Language of document : ECLI:EU:T:2014:885

Spojené věci T‑208/11 a T‑508/11

Liberation Tigers of Tamil Eelam (LTTE)

v.

Rada Evropské unie

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření namířená vůči některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků – Použitelnost nařízení (ES) č. 2580/2001 na ozbrojené konflikty – Možnost, aby byl orgán třetí země kvalifikován jako příslušný orgán ve smyslu společného postoje 2001/931/SZBP – Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Odkaz na teroristické činy – Nezbytnost rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931“

Shrnutí – Rozsudek Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) ze dne 16. října 2014

1.      Společná zahraniční abezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků – Nařízení č. 2580/2001 – Působnost – Ozbrojený konflikt ve smyslu mezinárodního humanitárního práva – Zahrnutí

(Společný postoj Rady 2001/931; nařízení Rady č. 2580/2001)

2.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Pojem – Správní orgán – Zahrnutí – Podmínky

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

3.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Neexistence povinnosti, aby vnitrostátní rozhodnutí bylo součástí trestního řízení stricto sensu – Podmínky

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

4.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Povinnost loajální spolupráce – Nepoužitelnost ve vztazích mezi Unií a třetími zeměmi – Neexistence vlivu na kvalifikaci orgánů třetí země jako příslušných orgánů

(Článek 4 odst. 3 SFEU; společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 3)

5.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Orgán třetí země – Přípustnost – Podmínky – Ověření Radou existence právní úpravy splňující podmínky, které jsou kladeny na příslušné orgány ve smyslu společného postoje Rady 2001/931

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

6.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků namířené proti některým osobám a subjektům podezřelým z teroristických činností – Rozhodnutí týkající se osoby nebo subjektu, které v minulosti páchaly teroristické činy – Minimální požadavky – Skutkový základ rozhodnutí, který musí spočívat na informacích, které byly konkrétně přezkoumány a potvrzeny v rozhodnutích příslušných vnitrostátních orgánů

(Společný postoj Rady 2001/931)

7.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Opětovné přezkoumání pro účely odůvodnění ponechání na seznamu týkajícím se zmrazení finančních prostředků – Povinnost uvést odůvodnění příslušející Radě – Rozsah

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001)

8.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Opětovné přezkoumání pro účely odůvodnění ponechání na seznamu týkajícím se zmrazení finančních prostředků – Spolupráce mezi Radou a příslušnými orgány – Rozsah

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001)

9.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Osoby nebo subjekty, které v minulosti páchaly teroristické činy – Zahrnutí – Podmínky

(Společný postoj Rady 2001/931; nařízení Rady č. 2580/2001)

10.    Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Účinky – Omezení Soudním dvorem – Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Nabytí právní moci rozhodnutí, které ruší nařízení, od uplynutí lhůty k podání kasačního opravného prostředku nebo jeho zamítnutí – Použití této lhůty na vznik účinků zrušení rozhodnutí

(Článek 264 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 56 první pododstavec a čl. 60 druhý pododstavec; prováděcí nařízení č. 790/2014)

1.      Použitelnost mezinárodního humanitárního práva na situaci ozbrojeného konfliktu a na činy spáchané v tomto kontextu neznamená, že se na tyto činy nepoužije právní úprava terorismu.

Zaprvé, existence ozbrojeného konfliktu ve smyslu mezinárodního humanitárního práva nevylučuje použití ustanovení unijního práva týkajících se terorismu na případné teroristické činy spáchané v tomto rámci. Společný postoj 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu totiž nijak nerozlišuje, pokud jde o jeho působnost, podle toho, zda dotčený čin je či není spáchán v rámci ozbrojeného konfliktu ve smyslu mezinárodního humanitárního práva. Dále cíli Unie a jejích členských států je boj proti terorismu bez ohledu na jeho formu, v souladu s cíli platného mezinárodního práva.

Zadruhé, páchání teroristických činů stranami ozbrojeného konfliktu je jako takové výslovně upraveno a stíháno mezinárodním humanitárním právem. Mimoto existence ozbrojeného konfliktu ve smyslu mezinárodního humanitárního práva nevylučuje, aby v případě teroristického činu spáchaného v rámci tohoto konfliktu byla vedle ustanovení uvedeného humanitárního práva o porušeních válečného práva použita ustanovení mezinárodního práva, která se specificky týkají terorismu.

(viz body 56 až 58, 62, 63)

2.      I když čl. 1 odst. 4 druhý pododstavec společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu upřednostňuje rozhodnutí soudních orgánů, v žádném případě nevylučuje zohlednění rozhodnutí správních orgánů, pokud jsou tyto orgány na základě vnitrostátního práva skutečně příslušné k přijetí omezujících opatření namířených proti skupinám zapojeným do terorismu, a dále pokud tyto orgány, byť pouze správní povahy, mohou být přesto považovány za „rovnocenné“ soudním orgánům.

(viz bod 107)

3.      Společný postoj 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu nevyžaduje, aby rozhodnutí příslušného orgánu bylo součástí trestního řízení stricto sensu, i když tomu tak ve většině případů bude. S ohledem na cíle sledované společným postojem 2001/931 musí být nicméně, v rámci provádění rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1373 (2001), předmětem dotčeného vnitrostátního řízení boj proti terorismu v širokém smyslu.

Mimoto rozhodnutí o „zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání“ ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 musí být k tomu, aby mohlo být platně Radou uplatňováno, přijato v rámci vnitrostátního řízení týkajícího se přímo a v první řadě uložení preventivního nebo represivního opatření vůči dotyčné osobě v rámci boje proti terorismu a z důvodu její účasti na něm.

(viz body 113, 114)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 132 až 136)

5.      Nelze vyloučit, že orgán třetí země může být považován za příslušný orgán ve smyslu společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu. Je však na Radě, aby než se opře o rozhodnutí orgánu třetí země, důkladně ověřila, že relevantní právní úprava tohoto státu zajišťuje ochranu práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu rovnocennou ochraně zaručené na unijní úrovni. Mimoto nemohou existovat skutečnosti prokazující, že třetí země v praxi tuto právní úpravu porušuje. Kdyby tomu tak bylo, existence právní úpravy formálně splňující výše uvedené podmínky by nicméně neumožňovala učinit závěr, že existuje příslušný orgán ve smyslu společného postoje 2001/931.

Není-li úroveň ochrany zaručená právní úpravou třetí země rovnocenná s úrovní ochrany zaručenou na unijní úrovni, zakládá přiznání vnitrostátnímu orgánu třetí země postavení příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931 rozdílné zacházení mezi osobami, na něž se vztahují unijní opatření ke zmrazení finančních prostředků, podle toho, zda vnitrostátní rozhodnutí, která tvoří podklad pro tato opatření, pocházejí od orgánů třetí země nebo orgánů členských států.

(viz body 135, 139, 140)

6.      Společný postoj 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu za účelem ochrany dotyčných osob a s ohledem na neexistenci vlastních unijních prostředků vyšetřování vyžaduje, aby skutkový základ unijního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků v oblasti terorismu spočíval nikoli na informacích, které Rada čerpala z tisku nebo z internetu, nýbrž na informacích, které byly konkrétně přezkoumány a potvrzeny v rozhodnutích příslušných vnitrostátních orgánů ve smyslu společného postoje 2001/931.

Radě poté přísluší, aby vykonala širokou posuzovací pravomoc, kterou má v rámci přijímání rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků na unijní úrovni, zejména co se týče úvah účelnosti, na nichž jsou taková rozhodnutí založena, pouze na takovém věrohodném skutkovém základě.

(viz body 187, 188)

7.      I když podstatnou otázkou při opětovném přezkoumání je, zda se od doby, kdy byla dotyčná osoba zapsána na seznam týkající se zmrazení finančních prostředků, nebo od doby předchozího opětovného přezkumu faktická situace změnila natolik, že již neumožňuje učinit stejný závěr o zapojení této osoby do teroristických činností, s tím důsledkem, že Rada může případně v rámci své široké posuzovací pravomoci rozhodnout o ponechání osoby na seznamu týkajícím se zmrazení finančních prostředků, pokud se faktická situace nezměnila, nic to nemění na tom, že každý nový teroristický čin, který Rada vloží do svého odůvodnění během tohoto opětovného přezkoumání, aby odůvodnila ponechání dotyčné osoby na seznamu týkajícím se zmrazení finančních prostředků, musí být ve dvoustupňovém rozhodovacím systému společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu a z důvodu neexistence prostředků vyšetřování, kterými by disponovala Rada, předmětem přezkumu a rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu tohoto společného postoje. Povinnost Rady založit svá rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků v oblasti terorismu na skutkovém základě vycházejícím z rozhodnutí příslušných orgánů přímo vyplývá z dvoustupňového systému zavedeného společným postojem 2001/931. Tato povinnost tudíž není podmíněna chováním dotyčné osoby nebo skupiny. Rada musí na základě své povinnosti uvést odůvodnění, jež je podstatnou formální náležitostí, v odůvodnění svých rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků uvést rozhodnutí příslušných vnitrostátních orgánů, která konkrétně přezkoumala a potvrdila teroristické činy, a která použije jako skutkový základ pro vlastní rozhodnutí.

(viz body 204, 206)

8.      Ve dvoustupňovém systému společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu a za účelem zajištění účinnosti boje proti terorismu přísluší členským státům, aby pravidelně předávaly Radě rozhodnutí příslušných orgánů přijatá v uvedených členských státech, jakož i odůvodnění těchto rozhodnutí, a Radě přísluší tato rozhodnutí shromažďovat. Pokud Rada i přes předání informací nemá k dispozici rozhodnutí příslušného orgánu týkající se konkrétního činu, který by mohl představovat teroristický čin, přísluší jí vzhledem k neexistenci vlastních prostředků vyšetřování požádat příslušný vnitrostátní orgán o posouzení tohoto činu za účelem vydání rozhodnutí tímto orgánem. Za tímto účelem se Rada může obrátit na 28 unijních členských států, a mezi nimi konkrétně na členské státy, které již případně přezkoumaly situaci dotyčné osoby nebo skupiny. Může se rovněž obrátit na třetí zemi, která splňuje požadované podmínky ve smyslu ochrany práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu. Dotčené rozhodnutí, které musí být ve smyslu společného postoje 2001/931 „zahájením vyšetřování nebo trestního stíhání […], nebo odsouzením“, nemusí být nutně vnitrostátním rozhodnutím, které pravidelně přezkoumává zápis dotyčné osoby nebo skupiny do vnitrostátního seznamu zmrazení finančních prostředků. Avšak i v tomto posledně uvedeném případě nemůže skutečnost, že na vnitrostátní úrovni existuje jiný časový rytmus pravidelného přezkoumávání, než je v platnosti na unijní úrovni, odůvodnit, aby dotyčný členský stát odkládal přezkum dotčeného činu požadovaný Radou. Vzhledem ke dvoustupňové struktuře systému zavedeného společným postojem 2001/931 i ke vzájemným povinnostem loajální spolupráce existujícím mezi členskými státy a Unií musí členské státy, které o to Rada požádala, neprodleně vyhovět žádostem Rady o posouzení, a případně o vydání rozhodnutí příslušným orgánem ve smyslu společného postoje 2001/931 o činu, který by mohl představovat teroristický čin.

(viz body 210, 212, 213)

9.      Neexistence jakéhokoli nového teroristického činu v daném pololetí v žádném případě neznamená, že Rada musí vyškrtnout dotyčnou osobu nebo skupinu ze seznamu týkajícího se zmrazení finančních prostředků. Nic v ustanoveních nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu totiž nezakazuje uložení nebo zachování omezujících opatření namířených proti osobám nebo subjektům, které v minulosti páchaly teroristické činy, bez ohledu na neexistenci důkazů prokazujících, že aktuálně takové činy páchají nebo se na nich podílejí, pokud to okolnosti odůvodňují. Povinnost vznést nová obvinění z teroristických činů pouze na základě rozhodnutí příslušných orgánů tak v žádném případě nevylučuje právo Rady ponechat dotyčnou osobu na seznamu týkajícím se zmrazení finančních prostředků, a to i po ukončení teroristické činnosti v pravém slova smyslu, pokud to okolnosti odůvodňují.

(viz bod 215)

10.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 228, 229)