null
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MANUELA CAMPOS SÁNCHEZ-BORDONY
přednesené dne 25. dubna 2024(1)
Věc C‑228/23
Association AFAÏA
proti
Institut national de l’origine et de la qualité (INAO),
další účastník řízení:
Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podala Conseil d’État (Státní rada, Francie)]
„Řízení o předběžné otázce – Zemědělství – Ekologická produkce – Nařízení (EU) 2018/848 – Používání hnojiv, pomocných půdních látek a živin při ekologické produkci – Prováděcí nařízení (EU) 2021/1165 – Příloha II – Pojmy ‚průmyslový chov‘ a ‚chov bez zemědělské půdy‘ – Kritéria pro kvalifikaci chovu jako průmyslového chovu ve smyslu přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2021/1165“
1. Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu pojmu průmyslový chov(2), obsaženého v nařízení (EU) 2018/848(3) a prováděcím nařízení (EU) 2021/1165(4).
2. Původní spor souvisí s nárůstem ekologické produkce(5), na který reaguje unijní právo. Jedna z otázek, jež vyvstaly, se týká hnojení půdy využívané k této produkci(6), pro které evropský normotvůrce zatím nestanovil dostatečně přesná pravidla.
3. Nařízení 2018/848 a prováděcí nařízení 2021/1165 umožňují výjimečně a za určitých podmínek používat v ekologickém zemědělství statkové hnojivo(7), které nepochází z ekologického, ale z konvenčního chovu hospodářských zvířat(8). Hlavním omezením, jež příslušná ustanovení těchto předpisů kladou na používání takových statkových hnojiv, je, aby nepocházela z průmyslového chovu. Smyslem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je objasnění přesného významu posledně uvedeného pojmu.
I. Právní rámec: unijní právo
A. Nařízení 2018/848
4. Článek 4, nadepsaný „Cíle“, stanoví:
„Ekologická produkce sleduje tyto obecné cíle: […] b) zachovávat dlouhodobou úrodnost půdy, […] d) významným způsobem přispívat k netoxickému životnímu prostředí, e) přispívat k dodržování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a zejména uspokojovat jejich druhově specifické etologické potřeby […]“
5. Článek 5, nadepsaný „Obecné zásady“, stanoví:
„Ekologická produkce je udržitelný systém řízení, který je založen na těchto obecných zásadách:
a) respektování přírodních systémů a cyklů a zachování a zlepšení stavu půdy, vody a vzduchu, zdraví rostlin a zvířat a rovnováhy mezi nimi;
[…]
d) produkce celé řady vysoce kvalitních potravin a jiných produktů zemědělství a akvakultury, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, rostlin ani zvířat a ani dobré životní podmínky zvířat;
[…]
g) omezení využívání vnějších vstupů; pokud jsou zapotřebí vnější vstupy nebo pokud neexistují vhodné řídící postupy a metody podle písmene f), omezí se vnější vstupy na:
i) vstupy z ekologické produkce; v případě rozmnožovacího materiálu rostlin se upřednostní odrůdy vybrané pro svou schopnost splňovat specifické potřeby a cíle ekologického zemědělství;
ii) přírodní látky nebo látky z nich odvozené;
iii) minerální hnojiva s nízkou rozpustností;
[…]
j) dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb“.
6. Článek 9, nadepsaný „Obecná pravidla produkce“, v odst. 3 stanoví:
„Pro účely a způsoby použití uvedené v článcích 24 a 25 a v příloze II mohou být v ekologické produkci používány pouze produkty a látky povolené podle uvedených ustanovení, pokud bylo jejich používání povoleno také pro konvenční produkci v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a případně v souladu s vnitrostátními předpisy založenými na právu Unie.
[…]“
7. Článek 12, nadepsaný „Pravidla rostlinné výroby“, v odst. 1 stanoví:
„Hospodářské subjekty produkující rostliny nebo rostlinné produkty dodržují zejména podrobná pravidla uvedená v příloze II části I“.
8. Článek 14, nadepsaný („Pravidla živočišné výroby“) v odst. 1 stanoví:
„Hospodářské subjekty působící v odvětví živočišné výroby dodržují zejména podrobná pravidla produkce uvedená v příloze II části II a ve všech prováděcích aktech uvedených v odstavci 3 tohoto článku“.
9. Článek 24, nadepsaný „Povolení produktů a látek pro použití v ekologické produkci“, stanoví:
„1. Komise může některé produkty a látky povolit pro použití v ekologické produkci a veškeré takto povolené produkty a látky zařadí na omezené seznamy, a to pro tyto účely:
[…]
b) jako hnojiva, pomocné půdní látky a živiny;
[…]
3. Povolení produktů a látek uvedených v odstavci 1 pro použití v ekologické produkci podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jež se hodnotí jako celek:
[…]
d) v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. b) je jejich použití nezbytné pro zúrodnění či zachování úrodnosti půdy nebo pro uspokojení specifických nutričních požadavků plodin nebo za účelem specifické úpravy půdy;
[…]“
10. Příloha II část I, nadepsaná „Pravidla rostlinné výroby“, stanoví:
„Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 9 až 12 se na ekologickou rostlinnou výrobu vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky
[…]
1.9 Hospodaření s půdou a hnojení
[…]
1.9.2. Úrodnost a biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje
[…]
c) ve všech případech používáním statkových hnojiv či organických složek, pokud možno kompostovaných, z ekologického zemědělství.
1.9.3. Pokud nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit opatřeními stanovenými v bodech 1.9.1 a 1.9.2, lze používat pouze hnojiva a pomocné půdní látky, které byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24, a to pouze v nezbytné míře.
[…]“
11. Příloha II část II, nadepsaná „Pravidla živočišné výroby“, stanoví:
„Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 9, 10, 11 a 14 se na ekologickou živočišnou výrobu vztahují pravidla stanovená v této části.
1. Obecné požadavky
1.1 Živočišná výroba bez zemědělské půdy, tedy pokud zemědělec, který má v úmyslu věnovat se ekologickému chovu hospodářských zvířat, nehospodaří na zemědělské půdě a neuzavřel s jiným zemědělcem písemnou dohodu o využívání ekologických produkčních jednotek nebo produkčních jednotek v přechodném období pro tato hospodářská zvířata, je s výjimkou včelařství zakázána.
[…]
1.4.2.1 […] ekologicky chovaná zvířata se pasou na ekologicky obhospodařované půdě […]
1.6.3. Intenzita chovu v budovách zajišťuje pohodlí zvířat, jejich dobré životní podmínky a druhově specifické potřeby, a to především v závislosti na druhu, plemeni a věku zvířat. […]
[…]
1.6.8. U žádného druhu hospodářských zvířat se k jejich chovu nesmí používat klece, boxy a etážov[é] plošiny.
[…]“
B. Prováděcí nařízení 2021/1165
12. Článek 2 stanoví:
„Pro účely čl. 24 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/848 lze v ekologické produkci jako hnojiva, pomocné půdní látky a živiny pro výživu rostlin […] použít pouze produkty a látky uvedené v příloze II tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie […]“
13. Příloha II stanoví:
„Hnojiva, pomocné půdní látky a živiny […] uvedené v této příloze mohou být použity v ekologické produkci, pokud jsou v souladu s
– relevantními právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o hnojivých výrobcích, v příslušných případech zejména s nařízením (ES) č. 2003/2003 a nařízením (EU) 2019/1009, a
[…]
Použity smí být pouze podle specifikací a omezení použití, které stanoví uvedené právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy. Přísnější podmínky použití, jež platí pro ekologickou produkci, jsou upřesněny v pravém sloupci tabulek.
Název Směsné produkty nebo produkty obsahující pouze níže uvedené materiály | Popis, specifické podmínky a omezení |
Chlévský hnůj | Produkt skládající se ze směsi živočišných výkalů a rostlinné hmoty (chlévského steliva a krmných surovin) Nesmí pocházet z velkochovu |
Sušený chlévský hnůj a dehydrovaný drůbeží trus | Nesmí pocházet z velkochovu |
Kompostované živočišné výkaly, včetně drůbežího trusu a kompostovaného chlévského hnoje | Nesmí pocházet z velkochovu |
Kapalné živočišné výkaly | Použití po řízené fermentaci a/nebo vhodném zředění. Nesmí pocházet z velkochovu |
[…]“
II. Skutkový stav, spor a předběžné otázky
14. Institut national de l’origine et de la qualité (Ústav pro ochranu původu a jakosti, Francie) je veřejnoprávním subjektem, který pod záštitou příslušného ministerstva provádí politiku tohoto členského státu týkající se oficiálních známek kvality a původu zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů.
15. V roce 2020 změnil Ústav pro ochranu původu a jakosti svého „Průvodce“(9) evropskými předpisy, aby zejména vyložil zákaz uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 889/2008(10) týkající se používání hnojiv a pomocných půdních látek živočišného původu „pocházejících z průmyslového chovu“ na půdě využívané k ekologické produkci.
16. Podle Průvodce je zakázáno statkové hnojivo „pocházející od zvířat chovaných v kompletních roštových nebo mřížových systémech, překračujících prahové hodnoty definované v příloze I směrnice 2011/92/EU“, a hnojivo „pocházející od zvířat v klecových chovech, překračujících“ tytéž prahové hodnoty.
17. Sdružení AFAÏA(11) požádalo o zrušení této části Průvodce, Ústav pro ochranu původu a jakosti však dne 4. února 2020 jeho žádost zamítl.
18. Sdružení AFAÏA se domáhalo zrušení rozhodnutí Ústavu pro ochranu původu a jakosti ze dne 4. února 2020 u Conseil d’État (Státní rada, která plní funkci Nejvyššího správního soudu)(12). Podle tohoto sdružení Ústav pro ochranu původu a jakosti neměl pravomoc k přijetí doplňujících opatření k nařízení (ES) č. 834/2007(13) a č. 889/2008, a Průvodce nerespektuje smysl a rozsah těchto nařízení. V rámci tohoto sporu byla podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.
19. Podle předkládajícího soudu je třeba použít právní předpisy platné v době vydání rozsudku, tj. nařízení 2018/848 a prováděcí nařízení 2021/1165. Po vstupu obou nařízení v platnost Ústav pro ochranu původu a jakosti Průvodce aktualizoval, ale co se týče definice průmyslového chovu, jeho obsah nezměnil(14).
20. Předkládající soud uvedl:
– Pojem „průmyslový chov“ se v různých jazykových verzích liší(15); tento pojem nedefinuje ani prováděcí nařízení 2021/1165 či 2018/848, ani dřívější předpisy v oblasti ekologického zemědělství.
– Pojem je v jednotlivých členských státech vykládán odlišně: některé členské státy jej stále ztotožňují s chovem (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy, zatímco jiné mezi oběma pojmy rozlišují a průmyslový chov hospodářských zvířat definují pomocí odkazů na technické požadavky, prahové hodnoty počtů zvířat a požadavky na krmiva.
21. Za těchto okolností položil uvedený soud Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být příloha II nařízení 2021/1165 […] vykládána v tom smyslu, že pojem průmyslový chov, obsažený v této příloze, je rovnocenný pojmu chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy?
2) Pokud se pojem průmyslový chov liší od pojmu chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy, jaká kritéria je třeba zohlednit při určování, zda má být chov hospodářských zvířat kvalifikován jako průmyslový chov ve smyslu přílohy II nařízení 2021/1165?“
III. Řízení před Soudním dvorem
22. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 12. dubna 2023.
23. Písemná vyjádření předložilo sdružení AFAÏA, finská a francouzská vláda a Evropská komise.
24. Jednání konaného dne 21. února 2024 se zúčastnilo sdružení AFAÏA, francouzská vláda a Komise.
IV. Posouzení
A. První předběžná otázka: rozdíl mezi pojmy „průmyslový chov“ a „chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy“
25. Příloha II prováděcího nařízení 2021/1165, první pododstavec stanoví: „hnojiva, pomocné půdní látky a živiny uvedené v této příloze mohou být použity v ekologické produkci, pokud jsou v souladu s
– relevantními právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o hnojivých výrobcích, v příslušných případech zejména s nařízením (ES) č. 2003/2003 a nařízením (EU) 2019/1009, a
– právními předpisy Unie o vedlejších produktech živočišného původu, zejména s nařízením (ES) č. 1069/2009 a nařízením (EU) č. 142/2011, zejména s přílohami V a XI“.
26. Třetí pododstavec této přílohy II upřesňuje, že hnojiva, pomocné půdní látky a živiny „smí být [použity] pouze podle specifikací a omezení použití, které stanoví uvedené právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy“. V přiložené tabulce jsou doplněny omezující podmínky pro ekologickou produkci.
27. Konkrétně tato tabulka upřesňuje, že v ekologické produkci „nesmí pocházet z velkochovu [průmyslového chovu]“: chlévský hnůj(16); sušený chlévský hnůj a dehydrovaný drůbeží trus; kompostované živočišné výkaly, včetně drůbežího trusu a kompostovaného chlévského hnoje; a kapalné živočišné výkaly(17).
28. Jak předkládající soud zdůrazňuje, v prováděcím nařízení 2021/1165, v nařízení 2018/848, ani v jiném unijním předpisu se definice pojmu průmyslový chov nevyskytuje.
29. Různé jazykové verze prováděcího nařízení č. 2021/1165 se dokonce neshodují ani v použití pojmu průmyslový chov – některé z nich místo něj používají pojem „chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy“(18).
30. Tyto okolnosti vedly k nejednotné praxi: některé členské státy ztotožňují průmyslový chov s chovem bez zemědělské půdy, zatímco jiné definují průmyslový chov pomocí odkazů na rozličné technické požadavky, prahové hodnoty počtů zvířat a požadavky na krmiva.
31. Tyto rozdíly způsobují narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a mají negativní dopad na dotčené hospodářské subjekty a na dodavatele hnojiv, pomocných půdních látek a živin.
32. Pokud jde o vymezení pojmu průmyslový chov, prováděcí nařízení 2021/1165 neodkazuje ani na vnitrostátní právní předpisy členských států. Soudní dvůr tedy musí tento výraz vykládat autonomním a jednotným způsobem(19) v souladu s obvyklými výkladovými kritérii(20).
1. Doslovný výklad
33. Třetí pododstavec přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 neuvádí nic k významu pojmu „průmyslový chov“, ani zda se shoduje s pojmem „chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy“ či se od něj liší. Nečiní tak ani nařízení 2018/848.
34. Uchýlit se k doslovnému výkladu je obzvláště obtížné, pokud se, jako v tomto případě, jazykové verze třetího pododstavce přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 výrazně odlišují.
35. Z porovnání těchto verzí vyplývá, že 21 z nich hovoří o chovech, výrobě nebo podnicích označených jako průmyslové(21), intenzivní(22) nebo velké(23). Tyto pojmy lze považovat za rovnocenné a jak jsem již předeslal, rozhodl jsem se užívat pojmu průmyslový chov. Dánská, nizozemská a portugalská jazyková verze používají naproti tomu pojem chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy(24).
36. Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být všechny jazykové verze vykládány jednotně(25). Žádná jazyková verze nemá přednost před jinými jazykovými verzemi(26).
37. Podle obvyklého významu se pod pojmem „průmyslový“ rozumí takový chov hospodářských zvířat, při němž jsou hospodářská zvířata zpravidla ustájena a chována v uměle vytvořených a kontrolovaných podmínkách. Chov hospodářských zvířat probíhá za využití metod vlastních průmyslu, tj. metod, jejichž cílem je maximalizovat produkci v co nejkratším čase.
38. Průmyslový chov hospodářských zvířat často obnáší velké investice, využívání obohacených krmiv a preventivní podávání antibiotik a vysokou produktivitu, ale může vést k nezanedbatelnému znečištění životního prostředí. Zvláštní ochrana dobrých životních podmínek zvířat není nutně mezi prioritami tohoto chovu(27).
39. Rovněž pojem chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy nedefinuje ani prováděcí nařízení 2021/1165, ani žádný jiný předpis unijního práva. Pojem je zmíněn v příloze II části II bodě 1.1 nařízení 2018/848, kde se uvádí, že „živočišná výroba bez zemědělské půdy“ je za určitých okolností(28) zakázána.
40. Chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy tedy odpovídá živočišné výrobě uskutečňované v umělých ohradách, přičemž krmivo nepochází z plochy, na níž se chov nachází, a odpad z chovu je odváděn mimo chov(29).
41. Z hlediska doslovného výkladu je pojem „chov bez zemědělské půdy“ zahrnut v pojmu „průmyslový chov“, avšak pojem „průmyslový chov“ je širší. Mohou existovat chovy hospodářských zvířat, které lze vzhledem k jejich vlastnostem kvalifikovat jako průmyslové chovy, ač disponují zemědělskou půdou(30).
42. Gramatický výklad tedy vede k závěru, že hnojiva, pomocné půdní látky a živiny, jejichž používání v ekologickém zemědělství je na základě přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 zakázáno, jsou taková hnojiva, látky a živiny, jež pocházejí z průmyslového chovu hospodářských zvířat, a nikoli pouze z chovu hospodářských zvířat bez zemědělské půdy. Chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy je v jistém smyslu nejextrémnější, nikoli však jedinou formou průmyslového chovu.
2. Historický a systematický výklad
43. Rozdíl mezi jazykovými verzemi prováděcího nařízení č. 2021/1165 existoval již v režimu předcházejícím současnému [nařízení č. 834/2007 a nařízení č. 889/2008].
44. Článek 12 odst. 1 písm. d) nařízení č. 834/2007 kromě hnojiv a pomocných půdních látek ekologického původu připouštěl také použití hnojiv a pomocných půdních látek schválených Komisí. Přílohou I nařízení č. 889/2008 Komise použití týchž produktů povolila, s výjimkou těch, které pochází z „průmyslových chovů“ (většina jazykových verzí) či z „chovů bez zemědělské půdy“ (méně jazykových verzí), aniž byly tyto pojmy definovány.
45. Ještě předtím stanovilo nařízení (EHS) č. 2092/91(31), jež bylo zrušeno nařízením č. 834/2007, že:
– Používání „statkového hnojiva“ a „sušeného chlévského hnoje a dehydrovaného drůbežího trusu“ se omezuje na ty, jež „pochází výhradně z extenzivních chovů ve smyslu čl. 6 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2328/91“(32). Pokud tedy tyto produkty pocházely z průmyslového chovu, nemohly být jako hnojiva v ekologickém zemědělství použity.
– Používání „kompostovaných živočišných výkalů, včetně drůbežího trusu a kompostovaného chlévského hnoje“ a „kapalných živočišných výkalů“, pokud pocházely z průmyslového chovu, povoleno nebylo („nesmí pocházet z průmyslového chovu“, nebo v případě některých verzí „z chovu bez zemědělské půdy“).
46. Z legislativního vývoje vyplývá, že v právních předpisech Unie před prováděcím nařízením 2021/1165 se používal převážně pojem průmyslový chov. Tento vývoj zároveň prokazuje, že pojem „chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy“ spadá pod širší pojem „průmyslový chov“.
3. Teleologický výklad
47. Unijní předpisy v oblasti ekologické produkce sledují několik cílů, z nichž nejdůležitější pro účely tohoto případu je ochrana dobrých životních podmínek zvířat a ochrana důvěry spotřebitelů v produkty označené jako ekologické.
48. Z výkladu prvního(33) a druhého(34) bodu odůvodnění nařízení 2018/848, jakož i z článku 4 tohoto nařízení vyplývá, že cílem těchto ustanovení je ochrana dobrých životních podmínek zvířat, což je v souladu s článkem 13 SFEU. Podle něj Unie a členské státy při stanovování a provádění politik Unie plně zohledňují „požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“(35).
49. Soudní dvůr uvedl, že „unijní normotvůrce chtěl opakovaným zdůrazněním své vůle zajistit vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat v rámci ekologického zemědělství zdůraznit, že tento způsob zemědělské produkce je charakterizován dodržováním vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na všech místech a ve všech fázích této produkce, kde lze tyto dobré životní podmínky ještě zvýšit“(36).
50. Aby byly zachovány dobré životní podmínky zvířat v ekologické produkci, je třeba omezit využívání odpadů z průmyslového chovu. Extenzivní chov hospodářských zvířat – i ten, který není ekologický – je naopak slučitelný s vysokou úrovní životních podmínek zvířat.
51. Šestý bod odůvodnění nařízení 2018/848 uvádí, že cílem právního rámce pro ekologickou produkci je mimo jiné „zachování důvěry spotřebitelů v produkty označené jako ekologické a oprávněnost této důvěry“.
52. Oprávněná očekávání spotřebitelů ekologických produktů jsou nejlépe zajištěna, pokud vstupy v ekologickém zemědělství pocházejí z ekologických zdrojů (nebo pokud tyto zdroje nejsou dostatečné, pokud jsou použity vstupy konvenční, ale výslovně povolené Komisí, aby se do co nejvyšší míry zamezilo kontaminujícím látkám). V případě hnojiv má stejnou logiku zamezení používání hnojiv pocházejících z průmyslového chovu.
53. Dopad těchto dvou cílů na výklad pojmu „průmyslový chov“ a dopad, jenž vyplývá z použití doslovné a historické metody, je shodný. Tento výklad je navíc v souladu s přílohou II nařízení 2018/848 částí I bodem 1.9.2 písm. c) a bodem 1.9.3, který stanoví, že v ekologickém zemědělství se mají v zásadě přednostně používat statková hnojiva či organické složky z ekologické produkce.
54. Pouze výjimečně, pokud úrodnost půdy a nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit statkovým hnojivem či organickými složkami z ekologické produkce, se použije čl. 24 odst. 4 písm. d) nařízení 2018/848. V souladu s ním je povoleno používat (a to pouze v nezbytné míře) hnojiva, pomocné půdní látky a živiny (konvenční) výslovně povolené Komisí, což jsou dle třetího pododstavce přílohy II prováděcího nařízení č. 2021/1165 takové, které nepocházejí z průmyslového chovu.
55. Tato výjimka z obecného pravidla musí být vykládána striktně, v souladu s cíli předpisů o ekologickém zemědělství(37).
56. Pokud by naopak v ekologickém zemědělství bylo zakázáno používat toliko statková hnojiva pocházející z chovu bez zemědělské půdy, byl by upřednostněn příliš striktní výklad omezení uvedeného ve třetím pododstavci přílohy II prováděcího nařízení č. 2021/1165.
57. Sdružení AFAÏA na jednání hájilo právě tento široký výklad a uvedlo, že je tak zajištěna dostupnost statkových hnojiv pro neustále se rozvíjející ekologické zemědělství a zamezuje se používání chemických hnojiv, která jsou z dlouhodobého hlediska pro životní prostředí a úrodnost půdy škodlivější. Podle informací poskytnutých na jednání francouzskou vládou však pro účely zajištění dostatečné dostupnosti statkových hnojiv v ekologickém zemědělství není tento výklad prozatím nutný(38).
58. Opakuji, že cíle ochrany dobrých životních podmínek zvířat a uspokojení legitimních očekávání spotřebitelů ekologických produktů budou naplněny nejlépe, bude-li za statkové hnojivo z konvenčního chovu (jehož používání je v ekologickém zemědělství povoleno) považováno takové, které nepochází z průmyslového chovu. Posledně uvedený pojem zahrnuje samozřejmě chov hospodářských zvířat bez zemědělské půdy, ale také jiné formy produkce, například produkci s nedostatkem půdy nebo její omezenou rozlohou.
59. V souhrnu mám za to, že správným výkladem třetího pododstavce přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 lze dojít k závěru, že pojem „chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy“ je užší a není rovnocenný pojmu průmyslový chov. Druhý pojem zahrnuje pojem první, takže v ekologické produkci nejsou přípustná hnojiva, pomocné půdní látky a živiny pocházející z průmyslového chovu, a nikoli pouze z chovu bez zemědělské půdy.
B. Druhá předběžná otázka
60. Při formulaci druhé předběžné otázky vychází předkládající soud z předpokladu (s nímž souhlasím), že průmyslový chov a chov bez zemědělské půdy jsou odlišné pojmy. Touto otázkou se ptá, jaká kritéria mají být zohledněna při určení, zda se chov hospodářských zvířat považuje za průmyslový chov ve smyslu přílohy II nařízení 2021/1165.
61. Již jsem opakovaně uvedl, že unijní normotvůrce nedefinoval, co se pro účely použití prováděcího nařízení 2021/1165 rozumí průmyslovým chovem. Ač tato úprava chybí, Soudní dvůr může poskytnout předkládajícímu soudu pokyny k výkladu tohoto pojmu, aniž by si snad přisvojoval legislativní roli(39).
62. K objasnění otázky mohou přispět dva informativní texty Komise a skupiny odborníků svolané Komisí.
1. Příručka Komise z roku 1995
63. Příručka k aplikaci nařízení č. 2092/91, kterou vypracovala Komise v roce 1995(40), uvádí, že právní předpisy Unie zakazují používání odpadu z průmyslových chovů hospodářských zvířat, a to kvůli používání technik intenzivního chovu a přítomnosti nežádoucích látek v těchto odpadech(41).
64. Příručka uznávala, že průmyslový chov hospodářských zvířat není v unijních předpisech jednotně definován a že je na členských státech, aby vymezily rozsah použití tohoto pojmu. Komise však navrhla, aby zahrnoval chovy, v nichž jsou naplněny oba tyto znaky:
– zařízení, v nichž se zvířata nemohou pohybovat o 360 stupňů, jsou držena převážně ve tmě a je jim znemožněno lehnout si, včetně klecových chovů v případě drůbeže nebo jiných zvířat, a zařízení k chovu brojlerů se zatížením přesahujícím 25 kilogramů na metr čtvereční,
– nedostatek půdy pro rostlinnou výrobu, na níž by se mohlo využít statkové hnojivo.
2. Zpráva skupiny odborníků z roku 2021
65. V roce 2021 svolala Komise skupinu odborníků, která měla mimo jiné stanovit podmínky pro omezení používání hnojiv určitého původu, což znamená také zpřesnit vymezení „průmyslového chovu“. Ve zprávě publikované touto skupinou(42) je uvedeno, že není možné poskytnout přesnou definici, ale že pojem je možné používat na základě souboru ukazatelů nebo kritérií, které jsou známkou existence či neexistence průmyslového chovu.
66. Mezi kritérii, která dokládají existenci průmyslového chovu, jsou ve zprávě EGTOP z roku 2021 uvedena následující: klecový chov (drůbež, králíci atd.); systémy, které brání zvířatům v otáčení se o 360 stupňů; systémy chovu bez zemědělské půdy; zvířata určená k produkci kožešin; hustota zvířat u krmných zařízení (žlabů) přesahující určitou hranici; kritéria týkající se dobrých životních podmínek zvířat (systémy ustájení, pevná podlaha, osvětlení atd.); chovy spojené s přepravou na velké vzdálenosti; preventivní používání antibiotik; používání krmných surovin obsahujících geneticky modifikované organismy.
67. Kritéria pro závěr, že konvenční podnik neprovozuje průmyslový chov, zahrnují podle zprávy EGTOP z roku 2021: chov ve volném výběhu; dodržování režimů kvality (jako je Label Rouge, Compassion in World Farming, vnitrostátní režimy kvality atd.) nebo režimů prodeje na farmě a územní certifikace (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení); omezení používání antibiotik obdobně jako je tomu v ekologickém zemědělství; přítomnost podestýlky na rostlinné bázi za účelem zvýšení organického obsahu podlahy; zamezení nahuštění zvířat u krmných a napájecích žlabů; dodržování unijních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat; používání surovin z místních zdrojů.
3. Jiné texty a přístup, který k otázce zaujímá Soudní dvůr
68. Vedle dvou uvedených textů existují unijní ustanovení, která se týkají průmyslových chovů hospodářských zvířat. To je případ článku 4 směrnice 2011/92/EU(43), podle něhož záměry uvedené v příloze I, mezi nimiž jsou určitá „zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat“(44) (bod 17), podléhají posouzení vlivů na životní prostředí.
69. Jak zaznělo při jednání, tato ustanovení směrnice 2011/92 jsou použitelná na postupy posuzování vlivů na životní prostředí, ale mohou sloužit jako (přibližné) pomůcky pro určení průmyslového charakteru příslušných chovů(45).
70. Na základě těchto referenčních bodů může Soudní dvůr poskytnout předkládajícímu soudu určité orientační údaje o tom, které odpady z chovu jsou přípustné v ekologickém zemědělství, protože nepocházejí z průmyslového chovu.
71. Je třeba rozlišovat tři druhy odpadů: a) z ekologického chovu, b) z konvenčního extenzivního nebo neprůmyslového chovu, c) z průmyslového chovu.
a) Odpad z ekologického chovu
72. Podle nařízení 2018/848 mají být v ekologickém zemědělství používána především statková a jiná hnojiva z ekologického chovu [příloha II část I bod 1.9.2 písm. c)].
73. Taková hnojiva a statková hnojiva nesmí pocházet z průmyslového chovu, který podle nařízení 2018/848 a jeho prováděcích pravidel nelze kvalifikovat jako ekologický chov.
b) Odpad z konvenčního extenzivního nebo neprůmyslového chovu
74. Jak jsem již vysvětlil, dle čl. 24 odst. 1 nařízení 2018/848 může Komise výjimečně na základě omezeného seznamu povolit, že v ekologické produkci lze jakožto hnojiva, pomocné půdní látky a živiny používat určité produkty a látky.
75. Tyto produkty a látky uvádí příloha II prováděcího nařízení 2021/1165. Pro obě kategorie platí třetí pododstavec této přílohy, který upřesňuje, že „použity smí být pouze podle specifikací a omezení použití, které stanoví uvedené právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy“. Jako další omezení pro ekologické zemědělství přidává zákaz používání odpadu z průmyslového chovu.
76. Pokud jde o ekologickou rostlinnou výrobu, tento seznam v konečném důsledku povoluje používání hnojiv a statkových hnojiv z konvenčního (jiného než ekologického) neprůmyslového chovu.
77. Nepochybuji o tom, že extenzivní konvenční chov spadá pod neprůmyslový konvenční chov, takže odpad z něj lze dle přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 využít.
78. Pro určení toho, co se rozumí extenzivním chovem hospodářských zvířat, je užitečné odkázat na Příručku Komise z roku 1995, která odkazuje, pokud jde o skot, na čl. 6 odst. 5 nařízení č. 2328/91(46), a co se týče ostatních druhů zvířat, na kritéria dle různých unijních předpisů, jež uvedla Komise.
79. Složitější je určit kritéria použitelná pro pojem konvenční neprůmyslový chov. Tento pojem lze odvodit a sensu contrario od pojmu průmyslový chov, přičemž je třeba mít na paměti, že veškerý průmyslový chov je konvenční, neboť nesplňuje požadavky na ekologickou živočišnou výrobu.
c) Odpad z průmyslového chovu
80. Opakuji, že příloha II nařízení 2021/1165 zakazuje, aby v ekologické rostlinné výrobě byla používána statková hnojiva z průmyslového chovu. Pro výklad pojmu „průmyslový chov“ jsou v kontextu Příručky Komise z roku 1995 a zprávy EGTOP z roku 2021 relevantní následující kvalitativní kritéria, jejichž výčet není vyčerpávající:
– Systém chovu hospodářských zvířat. Chov v klecích, boxech nebo na plošinách je charakteristickým znakem průmyslového chovu(47); volný chov v zásadě nasvědčuje tomu, že chov hospodářských zvířat není průmyslový.
– Pohyblivost zvířat. Dalším znakem průmyslového chovu je používání systémů, které brání zvířatům v pohybu o 360 stupňů. V průmyslové výrobě se samozřejmě nevyužívá vyhánění zvířat na pastvu a sezónní přesun zvířat na pastviny, praktiky typické pro extenzivní chov dobytka a ekologickou produkci.
– Dostupnost zemědělské půdy v chovu. V případě, že mimo prostory chovu není žádná další půda, jedná se o chov bez zemědělské půdy, který má průmyslovou povahu, neboť krmivo pro zvířata je dováženo zvenčí a jejich výkaly nemohou být bezpečně vsáknuty do půdy. Nemá-li však jít o průmyslový chov, musí chov se zemědělskou půdou splňovat požadavky na minimální plochu na jedno zvíře. Hustota zvířat se samozřejmě u jednotlivých druhů liší, přičemž musí být zajištěno, aby bylo možné získat částečně krmivo pro zvířata a využít část jejich výkalů jako hnojivo.
– Chovatelské postupy a podmínky výběhů v chovu. Relevantní je dostupnost napájecích a krmných žlabů na jedno zvíře a poměry pro dobré životní podmínky zvířat (systémy ustájení, pevná podlaha, osvětlení atd.). Používání roštů a mříží namísto plnohodnotné podlahy, jakož i absence suché podestýlky na rostlinné bázi pro odpočinek zvířat, svědčí o průmyslovém chovu(48).
– Druh potravy hospodářských zvířat. Potrava s původem mimo chov a používání krmných surovin, jakož i absence přístupu k pastvinám nebo píci, jsou vlastní průmyslovému chovu.
– Systémy prevence. Rozšířené používání preventivních opatření na bázi některých veterinárních léčivých přípravků svědčí o průmyslovém chovu, v němž jsou zvířata držena v přeplněných prostorech a je zde větší riziko epidemií.
– Rozšířené používání látek ke stimulaci růstu či produkce, nebo hormonů či podobných látek k řízení reprodukce nebo k jiným účelům(49).
81. Na rozdíl od toho, co navrhuje francouzská vláda, mám za to, že kvantitativní kritérium počtu zvířat bez ohledu na plochu chovu nestačí bez dalšího k vymezení průmyslového chovu. Počet zvířat sice může o průmyslovém chovu vypovídat, není to však kritérium použitelné samostatně a nezávisle na výše uvedených kvalitativních kritériích.
82. Je pravda, že bod 17 přílohy I směrnice 2011/92 stanoví prahové hodnoty počtu zvířat proto, aby intenzivní chovy drůbeže a prasat podléhaly posouzení vlivů na životní prostředí. Značná velikost chovu hospodářských zvířat však nemusí nutně znamenat, že jde o průmyslový chov, ač takový chov bude muset disponovat rozlehlou zemědělskou půdou, nemá-li být za takový chov považován(50). Velký chov může mít každopádně značný environmentální vliv, a proto směrnice 2011/92 vyžaduje, aby byl posouzen dopad takového chovu na životní prostředí, což se v případě malého, byť intenzivního chovu, nevyžaduje.
V. Závěry
83. S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl Conseil d’État (Státní rada, Francie) následovně:
„Třetí pododstavec přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1165 ze dne 15. července 2021, kterým se povolují některé produkty a látky pro použití v ekologické produkci a stanoví jejich seznamy,
musí být vykládán v tom smyslu, že
– pojem „chov (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy“ není shodný s pojmem „průmyslový chov“, je užší než tento a je v tomto obsažen. V ekologické rostlinné výrobě nesmí být používána hnojiva, pomocné půdní látky a živiny pocházející z průmyslového chovu, a tím spíše ne ty z chovu (hospodářských zvířat) bez zemědělské půdy.
– Ke klasifikaci chovu jako průmyslového ve smyslu třetího pododstavce přílohy II prováděcího nařízení 2021/1165 lze mimo jiné použít následující kvalitativní kritéria: systém chovu hospodářských zvířat, jejich možnosti pohybu, dostupnost zemědělské půdy v chovu a hustota zvířat na této půdě, chovatelské postupy a podmínky výběhů v chovu, druh potravy zvířat, systémy prevence a používání chemických látek ke stimulaci růstu nebo řízení reprodukce“.