ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
13. prosince 2007
Věc F-65/05
Paulo Sequeira Wandschneider
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnocené období pro rok 2003 – Žaloba na neplatnost – Odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se P. Sequeira Wandschneider domáhá zejména zrušení svého posudku o vývoji služebního postupu vypracovaného za období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 a uložení Komisi, aby mu zaplatila částku 2 500 eur, s výhradou zvýšení, jako náhradu za majetkovou i nemajetkovou újmu, která mu vznikla z důvodu jeho posudku o vývoji služebního postupu za rok 2003.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Vypracování – Opožděnost
(Služební řád, článek 43)
2. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Činnost spolupodepisujícího úředníka v postupu hodnocení
(Služební řád, článek 43)
3. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Složení smíšeného hodnotícího výboru
(Služební řád, článek 43)
4. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Úloha revizního hodnotitele
(Služební řád, článek 43)
5. Úředníci – Hodnocení – Dodržování práva na obhajobu
(Služební řád, článek 43)
6. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Zhoršení hodnocení ve srovnání s dřívějším hodnocením
(Služební řád, článek 43)
1. Až na výjimečné případy hodnotící posudek nemůže být zrušen z pouhého důvodu, že byl vypracován opožděně. I když z prodlení s vypracováním hodnotícího posudku může dotčenému úředníkovi vzniknout nárok na náhradu škody, nemůže mít vliv na platnost hodnotícího posudku, a nemůže tedy být ani důvodem pro jeho zrušení.
Porušení povinnosti týkající se postupu hodnocení představuje podstatnou vadu, kterou může být stižena platnost hodnotícího posudku, jen tehdy, pokud by za neexistence takové vady mohl mít konečný hodnotící posudek rozdílný obsah.
(viz body 37 a 39)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 9. března 1999, Hubert v. Komise, T‑212/97, Recueil FP, s. I‑A‑41 a II‑185, bod 53; 7. května 2003, Den Hamer v. Komise, T‑278/01, Recueil FP, s. I‑A‑139 a II‑665, bod 32, a citovaná judikatura
2. Z čl. 2 odst. 3 obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí, podle kterého spolupodepisující úředník podepíše posudek o vývoji služebního postupu původně vypracovaný hodnotitelem a z čl. 8 odst. 8 prvního pododstavce uvedených obecných prováděcích ustanovení, podle kterého hodnotitel a spolupodepisující úředník dokončí tento posudek, vyplývá, že na spolupodepisujícího úředníka je třeba pohlížet jako na hodnotitele v plném slova smyslu. V důsledku toho okolnost, podle které informační systém uvádí, že spolupodepisující úředník ukončil hodnocení, nemůže být použita pro dospění k závěru, že hodnotitel přenechal své funkce spolupodepisujícímu úředníkovi.
(viz bod 51)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 25. října 2005, Fardoom a Reinard v. Komise, T‑43/04, Sb. VS s. I‑A‑329 a II‑1465, bod 64
3. Přítomnost člena, se kterým měl úředník dříve konfliktní vztahy, na jednání smíšeného hodnotícího výboru, v průběhu kterého se přezkoumalo odvolání úředníka proti posudku o vývoji služebního postupu, nemůže ohrozit nezávislost tohoto výboru, když se tento člen, který byl pouze náhradním členem tohoto výboru, neúčastnil na hlasování a nic nenaznačuje, že mohl svou pouhou přítomností ovlivnit smysl tohoto hlasování. To platí rovněž pro druhého člena, který před tímto jednáním obdržel kopii přípisu prvního člena, zpochybňující tohoto úředníka, protože to nestačí k prokázání, že tento člen, třeba jen konkludentně, schvaloval obsah tohoto přípisu nebo dále pro třetího člena výboru, který měl stejného spolupodepisujícího úředníka jako tento úředník, což neznamená, že tento člen nemohl přijmout zcela nestranné stanovisko v rozsahu, v němž v souladu s čl. 9 odst. 7 prvním pododstavcem obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí se stanovisko výboru předává zaměstnanému úředníkovi, hodnotiteli, spolupodepisujícímu úředníkovi a reviznímu hodnotiteli, aniž by se zmiňovala příslušná stanoviska přijatá každým ze členů výboru.
(viz body 64 až 66)
4. Z čl. 9 odst. 7 druhého pododstavce obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí vyplývá, že úloha revizního hodnotitele nemůže být zaměňována s úlohou hodnotitele nebo spolupodepisujícího úředníka a že revizní hodnotitel se tak může v případě, že mu smíšený hodnotící výbor nezaslal doporučení, omezit na konečné přijetí posudku o vývoji služebního postupu, aniž by podrobně odůvodnil své rozhodnutí.
(viz bod 77)
5. Dodržení práva na obhajobu po celou dobu řízení zahájeného proti osobě, jehož výsledkem může být akt nepříznivě zasahující do právního postavení této osoby, představuje základní zásadu práva Společenství. Tato zásada vyžaduje, aby dotyčná osoba mohla účinně vyjádřit svoje stanovisko ke skutečnostem, které mohou být v aktu, jenž má být přijat, použity v její neprospěch. Tento cíl je konkrétně dosažen prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí, jejichž předmětem je zajistit dodržení zásady kontradiktornosti během celého postupu hodnocení úředníků. Žalobce, který mohl uplatnit své výtky v každé fázi tohoto postupu, nemůže tvrdit, že jeho právo na obhajobu bylo porušeno.
(viz body 87 až 90)
Odkazy:
Soudní dvůr: 10. července 1986, Belgie v. Komise, 234/84, Recueil, s. 2263, bod 27; 3. října 2000, Industrie des poudres sphériques v. Rada, C‑458/98 P, Recueil, s. I‑8147, bod 99; 5. října 2000, Německo v. Komise, C‑288/96, Recueil, s. I‑8237, bod 99; 9. listopadu 2006, Komise v. De Bry, C‑344/05 P, Sb. rozh. s. I‑10915, bod 37
Soud prvního stupně: 8. března 2005, Vlachaki v. Komise, T‑277/03, Sb. VS s. I‑A‑57 a II‑243, bod 64
6. Správa má povinnost dostatečně a podrobně odůvodnit hodnotící posudky a umožnit dotčené osobě uvést k tomuto odůvodnění námitky, přičemž dodržení těchto požadavků je o to důležitější, pokud je hodnocení vzhledem k dřívějšímu hodnocení zhoršeno. Komentáře správy ohledně schopností úředníka jsou dostatečně přesné a odůvodněné, jestliže mu umožní pochopit, že zhoršení známky vyplývá přímo z nedostatků, které projevil během referenčního období.
V rámci vypracování posudků o vývoji služebního postupu je cílem popisného komentáře uváděného v těchto posudcích odůvodnit bodově vyjádřené hodnocení. Tyto popisné komentáře slouží jako podklad hodnocení, které je jeho číselným vyjádřením a umožňuje úředníkovi porozumět, proč dostal určitou známku. Proto musí být popisné komentáře uvedené v takovémto posudku soudržné s bodovým hodnocením. Vzhledem k velmi širokému prostoru pro uvážení, který hodnotitelé mají, při posuzování práce osob, které hodnotí, může však být případná nesoudržnost v posudku o vývoji služebního postupu důvodem pro jeho zrušení pouze tehdy, je-li zjevná.
(viz body 96, 112 a 116)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 16. července 1992, Della Pietra v. Komise, T‑1/91, Recueil, s. II‑2145, body 30 a 32; výše uvedený rozsudek Hubert v. Komise, bod 79; výše uvedený rozsudek Den Hamer v. Komise, bod 69; 16. května 2006, Magone v. Komise, T‑73/05, Sb. VS s. I-A-2-107 a II‑A‑2‑485, bod 53; 25. října 2006, Carius v. Komise, T‑173/04, Sb. VS s. I-A-2-243 a II‑A‑2‑1269, bod 106