Věc T-145/08
Atlas Transport GmbH
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Společenství ATLAS – Starší obrazová ochranná známka Beneluxu atlasair – Formální náležitosti – Předložení odůvodnění odvolání – Přerušení správního řízení – Článek 59 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní článek 60 nařízení (ES) č. 207/2009] – Pravidlo 20 odst. 7 nařízení (ES) č. 2868/95“
Shrnutí rozsudku
1. Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Lhůta a náležitosti odvolání – Předložení odůvodnění ve lhůtě – Podmínka přípustnosti
(Nařízení Rady č. 40/94, článek 59; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 48 odst. 1 a 2 a pravidlo 49)
2. Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Odvolání k odvolacím senátům – Přerušení řízení – Podmínky
(Nařízení Rady č. 40/94, článek 79; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 20, odst. 7; nařízení Komise č. 216/96, článek 8)
1. Na základě článku 59 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství se odvolání proti rozhodnutí podává písemně u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí. Písemné odůvodnění odvolání musí být předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení rozhodnutí.
Kromě toho pravidlo 48 odst. 1 písm. c) nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94, uvádí, že odvolání u odvolacího senátu musí obsahovat údaj o napadeném rozhodnutí a o rozsahu, v jakém se žádá o změnu nebo zrušení rozhodnutí.
Konečně pravidlo 49 nařízení č. 2868/95 stanoví, že nevyhovuje-li odvolání článku 59 nařízení č. 40/94 ani pravidlu 48 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení č. 2868/95, odmítne je odvolací senát jako nepřípustné, pokud nejsou nedostatky odstraněny před uplynutím lhůty stanovené v článku 59 nařízení č. 40/94.
Ze systematického výkladu těchto ustanovení vyplývá, že osoba, která chce u odvolacího senátu podat odvolání, má povinnost předložit ve stanovené lhůtě odůvodnění svého odvolání u Úřadu, přičemž v opačném případě je její odvolání odmítnuto jako nepřípustné, a že toto odůvodnění představuje více než údaj o napadeném rozhodnutí a o vůli osoby, která odvolání podala, aby jej odvolací senát změnil nebo zrušil.
Z doslovného výkladu výrazu „odůvodnění“ uvedeného v poslední větě článku 59 nařízení č. 40/94 dále vyplývá, že osoba, která odvolání podala, musí u odvolacího senátu písemně uvést důvody, které určují její odvolání. Odvolacímu senátu nepřísluší, aby dedukcí určoval důvody, na nichž je založeno odvolání, které je mu předloženo. Podání osoby, která odvolání podala, tedy musí umožnit pochopit, proč se u odvolacího senátu domáhá zrušení či změny rozhodnutí.
Jestliže tudíž článek 59 nařízení č. 40/94 ukládá osobě, která podala odvolání, předložit písemné odůvodnění jejího odvolání, musí osoba, která podala odvolání, písemně a dostatečně jasně uvést, které skutkové nebo právní okolnosti odůvodňují její návrh odvolacímu senátu na zrušení či změnu napadeného rozhodnutí.
(viz body 37–41, 46)
2. Pravidlo 20 odst. 7 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, které stanoví možnost přerušit řízení před odvolacím senátem v rámci námitkového řízení, a článek 8 nařízení č. 216/96, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), který stanoví možnost přerušit řízení před odvolacím senátem v návaznosti na oznámení tajemníka odvolacího senátu o přípustnosti odvolání před uvedeným senátem, představují vyjádření obecné procesní zásady uznávané v členských státech týkající se možnosti, aby rozhodovací orgán přerušil řízení ve věci, která je mu předložena, jestliže to okolnosti projednávané věci odůvodňují.
Použití pravidla 20 odst. 7 písm. c) nařízení č. 2868/95 per analogiam v kontextu řízení o prohlášení neplatnosti je vhodné, jelikož cílem jak námitkového řízení založeného na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, tak řízení na základě relativního důvodu neplatnosti založeného na čl. 52 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení je analyzovat nebezpečí záměny mezi dvěma ochrannými známkami a jelikož možnost přerušit řízení přispívá k účinnosti uvedených řízení.
Odvolací senát má tudíž pravomoc přerušit řízení o prohlášení neplatnosti, je-li přerušení za daných okolností vhodné.
Posuzovací pravomoc odvolacího senátu k přerušení či nepřerušení řízení je široká. Pravidlo 20 odst. 7 písm. c) nařízení č. 2868/95 dokládá tuto širokou posuzovací pravomoc, když uvádí, že odvolací senát může přerušit řízení, je-li přerušení za daných okolností vhodné. Přerušení je pro odvolací senát možností, které využije pouze v případě, kdy to považuje za odůvodněné. Řízení před odvolacím senátem tedy není automaticky přerušeno v návaznosti na návrh, který v tomto smyslu podal účastník řízení před uvedeným senátem.
Okolnost, že odvolací senát má širokou posuzovací pravomoc za účelem přerušení řízení, které před ním probíhá, neznamená, že se na jeho posouzení nevztahuje přezkum soudu. Tato okolnost však uvedený přezkum z meritorního hlediska omezuje na přezkum neexistence zjevně nesprávného posouzení či zneužití pravomoci.
Při výkonu své posuzovací pravomoci týkající se přerušení řízení musí odvolací senát dodržovat obecné zásady upravující spravedlivé řízení v rámci společenství práva. Při uvedeném výkonu tak musí nejen zohlednit zájem účastníka řízení, jehož ochranná známka Společenství je zpochybněna, ale rovněž zájem ostatních účastníků řízení. Rozhodnutí přerušit či nepřerušit řízení musí být výsledkem poměření dotčených zájmů.
(viz body 66–70, 76)