitrostátní pravidla nečiní v praxi navrácení podpory nemožným.

98      Nelze mít za to, že vnitrostátní právní předpisy, které stanoví, že dluhy podniků, u nichž byl vyhlášen úpadek, již nejsou od okamžiku příslušného prohlášení úročeny, činí navrácení podpory požadované právem Společenství prakticky nemožným.

99      Podle žalobců úroky uvedené v čl. 2 odst. 3 napadeného rozhodnutí běží tedy až do dne, kdy byl prohlášen úpadek společností KG Holding a Kliq, a nikoliv do dne navrácení.

100    V replikách žalobci 1 a 2 zdůrazňují, že před přijetím napadeného rozhodnutí nemohli vědět, že Komise uloží Nizozemskému království povinnost v rozporu s pravidly vnitrostátního práva. Neporušili tedy povinnost řádné péče, která jim přísluší tím, že Komisi neinformovali o existenci vnitrostátního ustanovení. Konzultace Komise s členskými státy podle článku 10 ES ohledně způsobů navrácení nebyla dostatečná. Upřesňují, že pokud napadené rozhodnutí nebude v tomto bodě zrušeno nebo změněno, má Nizozemské království povinnost vybrat rovněž úroky až do dne skutečného navrácení podpory.

101    Komise zdůrazňuje, že nepřekročila rámec rozhodnutí o zahájení řízení. Uvedené podniky, a sice podniky skupiny Kliq, a druhy podpory, které zkoumala, v projednávané věci podpora na záchranu a na restrukturalizaci, se nezměnily v průběhu celého řízení. Navíc v případě Kliq byla zamýšlená přeměna dluhu ve výši 9,25 milionů eur na vlastní jmění uvedena v bodě 3 přílohy rozhodnutí o zahájení řízení.

102    Rozhodnutí o zahájení řízení nemohlo uvést zvláštní skutečnost, že toto opatření nařídil rechter-commissaris, protože k tomu došlo později.

103    Komise zdůrazňuje, že podpora byla protiprávní. Doplňuje, že když je podpora protiprávní a Komise zahájila ve vztahu k již provedenému režimu podpor řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES, nemůže být povinna rozšířit řízení, pokud dotyčný členský změní uvedený režim. V opačném případě by totiž byl tento stát skutečně schopen podle libosti prodlužovat uvedené řízení, a zpomalit tak přijetí konečného rozhodnutí.

104    Navíc ani žalobci 1 a 2, ani společnosti, které spravují, nepředložili nikdy vyjádření v rámci řízení podle čl. 88 odst. 2 ES, přestože se oni sami nebo zástupci těchto společností účastnili schůzky s Komisí dne 23. března 2005.

105    V duplikách Komise zdůrazňuje, že „debt-for-equity-swap“ (výměna pohledávky za aktiva) závisela na dohodě týkající se půjčky ve výši 9,25 milionů eur, kterou KG Holding poskytla společnosti Kliq. Nejedná se o jednostranný akt společnosti Kliq. Nizozemské království bylo proti návrhu společnosti Kliq a oznámilo rechter-commissaris, že přeměna půjčky na záchranu na vlastní jmění společnosti vyžaduje povolení Komise. Rechter-commissaris tuto argumentaci nezohlednil. Podle něj se v projednávané věci v případě započtení a úplného splacení aktiv jedná pouze o úpravu k provedení povolené podpory na záchranu v souladu s vnitrostátním právem.

106    Přeměna 9,25 milionů půjčky na záchranu na vlastní jmění společnosti, kterou správce nařídil, je v rozporu s bodem 3.1 pokynů, podle kterých musí být podpora na záchranu ve formě záruk za půjčky nebo půjček a půjčky na záchranu splaceny v období dvanácti měsíců po vyplacení poslední částky podniku. Rechter-commissaris nevyložil ustanovení vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství, ačkoliv disponoval, pokud jde o návrh společnosti Kliq, širokou diskreční pravomocí.

107    Podle Komise, pokud by se připustila teze obhajovaná žalobci 1 a 2, vedlo by to k tomu, že by byla nucena, když členský stát oznámí záměr podpory na restrukturalizaci a Komise zahájí formální vyšetřovací řízení, zahájit druhé formální vyšetřovací řízení pouze z důvodu, že soud bez jejího schválení následně nařídí poskytnutí této podpory na restrukturalizaci.

108    Komise, která zpochybňuje argumenty žalobce 2, zdůrazňuje, že v bodě 6.2.3.1 napadeného rozhodnutí neanalyzovala akty nizozemské výkonné moci, ale usnesení rechter-commissaris ze dne 22. srpna 2005. Úkony vykonané insolvenčním správcem na základě tohoto usnesení jsou přičitatelné Nizozemskému království, protože byly vykonány na příkaz orgánu nizozemské soudní moci.

109    Komise uvádí, že se jedná o státní prostředky, které zejména pocházely od výkonné moci Nizozemského království ve formě půjčky na záchranu, která měla být v zásadě vrácena státu. Nizozemské království, a zejména jeho soudní moc, mělo kontrolu nad těmito prostředky. Nařídilo transformaci půjčky na vlastní jmění.

110    Podle Komise není usnesení rechter-commissaris slučitelné se společným trhem. Věřitel netransformuje svou půjčku ve vlastní jmění podniku v nesnázích. Jeho šance na vrácení části dlužné částky by se v případě úpadku značně zmenšila. Komise rovněž uvádí, že dohoda o půjčce mezi společnostmi KG Holding a Kliq obsahuje zákaz započtení. Pokud by rechter-commissaris nepřijal usnesení, neměla by tedy společnost Kliq žádnou možnost přinutit KG Holding k transformaci půjčky ve vlastní jmění.

111    Judikatura rovněž opakovaně potvrdila, že soudní akty mohou vést ke státním podporám.

112    I když usnesení rechter-commissaris ze dne 22. srpna 2005 nepředstavuje akt přičitatelný státu, a tedy ani státní podporu, nemění to její závěr, podle kterého musí být půjčka ve výši 9,25 milionů eur navrácena. V tomto případě došlo ke zneužití podpory ve smyslu článků 14 a 16 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88] ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339). Komise dala svůj souhlas pouze k podpoře na záchranu ve formě krátkodobé půjčky. Tato půjčka byla přitom bez jejího souhlasu transformována ve vlastní jmění od konce srpna 2005. Pokud tato transformace nebyla přičitatelná státu, musela tedy být přičitatelná někomu jinému. Pokud tomu tak bylo, použila tato osoba podporu jiným způsobem, než jaký byl schválen, což představuje zneužití státní podpory.

113    V duplice Komise zdůrazňuje, že obsah fázového plánu se rovnal „debt-for-equity-swap“, který popsala v bodě 3 přílohy rozhodnutí o zahájení řízení. Usnesení rechter-commissaris týkající se transformace podpory na záchranu na podporu na restrukturalizaci je v rozporu s právem Společenství a přičitatelné státu. V projednávaném případě se nejedná o prostředky dostupné v důsledku zisků dosažených společností Kliq, ale o prostředky pocházejí z půjčky na záchranu poskytnuté Nizozemským královstvím.

114    Pokud jde o navrácení úroků, Komise uvádí, že ji před přijetím napadeného rozhodnutí nikdo, a zejména ne žalobci 1 a 2, neinformoval o nizozemských právních předpisech. Bez takových zvláštních informací před přijetím napadeného rozhodnutí nemohla při formulaci rozhodnutí nařizujícího navrácení podpory zohlednit veškeré možné vnitrostátní právní předpisy.

 Závěry Soudu

115    Žalobci 1 a 2 v zásadě tvrdí, že započtení mezi povinností splatit podíly a půjčkou ve výši 9,25 milionů eur nebylo předmětem rozhodnutí o zahájení řízení. Podle Komise musí být toto započtení považováno za částečné provedení podpory na restrukturalizaci oznámené Nizozemským královstvím. Pokud jde o úroky, které mají být zaplaceny, Komise podle žalobců 1 a 2 nesprávně rozhodla, že běží až do dne navrácení.

116    Je třeba nejdříve zkoumat, zda započtení mezi povinností splacení podílů a pohledávkou ve výši 9,25 milionů eur, které se uskutečnilo v důsledku usnesení rechter-commissaris, je předmětem rozhodnutí o zahájení řízení.

117    V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle článku 6 nařízení č. 659/1999 musí rozhodnutí o zahájení řízení umožnit zúčastněným stranám účinně se účastnit formálního vyšetřovacího řízení, ve kterém budou mít možnost uplatnit své argumenty (rozsudek Soudu ze dne 30. dubna 2002, Government of Gibraltar v. Komise, T‑195/01 a T‑207/01, Recueil, s. II‑2309, bod 138). Jediným cílem řízení stanoveného v čl. 88 odst. 2 ES je zavázat Komisi, aby to učinila tak, aby všechny potenciálně dotčené osoby byly informovány a měly příležitost uplatnit své argumenty (rozsudek Soudního dvora ze dne 14. listopadu 1984, Intermills v. Komise, 323/82, Recueil, s. 3809, bod 17).

118    Podle bodu 1 rozhodnutí o zahájení řízení je jeho předmětem oznámení ze dne 26. ledna 2004, kterým Nizozemské království oznámilo svůj záměr poskytnout KG Holding podporu na restrukturalizaci. Bod 15 uvedeného rozhodnutí upřesňuje, že dotčené opatření směřuje k transformaci podpory na záchranu poskytnuté státem společnosti KG Holding, jakož i souvisejících úroků, na vlastní jmění. Tato transformace je součástí plánu restrukturalizace tak, jak je uveden v bodě 10 uvedeného rozhodnutí. Podle tohoto plánu spočívá podpora na restrukturalizaci v přidělení státní půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur společností KG Holding společnosti Kliq, a dále v transformaci této půjčky na vlastní jmění. Toto opatření restrukturalizace je rovněž uvedeno v bodě 3 přílohy rozhodnutí o zahájení řízení.

119    Započtení mezi povinností splacení podílů a pohledávkou ve výši 9,25 milionů eur není v rozhodnutí o zahájení řízení uvedeno. Dotyčné usnesení rechter-commissaris má totiž datum 22. srpna 2005, a tedy bylo přijato po přijetí rozhodnutí o zahájení řízení dne 5. srpna 2005. Komise tedy nemohla uvést toto započtení v rozhodnutí o zahájení řízení.

120    Přitom toto započtení, které bylo uskutečněno v návaznosti na usnesení rechter-commissaris, je třeba odlišovat od transformace půjčky na záchranu ve vlastní jmění v souladu s plánem restrukturalizace oznámeným Nizozemským královstvím Komisi.

121    Pokud jde o toto započtení, ze spisu a zejména z usnesení rechter-commissaris ze dne 22. srpna 2005 vyplývá, že je stanoveno ve fázovém plánu vypracovaném společností Kliq. Podle tohoto fázového plánu měla KG Holding splnit závazek vůči společnosti Kliq spočívající ve splacení podílů, které vlastnila ve společnosti Kliq, tím, že provede toto započtení, a tyto podíly měly být následně prodány.

122    V projednávaném případě společnost Kliq navrhla rechter-commissaris podle článku 69 Faillissementswet (nizozemský zákon o úpadcích), aby nařídil správci společnosti KG Holding spolupracovat na uskutečnění tohoto fázového plánu.

123    Rechter-commissaris ve svém usnesení ze dne 22. srpna 2005 vyhověl návrhu společnosti Kliq. Implicitně tedy nařídil insolvenčnímu správci společnosti KG Holding splatit akcie, které KG Holding vlastnila ve společnosti Kliq, v plném rozsahu a započíst tuto částku s částí podpory na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, kterou KG Holding půjčila společnosti Kliq.

124    Je pravda, že toto započtení vedlo k transformaci části půjčky na záchranu ve výši 9,25 miliony eur ve vlastní jmění Kliq, a že tedy mělo účinek, který byl zejména zamýšlen v plánu restrukturalizace uvedeném v rozhodnutí o zahájení řízení.

125    Nicméně je třeba konstatovat, že rechter-commissaris nenařídil provedení plánu restrukturalizace, jak byl oznámen Nizozemským královstvím Komisi.

126    Nejdříve je třeba konstatovat, že předmětem tohoto usnesení byl podle jeho bodu 1.1 návrh společnosti Kliq podle článku 69 Faillissementswet, který směřoval ke spolupráci správce společnosti KG Holding na uskutečnění fázového plánu, a sice nejprve splnění společností KG Holding jejího závazku vůči Kliq spočívajícího ve splacení podílů tím, že provede započtení mezi povinností splacení a půjčkou ve výši 9,25 milionů eur, a poté prodej podílů vlastněných společností KG Holding ve společnosti Kliq.

127    Toto usnesení se tedy týká nejen části podpory na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, ale rovněž povinnosti splatit podíly. Dotčené započtení totiž záviselo na splacení podílů. Naopak transformace půjčky na záchranu na vlastní jmění, jak byla stanovena v plánu restrukturalizace, se týkala pouze podpory na záchranu. Předmět usnesení se tedy jasně liší od předmětu plánu restrukturalizace.

128    Dále je třeba uvést, že usnesení rechter-commissaris se zakládá jen na nizozemském úpadkovém právu, v projednávané věci na článku 69 Faillissementswet.

129    Z usnesení rechter-commissaris vyplývá, že zkoumal, zda provedení fázového plánu představuje výhodu pro všechny věřitele společnosti KG Holding. Nakonec měl za to, že úplné splacení akcí, které KG Holding vlastnila ve společnosti Kliq a započtení této částky s částí podpory na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, kterou KG Holding půjčila společnosti Kliq, představuje takovou výhodu.

130    Rechter-commissaris proto neprovedl plán restrukturalizace, ale nařídil provedení fázového plánu, jak požadovala Kliq.

131    Navíc je třeba uvést, že rechter-commissaris nebyl zapojen ani na vypracování plánu restrukturalizace, ani do žádosti o podporu na restrukturalizaci. Za to měla odpovědnost výkonná moc. Ta byla tedy příslušná k provedení podpory na restrukturalizaci, pokud by byla Komisí schválena. Rechter-commissaris ve svém usnesení jakožto nezávislý soud rozhodl o aktivech a pasivech podniků, k nimž patřila část podpory na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, aniž by zohlednil podporu na restrukturalizaci zamýšlenou nizozemskými orgány a oznámenou Komisi.

132    Je rovněž třeba zohlednit skutečnost, jak Komise připustila na jednání, že v okamžiku přijetí usnesení rechter-commissaris si již nizozemské orgány nepřály provést plán restrukturalizace, jak byl oznámen Komisi.

133    Navíc je třeba konstatovat, že nizozemské orgány nebyly zapojeny do transformace části půjčky na záchranu ve vlastní jmění. Podle usnesení rechter-commissaris a v rozporu s tím, co je uvedeno v bodech 19 a 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí, to není Nizozemské království, kdo musí transformovat půjčku ve vlastní jmění, spolupracovat na této transformaci je totiž povinen správce společnosti KG Holding. Jak vyplývá z její žalobní odpovědi, Komise si toho byla v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí vědoma. V této odpovědi vysvětluje, že měla za to, že část dotčené podpory je přičitatelná státu z důvodu, že i když opatření nebylo nařízeno nizozemskou výkonnou mocí, bylo nicméně nařízeno rechter-commissaris.

134    Je tedy třeba dospět k závěru, že v projednávaném případě je transformace půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur prostřednictvím započtení mezi povinností splatit podíly, kterou má KG Holding, a pohledávkou této společnosti za společností Kliq na základě dohody o půjčce, nařízená rechter-commissaris, opatřením, které se liší od opatření oznámeného Nizozemským královstvím. Usnesení rechter-commissaris se týkalo aktiv a pasiv společností KG Holding a Kliq, z nichž část představovala podpora na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, schválená Komisí, nezávisle na podpoře na restrukturalizaci oznámené Nizozemským královstvím. Tato transformace prostřednictvím započtení tedy nespadá do rámce rozhodnutí o zahájení řízení.

135    Jak zdůraznila Komise, z rozsudku Soudního dvora ze dne 18. července 2007, Lucchini (C‑119/05, Sb. rozh. s. I‑6199, body 60 a 61), vyplývá, že vnitrostátní soud musí vykládat ustanovení vnitrostátního práva v co největším možném rozsahu tak, aby mohla být použita způsobem, jež přispívá k provedení práva Společenství, a že má povinnost zajistit plný účinek právních norem Společenství podle potřeby i tak, že ze své vlastní pravomoci nepoužije žádné odporující ustanovení vnitrostátních právních předpisů. Je rovněž pravda, jak uvádí Komise, že vnitrostátní soud musí dbát na to, aby nepřijal rozhodnutí, jehož jediným účinkem by bylo rozšíření okruhu příjemců protiprávní podpory (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich, C‑368/04, Sb. rozh. s. I‑9957, bod 57).

136    Nicméně povinnost rechter-commissaris zohlednit právo Společenství pokud jde o podporu na záchranu nemění nic na skutečnosti, že nepřijal rozhodnutí o provedení podpory na restrukturalizaci, a tedy jeho usnesení nespadá do rámce rozhodnutí o zahájení řízení.

137    Pokud jde o argument Komise, podle kterého je usnesení rechter-commissaris přičitatelné státu, je třeba konstatovat, že v projednávané věci je otázka, která vyvstává, nikoliv ta, zda akty soudní moci jsou přičitatelné státu (viz co se týče této otázky rozsudek Soudního dvora ze dne 30. září 2003, Köbler, C‑224/01, Recueil, s. I‑10239, body 31 až 33), ale ta, zda, jak je uvedeno v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nařídil vnitrostátní soud provedení podpory na restrukturalizaci, jak byla oznámena Nizozemským královstvím.

138    Co se týče argumentu Komise, podle kterého není povinna rozšířit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES, jestliže dotyčný členský stát změní dotčenou podporu, je třeba uvést, že v projednávaném případě se usnesení rechter-commissaris netýkalo podpory na restrukturalizaci oznámené Nizozemským královstvím. V projednávaném případě se tedy nejedná o změnu této podpory.

139    Krom toho je třeba nepřijmout argument Komise, uplatněný podpůrně pro případ, že by měl Soud za to, že usnesení rechter-commissaris nepředstavuje státní podporu, podle kterého se jednalo o zneužití povolené podpory na záchranu. Jednak totiž Komise zahájila formální řízení s cílem přezkoumat podporu na restrukturalizaci oznámenou Nizozemským královstvím, a nikoliv zneužití podpory na záchranu, kterou schválila. Krom toho z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že se týkalo zneužití státní podpory.

140    V důsledku toho nemůže být argumentace Komise přijata.

141    Z výše uvedeného vyplývá, že článek 2 napadeného rozhodnutí musí být zrušen, aniž by bylo třeba zkoumat další argumenty uplatněné žalobci 1 a 2 a týkající se části podpory na záchranu ve výši 9,25 milionů eur.

 K zaregistrování pohledávky za společnostmi KG Holding nebo Klig Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur Nizozemským královstvím jako věřitelem v úpadkovém řízení u insolvenčního správce (článek 3 napadeného rozhodnutí)

142    Tento žalobní důvod se týká navrácení podpory na záchranu, kterou nakonec dostala Kliq Reïntegratie. Žalobci 1 a 3 zpochybňují odůvodnění napadeného rozhodnutí, jakož i opodstatněnost povinnosti zaregistrovat pohledávku za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur v úpadkovém řízení.

 K odůvodnění napadeného rozhodnutí

–       Argumenty účastníků řízení

143    Pokud jde o zaregistrování pohledávky za společnostmi KG Holding nebo Klig Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur Nizozemským královstvím jako věřitelem v úpadkovém řízení u insolvenčního správce, žalobci 1 a 3 uvádí, že se Komise dopustila nesprávných posouzení, a napadené rozhodnutí je proto nesrozumitelně nebo přinejmenším nedostatečně odůvodněné, čímž byl porušen čl. 87 odst. 1 ES a článek 253 ES. Napadené rozhodnutí neuvádí jasně, zda má Komise za to, že se jedná o legální nebo protiprávní podporu ve výši 35,75 milionů eur, kterou musí Nizozemské království vymáhat, nebo zda má za to, že se jedná o podporu na záchranu, kterou schvaluje na základě bodu 23 písm. d) pokynů. První výklad by mohl vyplývat z článků 1, 2 a 3 napadeného rozhodnutí, zatímco body 47 až 50 odůvodnění, jakož i článek 3 napadeného rozhodnutí podporují druhý výklad, který je však vyvrácen články 1 a body 39 a 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterých není možné považovat oznámené opatření za slučitelné se společným trhem.

144    Podle žalobců 1 a 3 je možné, že Komise chtěla v článku 3 napadeného rozhodnutí pouze uvést, že Nizozemskému království musí být částka schválené půjčky na záchranu navrácena stranou, která si uvedenou půjčku dohodla, jen za podmínek, které jsou v souladu s vnitrostátním právem, aniž by se vyjádřila k totožnosti této smluvní strany.

145    Komise zpochybňuje argumenty vznesené žalobci 1 a 3.

–       Závěry Soudu

146    Žalobci 1 a 3 tvrdí, že napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné, pokud jde o částku 35,75 milionů eur.

147    V tomto ohledu je třeba připomenout, že povinnost odůvodnění je podstatnou formální náležitostí, kterou je třeba odlišit od otázky opodstatněnosti napadeného rozhodnutí, která spadá do legality sporného aktu po meritorní stránce a musí splňovat požadavky zakotvené judikaturou (viz body 61 a 62 výše).

148    V projednávaném případě Komise v bodech 7 a 8 odůvodnění napadeného rozhodnutí popisuje kontext podpory na restrukturalizaci oznámené Nizozemským královstvím dopisem ze dne 26. ledna 2004. Uvádí zde zejména, že v prosinci 2003 povolila podporu na záchranu ve výši 45 milionů eur ve prospěch KG Holding s tím, že očekává plán restrukturalizace. V bodě 14 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyzdvihuje Komise to, že podle plánu restrukturalizace byla podpora na záchranu poskytnutá společnosti KG Holding, z níž bylo 35,75 milionů eur následně přiděleno společnosti Kliq Reïntegratie, transformována na podporu na restrukturalizaci přeměnou na základní jmění.

149    V bodě 22 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí Komise, že sporné opatření spočívá v transformaci podpory na záchranu, kterou Nizozemské království poskytlo společnosti KG Holding, jakož i úroků z ní ve vlastní jmění. Komise poté, co v bodech 30 až 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumala podmínky, které je třeba splnit pro povolení podpory na restrukturalizaci, dospěla v bodě 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí k závěru, že vzhledem k tomu, že nejsou splněny podmínky stanovené pokyny pro poskytnutí podpory na restrukturalizaci, nemůže plán na restrukturalizaci, a proto ani podporu na restrukturalizaci, schválit. Článek 1 napadeného rozhodnutí tak stanoví, že podpora na restrukturalizaci je neslučitelná se společným trhem.

150    Body 47 až 50 odůvodnění napadeného rozhodnutí se týkají části podpory na záchranu ve výši 35,75 milionů eur. Komise v nich uvádí podmínky pro povolení plánu likvidace, mezi nimi povinnost Nizozemského království zaregistrovat pohledávku za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur jako věřitel v úpadkovém řízení u insolvenčního správce. Článek 3 napadeného rozhodnutí uvádí tuto povinnost, jakož i povinnost Nizozemského království zajistit, aby dotyčné podniky byly zlikvidovány tak, že bude ukončeno narušování hospodářské soutěže, a zejména jejich činnost bude ukončena a jejich aktiva budou urychleně prodána za tržních podmínek.

151    V odůvodnění napadeného rozhodnutí tedy Komise jasně rozlišuje podporu na záchranu od podpory na restrukturalizaci. Zohledňuje kontext podpory na restrukturalizaci, která se týká stejné částky jako podpora na záchranu. Komise tím, že ukládá Nizozemskému království povinnost zaregistrovat pohledávku ve výši 35,75 milionů eur za společnostmi „[KG Holding ] nebo Kliq Reïntegratie“ v úpadkovém řízení u insolvenčního správce, zohledňuje komplexnost věci, pokud jde zejména o vlastnictví aktiv těchto společností uvedenou v bodě 15 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

152    Navíc v rámci správního řízení zorganizovala Komise dne 23. března 2005 schůzku týkající se žádosti o povolení podpory na restrukturalizaci, které se účastnili zástupci společností KG Holding a Kliq Reïntegratie. Kontext napadeného rozhodnutí byl tedy těmto společnostem dobře znám.

153    Z odůvodnění napadeného rozhodnutí, které nejprve obsahuje úvahy, podle kterých podmínky pro povolení podpory na restrukturalizaci nebyly splněny, a dále vylíčení důsledků těchto úvah pro část podpory na záchranu ve výši 35,75 milionů eur, vyplývá jasně a jednoznačně sled úvah Komise, a toto odůvodnění tedy splňuje požadavky článku 253 ES.

 K povinnosti zaregistrovat pohledávku státu za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur v úpadkovém řízení

–       Argumenty účastníků řízení

154    Žalobci 1 a 3 zdůrazňují, že Komise nesprávně rozhodla, že Nizozemské království musí zaregistrovat pohledávku za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur jako věřitel v úpadkovém řízení u insolvenčního správce.

155    Komise v rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003 připustila, že částka 35,75 milionů eur měla být přidělena na financování propuštění zaměstnanců a odkup nadbytečných smluv společnosti Kliq Reïntegratie, přičemž Kliq Reïntegratie měla být následně zlikvidována, což je neslučitelné s navrácením uvedené částky ze strany společností KG Holding nebo Kliq Reïntegratie.

156    Komise věděla o tom, že Kliq Reïntegratie funguje v rámci navržené operace restrukturalizace pouze jako entita, ve které budou zlikvidovány nevýnosné prvky společnosti KG Holding, a že Kliq Reïntegratie bude zase zlikvidována po vyrovnání různých dluhů a provedení plánů na odchod zaměstnanců. Jak Komise uvedla v bodech 2.1 a 2.4 rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003, částka 35,75 milionů eur byla určena na získání prostředků k dodržení povinností vyplývajících z běžících smluv a k pokrytí nákladů sociálního plánu.

157    V replikách žalobci 1 a 3 tvrdí, že přeformulování povinností uložených Nizozemskému království na základě rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003 bylo nadbytečné, protože toto rozhodnutí již uvádělo povinnosti pro případ, že podpora na záchranu nebude změněna na podporu na restrukturalizaci, nebo pro případ, že Komise nepovolí podporu na restrukturalizaci. Navíc se Komise měla s ohledem na způsob, jakým bylo šetření vymezeno v rozhodnutí o zahájení řízení, omezit na přezkum žádosti o schválení podpory na restrukturalizaci a v souladu s rozhodnutím ze dne 16. prosince 2003 se omezit na konstatování, že v případě, že by neudělila požadované schválení, přísluší Nizozemskému království prokázat, že půjčka na záchranu byla navrácena či se vrací nebo že byla předmětem započtení v souladu s vnitrostátním úpadkovým právem. Otázka, v jaké míře Nizozemské království splnilo tuto povinnost, nesmí být předmětem napadeného rozhodnutí. Přezkum oznámené podpory na restrukturalizaci a řízení zahájené za tímto účelem na základě čl. 88 odst. 2 ES nemohou být použity k ověření dodržení dřívějšího rozhodnutí a povinností, které v něm byly uloženy Nizozemskému království nebo které z něho pro něj vyplývají.

158    Žalobce 3 doplňuje, že dne 23. prosince 2003 uzavřelo Nizozemské království dohodu o půjčce se společností KG Holding ve výši 45 milionů eur. KG Holding zase uzavřela dohodu o půjčce se společností Kliq Reïntegratie ve výši 35,75 milionů eur a se společností Kliq ve výši 9,25 milionů eur. Nizozemské království tak nemělo jak podle dohody o půjčce, tak podle vnitrostátního práva pohledávku za společností Kliq Reïntegratie.

159    Žalobce 3 uvádí, že Kliq Reïntegratie nemůže být kvalifikována jako podnik, který je příjemcem podpory. Komise neuvedla ani v napadeném rozhodnutí, ani v rozhodnutí o schválení půjčky na záchranu ze dne 16. prosince 2003, že byla společnosti Kliq Reïntegratie poskytnuta státní podpora. V rozhodnutí ze 16. prosince 2003, jakož i v bodě 24 odůvodnění a v článku 1 napadeného rozhodnutí uváděla Komise státní podporu pouze ve vztahu ke společnosti KG Holding.

160    Žalobce 3 doplňuje, že Kliq Reïntegratie nemůže být v žádném případě kvalifikována jako příjemce státní podpory, protože v době, kdy jí byla poskytnuta půjčka ve výši 35,75 milionů eur, již nevykonávala žádnou hospodářskou činnost, a proto nemohla být považována za podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Dohoda o půjčce uzavřená mezi společnostmi KG Holding a Kliq Reïntegratie a schválená Komisí rozhodnutím ze dne 16. prosince 2003 byla ze dne 24. prosince 2003. Činnosti Kliq Reïntegratie byly převedeny na společnost Kliq ode dne 1. října 2003.

161    Komise uvedla v tabulce 2 rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003, že i když se předmět půjčky nezdál být přísně omezen na udržení normální činnosti KG Holding, mohl být nicméně v projednávaném případě považován za půjčku na záchranu. Půjčka ve výši 35,75 milionů eur totiž byla nezbytná k pokrytí nákladů propuštění 1200 zaměstnanců a odkupu leasingových a nájemných smluv, které se staly nadbytečnými. Komise doplnila, že tato půjčka měla podniku rovněž umožnit, aby disponoval nezbytnou hotovostí k dodržení svých běžících smluvních závazků.

162    Podle žalobce 3 je možné, že Komise chtěla v článku 3 napadeného rozhodnutí jen uvést, že Nizozemské království mělo zaregistrovat pohledávku vyplývající ze státní půjčky ve výši 35,75 milionů eur u insolvenčního správce smluvní strany, které stát půjčil tuto částku, a sice KG Holding. Nicméně stát zaregistroval pohledávku u insolvenčního správce společnosti KG Holding a u insolvenčního správce společnosti Kliq Reïntegratie.

163    V replice žalobce 3 odkazuje na bod 9 rozhodnutí o zahájení řízení, podle kterého měla KG Holding zlikvidovat společnost Kliq Reïntegratie, která byla ztrátová, a vytvořit novou dceřinou společnost Kliq. V rámci plánu restrukturalizace příslušelo právě společnosti Kliq, aby obnovila dlouhodobou životaschopnost KG Holding. V bodě 10 rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že Kliq Reïntegratie musí být zlikvidována před koncem roku 2004. Ve schématu uvedeném v bodě 11 rozhodnutí o zahájení řízení Komise umístila poznámku „Uzavřít“ vedle jména Kliq Reïntegratie.

164    Komise zpochybňuje argumenty vznesené žalobci 1 a 3.

–       Závěry Soudu

165    Žalobci 1 a 3 nejdříve tvrdí, že přidělení půjčky na záchranu ve výši 35,75 milionů eur na financování likvidace Kliq Reïntegratie, stanovené v rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2003, je neslučitelné s povinností zaregistrovat pohledávku Nizozemského království za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie.

166    Úvodem je třeba připomenout, jak vyplývá z bodu 10 pokynů, že podpora na záchranu je ze své povahy přechodná. Podle bodu 23 písm. d) pokynů musí být doprovázena závazkem členského státu, že nejpozději do šesti měsíců po schválení opatření podpory na záchranu předloží Komisi restrukturalizační nebo likvidační plán, nebo prokáže, že půjčka je plně splacena. Bod 25 pokynů uvádí, že podpora na záchranu je výjimečná operace s cílem udržení podniku v provozu po omezenou dobu, během které lze zhodnotit jeho budoucí vyhlídky.

167    Z toho vyplývá, že v zásadě pokud není Komisi sdělen restrukturalizační nebo likvidační plán, musí být podpora na záchranu navrácena. V projednávaném případě dojde podle Komise k navrácení tím, že se zaregistruje pohledávka ve výši 35,75 milionů eur za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reïntegratie.

168    Rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2003 nevylučuje navrácení podpory prostřednictvím tohoto zaregistrování. Z bodů 1 a 2.1 uvedeného rozhodnutí vyplývá, že podpora byla určena na záchranu skupiny Kliq, a sice společnosti KG Holding a jejích dceřiných společností Kliq a Kliq Reïntegratie. V bodech 2.1 a 2.4 tohoto rozhodnutí uvedla Komise, že 35,75 milionů eur bylo určeno na získání prostředků k dodržení povinností vyplývajících z běžících smluv a na pokrytí nákladů sociálního plánu Kliq Reïntegratie.

169    Komise schválila podporu na záchranu na základě pokynů. Krom toho je v rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003 upřesněno, že se Nizozemské království zavazuje v souladu s bodem 23 písm. d) pokynů předložit restrukturalizační nebo likvidační plán nebo prokázat, že podpora byla vrácena v plném rozsahu.

170    S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že argument žalobců 1 a 3, podle kterého je poskytnutí podpory na záchranu uvedené v rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2003 neslučitelné s navrácením, musí být zamítnut.

171    Pokud jde o argument žalobců 1 a 3, podle kterého je napadené rozhodnutí nadbytečné, protože rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003 již formuluje povinnosti uložené Nizozemskému království pro případ, že podpora na záchranu nebude změněna na podporu na restrukturalizaci, nebo pro případ, že Komise nepovolí podporu na restrukturalizaci, je třeba zdůraznit, že pouhá skutečnost, že rozhodnutí je nadbytečné, nezpůsobuje jeho protiprávnost.

172    V replikách žalobci 1 a 3 uvádí, že v souladu s rozhodnutím o zahájení řízení se mělo napadené rozhodnutí omezit na přezkum žádosti o schválení podpory na restrukturalizaci a netýkat se povinností ohledně podpory na záchranu, které již vyplývají z rozhodnutí ze dne 16. prosince 2003.

173    Přitom je třeba konstatovat, že v žalobách nevznesli žalobci 1 a 3 žalobní důvod vycházejí ze skutečnosti, že Komise v napadeném rozhodnutí tím, že rozhodla o podpoře na záchranu, nedodržela meze rozhodnutí o zahájení řízení. Je tedy třeba uvést, že žalobci 1 a 3 tím, že zpochybnili napadené rozhodnutí z důvodu, že Komise v něm nedodržuje meze svého přezkumu stanovené v rozhodnutí o zahájení řízení, přednesli v replikách nový žalobní důvod. V důsledku toho, jelikož byl tento žalobní důvod formulován bez jakéhokoliv vysvětlení, které by mohlo odůvodnit jeho opožděné předložení, musí být zamítnut jako opožděný na základě čl. 48 odst. 2 jednacího řádu.

174    Žalobce 3 rovněž tvrdí, že Kliq Reïntegratie nebyla příjemcem podpory a že Nizozemské království za ní nemělo pohledávku. Navíc při poskytnutí půjčky ve výši 35,75 milionů eur již tato společnost nebyla podnikem ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

175    Pokud jde nejdřív o argument, podle kterého Kliq Reïntegratie nebyla příjemcem podpory a stát za touto společností neměl pohledávku, je třeba připomenout, že v souladu s právem Společenství může Komise, jestliže konstatuje neslučitelnost podpor se společným trhem, přikázat členskému státu získat tyto podpory zpět od příjemců (rozsudky Soudního dvora ze dne 8. května 2003, Itálie a SIM 2 Multimedia v. Komise, C‑328/99 a C‑399/00, Recueil, s. I‑4035, bod 65, a ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, C‑277/00, Recueil, s. I‑3925, bod 73), nebo jinak řečeno, od podniků, které je skutečně využívaly (viz v tomto smyslu rozsudky Soudního dvora ze dne 3. července 2003, Belgie v. Komise, C‑457/00, Recueil, s. I‑6931, bod 55, a ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, uvedený výše, bod 75).

176    Podpora na záchranu ve výši 45 milionů eur byla určena na záchranu skupiny Kliq. Částka 35,75 milionů eur byla určena na získání prostředků k dodržení povinností vyplývajících z běžících smluv a na pokrytí nákladů sociálního plánu společnosti Kliq Reïntegratie. Právě posledně uvedená společnost skutečně získala částku 35,75 milionů eur půjčky na záchranu poskytnuté KG Holding. Kliq Reïntegratie byla 100% dceřinou společností KG Holding. KG Holding byla proto pouze zprostředkovatelem, pokud jde o poskytnutí podpory, kterou skutečně využívala Kliq Reïntegratie.

177    Komise tedy mohla právem považovat Kliq Reïntegratie za příjemce podpory ve výši 35,75 milionů eur, aniž by Soud musel zkoumat, zda existovala pohledávka Nizozemského království za touto společností.

178    Pokud jde o argument žalobce 3, podle kterého v okamžiku poskytnutí půjčky ve výši 35,75 milionů eur již nemohla být Kliq Reïntegratie považována za podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury zahrnuje pojem „podnik“ jakoukoli entitu vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení této entity a způsobu jejího financování (viz rozsudky Soudního dvora ze dne 23. dubna 1991, Höfner a Elser, C‑41/90, Recueil, s. I‑1979, bod 21, a ze dne 19. února 2002, Wouters a další, C‑309/99, Recueil, s. I‑1577, bod 46 a citovaná judikatura). Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu (viz výše uvedený rozsudek Wouters a další, bod 47 a citovaná judikatura).

179    Hlavní činnost společnosti Kliq Reïntegratie spočívala v poskytování služeb v oblasti nalezení práce pro žadatele o zaměstnání, zapojení zdravotně postižených pracovníků, pomoci zaměstnavatelům nalézt pracovníky schopné zastávat volná pracovní místa a služeb v oblasti zprostředkování práce obecně. S ohledem na judikaturu citovanou v bodě 178 výše, je třeba mít za to, že Kliq Reïntegratie vykonávala hospodářskou činnost.

180    V okamžiku poskytnutí půjčky na záchranu ve výši 35,75 milionů eur společnosti Kliq Reïntegratie prostřednictvím dohody o půjčce, kterou tato společnost uzavřela se společností KG Holding dne 24. prosince 2003 a která byla schválena Komisí rozhodnutím ze dne 16. prosince 2003, nebyla ještě Kliq Reïntegratie v úpadku. Podle žalobce 3 převzala Kliq ode dne 1. října 2003 část smluv společnosti Kliq Reïntegratie za tržní cenu, bylo jmenováno nové vedení, sníženy náklady a část zaměstnanců Kliq Reïntegratie (500 ze 1450 zaměstnanců) byla zaměstnána společností Kliq. Žalobce 3 doplňuje, že pro část zaměstnanců, kterou nezaměstnala Kliq, byl proveden sociální plán, jakož i zejména plán propuštění zaměstnanců.

181    Dne 1. října 2003 byla Kliq Reïntegratie ještě odpovědná za část smluv nepřevzatých společností Kliq a měla 950 zaměstnanců. Finanční prostředky pro sociální plán byly k dispozici až po uzavření dohody o půjčce dne 24. prosince 2003. Konečně se Kliq Reïntegratie dostala do úpadku až za šestnáct měsíců po převzetí části smluv společností Kliq, a sice dne 9. února 2005. Tyto skutečnosti prokazují, že když jí byla dohodou o půjčce, kterou uzavřela s KG Holding dne 24. prosince 2003, poskytnuta půjčka na záchranu ve výši 35,75 milionů eur, vykonávala Kliq Reïntegratie stále hospodářskou činnost a mohla být kvalifikována jako podnik, který je příjemcem podpory na záchranu.

182    Z toho vyplývá, že argumentace žalobců 1 a 3 nemůže být přijata.

 K důsledkům úpadku pro navrácení státní podpory (články 2 a 3 napadeného rozhodnutí)

 Argumenty účastníků řízení

183    Žalobci tvrdí, že Komise v bodech 43 až 46 odůvodnění a v článku 2 napadeného rozhodnutí v rozporu s články 87 ES a 88 ES rozhodla, že Nizozemské království musí od společností KG Holding a Kliq vymáhat podporu poskytnutou ve výši 9,25 milionů eur. Komise rovněž nesprávně rozhodla v bodech 47 až 50 odůvodnění a v článku 3 napadeného rozhodnutí, že Nizozemské království musí za účelem navrácení podpory ve výši 35,75 milionů eur společností KG Holding nebo Klig Reïntegratie zaregistrovat svou pohledávku za těmito společnostmi v úpadkovém řízení. Z důvodu úpadku společností KG Holding, Kliq Reïntegratie a Kliq se navrácení podpory stalo nemožným a ztratilo smysl v rozsahu, v němž navrácení těchto částek prostřednictvím zaregistrování pohledávky v úpadkovém řízení již není nezbytné a je nadbytečné pro ukončení narušení hospodářské soutěže.

184    Podle ustálené judikatury je cílem rozhodnutí ukládajícího navrácení podpory obnovení účinné hospodářské soutěže, to znamená obnovení situace, jaká existovala před poskytnutím neslučitelné podpory. Tento cíl je dosažen, jestliže je částka poskytnuté protiprávní podpory, zvýšená o úroky z prodlení, navrácena příjemcem, protože tím ztrácí výhodu na trhu, kterou měl oproti svým soutěžitelům, a je tak obnovena situace na trhu, která existovala před vyplacením podpory. Pokud podniky přijímající podporu již nejsou na uvedeném trhu činné, navrácení podpory z majetkové podstaty již není nezbytné.

185    Žalobci připouští, že podle rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, bod 175 výše (bod 85), musí být podpora navrácena prostřednictvím zapsání pohledávky do majetkové podstaty. Nicméně tento rozsudek odkazuje na rozsudky Soudního dvora ze dne 15. ledna 1986, Komise v. Belgie (52/84, Recueil, s. 89), a ze dne 21. března 1990, Belgie v. Komise (C‑142/87, Recueil, s. I‑959), které se týkají věcí, ve kterých nebyl podnik přijímající podporu v úpadku ke dni přijetí sporného rozhodnutí, a byl tedy dosud případně činný na trhu. Tyto věci tedy musí být odlišovány od projednávaného případu, ve kterém podniky přijímající podporu již nebyly z důvodu jejich úpadku na trhu činné.

186    V replikách žalobci zdůrazňují, že když podnik ukončil úplně a definitivně své činnosti, byl vyhlášen jeho úpadek a přistoupilo se k jeho likvidaci, jak je tomu v případě společnosti KG Holding, je přirozené, že jeho soutěžitelé již nemohou být znevýhodněni. Podnik přijímající podporu totiž zmizel z trhu a z hospodářského hlediska již neexistuje.

187    Žalobci odkazují na rozhodnutí Komise ze dne 30. října 2002 o státní podpoře poskytnuté Itálií společnosti Industrie Navali Meccaniche Affini SpA (INMA) (neoficiální překlad) (Úř. věst. 2003, L 22, s. 36) a ze dne 7. května 2004 o státní podpoře poskytnuté Německem ve prospěch společnosti Fairchild Dornier GmbH (Dornier) (Úř. věst. L 357, s. 36). Komise v nich rozhodla, že je třeba upustit od navrácení podpory, když podnik, který byl příjemcem podpory, ukončil svou hospodářskou činnost.

188    Žalobci zdůrazňují, že nezpochybňují ustálenou judikaturu, připomenutou v rozsudku Soudu ze dne 19. října 2005, CDA Datenträger Albrechts v. Komise (T‑324/00, Sb. rozh. s. II‑4309). V tomto rozsudku nebyl ještě tehdy, když Komise přijala své rozhodnutí, vyhlášen úpadek podniku přijímajícího podporu. V rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, bod 176 výše, byly hospodářské činnosti dotyčného podniku po úpadku převedeny na dceřinou společnost, kterou 100% vlastnil a kontroloval.

189    Komise zpochybňuje argumenty vznesené žalobci.

 Závěry Soudu

190    Žalobci v zásadě zpochybňují legalitu příkazu k navrácení uvedeného v čl. 2 odst. 1 a v článku 3 napadeného rozhodnutí, a to z důvodu úpadkového řízení a ukončení jejich hospodářských činností.

191    Pokud jde zaprvé o úpadkové řízení, je třeba konstatovat, že úpadky společností KG Holding, Kliq Reïntegratie a Kliq byly vyhlášeny dne 8. a 9. února a 14. prosince 2005, tedy před přijetím napadeného rozhodnutí dne 19. července 2006.

192    V tomto ohledu je třeba připomenout, že z judikatury týkající se podniků přijímajících podpory, které se dostaly do úpadku, vyplývá, že obnovení předchozí situace a vyloučení narušení hospodářské soutěže vyplývajícího z protiprávně poskytnutých podpor lze v podstatě dosáhnout zapsáním závazku týkajícího se vrácení dotyčných podpor mezi pasiva podniku v likvidaci, s výjimkou situace, kdy je příjemcem těchto podpor jiný podnik (viz rozsudek CDA Datenträger Albrechts v. Komise, bod 188 výše, bod 101 a citovaná judikatura).

193    Podle této judikatury pouhá okolnost, že je podnik v úpadku, tedy nezpochybňuje zásadu navrácení podpory (viz rovněž v tomto smyslu rozsudek Itálie a SIM 2 Multimedia v. Komise, bod 175 výše, body 53 až 55).

194    Pokud jde zadruhé o ukončení hospodářských činností dotyčných podniků, je třeba připomenout, že legalita rozhodnutí ve věci státních podpor musí být posuzována v závislosti na informacích, které Komise měla k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala (rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, bod 175 výše, bod 39), a sice v projednávaném případě dne 19. července 2006.

195    Je třeba konstatovat, že žalobci během správního řízení nepředložili Komisi žádné vyjádření. Argumentace žalobců však není nepřípustná jen z toho důvodu, že nebyla uplatněna v průběhu správního řízení. Právo osoby podat žalobu nemůže být omezeno z pouhého důvodu, že ačkoliv mohla během správního řízení předložit vyjádření k posouzení oznámenému při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 ES a převzatému ve sporném rozhodnutí, neučinila tak (rozsudky Soudu ze dne 12. prosince 1996, AIUFFASS a AKT v. Komise, T‑380/94, Recueil, s. II‑2169, bod 64, a ze dne 30. dubna 1998, Cityflyer Express v. Komise, T‑16/96, Recueil, s. II‑757, bod 39).

196    Pokud jde o hospodářské činnosti KG Holding, z bodů 19 a 20 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že nizozemské orgány zaslaly Komisi dva dopisy v září 2005 a únoru 2006, aby ji informovaly o průběhu úpadkového řízení zahájeného vůči KG Holding. Pokud jde o Kliq, z bodu 20 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že nizozemské orgány zaslaly Komisi dopis v lednu 2006, aby jí oznámily, že dne 14. prosince 2005 byl vyhlášen úpadek společnosti Kliq a zahájeno příslušné řízení. Ze spisu nevyplývá, že by Komise obdržela další informace týkající se hospodářských činností společností KG Holding a Kliq poté, co byl vyhlášen jejich úpadek. Není jí tedy možné vytýkat, že při přijetí napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že úpadkové řízení ještě neskončilo a dotyčné podniky dosud nepřestaly existovat.

197    Pokud jde o hospodářské činnosti Kliq Reïntegratie, z bodů 19 a 20 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že nizozemské orgány zaslaly Komisi dva dopisy v září 2005 a únoru 2006, aby ji informovaly o průběhu úpadkového řízení zahájeného proti Kliq Reïntegratie. Ze spisu nevyplývá, že Komise obdržela další informace týkající se hospodářských činností společnosti Kliq Reïntegratie po vyhlášení úpadku. Z bodů 178 až 181 výše vyplývá, že navzdory tomu, že Kliq převzala část smluv společnosti Kliq Reïntegratie ode dne 1. října 2003, vykonávala ještě tato společnost hospodářskou činnost při uzavírání dohody o půjčce ve výši 35,75 milionů eur v prosinci 2003. Tento podnik se dostal do úpadku až šestnáct měsíců po převzetí části jeho smluv společností Kliq, a sice dne 9. února 2005. Komise věděla, že podle plánu restrukturalizace musela Kliq Reïntegratie ukončit své činnosti. Tato skutečnost nicméně neznamená, že podnik skutečně ukončil své činnosti dne 19. července 2006.

198    Ze spisu nevyplývá, že informace poskytnuté v tomto ohledu nizozemskými orgány byly tak útržkovité, že by Komise musela požádat Nizozemské království, aby jí poskytlo dodatečné informace týkající se hospodářské situace dotyčných podniků (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 13. dubna 1994, Německo a Pleuger Worthington v. Komise, C‑324/90 a C‑342/90, Recueil, s. I‑1173, bod 29). Komise tedy mohla mít právem za to, že pouhá skutečnost, že byl vyhlášen úpadek dotyčných podniků, neznamenala, že tyto již neexistovaly.

199    Navíc v rozporu s tvrzením žalobců, ze spisu nevyplývá, že v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí ukončily dotyčné podniky úplně a definitivně své hospodářské činnosti.

200    Pokud jde o tvrzení žalobců, podle kterého je navrácení dotčené podpory nemožné, je třeba jednak připomenout to, že pouhá skutečnost, že podniky přijímající podporu se dostaly do úpadku, ještě neznamená, že se navrácení podpory stalo nemožným, a jednak to, že dotyčný členský stát může zapsat svou pohledávku mezi pasiva těchto podniků. Krom toho je třeba doplnit, že případné procesní nebo jiné obtíže s provedením napadeného aktu, nemohou ovlivňovat jeho legalitu (viz v tomto smyslu rozsudky Soudního dvora ze dne 21. března 1990, Belgie v. Komise, bod 185 výše, body 62 a 63, a ze dne 13. listopadu 2008, Komise v. Francie, C‑214/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 46). V případě obtíží musí Komise a členský stát na základě zásady ukládající členským státům a orgánům Společenství vzájemnou povinnost loajální spolupráce, která má základ zejména v článku 10 ES, spolupracovat v dobré víře za účelem překonání těchto obtíží a dodržovat přitom ustanovení Smlouvy, a zejména ustanovení týkající se státních podpor (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 2005, Komise v. Řecko, C‑415/03, Sb. rozh. s. I‑3875, bod 42 a citovaná judikatura).

201    Žalobci odkázali na dřívější rozhodnutí Komise ze dne 30. října 2002 a 7. května 2004, uvedená výše, aby prokázali protiprávnost napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu stačí konstatovat, že každý případ státní podpory musí být posouzen Soudem odděleně. Rozhodnutí citovaná žalobci, která se týkají zvláštních případů a nemají žádný vztah k projednávanému rozhodnutí, tedy nejsou v projednávaném případě relevantní.

202    Z toho vyplývá, že argumentace žalobců musí být zamítnuta.

203    S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba zrušit článek 2 napadeného rozhodnutí a ve zbývající části žalobu zamítnout.

 K nákladům řízení

204    Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Je-li neúspěšných účastníků řízení více, rozhodne Soud o rozdělení nákladů. Na základě čl. 87 odst. 3 jednacího řádu může Soud rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich nese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch.

205    Z výše uvedeného vyplývá, že tato ustanovení budou správně zohledněna rozhodnutím, že jelikož žalobci 1 a 2 měli ve věci částečně neúspěch, žalobce 1 ponese vlastní náklady řízení ve věci T‑81/07 a žalobce 2 ve věci T‑82/07. Vzhledem k tomu, že žalobce 3 neměl ve věci úspěch, je třeba mu uložit, aby nesl vlastní náklady řízení ve věci T‑83/07 a nahradil náklady řízení vynaložené ve věci T‑83/07 Komisí. Komise ponese vlastní náklady řízení ve věcech T‑81/07 a T‑82/07.

Z těchto důvodů

SOUD (osmý senát)

rozhodl takto:

1)      Článek 2 rozhodnutí Komise 2006/939/ES ze dne 19. července 2006 o státní podpoře, kterou Nizozemsko ohlásilo, na restrukturalizaci společnosti KG Holding NV se zrušuje.

2)      Ve zbývající části se žaloby zamítají.

3)      Jan Rudolf Maas, ve svém postavení jako insolvenční správce společnosti KG Holding NV, ponese vlastní náklady řízení ve věci T‑81/07.

4)      Jan Rudolf Maas a Cornelis van den Bergh, ve svém postavení jako insolvenční správci společnosti Kliq BV, ponesou vlastní náklady řízení ve věci T‑82/07.

5)      Jean Leon Marcel Groenewegen, ve svém postavení jako insolvenční správce společnosti Kliq Reïntegratie, ponese vlastní náklady řízení ve věci T‑83/07 a nahradí náklady řízení vynaložené ve věci T‑83/07 Komisí.

6)      Komise ponese vlastní náklady řízení ve věcech T‑81/07 a T‑82/07.

Papasavvas Wahl Dittrich

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 1. července 2009.

Podpisy.

Obsah

Skutečnosti předcházející sporu

1.  Obecný kontext

2.  Správní řízení

3.  Napadené rozhodnutí

Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

Právní otázky

1.  Úvodní poznámky

2.  K přípustnosti žalob ve věcech T‑81/07 a T‑83/07, co se týče úvěrové facility ve výši 17 milionů eur poskytnuté KG Holding Nizozemským královstvím

Argumenty účastníků řízení

Závěry Soudu

3.  K věci samé

K neslučitelnosti oznámené podpory na restrukturalizaci ve výši 45 milionů eur se společným trhem (článek 1 napadeného rozhodnutí)

Argumenty účastníků řízení

Závěry Soudu

K navrácení společnostmi KG Holding a Kliq půjčky na záchranu ve výši 9,25 milionů eur, jakož i souvisejících úroků až do dne jejího navrácení (článek 2 napadeného rozhodnutí)

Argumenty účastníků řízení

Závěry Soudu

K zaregistrování pohledávky za společnostmi KG Holding nebo Klig Reďntegratie ve výši 35,75 milionů eur Nizozemským královstvím jako věřitelem v úpadkovém řízení u insolvenčního správce (článek 3 napadeného rozhodnutí)

K odůvodnění napadeného rozhodnutí

–  Argumenty účastníků řízení

–  Závěry Soudu

K povinnosti zaregistrovat pohledávku státu za společnostmi KG Holding nebo Kliq Reďntegratie ve výši 35,75 milionů eur v úpadkovém řízení

–  Argumenty účastníků řízení

–  Závěry Soudu

K důsledkům úpadku pro navrácení státní podpory (články 2 a 3 napadeného rozhodnutí)

Argumenty účastníků řízení

Závěry Soudu

K nákladům řízení

* Jednací jazyk: nizozemština.