ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
15. června 2011
Věc T‑510/09 P
V
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Přijímání – Odmítnutí přijetí pro tělesnou nezpůsobilost k výkonu práce – Povinnost Soudu pro veřejnou službu uvést odůvodnění“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 21. října 2009, V v. Komise (F‑33/08, Sb. VS s. I‑A‑1‑403 a II‑A‑1‑2159), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 21. října 2009, V v. Komise (F‑33/08) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu nerozhodl o žalobním důvodu vzneseném paní V na jednání a vycházejícím z neuvedení předsedy lékařského výboru na seznamu Belgické lékařské komory. Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá. Žaloba podaná paní V k Soudu pro veřejnou službu ve věci F‑33/08 se zamítá. Paní V ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto stupně. Náklady řízení související s řízením v prvním stupni, v němž byl vydán výše citovaný rozsudek V v. Komise, budou nahrazeny podle podmínek stanovených v bodech 2 a 3 výroku uvedeného rozsudku.
Shrnutí
1. Úředníci – Přijímání – Odmítnutí přijetí pro tělesnou nezpůsobilost – Nesprávnost lékařského posudku ve věci nezpůsobilosti – Přijetí konečného posudku lékařským výborem, ke kterému došlo na základě nesprávného posudku – Protiprávnost
(Služební řád úředníků, článek 33)
2. Řízení – Organizační procesní opatření – Žádost o předložení dokumentu – Ověření důvěrné povahy – Nepoužitelnost ve vztahu k Tribunálu v případě odmítnutí založeného na důvěrné povaze dokumentů
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 44 odst. 2)
3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné odůvodnění – Implicitní odůvodnění Tribunálem – Přípustnost – Meze – Povinnost rozhodnout o každém údajném porušení práva
(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, čl. 7 odst. 1)
1. Vada, kterou je stižen negativní lékařský posudek pověřeného lékaře orgánu vypracovaný v důsledku vstupní lékařské prohlídky, může ovlivnit legalitu konečného lékařského posudku vydaného lékařským výborem rozhodujícím na základě článku 33 služebního řádu, stejně jako legalitu rozhodnutí o nepřijetí přijatého na základě uvedeného konečného posudku.
V tomto ohledu je sice pravda, že lékařský výbor je schopný provést úplné a nestranné nové posouzení situace uchazeče, avšak v případě, kdy chybí bezvadný negativní lékařský posudek vydaný pověřeným lékařem, nelze se na lékařský výbor platně obrátit.
(viz body 51 a 52)
Odkazy: Tribunál, 14. dubna 1994, A v. Komise, T‑10/93, Recueil FP, s. I‑A‑119 a II‑387, bod 27
2. Na základě čl. 44 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu může tento soud prostřednictvím usnesení požadovat předložení údajně důvěrných dokumentů a zároveň má povinnost ověřit, zda účastník řízení uplatňující důvěrnost těchto dokumentů se brání jejich předání druhému účastníku řízení důvodně. Jedinou možnou reakcí soudu na odmítnutí vyhovět takovému usnesení je, že z toho vyvodí důsledky v rozhodnutí, kterým se ukončuje řízení, za podmínky, že vyčerpal všechny nástroje, které má k dispozici, aby dosáhl předložení dotčených dokumentů.
Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že důvěrná povaha určitých informací nemůže být uplatněna přímo vůči Soudu pro veřejnou službu. Použití tohoto ustanovení s sebou totiž nezbytně nese, že se Soud pro veřejnou službu seznámí s obsahem těchto informací a přezkoumá jejich důvěrnou povahu, aby mohl rozhodnout, zda budou oznámeny druhému účastníku řízení.
V tomto ohledu v případě, kdy žalobce, který se dovolává ochrany svého soukromého života, odmítne, aby byl s obsahem dokumentů podléhajících lékařskému tajemství a vlastněných žalovaným seznámen Soud pro veřejnou službu, nemůže tento soud použít čl. 44 odst. 2 jeho jednacího řádu, protože toto ustanovení se netýká případu, kdy se účastník řízení dovolává vůči Soudu pro veřejnou službu důvěrnosti informací, aby zabránil tomu, že soudu budou předány dokumenty, které nicméně považuje za užitečné pro vyřešení sporu.
(viz body 72 až 75)
Odkazy: Tribunál, 12. května 2010, Komise v. Meierhofer, T‑560/08 P, Sb. rozh. s. II‑1739, body 68 až 74
3. I když povinnost uvést odůvodnění, která přísluší Soudu pro veřejnou službu na základě čl. 36 první věty a čl. 7 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora, mu neukládá, aby poskytl vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabýval každým argumentem uvedeným účastníky sporu, zejména pokud nejsou dostatečně jasné a přesné a nejsou založeny na podrobných důkazech, vyžaduje nicméně, aby tento soud přezkoumal alespoň všechna před ním tvrzená porušení práv. Odůvodnění Soudu pro veřejnou službu tedy může být implicitní za podmínky, že umožní osobám dotčeným rozhodnutím tohoto Soudu seznámit se s důvody tohoto rozhodnutí a soudu rozhodujícím o kasačním opravném prostředku disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat svůj přezkum.
V tomto ohledu je třeba zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu v rozsahu, v němž nereaguje na žalobní důvod projednávaný během jednání před ním, který představuje samostatný žalobní důvod právní povahy, jenž nemůže být spojen se žádným ze žalobních důvodů vznesených v písemnostech. Pokud totiž žalobní důvod nebyl zaznamenán v protokolu z jednání a není uveden v žádné části rozsudku, není žalobce schopen pochopit důvody, pro které byl tento žalobní důvod vynechán z uvážení Soudu pro veřejnou službu.
(viz body 83, 85 až 88)
Odkazy: Soudní dvůr, 21. září 2006, Nederlandse Federatieve Vereniging voor de Groothandel op Elektrotechnisch Gebied v. Komise, C‑105/04 P, Sb. rozh. s. I‑8725, bod 72; Soudní dvůr, 25. října 2007, Komninou a další v. Komise, C‑167/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 2; Soudní dvůr, 9. října 2008, Chetcuti v. Komise, C‑16/07 P, Sb. rozh. s. I‑7469, bod 87