Žaloba podaná dne 4. května 2021 – Evropská komise v. Francouzská republika
(Věc C-286/21)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: O. Beynet, M. Noll-Ehlers, zmocněnci)
Žalovaná: Francouzská republika
Návrhová žádání
V projednávané věci Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
zaprvé určil, že Francouzská republika tím, že systematicky a trvale překračovala denní mezní hodnotu jemných částic (PM10) od 1. ledna 2005 v aglomeraci a zóně kvality ovzduší Paříž (FR04A01/FR11ZAG01) a od 1. ledna 2005 do roku 2016 včetně v oblasti Martinik/Fort-de-France (FR39N10/FR02ZAR01), nadále neplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu1 , ve spojení s přílohou XI uvedené směrnice,
zadruhé určil, že Francouzská republika v těchto dvou oblastech od 11. června 2010 neplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2008/50/ES, ve spojení s její přílohou XV, a zejména povinnost dbát na to, aby období překročení bylo co možná nejkratší.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Pokud jde o Paříž, denní mezní hodnota byla nepřetržitě překračována od roku 2005 do data posledních dostupných údajů, tedy do roku 2019. Je třeba mimoto konstatovat, že odchylka od přípustného překračování denní hodnoty v oblasti Paříž je vysoká (počet překročení představuje dvojnásobek počtu povolených překročení) a od roku 2015 se nezlepšila. Pokud jde o oblast Martinik, denní mezní hodnota byla nepřetržitě překračována až do roku 2016 (s výjimkou roku 2008).
V obou oblastech Paříž a Martinik byly mezní hodnoty pro PM10 překračovány v okamžiku uplynutí lhůty pro odpověď na odůvodněné stanovisko. V daném okamžiku měla Francie vypracovat a oznámit plány. Z analýzy vyplývá, že Francie takové plány nepřijala. Opatření přijatá Francií (na vnitrostátní a regionální úrovni) nezajistila, aby období překročení bylo co nejkratší, jak vyžadují ustanovení směrnice 2008/50/ES.
____________
1 Úř. věst. 2008, L 152, s.1.