Kasační opravný prostředek podaný dne 3. února 2022 Grupa Azoty S.A., Azomureș SA a Lipasmata Kavalas LTD Ypokatastima Allodapis proti usnesení Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 29. listopadu 2021 ve věci T-726/20, Grupa Azoty a další v. Komise
(věc C-73/22 P)
Jednací jazyk: angličtina.
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Grupa Azoty S.A., Azomureș SA a Lipasmata Kavalas LTD Ypokatastima Allodapis (zástupci: D. Haverbeke, L. Ruessmann a P. Sellar, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky) navrhují, aby Soudní dvůr:
zrušil napadený rozsudek,
určil, že žaloba navrhovatelek podaná na základě 263 SFEU a znějící na částečné zrušení sdělení Komise ze dne 25. září 2020 nazvaného „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“1 je přípustná nebo,
podpůrně, zrušil napadené usnesení z důvodu, že Tribunál měl rozhodnutí o přípustnosti odložit až na dobu po meritorním přezkoumání žaloby, a
vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí ve věci samé‚
přiznal navrhovatelkám náhradu nákladů probíhajícího řízení a
rozhodl, že o náhradě nákladů řízení před Tribunálem bude rozhodnuto až po úplném přezkumu žaloby.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelky dva důvody.
První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nedostatečnosti odůvodnění.
Tribunál se dostatečně nevypořádal se svou povinností uvést odůvodnění. Zaprvé, v bodech 34 až 48 a 49 až 51 napadeného usnesení se Tribunál nezabýval navrhovatelkami uplatněnými argumenty a neurčil skutkový stav věci, která mu byla předložena. Zadruhé, nevysvětlil, proč se navrhovatelek mohou bezprostředně dotýkat pouze rozhodnutí, která Komise přijala na základě specifického aktu sekundárního práva. Tímto nedostatkem je stižen bod 38 napadeného usnesení.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že navrhovatelky nebyly bezprostředně dotčeny.
V bodech 26 až 30 napadeného usnesení se Tribunál dovolává ustálené judikatury za účelem připomenutí kritéria bezprostřední dotčenosti. V rámci tohoto kritéria musí Tribunál posoudit obsah, povahu, účel a podstatu napadeného aktu, jakož i skutkový a právní rámec, jehož je součástí. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při posuzování požadavku přímé dotčenosti podle článku 263 SFEU, jelikož tak neučinil. Tímto nedostatkem jsou stiženy body 34 až 48 napadeného rozsudku. Tribunál dal vzniknout stavu, v němž navrhovatelky nedisponují žádnými právními prostředky nápravy. Tribunál se tím, že kritérium bezprostřední dotčenosti nerespektoval a řádně neuplatnil, dopustil nesprávného právního posouzení.
Podpůrně měl Tribunál rozhodnutí o přípustnosti odložit až na dobu po meritorním přezkoumání žaloby.
Článek 130 (3) odst. 7 a 8 jednacího řádu Tribunálu vyžaduje, aby, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, Tribunál rozhodnutí o přípustnosti přijal až spolu s rozhodnutím o věci samé, a následně určil nové lhůty pro pokračování v řízení. Podle ustálené judikatury tyto zvláštní okolnosti nastanou tehdy, je-li takový odklad rozhodnutí potřebný k zajištění řádného výkonu spravedlnosti.
Tribunál měl pro určení, zda navrhovatelky byly sporným aktem bezprostředně dotčeny, posoudit jeho obsah, povahu a kontext. Za tímto účelem je nezbytné zkoumat povahu aktu a to, zda ukládá členským státům samostatné právní povinnosti. Toto zkoumání se překrývá s prvním žalobním důvodem, založeným na nedostatku pravomoci Komise k přijetí přílohy I sporného aktu. Tribunál tím, že rozhodnutí o námitce nepřípustnosti vznesené Komisí neodložil, dokud si nevyslechne argumenty ve věci samé, porušil ustanovení čl. 130 odst. 7 a 8 svého jednacího řádu.
____________
1 Úř. věst. 2020, C 317, s. 5.