ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

22. května 2014

Věc F‑130/12

CI

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Odměny – Rodinné přídavky – Příspěvek na vyživované dítě – Zdvojnásobený příspěvek na vyživované dítě – Článek 67 odst. 3 služebního řádu – Podmínky přiznání – Smírné řešení sporu mezi účastníky řízení po intervenci Evropského veřejného ochránce práv – Provedení – Povinnost postupovat s řádnou péčí“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se CI domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 4. května 2008, kterým Evropský parlament podmínil prodloužení – od 1. června 2008 – zdvojnásobeného přídavku na vyživované dítě, který pobírala podle čl. 67 odst. 3 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) na svého postiženého syna, předložením dokladů o finančních nákladech, dále rozhodnutí ze dne 24. října 2008 o zamítnutí uvedeného prodloužení, a rozhodnutí ze dne 5. prosince 2011, přijatého po obnovení řízení, v rozsahu, v jakém potvrzuje obě předchozí rozhodnutí, jakož i rozhodnutí ze dne 20. července 2012 o zamítnutí stížnosti podané proti rozhodnutí ze dne 5. prosince 2011.

Rozhodnutí:      Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. prosince 2011, kterým se zamítá prodloužení poskytování zdvojnásobeného příspěvku na vyživované dítě od 1. června 2008, a rozhodnutí ze dne 20. července 2012, kterým se zamítá stížnost, se zrušují. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené CI.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Lhůty – Kogentní charakter – Stížnost podaná k Evropskému veřejnému ochránci práv – Neexistence vlivu

(Služební řád, článek 90 a čl. 91 odst. 3; rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262, čl. 2 odst. 6)

2.      Úředníci – Odměňování – Rodinné přídavky – Příspěvek na vyživované dítě – Zdvojnásobený příspěvek – Podmínky poskytnutí – Smírné řešení sporu mezi účastníky řízení po intervenci Evropského veřejného ochránce práv – Provedení – Povinnost jednat s řádnou péčí

(Služební řád, čl. 67 odst. 3)

1.      V souladu s čl. 2 odst. 6 rozhodnutí 94/262 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv není stížnostmi podanými veřejnému ochránci práv dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků v soudních nebo správních řízeních.

(viz bod 42)

2.      Podle čl. 67 odst. 3 služebního řádu může být příspěvek na vyživované dítě zdvojnásoben, pokud je dítě duševně nebo tělesně postiženo a pokud je tato situace spojena se značnými výdaji pro úředníka.

Pokud jde o provedení smírného řešení sporu navrhovaného veřejným ochráncem práv a přijatého účastníky řízení, administrativa se zaprvé dopustí zjevně nesprávného posouzení rozhodnutí veřejného ochránce práv o ukončení šetření, když v souvislosti s tím, že smírné řešení stanoví, že dotčený úředník musí předložit pouze odhad nákladů na terapeuta či soukromého učitele, vedoucí příslušného oddělení uloží dotčenému úředníkovi povinnost, která není stanovena ve smírném řešení, a sice prokázat, že konkrétní potřeby jeho syna spočívají v terapeutické péči.

Zadruhé vedoucí příslušného oddělen zkreslí obsah lékařské zprávy revizního lékaře, když dospěje k závěru, že syn dotčeného úředníka potřebuje zvláštní péči poskytovanou odborníkem a že pomoc, kterou potřebuje, nemůže být poskytována na dálku prostřednictvím telefonu či elektronické pošty.

Zatřetí konzultace s lékařem nezávislým na účastnících řízení, jehož zpráva vedla k přijetí rozhodnutí o zamítnutí zdvojnásobeného přídavku, se odehrála na základě nepřesných závěrů, k nimž dospěl vedoucí příslušného oddělení, přičemž uvedené závěry byly formulovány na základě nesprávného přezkumu spisu dotčeného úředníka a aniž administrativa předtím trvala na tom, což mohla udělat, aby revizní lékař objasnil své zprávy o potřebách syna dotčeného úředníka na základě jím předložených lékařských osvědčení.

Za těchto okolností se administrativa nedrží v mezích toho, co je rozumné při posuzování zájmu služby ve vztahu k zájmům dotčeného úředníka, a při provádění smírného řešení sporu navrženého veřejným ochráncem práv a přijatého účastníky řízení používá svoji posuzovací pravomoc zjevně nesprávným způsobem, čímž porušuje povinnost jednat vůči dotčenému úředníkovi s náležitou péčí.

(viz body 56 až 58, 62, 65, 66, 71 a 74)