ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)
9. září 2015(*)
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Světový trh s katodovými trubicemi pro televizory a počítačové monitory – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Dohody a jednání ve vzájemné shodě v oblasti cen, rozdělení trhů, objemu a produkce – Právo na obhajobu – Důkaz o účasti na kartelové dohodě – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Přiměřenost – Pokuty – Soudní přezkum v plné jurisdikci“
Ve věci T‑82/13,
Panasonic Corp., se sídlem v Kadomě (Japonsko),
MT Picture Display Co. Ltd, se sídlem v Matsuochu (Japonsko),
zastoupené R. Gerritsem a A.‑H. Bischkem, avocats, M. Hoskinsem, QC, a S. K. Abram, barrister,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zastoupené A. Biolanem, M. Kellerbauerem a G. Koleva, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na rušení rozhodnutí Komise C (2012) 8839 final ze dne 5. prosince 2012 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.437 – Katodové trubice pro obrazovky televizorů a počítačové monitory), v rozsahu, v němž se týká žalobkyň a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyním,
TRIBUNÁL (třetí senát),
ve složení S. Papasavvas (zpravodaj), předseda, N. J. Forwood a E. Bieliunas, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. listopadu 2014,
vydává tento
Rozsudek(1)
[omissis]
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
23 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 13. února 2013 podaly žalobkyně projednávanou žalobu.
24 Vzhledem k tomu, že došlo ke změně složení senátů Tribunálu, byl soudce zpravodaj přidělen ke třetímu senátu, jemuž byla přidělena i projednávaná věc.
25 Dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne 18. února 2014 žalobkyně předložily vyjádření k duplice. Komise předložila vyjádření k tomuto dokumentu dopisem ze dne 28. února 2014. Tyto dvě písemnosti byly založeny do spisu rozhodnutím předsedy senátu ze dne 7. března 2014.
26 Na základě zprávy soudce zpravodaje se Tribunál (třetí senát) rozhodl zahájit ústní část řízení a v rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 64 svého jednacího řádu ze dne 2. května 1991 položit účastnicím řízení některé otázky. Této výzvě bylo vyhověno ve stanovené lhůtě.
27 Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky položené Tribunálem byly vyslechnuty na jednání konaném dne 11. listopadu 2014. Během jednání se Tribunál rozhodl vyzvat účastnice řízení, aby předložily případná vyjádření k rozsudku Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2014, Guardian Industries a Guardian Europe v. Komise (C‑580/12 P, Sb. rozh.), a to ve lhůtě deseti dnů od vyhlášení uvedeného rozsudku, přičemž tato lhůta byla – na žádost Komise a v její prospěch – prodloužena do 28. listopadu 2014.
28 Komise vyhověla této žádosti ve stanovené lhůtě dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne 28. listopadu 2014. Žalobkyně vyjádření nepředložily.
29 Dne 28. listopadu 2014 bylo rozhodnuto nezaložit do spisu v této věci dokument předložený Komisí, týkající se protokolu o jednání.
30 Ústní část řízení byla ukončena dne 5. prosince 2014.
31 Usnesením ze dne 26. května 2015 rozhodl Tribunál o znovuotevření ústní části řízení podle článku 62 jednacího řádu ze dne 2. května 1991.
32 V rámci organizačních procesních opatření stanovených v článku 64 svého jednacího řádu ze dne 2. května 1991 Tribunál vyzval účastnice řízení, aby předložily případná vyjádření ke stanovisku generálního advokáta M. Watheleta ve věci InnoLux v. Komise (C‑231/14 P, Sb.rozh.). Této výzvě bylo vyhověno ve stanovené lhůtě. Účastnice řízení dále předložily vyjádření k odpovědím poskytnutým v rámci uvedeného organizačního procesního opatření, obzvláště k výpočtu částky pokut.
33 Ústní část řízení byla ukončena dne 10. července 2015.
34 Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž uvádí, že společnosti MEI nebo MTPD porušily článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP;
– zrušil nebo přiměřeně snížil pokuty uložené společnosti Panasonic nebo MTPD;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
35 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
[omissis]
Právní otázky
[omissis]
Ke druhému bodu návrhových žádání, směřujícímu ke zrušení nebo snížení částky pokuty uložené žalobkyním
[omissis]
K metodice použité pro stanovení částky hodnoty tržeb
[omissis]
153 Žalobkyně tvrdí, že metodika použitá v napadeném rozhodnutí pro výpočet hodnoty tržeb z přímých prodejů v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků je nesprávná a vedla k uložení pokuty, která je neúměrná skutečnému vlivu těchto prodejů na trh. V tomto ohledu zaprvé uvádějí, že podle žádosti Komise o informace ze dne 4. března 2011 musí být hodnota těchto tržeb vypočítána jako průměr hodnoty tržeb z přímých prodejů v rámci EHP během téhož období, vynásobená počtem dotčených CPT. Žalobkyně rovněž tvrdí, že metodika Komise vycházela z nesprávného předpokladu, že průměrná hodnota CPT zabudovaných do zpracovaných výrobků je stejná jako průměrná hodnota přímých prodejů CPT v EHP. Tento přístup nicméně nebere v úvahu skutečnost, že pokud jde o společnost Panasonic, měly CPT zabudované do výrobků zpracovávaných skupinou obecně menší rozměry, a tudíž nižší hospodářskou hodnotu než CPT prodávané přímo třetím osobám v rámci EHP, jak prokazuje zpráva poradenské firmy v oblasti ekonomiky hospodářské soutěže, která tvoří přílohu odpovědi na žádost o informace Komise, předložené žalobkyněmi dne 20. dubna 2011. Zadruhé žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od přístupu doporučovaného Komisí, který vycházel pouze z období, během kterého byly CPT prodávány třetím osobám, je metodika, kterou navrhly, přesnější, neboť se zakládá na váženém průměru zohledňujícím jak dané období, tak i velikost CPT zabudovaných do obrazovek společnosti Panasonic. Třebaže Komise nezpochybnila přesnost údajů poskytnutých žalobkyněmi, vytýkají jí žalobkyně, že k nim nepřihlédla pro účely výpočtu částky pokuty, která jim byla napadeným rozhodnutím uložena.
154 Komise uplatňuje argument, že pokyny z roku 2006 neukládají zohledňování skutečného vlivu protiprávního jednání představujícího porušení článku 101 SFEU na trh. Kromě toho uvádí, že žalobkyně nenavrhují alternativní metodu proto, že je přesnější, ale jen proto, že jejím výsledkem je nižší hodnota tržeb, a tudíž i nižší pokuta. Komise nicméně tvrdí, že nemá povinnost vybrat konkrétní metodu, která by měla za následek nižší pokutu, ale je pouze povinna používat pokyny z roku 2006 způsobem, který správně odráží existenci protiprávního jednání jako celku.
155 Pokud jde v tomto ohledu o přezkum rozhodnutí Komise v oblasti hospodářské soutěže vykonávaný soudem Unie, je třeba připomenout, že pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci tento soud opravňuje k tomu, aby s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem napadený akt změnil, i bez toho, že by jej zrušil, za účelem úpravy například výše pokuty (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 3. září 2009, Prym a Prym Consumer v. Komise, C‑534/07 P, Sb. rozh. s. I‑7415, bod 86 a citovaná judikatura).
156 Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že výkon soudního přezkumu v plné jurisdikci při stanovení výše pokut nemůže vést k diskriminaci mezi podniky, které se účastnily dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rozporu s čl. 101 odst. 1 SFEU (rozsudky Soudního dvora Limburgse Vinyl Maatschappij a další v. Komise, bod 51 výše, bod 617, a ze dne 25. ledna 2007, Dalmine v. Komise, C‑407/04 P, Sb. rozh. s. I‑829, bod 152). Pokud Tribunál zamýšlí odklonit se konkrétně s ohledem na jeden z těchto podniků od metody výpočtu prováděné Komisí, kterou nezpochybnil, je nezbytné, aby tento odklon v rozsudku vysvětlil (rozsudky Soudního dvora ze dne 18. září 2003, Volkswagen v. Komise, C‑338/00 P, Recueil, s. I‑9189, bod 146, a ze dne 30. května 2013, Quinn Barlo a další v. Komise, C‑70/12 P, bod 46).
157 Dále je nutno připomenout, že podle článku 13 pokynů z roku 2006 za účelem určení základní výše pokuty ukládané na základě čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 bude Komise vycházet z hodnoty tržeb za zboží nebo služby dosažené podnikem v příslušné zeměpisné oblasti uvnitř EHP, které přímo nebo nepřímo souvisejí s protiprávním jednáním.
158 Jak bylo připomenuto v bodě 16 výše, z napadeného rozhodnutí vyplývá, že za účelem stanovení základní částky pokut vzala Komise v úvahu podíl tržeb z přímých prodejů CPT – prodaných jako takové nebo prostřednictvím zpracovaných výrobků – ke kterému došlo v EHP po celou dobu trvání protiprávního jednání, a to jedním z adresátů uvedeného rozhodnutí, vynásobený počtem let jejich účasti na protiprávním jednání (body 1020, 1021, 1034, 1042 a 1056 odůvodnění).
159 Komise v bodě 1022 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že ačkoli zohlednění tržeb z přímých prodejů v EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků vedlo u některých stran k zahrnutí prodejů v rámci skupiny včetně mateřských společností společných podniků, skutečnost, že se Komise zaměřila na první prodej výrobku dotčeného protiprávním jednáním, uskutečněný v EHP – ať již byl zpracován či nikoli – zákazníku nebo podniku, který nebyl součástí dodávajícího podniku, zaručuje, že mezi vertikálně integrovanými podniky a podniky, které takto integrovány nebyly, neexistuje diskriminace.
160 Komise kromě toho podotkla v bodě 1026 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že tím, že se soustředila na hodnotu tržeb z přímých prodejů v rámci EHP, jakož i na hodnotu tržeb z přímého prodeje uskutečněného v EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, se snažila zajistit, aby byly do hodnoty tržeb soustavně zahrnovány výrobky, na které se vztahuje kartelová dohoda, pouze jestliže byly poprvé prodány zákazníku, který není součástí podniků tvořících kartel a nachází se v EHP. Komise kromě toho zdůraznila, že nevzala v úvahu celkovou hodnotu zpracovaného výrobku, ale pouze hodnotu zabudovaných CPT. Konečně Komise v bodech 1027 a 1028 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že vzhledem k tomu, že se vzájemná shoda ve věci objemů a omezení výroby týkala celé výroby a všech prodejů uskutečněných účastníky kartelové dohody, byly prodeje zákazníkům v rámci skupiny součástí diskuse o kartelu.
161 Je třeba podotknout, že žalobkyně nezpochybňují pro účely výpočtu částky pokuty, která jim byla uložena, zohlednění prodejů v rámci skupiny nebo přímých prodejů prostřednictvím zpracovaných výrobků, ale přesnost výpočtu hodnoty tržeb z těchto prodejů Komisí, tak jak vyplývá z napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že tyto pochybnosti naznačily dne 20. dubna 2011 v odpovědi na žádost Komise o informace ze dne 4. dubna 2011.
162 Žalobkyně na jednání upřesnily, že Komisi poskytly přesné údaje, které v rámci možností zohledňovaly počet zabudovaných CPT v závislosti na jejich rozměrech a ceně v dotyčném roce. Kromě toho žalobkyně zopakovaly svou argumentaci, že Komise k těmto údajům nepřihlédla, ačkoli nezpochybnila jejich přesnost, a nepředložila v tomto ohledu žádné odůvodnění.
163 Komise potvrdila, že přesnost dotčených údajů nezpochybnila, avšak uvedla, že uplatnění odlišné metodiky na žalobkyně v porovnání s jinými adresáty napadeného rozhodnutí, kteří takové údaje nepředložili, by vedlo k porušení zásady rovného zacházení. Kromě toho prohlásila, že za předpokladu, že by měl Tribunál dospět k závěru, že údaje poskytnuté žalobkyněmi jsou přesnější, nebrání se tomu, aby byl výpočet provedený žalobkyněmi použit k přepočtení částky pokuty.
164 Je třeba uvést, že jak bylo uvedeno v bodě 1032 napadeného rozhodnutí, adresáti uvedeného rozhodnutí byli dopisem ze dne 4. března 2011 vyzváni, aby jako základ pro výpočet hodnoty tržeb ze svého prodeje použili konkrétní údaje o svých přímých prodejích v rámci EHP a o svých přímých prodejích v EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, a byli informováni o způsobu, jak mají být vypočteny všechny požadované údaje. Z pokynů poskytnutých v příloze I tohoto dopisu pro účely odpovědi na dotazník určený pro tyto účely vyplývá, že metoda výpočtu stanovená Komisí, pokud jde o přímé prodeje v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, se zakládá na průměrné hodnotě tržeb z přímých prodejů v EHP uskutečněných v tomtéž období, vynásobené počtem dotčených CPT. V případě neexistence přímých prodejů v rámci EHP v relevantním období nebo v případě, že by takové prodeje nebyly reprezentativní, byly dotčené podniky vyzvány, aby kontaktovaly Komisi za účelem projednání alternativní metody výpočtu.
165 Je třeba konstatovat, že z odpovědi žalobkyň ze dne 20. dubna 2011 na žádost Komise o informace vyplývá, že žalobkyně navrhly alternativní metodu výpočtu hodnoty tržeb z přímých prodejů v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků, která byla uvedena v hospodářské zprávě společnosti RBB Economics ze dne 19. dubna 2011 (viz bod 153 výše) a která tvoří přílohu uvedené odpovědi. Tato metoda výpočtu spočívá v zohlednění váženého průměru CPT souvisejících s uvedenými prodeji, a to podle jejich skutečné velikosti a dotčeného období s odkazem na údaje poskytnuté žalobkyněmi. V této zprávě byla hodnota tržeb z přímých prodejů v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků vypočítána tak, že ke každé velikosti televizoru prodaného v období protiprávního jednání byla přiřazena průměrná hodnota CPT stejných rozměrů. V případě neexistence prodeje CPT stejné velikosti ve stanoveném období byly údaje použité v uvedené zprávě založeny na váženém průměru hodnoty veškerých CPT různých rozměrů prodaných v tomto období, což bylo v souladu s váženým průměrem podle metody Komise.
166 Podle žalobkyň vedl jejich přístup k výsledkům, které jsou přesnější a bližší skutečnosti, kdežto důsledkem metodiky použité Komisí by mohlo být, že ceny CPT velkých rozměrů by mohly být přiřazeny k televizorům menších rozměrů.
167 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle bodu 15 pokynů z roku 2006 Komise určí hodnotu tržeb podniku podle nejlepších údajů, které jsou pro tento podnik k dispozici. Vzhledem k tomu, že Komise měla k dispozici údaje, které odrážely tržby z přímých prodejů v rámci EHP prostřednictvím zpracovaných výrobků přesněji, což navíc uznala i na jednání, postačuje konstatovat, že se při výpočtu základní částky pokut uložených žalobkyním odchýlila od pokynů, aniž v tomto ohledu uvedla odůvodnění.
168 Soudní dvůr již rozhodl, že pokyny vyjadřují orientační pravidlo chování, podle něhož má být postupováno v praxi a od něhož se Komise může v konkrétním případě odchýlit pouze tehdy, uvede-li důvody, které jsou slučitelné se zásadou rovného zacházení. Komise se totiž přijetím pravidel chování a zveřejněním oznámení, že je napříště použije na případy jimi dotčené, sama omezuje při výkonu své pravomoci uvést odůvodnění a nemůže se od těchto pravidel odchýlit, aniž by byla případně sankcionována z důvodu porušení obecných právních zásad, jako je zásada rovného zacházení nebo ochrana legitimního očekávání (rozsudek Soudního dvora ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, Sb. rozh. s. I‑5425, body 209 a 211). Ačkoli je Komise povinna, když postupuje dle orientačních pravidel, jež si sama stanovila, dodržovat zásadu ochrany legitimního očekávání, tato zásada nemůže stejným způsobem zavazovat unijní soudy, jelikož záměrem těchto soudů při výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci není uplatňovat konkrétní metodu výpočtu částky pokut, ale v každém konkrétním případě přezkoumat skutečnosti, které jsou jim předloženy, a zohlednit přitom všechny související skutkové a právní okolnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. května 2013 Quinn Barlo a další v. Komise, bod 156 výše, bod 53).
169 Je tedy třeba, aby Tribunál v rámci výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci zohlednil pro účely stanovení částky pokut uložených žalobkyním údaje, které žalobkyně předložily během správního řízení, jejichž přesnost nebyla Komisí zpochybněna. V tomto ohledu je však nutno uvést, že v odpověď na organizační procesní opatření uvedená výše v bodě 32 žalobkyně upřesnily, že údaje uvedené v žalobě, týkající se celkové hodnoty tržeb z prodejů společnosti Panasonic do 31. března 2003, nesprávně zahrnovaly i prodeje uskutečněné v červenci 1999 a v tomto ohledu předložily opravené údaje, které Komise nezpochybnila.
170 Z výše uvedeného vyplývá, že první části je nutno vyhovět.
[omissis]
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Částka pokut uložených čl. 2 odst. 2 písm. f), h) a i) rozhodnutí Komise C (2012) 8839 final ze dne 5. prosince 2012 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.437 – Katodové trubice pro obrazovky televizorů a počítačové monitory) se stanoví na 128 866 000 eur, pokud jde o společnost Panasonic Corp., za její přímou účast na protiprávním jednání týkajícím se trhu barevných katodových trubic pro obrazovky televizorů, dále na 82 826 000 eur, pokud jde o společnosti Panasonic, Toshiba Corp. a MT Picture Display Co. Ltd, v rámci jejich společné a nerozdílné odpovědnosti, a na 7 530 000 eur, pokud jde o společnosti Panasonic a MT Picture Display, v rámci jejich společné a nerozdílné odpovědnosti.
2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
3) Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.
Papasavvas | Forwood | Bieliūnas |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 9. září 2015.
Podpisy.