ROZSUDEK TRIBUNÁLU (druhého senátu)

22. ledna 2013 (*)

„EZOZF – Záruční sekce – Výdaje vyloučené z financování – Zpracování citrusových plodů, bavlna, hovězí a telecí maso a olivový olej – Finanční audit – Klíčové kontroly – Proporcionalita – Opakovaný výskyt nedostatků – Povinnost uvést odůvodnění“

Ve věci T‑46/09,

Řecká republika, zastoupená V. Kontolaimosem, I. Chalkiasem, S. Charitaki a S. Papaïoannou, jako zmocněnci,

žalobkyně,

proti

Evropské komisi, zastoupené A. Markoulli a H. Tserepa‑Lacombe, jako zmocněnkyněmi, ve spolupráci s N. Korogiannakisem, avocat,

žalované,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2008/960/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), v rozsahu, v němž vylučuje z financování Společenství některé výdaje vynaložené Řeckou republikou,

TRIBUNÁL (druhý senát),

ve složení N. J. Forwood, předseda, F. Dehousse (zpravodaj) a J. Schwarcz, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: S. Spyropoulos, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 5. června 2012,

vydává tento

Rozsudek

 Právní rámec

1.     Obecná právní úprava financování společné zemědělské politiky

1        Nařízení Rady (EHS) č. 729/70 ze dne 21. dubna 1970 o financování společné zemědělské politiky (SZP) (Úř. věst. L 94, s. 13) zavedlo obecnou úpravu pro financování SZS. Toto nařízení bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Rady č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103; Zvl. vyd. 03/25, s. 414), které upravuje výdaje vynaložené v rámci financování SZP od 1. ledna 2000 do 16. října 2006.

2        Článek 7 odst. 2 nařízení č. 1258/1999 stanoví, že Komise Evropských společenství rozhoduje o měsíčních zálohách na základě zaúčtování výdajů uskutečněných schválenými platebními agenturami, a čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení se týká rozhodnutí o schválení účetní závěrky platebních agentur.

3        Článek 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999 stanoví:

„Komise rozhoduje, které výdaje mají být vyloučeny z financování z prostředků Společenství podle článků 2 a 3, pokud shledá, že tyto výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství.

Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky ověřování a dotyčné členské státy písemně oznámí své odpovědi; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být učiněna.

Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení směřujícího ke smíření jejich postojů, jehož výsledky budou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování posoudí.

Komise zváží částky, které mají být vyloučeny z financování, zejména s ohledem na význam zjištěného nesouladu. Komise vezme v úvahu povahu a závažnost porušení předpisů a finanční ztrátu, kterou Společenství utrpělo.

Zamítnutí financování se nemůže vztahovat na:

a)       výdaje uvedené v článku 2 uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným oznámením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování;

[…]“

4        Článek 8 odst. 1 nařízení č. 1258/1999 stanoví:

„1. Členské státy přijmou v souladu se svými právními a správními předpisy opatření nezbytná k 

a)       zajištění toho, že operace financované fondem jsou prováděny skutečně a řádně;

b)       předcházení nesrovnalostem a jejich stíhání;

c)       zpětnému získání částek ztracených v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti.

[…]“

5        Nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování SZP (Úř. věst. L 209, s. 1), které se použije se od 1. ledna 2007 (článek 49 nařízení č. 1290/2005), se zrušuje nařízení č. 1258/1999. Stanoví však mimo jiné, že článek 31 týkající se schvalování souladu se použije od 16. října 2006 na výdaje vzniklé od 16. října 2006.

6        Článek 31 nařízení č. 1290/2005 v podstatě obsahuje tatáž ustanovení jako čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999.

7        Nařízení Komise (ES) č. 1663/95 ze dne 7. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (Úř. věst. L 158, s. 6; Zvl. vyd. 03/18, s. 31), mimo jiné ve znění nařízení Komise (ES) č. 2245/1999 ze dne 22. října 1999 (Úř. věst. L 273, s. 5; Zvl.vyd. 03/26, s. 335), v článku 8 stanoví:

„1.       Dojde‑li Komise na základě šetření k závěru, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství, sdělí dotyčnému členskému státu výsledky svého šetření a uvede nápravná opatření, která je třeba učinit pro zajištění souladu s těmito předpisy v budoucnosti.

Sdělení obsahuje odkaz na toto nařízení. Členský stát odpoví ve lhůtě dvou měsíců a Komise může následně upravit svůj postoj. V odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit.

Po uplynutí lhůty stanovené pro odpověď pozve Komise členský stát k dvoustrannému jednání a obě strany se pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata, a ohledně posouzení závažnosti protiprávního jednání a finanční ztráty Společenství. Po jednání a po uplynutí lhůty pro dodání dalších informací, kterou stanoví Komise po tomto jednání v dohodě s daným členským státem, nebo pokud členský stát nepřijme pozvání k jednání ve lhůtě stanovené Komisí, sdělí Komise formálně po uplynutí této lhůty své závěry členskému státu, přičemž odkáže na rozhodnutí Komise 94/442/ES. Aniž je dotčen čtvrtý pododstavec tohoto odstavce, obsahuje toto oznámení posouzení veškerých výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit z financování podle čl. 5 odst. 2 [písm.] c) nařízení […] č. 729/70.

Členský stát uvědomí Komisi co nejdříve o nápravných opatřeních přijatých k zajištění souladu s předpisy Společenství a o dni jejich skutečného použití. Až do dne skutečného použití nápravných opatření přijme Komise případně jedno nebo více rozhodnutí podle čl. 5 odst. 2 [písm.] c) nařízení […] č. 729/70 pro vyloučení výdajů, kterých se týká nedodržení předpisů Společenství.

2.       Rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 2 [písm.] c) nařízení […] č. 729/70 musí být přijata po prověření případné zprávy vypracované smírčím orgánem podle ustanovení stanovených v [rozhodnutí] 94/442/ES.“

8        Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení […] č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, s. 90), se použije od 16. října a jeho čl. 11 odst. 1 až 3 v podstatě stanoví postup, který je tentýž jako postup stanovený v článku 8 nařízení č. 1663/95.

2.     Pokyny Komise

9        Pokyny pro použití finančních oprav byly definovány v dokumentu Komise č. VI/5330/97 ze dne 23. prosince 1997 nazvaném „Pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF“ (dále jen dokument Komise č. VI/5330/97).

10      Podle přílohy 2 dokumentu č. VI/5330/97, nazvané „Finanční důsledky nedostatků v kontrolách prováděných členskými státy pro schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF“, se finanční opravy počítají zejména s ohledem na rozsah zjištěného nedostatku, přičemž Komise za tímto účelem zohlední povahu a závažnost porušení, jakož i finanční ztrátu vzniklou Společenství (příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97, druhý pododstavec).

11      Příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 upravuje na prvním místě metodu posuzování finanční opravy na základě „chyb v dokumentaci jednotlivých případů“. Tato metoda zachycuje ojedinělé nesrovnalosti, které jsou případně extrapolované, a vede k jednorázové opravě. Táž příloha upravuje na druhém místě metodu vyčíslení finanční opravy založenou na riziku finanční ztráty. Tato metoda zachycuje systematické nesrovnalosti a vede k uplatnění paušální opravy (příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 osmý a dvacátý pátý pododstavec).

12      Podle této posledně uvedené metody, která je relevantní při auditu systémů, Komise uplatní paušální opravy ve výši 2 %, 5 %, 10 % či 25 % vykázaných výdajů v závislosti na velikosti rizika finanční ztráty pro Společenství plynoucího z nedostatků v kontrolních systémech (příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 osmý pododstavec).

13      Komise rozlišuje dva druhy kontrol prováděných členskými státy (příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 čtrnáctý pododstavec).

14      „Klíčovými kontrolami“ jsou na jedné straně fyzická a správní ověření požadovaná pro kontrolu materiálních hledisek, zejména existence předmětu žádosti, množství a kvalitativních podmínek, včetně dodržování lhůt, požadavků na sklizeň, retenčních lhůt atd. Jsou prováděny na místě a prověřením za pomoci nezávislých informací, jako například katastrů nemovitostí.

15      „Sekundárními kontrolami“ jsou na druhé straně správní úkony nezbytné pro řádné nakládání se žádostmi, jako například ověření dodržování lhůt k podání, identifikace dvojích žádostí pro jeden předmět, analýza rizik, použití sankcí a přiměřený dohled nad postupy.

16      Pro účely výpočtu nezpůsobilých výdajů stanoví dokument č. VI/5330/97 čtyři typy paušálních oprav:

–        opravu ve výši 25 % výdajů, pokud není vůbec zaveden kontrolní systém nebo je značně nefunkční a pokud existují důkazy o velmi častých nesrovnalostech a nedbalosti v boji proti nesprávným nebo podvodným postupům, a hrozí tudíž riziko zvláště vysokých ztrát pro EZOZF);

–        opravu ve výši 10 % výdajů, pokud jedna nebo více klíčových kontrol nejsou provedeny nebo jsou prováděny tak špatně nebo zřídka, že jsou neúčinné pro určení přípustnosti žádosti nebo pro předejití nesprávnostem, a lze tedy odůvodněně mít za to, že hrozí zvýšené riziko značných ztrát pro EZOZF;

–        opravu ve výši 5 % výdajů, pokud jsou všechny klíčové kontroly provedeny, aniž by byl dodržen jejich počet, častost nebo přísnost předepsaná nařízeními, a lze tedy mít odůvodněně za to, že kontroly neposkytují očekávanou úroveň záruky správnosti žádostí a že riziko ztrát pro EZOZF je významné;

–        opravu ve výši 2 % výdajů, pokud členský stát provedl správně klíčové kontroly, ale zcela opomenul provést jednu nebo více sekundárních kontrol, a riziko ztrát pro EZOZF je tudíž nižší a závažnost přestupku menší.

17      Příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 konečně stanoví, že „[z]ávažnost nedostatku se zvýší, neprovede‑li členský stát nápravu kontrol, ačkoli jej Komise na nezbytnou nápravu již upozornila“ (příloha 2 šestnáctý pododstavec in fine).

18      Dokument AGRI/61495/2002 upravuje postup Komise v rámci schvalování účetní závěrky záruční sekce EZOZF v případě opakovaného výskytu nedostatků v kontrolních systémech a upřesňuje zásadu opakovaného výskytu nedostatků stanovenou v dokumentu č. VI/5330/97. Stanoví následující:

„V případě, že

–        v rámci schvalování účetních závěrek záruční sekce EZOZF bylo jednou či vícekrát vydáno rozhodnutí o finanční opravě týkající se neexistence či nedostatku kontrolního systému či jeho části, a 

–        bylo zjištěno, že tytéž nedostatky přetrvávají i v období následujícím po období, kdy byla provedena oprava,

má Komise za to, že s výhradou přezkumu případných opravných či kompenzačních opatření přijatých členským státem, je obvykle odůvodnitelné navýšit vzhledem ke zvýšení rizika finanční ztráty pro EZOZF paušální opravný koeficient, který byl použit při předchozí opravě.

[…]

Nelze‑li určit skutečnou výši neoprávněných výdajů, a tím i výši finančních ztrát vzniklých Společenství, slouží následující procentní sazby jako orientační body, aby byla zajištěna paušálnost oprav podle dokumentu C 3909 ze dne 8. prosince 1997 (VI/5330/97):

[...]

–        v případě předchozí opravy ve výši 5 % se pro nové posuzované období použije opravný koeficient ve výši 10 %;

–        v případě předchozí opravy ve výši 10 % se pro nové posuzované období použije opravný koeficient ve výši minimálně 15 % v závislosti na míře zvýšení rizika;

[…]“

 Skutečnosti předcházející sporu

19      Rozhodnutím ze dne 8. prosince 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce EZOZF a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (Úř. věst. L 340, s. 99, dále jen „napadené rozhodnutí“) vyloučila Komise v případě Řecké republiky z financování Společenství v odvětvích ovoce a zeleniny, bavlny, hovězího a telecího masa, olivového oleje a finanční kontroly částku v celkové výši 179 140 594,66 eur za hospodářské roky 2002 až 2006.

20      Důvody pro finanční opravy provedené Komisí byly shrnuty v souhrnné zprávě AGRI‑63130-00-2008 ze dne 11. září 2008 o výsledcích kontrol provedených Komisí v rámci schvalování účetní závěrky v souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999 a článkem 31 nařízení č. 1290/2005 (dále jen „souhrnná zpráva“).

21      Komise provedla napadeným rozhodnutím následující opravy:

–        v odvětví „ovoce a zelenina – zpracování citrusových plodů“ byly provedeny dvě 10 % paušální opravy ve výši 2 289 213 eur za rozpočtový rok 2005 a ve výši 385 748 eur za rozpočtový rok 2006 za platby šekem a nedostatky ve správních a účetních kontrolách;

–        v odvětví bavlny provedla Komise kromě dvou jednorázových oprav ve výši 4 870 264,97 eur za rozpočtový rok 2003 a 2 143 945,63 eur za rozpočtový rok 2004 za překročení způsobilé produkce, které nejsou zpochybňovány, i dvě 5 % paušální opravy ve výši 27 731 557,37 eur za rozpočtový rok 2002 a ve výši 32 655 464,17 eur za rozpočtový rok 2003;

–        v odvětví prémií za hovězí a telecí maso provedla Komise paušální opravy ve výši 10 % za rozpočtový rok 2003, 5 % a 10 % za rozpočtový rok 2004, 5 % a 10 % za rozpočtový rok 2005 a 5 % a 10 % za rozpočtový rok 2006, tj. opravu v celkové výši 14 341 429,92 eur za nedostatky zjištěné v databázi pro identifikaci a registraci skotu a při kontrolách na místě;

–        v odvětví podpory pro produkci olivového oleje provedla Komise dvě paušální opravy ve výši 10 % a 15 % za rozpočtový rok 2003 až 2006, tj. v celkové výši 83 641 370,78 eur za opakující se nedostatky při kontrole olivovníků, lisoven a výnosů;

–        v odvětví finanční kontroly za rozpočtový rok 2005 provedla Komise jednorázovou opravu ve výši 4 521 536,62 eur za nedodržení platebních lhůt; provedla též jednorázovou opravu ve výši 6 326 450,77 eur za rozpočtový rok 2004 a 233 613,43 eur rozpočtový rok 2005 za překročení finančních stropů.

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

22      Řecká republika podala tuto žalobu návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 6. února 2009.

23      Jelikož došlo ke změně ve složení senátů Tribunálu, byla věc dne 30. září 2010 přidělena pátému senátu. Dne 15. února 2011 byl určen nový soudce zpravodaj, který byl přidělen k druhému senátu, a v důsledku toho byla věc přidělena právě tomuto senátu.

24      Na základě zprávy soudce zpravodaje Tribunál (druhý senát) rozhodl zahájit ústní část řízení a v rámci organizačních procesních opatření upravených článkem 64 jednacího řádu Tribunálu položil účastníkům řízení písemné otázky. Účastníci řízení na tyto otázky odpověděli ve stanovených lhůtách. Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky Tribunálu byly vyslechnuty na jednání konaném dne 5. června 2012.

25      Řecká republika navrhuje, aby Tribunál:

–        zrušil či změnil napadené rozhodnutí v souladu s jejími písemnými vyjádřeními;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

26      Komise navrhuje, aby Tribunál:

–        žalobu zamítl;

–        uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

1.     K rozsahu žaloby

27      Řecká republika v žalobě uvádí na podporu zrušení napadeného rozhodnutí dvanáct žalobních důvodů. První dva žalobní důvody se týkají odvětví zpracování citrusových plodů. Třetí žalobní důvod se týká odvětví bavlny. Čtvrtý, pátý a šestý důvod se týkají odvětví hovězího a telecího masa. Sedmý, osmý a devátý žalobní důvod se týkají odvětví olivového oleje a desátý, jedenáctý a dvanáctý žalobní důvod se týkají oblasti finančního auditu.

28      Řecká republika vzala na jednání zpět čtvrtý a sedmý žalobní důvod týkající se odvětví hovězího a telecího masa a olivového oleje, kteréžto důvody vychází z nedostatku pravomoci Komise ratione temporis a z porušení zásady právní jistoty z důvodu nadměrné délky řízení.

29      Dále vzala zpět pátý a osmý důvod týkající se odvětví hovězího a telecího masa a olivového oleje, kteréžto důvody vychází z nerespektování 24 měsíční lhůty stanovené v čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999.

30      Stran oblasti finančního auditu vzala zpět dvanáctý žalobní důvod týkající se šetření pod číslem FA/2006/137/GR, který vychází z nedostatečného odůvodnění. Pokud jde dále o desátý žalobní důvod týkající se šetření pod číslem FA/2005/70/GR a oprav vztahujících se zaprvé ke znevýhodněným oblastem, zadruhé k restrukturalizaci a přeměně vinic a zatřetí k doplňujícím platbám v odvětví hovězího a telecího masa, trvá na tomto žalobním důvodu pouze ve vztahu ke znevýhodněným oblastem.

31      Řecká republika konečně vzala zpět návrhové žádání znějící na změnu napadeného rozhodnutí.

32      Výše uvedené skutečnosti byly na jednání zaneseny do protokolu.

2.     K prvnímu a druhému žalobnímu důvodu, týkajícím se oprav v odvětví „ovoce a zelenina – zpracování citrusových plodů“

 Právní předpisy Společenství

33      Nařízení Rady (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů, zavedlo finanční podporu producentů spočívající zejména v uzavírání smluv vážících organizace producentů uznaných či předběžně povolených z titulu nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (Úř. věst. L 297, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 103), a zpracovatele či sdružení či svazy zpracovatelů založené v souladu s předpisy.

34      Nařízení Komise (ES) č. 2111/2003 ze dne 1. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2202/96 (Úř. věst. L 317, s. 5; Zvl. vyd. 03/41, s. 232), stanoví v čl. 7 odst. 1 písm. f), že smlouvy budou obsahovat zejména cenu, kterou má zaplatit organizace producentů za suroviny [a která se může] lišit podle odrůdy a/nebo jakosti a/nebo období dodávek [a platí se] pouze bankovním nebo poštovním převodem.

35      Článek 24 odst. 1 písm. d) nařízení č. 2111/2003 stanoví, že členské státy přijmou opatření nezbytná k ověření záznamů organizací producentů a zpracovatelů uvedených v článcích 25 a 26 nařízení a jejich shody s účetnictvím podléhajícím vnitrostátním právním předpisům u organizací producentů a zpracovatelů.

36      Článek 27 nařízení č. 2111/2003 týkající se kontrol stanoví:

„1.       U každé organizace producentů, která dodává sladké pomeranče, mandarinky, klementinky, satsumy, citrony, grapefruity a šedoky (pomela) ke zpracování, se pro každý produkt a hospodářský rok provádějí tyto kontroly:

[…]

b)       správní a účetní kontroly alespoň:

i)       5 % producentů, na které se vztahuje smlouva, zejména za účelem kontroly, že u každého producenta plochy se celková sklizeň, množství dodané organizaci producentů a množství dodané ke zpracování shodují s platbami podpory uvedenými v článku 23 a s platbami, které obdržel;

[…]

c)       správní a účetní kontroly pro ověření, že se celkové množství produktů, dodaných organizaci producentů producenty uvedenými v čl. 15 odst. 1 a 2, množství dodaná ke zpracování, osvědčení o dodání podle čl. 17 odst. 2 a množství uvedená v žádostech o podporu shodují s podporou vyplacenou podle článku 23 a s platbami přijatými od zpracovatele;

2.       U zpracovatelů sladkých pomerančů, mandarinek, klementinek, satsum, citronů, grapefruitů a pomel musí být prováděny pro každý podnik, produkt a hospodářský rok tyto kontroly:

a)       správní a účetní kontroly alespoň:

i)       5 % šarží přijatých v rámci každého typu smlouvy (krátkodobé a víceleté) pro ověření, že dotyčná množství jsou kryta smlouvou a potvrzeními o dodávce podle čl. 17 odst. 2, přesného určení použitých dopravních prostředků a souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze I;

[…]

c)       správní a účetní kontroly pro ověření, na základě vystavených faktur a podle účetních údajů, že se množství hotových produktů získané z přijatých surovin a množství zakoupených hotových produktů shodují s prodanými množstvími hotových produktů.

[…]“

37      Příloha 16 dokumentu č. 17933/2000 Komise vymezuje klíčové a sekundární kontroly v odvětví citrusů. Předmětná příloha konkrétně vymezuje šest klíčových kontrol, mezi něž patří zejména kontroly řádného vedení záznamů a jejich shody s účetnictvím podléhajícím vnitrostátním právním předpisům u organizací producentů a zpracovatelů.

 Souhrnná zpráva

38      V rámci šetření pod číslem FV/2006/315/GR provedli pracovníci Komise ve dnech 3. až 7. dubna 2006 místní šetření v Řecku. Po následné korespondenci se Komise a řecké orgány sešly dne 27. února 2007 k dvoustrannému jednání. Dopisem ze dne 10. ledna 2008 zaslala Komise řeckým orgánům své závěry. Dne 19. června 2008 vydal smírčí orgán své stanovisko a Komise poté v dopise ze dne 21. srpna 2008 zaslala své konečné stanovisko.

39      V souhrnné zprávě byly odhaleny nedostatky ve správních a účetních kontrolách stanovených v čl. 27 odst. 1 písm. b) bod i) a odst. 1 písm. c) nařízení č. 2111/2003, jakož i v čl. 27 odst. 2 písm. a) bod i) a odst. 2 písm. c) nařízení č. 2111/2003. V souhrnné zprávě se dále uvádí, že minimálně v jednom případě nebyla provedena ověření podle čl. 24 odst. 1 písm. d) téhož nařízení v souladu s ustanoveními předpisů Společenství. Dále se zde uvádí, že doklady, které mají být přiloženy k těmto kontrolám, v mnohých případech chyběly. K těmto nedostatkům došlo především proto, že neexistovaly jednoznačné pokyny a příslušní inspektoři měli omezené vědomosti v oblasti účetnictví. Pracovníci Komise dospěli k závěru, že se tyto nedostatky týkaly podstatných náležitostí kontrolního systému a že absence či nedostatečnost splnění těchto náležitostí vedla ke zvýšenému riziku pro EZOZF. Komise konstatovala, že obdobné nedostatky byly zjištěny mimo jiné při šetření týkajícím se zpracování citrusových plodů v roce 2003.

40      Ze zjištění pracovníků Komise dále vyplývá, že jedna z plateb organizaci producentů od zpracovatele byla provedena šekem, ačkoli tento druh platby musí probíhat bankovním či poštovním převodem, k čemuž se Komise vyjádřila již v minulosti. Podle souhrnné zprávy nebyli inspektoři, kteří prováděli kontroly, v tomto ohledu seznámeni s požadavky v této oblasti na vnitrostátní úrovni a úrovni Společenství.

41      Komise dospěla k závěru, že podle pokynů vymezených v dokumentu č. VI/5330/97 nebyly klíčové kontroly provedeny v počtu a rozsahu stanoveném v použitelných nařízeních a že se tento nedostatek vyskytl opětovně. Konstatovala, že předchozí oprava činila 5 % a v projednávaném případě použila opravný koeficient ve výši 10 % za rozpočtové roky 2005 a 2006, přičemž dotčené období trvalo od 30. srpna 2004 do hospodářského roku 2004/2005 včetně.

 Závěry Tribunálu

42      Řecká republika uplatňuje první žalobní důvod, vycházející z nesprávného výkladu a aplikace pokynů Komise vymezených v dokumentech č. VI/5330/97 a 17933/2000, a druhý žalobní důvod, vycházející z nesprávného posouzení skutkového stavu a z nepřiměřenosti oprav.

 K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nesprávného výkladu a aplikace pokynů Komise vymezených v dokumentech č. VI/5330/97 a 17933/2000

43      Řecká republika na prvním místě tvrdí, že klíčové kontroly byly provedeny. Ze zjištěných nedostatků se podle ní týkaly klíčových kontrol pouze nedostatky v kontrole řádného vedení spisů a jejich souladu s účetní kontrolou. Podle ní tudíž oprava neměla být vyšší než 2 %.

44      Tribunál konstatuje, že Komise v projednávaném případě uplatnila předmětné finanční opravy zejména kvůli nedostatkům ve správních a účetních kontrolách stanovených v článcích 24 a 27 nařízení č. 2111/2003.

45      Podle souhrnné zprávy totiž byly tyto nedostatky zjištěny zaprvé u ověření podle čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení č. 2111/2003 týkajících se vedení záznamů organizací producentů a zpracovatelů a jejich shody s účetnictvím podléhajícím vnitrostátním právním předpisům. Je nutno uvést, že tento druh kontroly je v příloze 16 dokumentu č. 17933/2000 vymezen jako klíčová kontrola, což Řecká republika ostatně nezpochybňuje.

46      Paušální opravy byly zadruhé uloženy rovněž za nedostatky ve správních a účetních kontrolách podle článku 27 nařízení č. 2111/2003. Tyto kontroly jsou přitom rovněž klíčovými kontrolami. Jejich cílem je totiž ověřit, že množství produktů dodaných ke zpracování souhlasí s vyplacenými podporami, a na základě vydaných a přijatých faktur a účetních údajů ověřit, že množství hotových získaných či nakoupených produktů souhlasí s množstvím prodaných hotových produktů. Jedná se tedy o ověření potřebná ke kontrole souladu věcného stavu.

47      Z hlediska přílohy 2 dokumentu č. VI/5330/97 a přílohy 16 dokumentu č. 17933/2000 Komise tedy oprávněně dospěla k závěru, že se nedostatky odhalené v tomto případě týkaly klíčových kontrol.

48      Pokud jde o výši uplatněné opravy, nedostatky v klíčových kontrolách byly podle Komise předmětem dřívější opravy ve výši 5 % a vzhledem k opětnému výskytu těchto nedostatků zvýšila opravný koeficient na 10 %.

49      V tomto ohledu je třeba ve světle pokynů vymezených v dokumentu č. VI/5330/97 připomenout, že není-li možné přesně vyčíslit ztráty vzniklé Společenství, může Komise uvažovat o paušální opravě (rozsudek Soudního dvora ze dne 24. dubna 2008, Belgie v. Komise, C‑418/06 P, Sb. rozh. s. I‑3047, bod 136).

50      Pro účely výpočtu nezpůsobilých výdajů stanoví dokument č. VI/5330/97 5% paušální opravu, pokud jsou všechny klíčové kontroly provedeny, aniž je dodržen jejich počet, frekvence nebo přísnost předepsaná nařízeními, a lze tedy mít odůvodněně za to, že kontroly neposkytují očekávanou úroveň záruky správnosti žádostí a že riziko ztrát pro EZOZF je významné (viz body 14 a 16 výše).

51      Tak je tomu právě v projednávaném případě, jelikož jde o nedostatky v klíčových kontrolách, které nebyly provedeny v rozsahu stanoveném nařízením, nikoli pouze o opomenutí při sekundárních kontrolách.

52      Řecká republika tedy nesprávně tvrdí, že v projednávaném případě měl být použit 2% opravný koeficient. Výtce založené na nesprávném výkladu a aplikaci pokynů Komise vymezených v dokumentech č. VI/5330/97 a 17933/2000 tedy v tomto ohledu nelze vyhovět.

53      Řecká republika na druhém místě tvrdí, že ke zdvojnásobení opraveného koeficientu není dán právní základ, a zpochybňuje, že došlo k opětovnému výskytu zjištěných nedostatků.

54      Řecká republika zaprvé tvrdí, že žádný právní předpis nevymezuje pojem „recidiva“, který byl podle ní poprvé zaveden v dokumentu AGRI/60637/2006, jenž se pro rozpočtové roky 2005/2006 nepoužije.

55      Tento argument nelze přijmout.

56      Je totiž nutno připomenout, že podle čl. 7 odst. 4 čtvrtého pododstavce nařízení č. 1258/1999 a čl. 31 odst. 2 nařízení č. 1290/2005 (viz body 3 a 6 výše) zohlední Komise při určování částky, která má být vyloučena po zjištění nedostatků, závažnost porušení.

57      Opětovný výskyt předmětných nedostatků tedy lze v této souvislosti považovat za přitěžující okolnost, která je důvodem pro zvýšení uplatňovaného opravného koeficientu. Předmětné navýšení lze v tomto ohledu považovat za úkon v rámci stanovení celkového opravného koeficientu pro Řeckou republiku (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 21. ledna 1999, Německo v. Komise, C‑54/95, Recueil, s. I‑35, bod 13).

58      Výtku, podle níž v ustanoveních použitelných právních předpisů není dán odpovídající právní základ k zohlednění opětného výskytu zjištěných nedostatků, je tedy nutno odmítnout.

59      Pravidla, která Komise stanovila ve svých pokynech, tj. v dokumentech č. VI/5330/97, AGRI/61495/2002 a AGRI/60637/2006, navíc umožňují dát rámec důsledkům vyplývajícím z konstatování, že došlo k opětnému výskytu zjištěných nedostatků.

60      Tvrzení Řecké republiky, že institut „recidivy“ byl jakožto přitěžující okolnost poprvé zaveden dokumentem AGRI/60637/2006, není správné. Příloha 2 dokumentu č. VI/5330/97 totiž stanoví, že „[z]ávažnost nedostatku se zvýší, neprovede‑li členský stát nápravu kontrol, ačkoli jej Komise na nezbytnou nápravu již upozornila“. Dokument AGRI/61495/2002, na nějž Řecká v žalobě odkazuje, se dále týká postupu Komise v rámci schvalování účetní závěrky v záruční sekci EZOZF v případě opakovaného výskytu nedostatků v kontrolních systémech a upřesňuje zásadu opakovaného výskytu nedostatků upravenou v dokumentu č. VI/5330/97. V podstatě stanoví, že opravný koeficient uplatněný při předchozí opravě lze navýšit, přetrvávají-li tytéž nedostatky, a pokud výše předchozí opravy činila 5 %, uplatní se pro nové dotčené období koeficient ve výši 10 % (viz bod 18 výše).

61      Výtku založenou na neexistujícím právním základu pro navýšení opravy v případě opakovaného výskytu zjištěných nedostatků je tudíž nutno odmítnout.

62      Řecká republika zadruhé tvrdí, že o opětný nedostatek se jedná v případě, že je zjištěn naprosto totožný nedostatek jako v minulosti. Podle ní k tomu v tomto případě nedošlo, jelikož systém jako celek se zlepšil, a oprava nemůže být zvýšena, pokud některé z důvodů k jejímu provedení přestaly existovat.

63      V tomto ohledu je nutno uvést, že Komise poukázala pro účely závěru, že došlo k opětovnému výskytu zjištěných nedostatků, zejména na šetření FV/302/2003 týkající se režimu pro zpracování citrusových plodů (příloha 4 žaloby) ve věci, v níž byl vydán rozsudek Tribunálu ze dne 11. června 2009 (Řecko v. Komise, T‑33/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 56 až 58). V rámci šetření FV/302/2003 byly zjištěny zejména nedostatky ve správních a účetních kontrolách, konkrétně v ověřeních, že záznamy organizací producentů a zpracovatelů souhlasí s účetnictvím podléhajícím vnitrostátním právním předpisům, a to zejména z důvodu chybějících pokynů pro prefektury (nomoi) ze strany Opekepe (řecká agentura pro vyplácení a kontrolu orientačních a garančních podpor Společenství) a kvůli nedostatečným zkušenostem personálu provádějícího kontroly (viz dokument Komise ze dne 4. března 2003 týkající se závěrů šetření FV/302/2003, zejména bod 8, jakož i výše uvedený rozsudek Řecko v. Komise, bod 58).

64      Jak přitom plyne ze souhrnné zprávy (viz bod 39 výše) a jak uvedl smírčí orgán, nedostatky zjištěné v rámci šetření FV/302/2003 a nedostatky zjištěné v projednávaném případě jsou podobné.

65      Jak dále uvedli pracovníci Komise, nedostatky odhalené ve správních a účetních kontrolách se týkají podstatných náležitostí kontrolního systému, přičemž absence či nedostatečnost splnění těchto náležitostí zvyšuje riziko pro EZOZF (viz bod 39 výše). Tyto nedostatky tedy byly rozhodující pro uplatnění navýšeného opravného koeficientu (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2011, Řecko v. Komise, T‑352/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 327).

66      Z toho plyne, že nedostatky jsou podobné, týkají se téhož odvětví (citrusové plody), jsou přičitatelné témuž členskému státu a byly považovány za rozhodující pro uplatnění navýšeného opravného koeficientu. Komise tudíž správně konstatovala, že šlo o opětovný výskyt těchto nedostatků.

67      Stran skutečnosti, že Řecká republika vychází za účelem zpochybnění opakovaných nedostatků z výsledků šetření FV/2004/312 týkajícího se režimu podpory pro zpracování rajčat, je nutno uvést – jak zdůrazňuje Komise a jak plyne ze souhrnné zprávy shrnující stanovisko Komise před smírčím řízením – že onen opětovný výskyt není dokládán výsledky uvedeného šetření, ale výsledky šetření FV/302/2003 týkajícího se zpracování citrusových plodů.

68      Argument Řecké republiky, podle něhož nedošlo k opětnému výskytu nedostatků, je tudíž v tomto případě třeba odmítnout.

69      Dále je nutno odmítnout i argument založený na tom, že existence zlepšení brání závěru, že se nedostatky vyskytly opakovaně. Řecká republika totiž obecně tvrdí, že došlo ke zlepšení systému, avšak neprokazuje, že se toto zlepšení týkalo konkrétně rozhodujících nedostatků, které byly předmětem v projednávané věci. Navíc cituje stanovisko pracovníků Komise uvedené v rámci šetření FV/2004/312 týkajícího se zpracování rajčat, které není v tomto případě relevantní (viz bod 67 výše).

70      Argumenty, podle nichž nelze v projednávaném případě navýšit finanční opravy, je nutno odmítnout.

71      Řecká republika zatřetí tvrdí, že navýšení opravy nemůže být automatické a musí být odůvodněno, což se podle ní v tomto případě nestalo.

72      K přípustnosti tohoto argumentu Tribunál uvádí, že tento argument byl uveden v bodě 18 žaloby, a je tedy přípustný, ačkoli Komise tvrdí v duplice opak.

73      Stran opodstatněnosti je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury v konkrétním kontextu vypracovávání rozhodnutí o schválení účetní závěrky musí být odůvodnění rozhodnutí považováno za dostatečné, pokud byl stát, jenž je jeho příjemcem, úzce zapojen do procesu vypracovávání tohoto rozhodnutí a pokud znal důvody, proč Komise měla za to, že nesmí zatížit EZOZF spornou částkou (viz rozsudky Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Belgie v. Komise, C‑263/98, Recueil, s. I‑6063, bod 98; ze dne 9. září 2004, Řecko v. Komise, C‑332/01, Sb. rozh. s. I‑7699, bod 67; rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2009, Nizozemsko v. Komise, T‑55/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 125).

74      V tomto případě ze spisu vyplývá, že Řecká republika byla zapojena do procesu vypracovávání napadeného rozhodnutí a že otázka opětného výskytu předmětných nedostatků byla nadnesena v rámci smírčího řízení, a to konkrétně v dopise Komise ze dne 10. ledna 2008, v zápisu z jednání ze dne 4. dubna 2007, ve stanovisku smírčího orgánu a v souhrnné zprávě. Ze spisu tak vyplývá, že Řecká republika byla se seznámena se skutečnostmi, které byly důvodem pro předmětné navýšení, a to konkrétně s nedostatky, které byly předmětem oprav, s předchozím rozhodnutím o finanční opravě, s výší předchozí opravy a uplatněným navýšením, jakož i s existencí rizika finanční ztráty pro EZOZF.

75      Argument založený na nedostatečném odůvodnění pro navýšení oprav je tudíž rovněž nutno odmítnout a s ním i celý žalobní důvod.

 K druhému žalobnímu důvodu, založenému na nesprávném posouzení skutkového stavu a potažmo na nepřiměřenosti uplatněných oprav

76      Řecká republika zaprvé tvrdí, že správní a účetní kontroly stanovené v článcích 24 a 27 nařízení č. 2111/2003 byly provedeny ve větším počtu než stanoví předpisy, ačkoliv nejsou prokazatelně dohledatelné.

77      Tribunál připomíná, že EZOZF financuje pouze intervence prováděné v souladu s předpisy Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů (rozsudky Soudního dvora ze dne 6. března 2001, Nizozemsko v. Komise, C‑278/98, Recueil, s. I‑1501, bod 38, a ze dne 24. února 2005, Řecko v. Komise, C‑300/02, Sb. rozh. s. I‑1341, bod 32; rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2008, Španělsko v. Komise, T‑266/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 97).

78      Pokud jde dále o pravidla týkající se důkazního břemene v oblasti schvalování účetní závěrky, je nutno připomenout, že Komise není povinna za účelem prokázání existence porušení předpisů společné organizace zemědělských trhů vyčerpávajícím způsobem prokázat nedostatečnost kontrol uskutečněných vnitrostátními správními orgány nebo nesprávnosti v číselných údajích jimi předložených, nýbrž musí předložit důkaz o vážných a rozumných pochybnostech, které má vzhledem k těmto kontrolám nebo číselným údajům. Toto zmírnění důkazního požadavku kladeného na Komisi se vysvětluje skutečností, že tím, kdo má nejlepší předpoklady ke shromáždění a ověření údajů nezbytných pro schválení účetních závěrek EZOZF, je členský stát, takže je na něm, aby předložil co nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o reálnosti svých kontrol nebo číselných údajů, popřípadě i o nesprávnosti tvrzení Komise (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. ledna 2001, Řecko v. Komise, C‑247/98, Recueil, s. I‑1, body 7 až 9, a ze dne 19. června 2003, Španělsko v. Komise, C‑329/00, Recueil, s. I‑6103, bod 68).

79      V projednávaném případě ze spisu a konkrétně ze zápisu z dvoustranného jednání vyplývá, že nedostatky ve správních a účetních kontrolách zjištěné v tomto případě nebyly zpochybněny listinnými důkazy, jež by podložily argumenty Řecké republiky.

80      Ze stanoviska smírčího orgánu též vyplývá, že vysvětlení poskytnutá Řeckou republikou, podle nichž byly tyto kontroly provedeny, avšak byly špatně zdokumentovány, nejsou podložena hmatatelnými důkazy. Sama Řecká republika připouští, že dohledatelnost kontrol není na první pohled zřejmá. Připouští též nedostatky ve vyšetřovací povinnosti u účetních kontrol.

81      Řecká republika dále zdůrazňuje, že v roce 2006 přijala nové pokyny k nápravě zjištěných nedostatků.

82      Postačí však konstatovat, že takový argument není s to napravit zjištěný nedostatek v kontrolách za předcházející hospodářské roky, o něž se jedná v tomto případě.

83      Nebylo tedy prokázáno, že konstatování Komise stran nedostatků odhalených ve správních a účetních kontrolách jsou nesprávná a že opravy jsou v tomto ohledu neodůvodněné.

84      Řecká republika zadruhé tvrdí, že k platbě šekem došlo v izolovaném případě a že 10 % paušální oprava je nepřiměřená.

85      Vzhledem ke zjištěním stran správních a účetních kontrol přezkoumaným výše postačí v projednávaném případě uvést, že zjištění o platbě šekem nebylo v tomto případě jediným důvodem pro opravu.

86      Argumenty Řecké republiky, kterými se snaží prokázat nepřiměřenost opravy uplatněné za platbu šekem, je tudíž nutno odmítnout.

87      Druhý žalobní důvod je tudíž nutno zamítnout v celém rozsahu.

88      Z výše uvedeného vyplývá, že Řecká republika nepředložila žádný argument, který by byl s to zpochybnit legalitu napadeného rozhodnutí v tom, že ukládá paušální opravu ve výši 10 % v odvětví zpracování citrusových plodů.

3.     Ke třetímu žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav uplatněných v odvětví bavlny

 Právní úprava Společenství

89      Podpora pro produkci bavlny je upravena zejména nařízením Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny (Úř. věst. L 148, s. 3; Zvl. vyd. 03/32, s. 332), kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1554/95, kterým se stanoví obecná pravidla pro režim podpor pro bavlnu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 2169/81 (Úř. věst. L 148, s. 48). Podle jeho článku 23 vstupuje nařízení č. 1051/2001 v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství, tj. k 1. červnu 2001, a použije se od 1. září 2001.

90      Podle čl. 1 odst. 3 nařízení č. 1051/2001 trvá hospodářský rok od 1. září do 31. srpna.

91      Článek 11 písm. d) a čl. 12 odst. 1 písm. d) nařízení č. 1051/2001 stanoví, že vyzrňovací stanice musí prokázat, že bavlna dodaná na základě smlouvy je předmětem prohlášení o pěstebních plochách podle čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení, aby měly nárok na podporu pro produkci bavlny.

92      Článek 16 odst. 2 nařízení č. 1051/2001 stanoví, že producentské členské státy zavedou režim prohlášení o osetých plochách, aby zajistily, že u bavlny, která je předmětem žádosti o podporu, je uveden její skutečný původ.

93      V zájmu respektování životního prostředí by členské státy měly stanovit a přijmout taková environmentální opatření, která považují za účelná, pokud jde o využívání zemědělské půdy pro produkci bavlny (bod 13 odůvodnění nařízení č. 1051/2001). Článek 17 nařízení č. 1051/2001 tak stanoví:

„1.       Producentské členské státy stanoví pro odvětví bavlny:

–        opatření ke zlepšení životního prostředí, zejména pěstitelské postupy snižující negativní účinky na životní prostředí,

–        výzkumné programy pro rozvoj pěstitelských postupů, které nezatěžují životní prostředí,

–        prostředky pro informování producentů o výsledcích těchto výzkumných programů a o výhodách příslušných pěstitelských postupů.

2.       Členské státy přijmou environmentální opatření, která považují za nezbytná z hlediska zvláštní situace zemědělských pozemků využívaných pro produkci bavlny. Členské státy se také postarají o to, aby byli producenti upozorněni na nezbytnost dodržování právních předpisů pro životní prostředí.

3.       Členské státy případně omezí pozemky splňující podmínky pro získání podpory pro nevyzrněnou bavlnu, a to na základě objektivních kritérií s ohledem na:

–        zemědělské hospodářství regionů, pro které je pěstování bavlny důležité,

–        půdní a klimatické podmínky příslušných pozemků,

–        hospodaření s vodami na zavlažování,

–        střídání plodin a pěstitelských postupů, které mohou zlepšit ochranu životního prostředí.

4.       Řecká republika a Španělské království předají Komisi do 31. prosince 2004 zprávu o stavu životního prostředí v odvětví bavlny a o účincích vnitrostátních opatření přijatých podle odstavců 1, 2 a 3.“

94      Nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (Úř. věst. L 210, s. 10; Zvl. vyd. 03/33, s. 237),zrušuje nařízení Komise (EHS) č. 1201/86 ze dne 3. května 1989, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (Úř. věst. L 123, s. 23), a v souladu s jeho článkem 19 se použije od 1. září 2001.

95      Článek 9 odst. 1 nařízení č. 1591/2001 o prohlášení o osetých plochách stanoví:

„Za účelem prohlášení o plochách osetých bavlnou předloží každý producent bavlny ve Společenství pro následující hospodářský rok a do konečného termínu stanoveného členským státem formulář žádosti o podporu na ,plochu‘ stanovenou v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému. Příslušný zemědělský pozemek či příslušné zemědělské pozemky se identifikují v souladu s identifikačním systémem zemědělských pozemků stanoveným integrovaným administrativním a kontrolním systémem. Producent případně předloží k datu stanovenému členským státem a nejpozději do 31. května předcházejícího příslušný hospodářský rok opravené prohlášení, kde jsou uvedeny skutečně oseté plochy.“

96      Článek 17 nařízení č. 1591/2001 stanoví, že pro hospodářský rok 2001/2002 se prohlášení o osetých plochách podle článku 8 nařízení (EHS) č. 1201/89 podaná do 1. září 2001 považují za rovnocenná prohlášením o osetých plochách, smlouvám a prohlášením o vyzrnění na účet třetích stran podle článku 9 nařízení č. 1591/2001.

97      Článek 13 nařízení č. 1594/2001 týkající se kontrol stanoví ve znění použitelném k 1. září 2001 do 23. srpna 2002 následující:

„Kontrolní subjekt určený producentským členským státem ověřuje:

a)       správnost prohlášení o plochách osetých bavlnou, a to prostřednictvím kontroly na místě, která se týká nejméně 5 % prohlášení;

[…]

f)       křížovou kontrolou, zda zemědělské pozemky uvedené ve smlouvách odpovídají pozemkům uvedeným producenty v prohlášeních o plochách osetých bavlnou.

2.       Pokud se objeví nesrovnalosti týkající se prohlášení o plochách podle článku 9, s výhradou sankcí uvedených v čl. 14 odst. 1 se podpora poskytne pro množství bavlny, které splňuje všechny stanovené podmínky.

3.       Pokud je prováděním kontrolních opatření pověřeno několik subjektů, zavede členský stát režim koordinace jejich činnosti.“

98      Nařízení Komise (ES) č. 1486/2002 ze dne 19. srpna 2002, kterým se mění nařízení č. 1591/2001 (Úř. věst. L 223, s. 3), použitelné k datu 23. srpna 2002 nahrazuje v čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1591/2001 ustanovení v písm. a) následovně:

„správnost prohlášení o plochách osetých bavlnou, a to prostřednictvím kontroly na místě, která se týká nejméně 5 % prohlášení, provedené do 15. listopadu dotčeného hospodářského roku.“

 Souhrnná zpráva

99      V rámci šetření pod čísly OT/2003/01/GR a OT/2003/03/GR provedla Komise v Řecku ve dnech 31. března až 4. dubna 2003 a 20. října až 24. října 2003 ověřování týkající se podpor pro produkci bavlny za hospodářské roky 2001/2002 a 2002/2003. Po výměně korespondence proběhlo dne 8. prosince 2005 dvoustranné jednání Komise a řeckých orgánů. Dopisem ze dne 3. července 2007 zaslala Komise řeckým orgánům své stanovisko. Po vydání stanoviska smírčího orgánu ze dne 21. ledna 2008 zaslala Komise své konečné stanovisko dopisem ze dne 6. srpna 2008.

100    Kromě zjištění stran překročení způsobilé produkce uvedli pracovníci Komise nedostatky v kontrolách shrnuté v souhrnné zprávě.

101    Co se zaprvé týče integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „IAKS“), pracovníci Komise dospěli k závěru, že prohlášení o plochách osetých bavlnou sice byla obsažena v prohlášení IAKS o plochách, avšak kompatibilita obou systémů nebyla dostatečně zajištěna, což bylo konstatováno již u hospodářských roků 1997/98 až 2000/2001. Konkrétně bylo zjištěno, že:

–        jednotlivé dokumenty navzájem nesouhlasí (smlouvy mezi zemědělci a vyzrňovacími stanicemi, prohlášení IAKS o plochách bavlny), což řecké orgány zjevně nezjistily a což zpochybňuje účinnost křížových kontrol, a tedy i spolehlivost informací použitých vyzrňovacími stanicemi k ověření toho, že dodaná bavlna byla zahrnuta do prohlášení o plochách;

–        komunikace mezi pracovníky odpovědnými za databázi IAKS a pracovníky odpovědnými za podporu pro produkci bavlny byla považována za značně nedostatečnou; pracovníci Opekepe totiž měli k dispozici pouze informace a bavlně z prohlášení o plochách, což znemožnilo zohlednit riziko vykázání menších ploch osetých bavlnou; v roce 2001/2002 a 2002/2003 neoznámili odpovědní pracovníci IAKS žádné nedostatky pracovníkům odpovědným za bavlnu, ačkoli dálkový průzkum ukázal nevykázané či nesprávně vykázané plochy.

102    Pokud jde zadruhé o kontrolu environmentálních opatření, souhrnná zpráva zdůrazňuje, že reformou režimu podpory pro produkci bavlny v roce 2001 byla zavedena environmentální opatření, jejichž povahu, kontrolní i sankční mechanismy měl vymezit členský stát. Bylo konstatováno, že Řecká republika zavedla v rámci těchto opatření omezení plochy pro produkci, stanovila maximální výnos a povinnost dodržovat pravidla správné praxe, mj. povinné střídání plodin.

103    Pracovníci Komise kritizovali neexistenci kontrolního systému těchto environmentálních opatření a skutečnost, že nebyla uplatňována sankční opatření. Administrativní kontrola dodržování maximálního výnosu stanoveného pro každého producenta byla považována za nedostatečnou. Místní kontroly ploch prováděné po poslední sklizni, tj. příliš pozdě pro ověření pravdivosti vykázaného výnosu, se měly zaměřit na odhalení nevykázaných ploch bavlny a na kontrolu dodržování pravidel správné praxe. Zkontrolovány byly například pouze vykázané plochy bavlny, což neumožnilo zjistit parcely s bavlnou vykázané jako parcely s pšenicí či jinou plodinou. Nakonec bylo uvedeno, že nebyla provedena kontrola dodržování pravidel správné praxe.

104    Ve stanovisku ze dne 21. ledna 2008 vyzval smírčí orgán Komisi k tomu, aby se ujistila, že s ohledem na datum vstupu environmentálních podmínek tohoto režimu podpor v platnost lze soulad s těmito ustanoveními považovat za právně závazné kritérium pro poskytnutí podpory Společenství pro bavlnu pěstovanou v hospodářském roce 2001/2002.

105    Pracovníci Komise v dopise ze dne 6. srpna 2008 zaslali své konečné stanovisko, v němž byla navrhovaná oprava ponechána. Zdůraznili, že datum 1. září je datem počátku hospodářského roku, což neznamená, že opatření ke kontrole ploch (a konkrétně environmentální omezení) jsou v prvním roce dobrovolná, přičemž všechna kritéria způsobilosti u všech operací, které předcházely uvedení na trh, musí být zkontrolována před uvedením na trh. Zdůraznili též, že rozsah diskuze o reformě týkající se bavlny byl znám před 1. červnem 2001 a že řecké orgány se dobrovolně rozhodly aplikovat čl. 17 odst. 3 nařízení č. 1051/2001 od prvního hospodářského roku, když k od únoru 2001 přijaly ministerské rozhodnutí, které stanoví zejména povinné střídání plodin a snížení počtu ploch osetých bavlnou, na což však nenavazovala kontrola na úrovni zemědělců.

106    Pokud jde na třetím místě o místní kontroly ploch, pracovníci Komise dospěli zaprvé k závěru, že výběr zemědělských podniků, které měly být zkontrolovány z důvodu podpory pro produkci bavlny, se pro hospodářský rok 2001/2002 nezakládal na analýze rizika, přičemž metoda náhodného výběru není přizpůsobena rizikům souvisejícím s tímto hospodářským rokem (odhalení nevykázaných ploch s bavlnou, zjištění, že byly porušeny správné zemědělské postupy). Ačkoli se mohlo jevit, že způsob výběru zemědělských podniků byl v hospodářském roce 2002/2003 změněn, byl tento způsob shledán nevyhovujícím, jelikož zohledňoval rizika nesouvisející s bavlnou (výběr IAKS) a neumožňoval zohlednit dostatečným způsobem atypické výnosy zjištěné během hospodářského roku. Byl tedy učiněn závěr, že změna způsobu výběru nepřinesla dostatečné zlepšení na to, aby byla pokryta rizika související s vykazováním menších ploch.

107    Místní kontroly byly zadruhé provedeny příliš pozdě a nebylo z nich možné určit hranice mnohých malých pozemků s bavlnou viditelné mnohdy jen díky střídajícím se odrůdám bavlny, jejichž listy a plody se vizuálně liší, přičemž v souladu s normami zavedenými v rámci IAKS lze obdělávané plochy dostatečně kvalitně změřit pouze tehdy, je‑li plodina stále na poli. Řecké orgány dále poskytly údaje o datech místních kontrol až dne 22. ledna 2008 na výzvu smírčího orgánu a podle pracovníků Komise z nich nelze spolehlivě určit počet opožděně provedených kontrol, jelikož uvedené vysoké číslo kontrol (minimálně 16 případů) je nepravděpodobné. Kromě těchto nesrovnalostí je skutečnost, že byly kontroly provedeny příliš pozdě (po měsíci lednu), zjevně potvrzena i u pěti nomoi pro rok 2001/2002 a sedmi nomoi pro rok 2002.

108    Zatřetí bylo též konstatováno, že pokyny pro kontrolory neobsahovaly v roce 2001/2002 ustanovení stran formalizace měření či dohledatelnosti přijatelných technických odchylek a že v roce 2002/2003, kdy Opekepe započal provádět místní kontroly, nedošlo k téměř žádnému zlepšení.

 Závěry Tribunálu

109    Pokud jde o odvětví bavlny, Řecká republika předkládá žalobní důvod vycházející z toho, že 5% paušální oprava uplatněná pro rozpočtové roky 2002 a 2003 je neodůvodněná a nepřiměřená, a z nesprávného posouzení skutkového stavu.

110    Tento žalobní důvod má pět částí. První a druhá část vycházejí z nepřiměřenosti finanční opravy, třetí, čtvrtá a pátá část vycházejí z údajně nesprávných konstatování Komise o nedostatcích IAKS, environmentálních opatření a místních kontrol ploch.

111    Tribunál se bude nejprve zabývat třetí, čtvrtou a pátou část a poté prvními dvěma částmi tohoto žalobního důvodu.

 Ke třetí části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o nedostatcích IAKS

112    Řecká republika zpochybňuje konstatování Komise o nedostatcích IAKS a tvrdí, že křížové kontroly byly účinné. Popisuje postup, jakým producenti vykazují obdělávané plochy v IAKS a zdůrazňuje, že podpora pro bavlnu není vázána na plochu, ale vyplácí se v závislosti na množství bavlny dodané producenty do vyzrňovacího závodu, které je kontrolováno. Dodává, že skutečnost, že IAKS má několik nedostatků popsaných v dopise ze dne 26. listopadu 2004 zaslaném Komisi, nemá podle ní žádný vliv na oprávněnost plateb příjemcům podpory.

113    Tribunál připomíná, že harmonizace režimu podpory pro produkci bavlny s IAKS byla zavedena nařízením Komise (ES) č. 1201/89 ve znění nařízení Komise (ES) č. 1740/97 ze dne 5. září 1997 (Úř. věst. L 244, s. 1), aby bylo zajištěno řízení a kontrola režimu podpory pro bavlnu a předešlo se riziku dvojích plateb za tytéž plochy. Devátý bod odůvodnění nařízení č. 1591/2001, kterým se zrušilo nařízení č. 1201/89, taktéž stanoví, že k zaručení toho, že u bavlny, která je předmětem žádosti o podporu, bude uveden její skutečný původ, musí být možné identifikovat plochy oseté bavlnou prostřednictvím identifikačního systému zemědělských pozemků podle nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení IAKS pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223). To znamená, že oba systémy spolu komunikují a umožňují výměnu údajů zejména prostřednictvím křížových kontrol upravených v čl. 13 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1591/2001 (viz bod 97 výše).

114    Podle judikatury dotčený členský stát nemůže vyvrátit zjištění Komise, aniž podloží svá vlastní tvrzení skutečnostmi, které dokládají existenci spolehlivého a operativního kontrolního systému. Nepodaří-li se mu tedy prokázat, že zjištění Komise jsou nesprávná, pak tato zjištění představují skutečnosti způsobilé vzbudit závažné pochybnosti ohledně zavedení systému odpovídajících a účinných opatření dozoru a kontroly (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 2000, Řecko v. Komise, C‑46/97, Recueil, s. I‑5719, bod 58).

115    Řecká republika v projednávaném případě podrobněji nezpochybňuje nedostatky zjištěné v předmětném kontrolním systému. Tvrdí pouze to, že nedostatky v IAKS neměly vliv na oprávněnost plateb příjemcům podpory a že kontroly, které provedla, byly dostatečné, jelikož se týkaly množství bavlny dodané producenty do vyzrňovacích závodů a výnosů.

116    Existence takových kontrol však nepostačuje k nápravě nedostatků uvedených v souhrnné zprávě (viz bod 101 výše). V tomto ohledu je třeba připomenout, že v případech, kdy určité nařízení zavádí specifická kontrolní opatření, jsou členské státy povinny je uplatňovat, aniž je nezbytné posuzovat opodstatněnost jejich teze, podle níž by jiný kontrolní systém byl účinnější (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. března 2002, Španělsko v. Komise, C‑130/99, Recueil, s. I‑3005, bod 87).

117    Pokud jde dále o nedostatky zjištěné v kontrole parcel, Řecká republika odkazuje na dopis ze dne 26. listopadu 2004 zaslaný Komisi. V tomto dopise mimo jiné uvádí, že tyto nedostatky lze vysvětlit chybami při přepisu ploch při zadávání výsledků místních kontrol do souhrnného formuláře o kontrole sloužícího následně k aktualizaci elektronického formuláře o místních kontrolách (bod 27 dopisu ze dne 26. listopadu 2004).

118    Je tudíž nutno konstatovat, že Řecká republika uvádí důvody stojící za zjištěnými chybami, avšak neprokazuje, že jsou zjištění Komise nesprávná, a neodstraňuje pochybnosti ohledně účinnosti kontrolního systému.

119    Řecká republika konečně tvrdí, že „přesnost prohlášení o plochách“ je kritériem způsobilosti od vstupu nařízení č. 1486/2002 v platnost, jež se použije až od hospodářského roku 2002/2003, takže se projednávaném případě neuplatní.

120    Tribunál k tomuto uvádí, že prohlášení o plochách osetých bavlnou upravoval článek 9 nařízení č. 1591/2001 (viz bod 95 výše) již před změnou uvedeného nařízení nařízením č. 1486/2002 a kromě toho je upraveno již v článku 8 nařízení č. 1201/89 ve znění nařízení č. 1740/97 (viz bod 96 výše). Kontrolu přesnosti prohlášení o plochách osetých bavlnou prostřednictvím kontroly na místě minimálně u 5 % prohlášení stanovil rovněž článek 13 nařízení č. 1591/2001 (viz bod 97 výše) již před změnou uvedeného nařízení nařízením č. 1486/2002 a před ním i článek 12 nařízení č. 1201/89. Změna provedená v tomto ohledu nařízením č. 1486/2002 spočívá pouze v upřesnění, že tato místní kontrola se má provést do 15. listopadu dotčeného hospodářského roku (viz bod 98 výše).

121    Tento argument je tudíž nepodložený.

122    Třetí část tohoto žalobního důvodu tudíž musí být zamítnuta.

 Ke čtvrté části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o environmentálních opatřeních

123    Je nutno připomenout, že reforma režimu podpory pro produkci bavlny v roce 2001 na základě článku 17 nařízení č. 1051/2001 zavedla pro členské státy povinnost přijmout environmentální opatření, která považují za účelná (viz bod 93 výše). Řecká republika z titulu těchto opatření omezila velikost plochy produkce, stanovila maximální výnos a povinnost dodržovat zásady správné praxe, zejména povinné střídání plodin. Jak Řecká republika zdůrazňuje, tato opatření vedla k přijetí ypourgikes apofaseis (ministerské vyhlášky) ze dne 28. února 2001 a 4. a 10. května 2001 po velké diskuzi s producenty.

124    Řecká republika úvodem tvrdí, že výsledky kontrol nebylo možné identifikovat okamžitě, jelikož environmentální opatření byla přijata v roce 2001.

125    Tribunál v tomto případě uvádí, že Komise prostřednictvím 5% paušální opravy uložené za nedostatečnost kontrol environmentálních podmínek nekritizuje účinnost či opodstatněnost přijatých environmentálních opatření, ale absenci kontroly jejich dodržovaní poté, co byly přijaty. Argumentace Řecké republiky, podle níž byl účinnost přijatých environmentálních opatření vyžadovala určitý čas, je tedy v projednávaném případě irelevantní.

126    Řecká republika dále tvrdí, že kontrola dodržování environmentálních opatření proběhla odpovídajícím způsobem.

127    Tribunál však uvádí, že toto tvrzení není podloženo informacemi ze spisu.

128    Pokud jde na prvním místě o kontrolu výnosů, Řecká republika uvedla, že dálkovým průzkumem kontrolovala výnosy v oblastech, kde bylo zjištěno překročení limitů. Podle souhrnné zprávy však nebyl za hospodářský rok 2001/2002 poskytnut žádný údaj a údaje poskytnuté za hospodářský rok 2002/2003 prokazují, že kontrola proběhla pouze u 7,5 % případů atypických výnosů. Řecká republika dále poukázala na metodu zprůměrování výnosů za poslední tři roky a na kontrolu výnosů na jitro. Tyto argumenty však neprokazují existenci kontrol umožňujících v individuálních případech ověřit, zda příjemci podpory splnili povinnosti uložené v uvedených opatřeních. Jak zdůrazňuje Komise, podpory tak mohly být poskytnuty producentům, kteří nemuseli dodržet environmentální opatření.

129    Totéž platí i ohledně zmenšení ploch osazených bavlnou uváděného na druhém místě, u něhož Řecká republika neprokázala existenci individualizovaných kontrol.

130    Pokud jde zatřetí o kontrolu správné praxe, sama Řecká republika během smírčího řízení uvedla, že ji lze obtížně přímo kontrolovat, resp. je to nemožné. Tvrdí, že zavedla ukazatele, jako na příklad míra „orientační produkce nastojato“ (povolená orientační produkce), které má sloužit k úplné kontrole pro účely omezení užívání pesticidů a hnojiv. Jedná se však o obecná opatření k vylepšení environmentálních ukazatelů, která neprokazují individualizovanou kontrolu dodržování zavedených opatření u jednotlivých producentů.

131    Argument Řecké republiky, podle něhož kontrola dodržování environmentálních opatření proběhla odpovídajícím způsobem, je tudíž nutno odmítnout.

132    Řecká republika dále v žalobní odpovědi zdůrazňuje výhrady smírčího orgánu, které má stran možnosti použít environmentální opatření zavedená článkem 17 nařízení č. 1051/2001 použitelným od 1. září 2001 na již vysetou bavlnu.

133    Tribunál připomíná, že smírčí orgán ve stanovisku ze dne 21. ledna 2008 vyzval Komisi, aby se s ohledem na datum vstupu environmentálních podmínek tohoto režimu podpor v platnost ujistila, že soulad s těmito ustanoveními lze považovat za právně závazné kritérium pro poskytnutí podpory Společenství pro bavlnu pěstovanou v hospodářském roce 2001/2002.

134    Komise v konečném stanovisku setrvala na tom, že se článek 17 nařízení použije na environmentální opatření přijatá Řeckou republikou pro hospodářský rok 2001/2002. Datum 1. září 2001 je podle ní počátkem hospodářského roku pro bavlnu vysetou v roce 2001 a prodávanou na podzim 2001, což však nemění nic na tom, že předtím musí být zkontrolována všechna kritéria způsobilosti u operací, které předcházely uvedení na trh včetně vysetí.

135    Tribunál konstatuje, že Řecká republika tuto úvahu nezpochybňuje. V rámci své žalobní odpovědi totiž pouze odkazuje na výhrady smírčího orgánu a v odpověď na argumenty Komise nepředkládá žádné podložené argumenty.

136    Nelze než konstatovat, že i kdyby její argument, který nevyplývá ze žaloby, mohl být považován za argument pojící se k výtce týkající se environmentálních opatření, a tedy za přípustný argument ve smyslu čl. 48 odst. 2 jednacího řádu nařízení, je tento nepodložený.

137    Argument, podle něhož nebyla přesná opatření vyplývající z nařízení č. 1051/2001 dosud známa, je navíc nutno odmítnout. Řecká republika totiž sama přijala environmentální opatření a nezpochybňuje, že tato opatření byla bezprostředně použitelná. Tvrdí naopak, že uvedená opatření již byla dostatečně zkontrolována, což znamená, že jsou použitelná. Jelikož se rozhodla přijmout tato opatření s cílem provést nařízení č. 1051/2001 od hospodářského roku 2001/2002, měla zkontrolovat, že je producenti bavlny dodržují. Jak navíc Komise zdůraznila v odpověď na písemnou otázku Tribunálu, podle odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 1398/2002 ze dne 31. července 2002, kterým se pro hospodářský rok 2001/2002 stanoví produkce nevyzrněné bavlny a snižuje se s tím související cílová cena a kterým se ruší některá pravidla pro správu a způsoby poskytování podpory v Řecku (Úř. věst. L 203, s. 24), samy řecké orgány považovaly dodržování environmentálních opatřeních v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení č. 1051/2001 za kritérium způsobilosti pro vyplacení podpory za hospodářský rok 2001/2002.

138    Otázka kontroly environmentálních opatření za období před 1. zářím 2001 se dále týká pouze hospodářského roku 2001/2002, a není tedy součástí výtky týkající se environmentálních opatření, o níž se opírá paušální oprava, která se týká rovněž hospodářského roku 2002/2003.

139    Komise totiž na rozdíl od toho, co tvrdí Řecká republika – a svůj argument nepodložila – oprávněně dospěla k závěru, že kontroly environmentálních opatření jsou klíčovými kontrolami ve smyslu přílohy 2 dokumentu č. VI/5330/97. Takové kontroly se totiž týkají fyzických a správních ověření, která jsou vyžadována k ověření materiálních hledisek týkajících se plochy produkce, stanovení maximálního výnosu a dodržování zásad správné praxe zavedených Řeckou republikou v souladu s článkem 17 nařízení č. 1051/2001.

140    Z toho plyne, že čtvrtá část tohoto žalobního důvodu musí být zamítnuta.

 K páté části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o místní kontrole ploch

141    Řecká republika zaprvé zpochybňuje, že byly místní kontroly provedeny pozdě. Tvrdí, že nařízení č. 1051/2001 a 1591/2001 nestanoví konečné datum pro provedení místních kontrol u 5 % ploch, jelikož datum 15. listopadu je nařízením č. 1486/2002 stanoveno jako konečné až od roku 2003. Má-li být kontrola provedena k příslušnému dni, tj. k okamžiku, kdy je zaručeno, že je kontrolovaná plocha oseta bavlnou, lze ji podle ní provést, pokud se na poli nacházejí lodyhy bavlny, tj. v srpnu, říjnu či dokonce až v lednu nebo až do výsevu na jaře následujícího roku. Dodává, že databáze místních kontrol neuvádí datum, jelikož to nařízení nevyžadují. Zdůrazňuje, že zápisy uvádějí datum, k němuž byly kontroly provedeny, přičemž podle těchto zápisů proběhly hlavně v období od srpna do listopadu a jen minimum z nich proběhlo později.

142    V tomto ohledu je nutno připomenout, že na základě čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1591/2001 je správnost prohlášení o plochách osetých bavlnou nutno ověřit prostřednictvím kontroly na místě.

143    Jak Řecká republika zdůrazňuje, před 23. srpnem 2002, tj. datem vstupu nařízení č. 1486/2002 v platnost, které stanoví, že místní kontroly musí být provedeny do 15. listopadu dotčeného hospodářského roku, nestanovilo nařízení č. 1591/2001 lhůtu k provedení těchto kontrol. Tato lhůta 15. listopadu se tedy použije od hospodářského roku 2002/2003.

144    Pro hospodářský rok 2001/2002 však měly být tyto kontroly provedeny ve vhodnou dobu – jak Řecká republika připouští (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 196) – tj. k okamžiku, který lze s jistotou určit a k němuž je zaručeno, že kontrolovaná plocha byla oseta bavlnou, tedy před sklizní či během ní.

145    V projednávaném případě řecké orgány poskytly dne 22. ledna 2008 na výzvu smírčího orgánu údaje o datech kontrol na místě. Jak však konstatovala Komise, z těchto údajů nelze zjistit chronologický sled místních kontrol a neuvádí spolehlivě počet kontrol, které proběhly se zpožděním. Některá uvedená data navíc nesouhlasí a některé kontroly byly provedeny zvlášť pozdě (po lednu) u pěti nomoi v roce 2001/2002 a u sedmi nomoi v roce 2002.

146    Podle judikatury (rozsudek ze dne 9. září 2004, Řecko v. Komise, bod 73 výše, bod 51) přísluší dotčenému členskému státu, aby předložil co nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o skutečném provádění svých kontrol a případně o nepřesnosti tvrzení Komise.

147    Řecká republika přitom nejprve uvedla, že v databázi místních kontrol nebyly údaje o datu, načež uvedla data kontrol, z nichž vyplývá, že v nich jsou určité rozpory (některé údaje uvádí roky 1901 či 1902), a dále to, že kontroly jsou mnohdy datovány k pozdějšímu datu než v lednu dotčeného hospodářského roku.

148    Ačkoli lodyhy bavlny mohou v tomto ohledu nasvědčovat, že se bavlna skutečně pěstuje, jak tvrdí Řecká republika, Komise právem konstatovala, že podle těchto lodyh bavlny nelze s jistotou určit ani přesné hranice parcel, ani jejich výnos. Nejzazší datum pro provedení místních kontrol bylo ostatně nařízením č. 1486/2002 stanoveno k 15. listopadu dotčeného hospodářského roku.

149    Řecká republika kromě toho v příloze 2 žalobní odpovědi připojuje údaje, které prokazují, že většina kontrol proběhla do listopadu u obou hospodářských roků. Komise však tvrdí, že tyto údaje jí nebyly předány během správního řízení, v němž bylo přijato napadené rozhodnutí, což potvrzují odpovědi Řecké republiky na procesní organizační opatření a na otázky Tribunálu během jednání. Legalitu rozhodnutí Komise je přitom nutno posuzovat na základě informací, které měla Komise k dispozici v okamžiku, kdy je vydala (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2011, Lucembursko v. Komise, T‑232/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 54 a 55, a ze dne 14. února 2012, Itálie v. Komise, T‑267/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 46 až 48; obdobně viz rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2008, Regie Networks, C‑333/07, Sb. rozh. s. I‑10807, bod 81). Tyto údaje poskytnuté Řeckou republikou proto nemohou být zohledněny pro účely posouzení legality napadeného rozhodnutí.

150    Z toho vyplývá, že Řecká republika neprokázala, že jsou tvrzení Komise učiněná v tomto ohledu nesprávná. Jak zdůrazňuje Komise, otázka opožděnosti kontrol je v každém případě jen jednou z výtek týkajících se klíčových kontrol, na nichž se zakládá paušální oprava (viz body 101 až 108 výše).

151    Řecká republika zadruhé tvrdí, že proběhla analýza rizik, která vyloučila množství bavlny neznámého původu. Zlepšení informačního administrativního a kontrolního systému v reálném čase dodání bavlny do vyzrňovacích závodů podle ní zlepšilo proces výběru vzorků, a tedy i analýzu rizik.

152    Tento argument však nevyvrací konstatování Komise, že analýza rizik pro hospodářský rok 2001/2002 spočívala v náhodném výběru různorodého souboru neodpovídajícímu rizikům spojeným s dotčeným hospodářským rokem. Pro hospodářský rok 2002/2003, Řecká republika rovněž neprokázala, že jsou konstatování Komise shrnutá v bodech 106 a 108 výše nesprávná.

153    Pátá část tohoto žalobního důvodu proto musí být rovněž zamítnuta.

154    Z toho plyne, že zpochybňovaná 5% paušální oprava nemůže být za těchto podmínek považována za opravu učiněnou na základě nesprávného posouzení skutkového stavu.

 K první a druhé části, vycházející z nepřiměřenosti finanční opravy

155    V rámci první části tohoto žalobního důvodu Řecká republika tvrdí, že 5% paušální oprava, která je více než dvojnásobná v porovnání s předchozími 2% opravami, je nepřiměřená, jelikož nebyla zohledněna pozdní změna režimu podpory pro bavlnu v roce 2001 na základě nařízení č. 1051/2001 zveřejněného v červnu, tj. uprostřed vegetačního období. Zdůrazňuje, že neexistovalo žádné přechodné ustanovení, které by snížilo náklady na nový způsob výpočtu spoluodpovědnosti, a tvrdí, že náklady vyvolané přijatými opatřeními byly značné.

156    Tribunál připomíná, že Komise může odmítnout uhradit veškeré vzniklé náklady, pokud konstatuje, že chybí dostatečné kontrolní mechanismy (viz zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2000, Belgie v. Komise, C‑242/97, Recueil, s. I‑3421, bod 122).

157    V projednávaném případě se jeví, že nedostatky odhalené pracovníky Komise se týkají důležitých aspektů kontrolního systému, jakož i provádění kontrol, které hrají zásadní roli při určování oprávněnosti výdajů, takže lze důvodně dospět k závěru, že riziko ztrát pro EZOZF bylo značné.

158    Z toho plyne, že Komise neporušila zásadu proporcionality, když v projednávané věci uložila paušální opravu, která dosahovala výše pouhých 5 % z dotčených výdajů, jestliže kontroly provedené řeckými orgány byly v rozporu s požadavky právních předpisů Společenství (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2011, Řecko v. Komise, T‑184/09, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 72 a citovaná judikatura).

159    Argument vycházející ze změny provedené nařízením č. 1051/2001 toto konstatování nevyvrací. Postačí totiž uvést, že povinnosti týkající se IAKS a místních kontrol ploch byly obsaženy v dřívějších právních předpisech (viz bod 113 výše). Nařízení č. 1051/2001 tedy nezměnilo aspekty, kvůli nimž došlo v tomto případě ke konstatování nedostatků. Jak bylo dále uvedeno výše (viz bod 137 výše), Řecká republika se rozhodla přijmout environmentální opatření s cílem uplatňovat nařízení č. 1051/2001 od hospodářského roku 2001/2002, a měla proto povinnost zkontrolovat jejich dodržování ze strany producentů bavlny.

160    Argument Řecké republiky vycházející ze změny předmětného režimu tudíž musí být odmítnut.

161    Náklady na opatření přijatá vzhledem k tomto novému nařízení konečně nejsou s to odůvodnit odhalené nedostatky, takže je nelze zohlednit pro účely posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti předmětné finanční opravy.

162    Argumenty uvedené na podporu této první části tudíž neprokazují, že je předmětná oprava nepřiměřená.

163    V rámci druhé části tohoto žalobního důvodu Řecká republika tvrdí, že sama Komise konstatovala, že během let 2002 až 2003 došlo ke zlepšení, a že oprava za uvedené období tudíž měla být nižší než oprava uložená za období od roku 2001 do roku 2002.

164    Je nutno uvést, že i když Komise v dopise ze dne 17. července 2004 konstatovala zlepšení v případě hospodářského roku 2002/2003, pracovníci Komise v tomtéž dopise zároveň konstatovali zásadní nedostatky v místních kontrolách ploch. Tyto nedostatky plynou též ze souhrnné zprávy.

165    Pouhá okolnost, že bylo zjištěno zlepšení, tedy neumožňuje Řecké republice tvrdit, že měla být 5% oprava snížena.

166    Řecká republika tedy neprokázala nepřiměřenost 5% paušální opravy dotčených výdajů.

167    Z výše uvedeného vyplývá, že třetí důvod týkající se finanční opravy uplatněné v odvětví bavlny, musí být zamítnut v celém rozsahu.

4.     K šestému žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav uplatněných v odvětví prémií pro skot a extenzifikačních prémií

 Právní předpisy Společenství

168    Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21; Zvl. vyd. 03/25, s. 339) upravuje poskytování prémií v tomto odvětví.

 Kontroly

169    Nařízení č. 3508/92 stanoví, že každý členský stát zavede IAKS týkající se některých režimů podpory Společenství. Podle šestého bodu odůvodnění si správa dat a jejich využívání k ověřování žádostí o podporu vyžádá vytvoření vysoce výkonných informatizovaných databází umožňujících zejména provádění křížových kontrol.

170    Článek 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení stanoví mimo jiné, že každý členský stát zavede IAKS, který se použije na režim prémií a podpory, které jsou poskytovány producentům hovězího a telecího masa.

171    V souladu s článkem 2 nařízení č. 3508/92 zahrnuje integrovaný systém zejména počítačovou databázi, alfanumerický systém identifikace a registrace zvířat, žádosti o podporu, integrovaný kontrolní systém. Článek 3 nařízení č. 3508/92 mimo jiné stanoví, že do počítačové databáze se zaznamenávají pro každý zemědělský podnik údaje získané z žádostí o podporu.

172    Podle čl. 8 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení členské státy provedou administrativní kontrolu žádostí o podporu a administrativní kontroly doplní kontroly na místě zaměřené na vybrané zemědělské podniky.

173    Ohledně kontrol článek 15 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308), stanoví následující:

„Správní kontroly a kontroly na místě se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor.“

174    Článek 16 nařízení č. 2419/2001 stanoví:

„Správní kontroly uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení […] č. 3508/92 zahrnují zejména:

a)       křížové kontroly vykázaných zemědělských pozemků a zvířat, jejichž účelem je zabránit nepřípustnému několikanásobnému poskytování stejné podpory v rámci téhož kalendářního nebo hospodářského roku a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaným v rámci režimů podpory Společenství, které zahrnují prohlášení ploch;

b)       křížové kontroly pomocí počítačové databáze k ověření oprávněnosti pro poskytnutí podpory.“

175    Článek 25 nařízení č. 2419/2001 stanoví:

„1.       Kontroly na místě zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory, které podléhají kontrole a v případě kontrol režimů podpory skotu také skot, pro který nebyly podány žádosti.

2.       Kontroly na místě zahrnují zejména:

a)       ověření, zda počet zvířat přítomných v podniku, pro něž byly podány žádosti o podporu, a počet kusů skotu, pro který nebyly podány žádosti o podporu, odpovídají počtu zvířat uvedených v registrech, a – v případě skotu – počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze;

b)       ve vztahu k režimům podpory chovu skotu:

–        ověření správnosti zápisů do registru a hlášení do počítačové databáze na základě kontrol výběrového souboru podpůrných dokladů, jako například dokladů o nákupu a prodeji, osvědčení o porážce, veterinárních osvědčení a případně zvířecích pasů zvířat, pro něž byla podána žádost o podporu v posledních 12 měsících předcházejících kontrole na místě,

–        ověření, že informace uložené v počítačové databázi odpovídají informacím uvedeným v registru na základě kontrol výběrového souboru týkajícího se zvířat, pro něž byla podána žádost o podporu v posledních 12 měsících předcházejících kontrole na místě,

–        ověření, že na všechna zvířata přítomná v podniku, na která se vztahuje retenční povinnost lze poskytnout požadovanou podporu,

–        ověření, že veškerý skot v podniku je identifikován ušními značkami a případně též doprovázen zvířecími pasy, že je veden v registru a byl řádně nahlášen do počítačové databáze. Tato ověření se budou provádět u každého jednotlivce samčího pohlaví drženého podle retenční povinnosti, pro kterého byla podána žádost o zvláštní prémii, s výjimkou žádostí podaných v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1254/1999. Ve všech ostatních případech mohou být ověření řádného záznamu do zvířecích pasů, registrů a hlášení do počítačové databáze prováděny na základě výběrového souboru;

[…]“

 Porážková prémie

176    Článek 11 odst. 1 nařízení č. 1254/1999 stanoví:

„Producent, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může na základě žádosti získat nárok na porážkovou prémii. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která se poskytnutí prémie vztahuje, nebo při jejich vývozu do třetích zemí, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny.

Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata:

a)       býky, voly, krávy a jalovice od osmi měsíců věku;

b)       telata od jednoho do sedmi měsíců věku o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 160 kilogramů;

pokud je producent choval během období, které má být stanoveno.“

177    Článek 26 nařízení č. 2419/2001 stanoví:

„1.       Pokud se jedná o zvláštní prémii pro skot podle čl. 4 odst. 6 nařízení […] č. 1254/1999 a porážkovou prémii podle článku 11 uvedeného nařízení, budou kontroly na místě prováděny také na jatkách. Členské státy provádějí kontroly na místě buď:

a)       u nejméně 30 % všech jatek, vybraných na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly na místě zahrnovat výběrový soubor nejméně 5 % veškerého skotu, který byl na dotyčných jatkách poražen během 12 měsíců předcházejících kontrole na místě, nebo

b)       u nejméně 20 % jatek, které byly předem schváleny podle zvláštních kritérií spolehlivosti stanovených členskými státy a byly vybrány na základě analýzy rizik; v tomto případě zahrnují kontroly na místě výběrový soubor nejméně 2 % veškerého skotu, který byl na dotyčných jatkách poražen během 12 měsíců předcházejících kontrole na místě:

Tyto kontroly na místě zahrnují následná přezkoumání dokumentů, porovnání se záznamy v počítačové databázi a kontrolu přehledů osvědčení o porážce (nebo jim rovnocenných informací), které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení (ES) č. 2342/1999.

2.       Kontroly na místě na jatkách zahrnují fyzické kontroly výběrového souboru jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě na základě. Je‑li to nezbytné, ověřuje se, zda lze na vykazovaná jatečně upravená těla k vážení poskytnout podporu.“

178    Nařízení Komise (ES) č. 2342/1999 ze dne 28. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1254/1999, ve znění [nařízení Komise (ES) č. 1042/2000 ze dne 18. května 2000 (Úř. věst. L 118, s. 4; Zvl. vyd. 03/29, s. 99)] stanoví v článku 37, že porážková prémie je vyplacena producentovi, který choval zvíře během retenčního období nejméně dvou měsíců, které končí dříve než jeden měsíc před porážkou nebo vývozem zvířete, a pro telata poražená do tří měsíců věku je retenční období stanoveno na jeden měsíc.

 Extenzifikační prémie

179    Článek 13 odst. 1 nařízení č. 1254/1999 stanoví:

„Producenti, kteří mají nárok na zvláštní prémii a/nebo prémii na krávy bez tržní produkce mléka, mohou mít nárok i na extenzifikační prémii.“

180    Článek 13 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že extenzifikační prémie činí 100 EUR na zvláštní prémii a prémii na krávy bez tržní produkce mléka, pokud je pro příslušný kalendářní rok intenzita chovu příslušného zemědělského podniku nejvýše 1,4 VDJ na hektar (nestanoví-li členské státy nižší částky v souladu s čl. 13 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení).

181    V souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení č. 1254/1999 se intenzita chovu vyjadřuje ve VDJ na jednotku krmné plochy zemědělského podniku využívanou pro krmení zvířat.

182    Při stanovení intenzity chovu na zemědělský podnik se podle čl. 12 odst. 2 nařízení č. 1254/1999 zohlední:

„[…]

a)       skot samčího pohlaví, krávy bez tržní produkce mléka a jalovice, ovce a/nebo kozy, pro které byly podány žádosti o prémii, a dojnice nezbytné k produkci celkového referenčního množství mléka přiděleného chovateli. Počet zvířat se převede na VDJ podle převodní tabulky v příloze III;

b)       krmná plocha ve smyslu plochy zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí a/nebo koz. Krmná plocha nezahrnuje:

–        budovy, lesy, rybníky, cesty,

–        plochy využívané pro jiné plodiny, které mají nárok na prémii Společenství, nebo pro trvalé plodiny nebo zahradnické plodiny, s výjimkou stálých pastvin, pro které se platby na plochu poskytují podle článku 17 tohoto nařízení a podle článku 19 nařízení […] č. 1255/1999,

–        plochy, na které se vztahuje režim podpor pro producenty některých plodin na orné půdě a které se v rámci režimu podpor využívají pro sušené krmivo nebo se na ně vztahuje vnitrostátní program nebo program Společenství pro vynětí zemědělské plochy z produkce.

Krmná plocha zahrnuje společně užívané plochy a plochy se smíšenými kulturami.“

183    Článek 13 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1254/1999 stanoví:

„[O]dchylně od čl. 12 odst. 2 [písm.] a) se intenzita chovu zemědělského podniku stanoví na základě počtu skotu samčího pohlaví, krav a jalovic, které se během příslušného kalendářního roku v zemědělském podniku nacházejí, a ovcí a/nebo koz, pro které byly podány žádosti o prémie pro tentýž kalendářní rok. Počet zvířat se převede na VDJ podle převodní tabulky v příloze III.“

184    Článek 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999 stanoví, že aby mohly členské státy ověřit, zda celkový počet zvířat vypočítaný podle ustanovení nařízení (ES) č. 1254/1999 splňuje požadavky na intenzitu chovu stanovené v uvedeném nařízení, stanoví každý rok nejméně pět sčítacích dní a informují o nich Komisi.

185    Sčítání zvířat v těchto dnech lze provést dvěma způsoby stanovenými v čl. 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999, mezi nimiž si členské státy mohou vybrat. Podle prvního členský stát požádá producenta, aby na základě své dokumentace nahlásil do data, které má být stanoveno členským státem, počet velkých dobytčích jednotek (VDJ) nebo počet zvířat z obou kategorií skotu podle přílohy III nařízení (ES) č. 1254/1999 (tj. skot samčího pohlaví a jalovice o stáří více než 24 měsíců a dále skot samčího pohlaví a jalovice o stáří od 6 do 24 měsíců). Podle druhého způsobu vyhrazeného pro členské státy, které disponují elektronickou databází v souladu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 820/97 ze dne 21. dubna 1997, kterým se stanoví systém identifikace a evidence skotu a které se týká označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (Úř. věst. L 117, s. 1) a podle nichž tato databáze s dostatečnou přesností zaručuje uplatnění režimu extenzifikační prémie, se k určení počtu VDJ použijí informace obsažené v této databázi.

186    Pokud se členský stát na základě čl. 32 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení č. 2342/1999 rozhodne, že sčítací den může být kterýkoli den v roce, může stanovit, že výpočet intenzity chovu provede pro rata temporis pro období, kdy jsou zvířata chována v zemědělském podniku.

187    Článek 32 odst. 4 nařízení č. 2342/1999 stanoví:

„Odchylně od odstavce 3 může členský stát poskytnout producentovi možnost zvolit si zjednodušený režim.

V tom případě musí producent ve své žádosti o podporu na plochu:

a)       prohlásit, že každý den až do okamžiku podání žádosti o podporu na plochu dodržoval maximální intenzitu chovu stanovenou v článku 13 nařízení [...] č. 1254/1999,

a

b)       učinit závazek, že intenzitu chovu dodrží každý den mezi dnem podání žádosti o podporu na plochu a 31. prosincem.

[…]

Prohlášení a závazek uvedené v tomto odstavci podléhají ustanovením o kontrole a penalizaci v rámci integrovaného systému.

[…]“

 Souhrnná zpráva

188    V rámci šetření pod čísly ΑΡ/2003/09a, ΑΡ/2003/11, ΑΡ/2004/04 a ΑΡ/2005/05 provedla Komise v Řecku ověřování v květnu 2003, září 2003, březnu 2004 a v dubnu 2005. Vyjádření Komise na základě článku 8 nařízení č. 1663/95 byla formulována v dopisech ze dne 19. září 2003, 22. ledna 2004, 5. srpna 2004 a 29. července 2005. Dne 1. října 2004 proběhlo dvoustranné jednání týkající se prvních dvou šetření, dne 11. března 2005 jednání stran třetího šetření a dne 7. června 2006 jednání stran čtvrtého šetření. Komise zaslala řeckým orgánům zápisy z těchto jednání dne 30. listopadu 2004, 22. června 2005 a 22. září 2006. Řecké orgány na ně odpověděly dne 28. prosince 2004, 21. července 2005 a 20. října 2006. Dne 3. května 2007 Komise řeckým orgánům formálně sdělila své stanovisko ke všem čtyřem šetřením.

189    V návaznosti na stanovisko smírčího orgánu ze dne 8. ledna 2008 a informace poskytnuté řeckými orgány Komise zaslala své konečné stanovisko ze dne 16. června 2008, které je obsaženo v souhrnné zprávě.

190    Ze souhrnné zprávy zaprvé vyplývá, že u prémií za skot zjistili pracovníci Komise nedostatky v křížových a místních kontrolách.

191    Pokud jde o křížové kontroly (viz body 169 a 174 výše), podle souhrnné zprávy byly elektronické křížové kontroly identifikační a evidenční databáze s databází žádostí o prémii pro skot v Řecku poprvé využity jako administrativní kontroly od hospodářského roku 2002. Toto bylo sice považováno za pokrok, avšak provedení bylo kvalifikováno jako nedostatečné. Bylo konkrétně zjištěno, že v roce 2002 nebyla křížovou kontrolou zkontrolována zásadní kritéria způsobilosti. Hrozilo tedy, že by mohly být nárokovány platby za nezpůsobilá zvířata. Pracovníci Komise dále zjistili nesrovnalosti (chybějící záznamy či nesprávné záznamy v identifikační a evidenční databázi) u velkého počtu zvířat, u nichž bylo žádáno o podporu, a dospěli k závěru, že mnohé změny v identifikační a evidenční databázi bez příslušných dokladů měly vliv na způsobilost pro podporu u všech zvířat, u nichž o ni bylo požádáno. Bylo též uvedeno, že řecké orgány nebyly s to poskytnout číselné údaje o počtu zvířat, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti, včetně listinných důkazů odůvodňujících změnu jejich statusu. Přetrvávalo tedy riziko, že v systému došlo k neodůvodněným změnám, které vedly k přeplatkům.

192    Pokud jde o místní kontroly, jejich kvalita byla považována za nedostatečnou. Ze souhrnné zprávy konkrétně vyplývá, že tyto kontroly odhalily mnohé mezery a nebyly v souladu s čl. 25 nařízení č. 2419/2001 (viz bod 175 výše). Pracovníci Komise uvedli, že nebyla zkontrolována zvířata, u nichž nebylo žádáno o podporu, nebyly ověřeny příslušné doklady a informace o zvířatech, u nichž bylo žádáno o podporu v posledních 12 měsících předcházejících kontrole, nebyla provedena místní kontrola retenční povinnosti, nebyly dostatečně ověřeny dokumenty z kontroly a status kontrolovaných zvířat a bylo rovněž obtížné provést srovnání s výsledky z předchozích kontrol.

193    Pracovníci Komise dále konstatovali, že nebyly provedeny místní kontroly zvířat, u nichž bylo žádáno o porážkovou prémii. Smírčí orgán v tomto ohledu navrhl přezkoumat zamýšlenou opravu a zdůraznil, že místní kontroly mají u porážkových prémií omezený význam, jelikož u poraženého skotu jsou nejdůležitější kontroly provedené na jatkách a kontroly záznamů zemědělského podniku provedené ex post.

194    Komise však setrvala na svém stanovisku s odůvodněním, že kombinace řady nedostatků měla dopad na klíčové kontroly u všech prémií za skot včetně porážkové prémie. Neprovedení místních kontrol porážkových prémií v zemědělských podnicích podle ní představuje z hlediska tohoto režimu riziko pro EZOZF, které nelze zcela kompenzovat kontrolami na jatkách a administrativními kontrolami (jež musí být v každém případě provedeny v rámci jakéhokoli kontrolního systému porážkových prémií), a to tím spíše že kontroly provedené na jatkách během šetření AP/2003/09 odhalily významné nedostatky. Komise připustila, že místní kontroly v zemědělských podnicích jsou méně důležité než u jiných režimů podpor a obvykle se omezují na kontroly dokladů, což vysvětluje, proč oprava u porážkové prémie není vyšší než u ostatních prémií za skot.

195    Pracovníci Komise taktéž poukázali na to, že nebyl zkontrolován status zvířat a poměr krav a jalovic u prémie za krávy bez tržní produkce mléka.

196    Pokud jde zadruhé o extenzifikační prémie, považuje se za klíčovou kontrola toho, zda byla správně určena krmná plocha a počet VDJ zemědělského podniku. Pracovníci Komise zjistili, že v roce 2003 sice došlo k určitému pokroku vzhledem ke zvýšenému využívání identifikační a evidenční databáze, avšak řecký kontrolní systému počtu VDJ v letech 2002 a 2003 stále nevyhovoval normám (ať už jde o způsob výpočtu pro rata temporis na základě identifikační a evidenční databáze či zjednodušený systém vycházející z pěti dat sčítání), jelikož se netýkal 100 % žadatelů pětkrát do roka, jak Řecká republika stanovila. V roce 2003 došlo k mírnému zlepšení situace, avšak reálně nedošlo k prokazatelnému pokroku v případě měření krmné plochy, na niž se vztahuje prémie v období 2002/2003. Pokud jde o určení VDJ, pracovníci Komise zdůraznili, že Řecko pokračovalo v zavádění alternativního kontrolního systému (pravděpodobně dotčeného nedostatky zjištěnými při místních kontrolách v Řecku).

197    Komise tedy za hospodářský rok 2002 uplatnila paušální opravu ve výši 10 % vzhledem k mezerám v klíčových kontrolách u hlavních prémií za skot a za hospodářský rok 2003 opravu ve výši 5 % vzhledem k nedostatečnému počtu kontrol u zvířat, pro něž nebyla žádána podpora, a k nedostatkům v místních kontrolách, a to pro celé Řecko, jelikož tyto problémy byly pozorovány v řadě oblastí. Za hospodářské roky 2002 a 2003 byla uplatněna 10 % paušální oprava z důvodu nedostatků zjištěných u extenzifikačních prémií. Opravy však byly upraveny tak, aby byly zohledněny opravy, které již byly provedeny u týchž rozpočtových položek z důvodu prodlení s platbami.

 Závěry Tribunálu

198    Pokud jde o odvětí hovězího a telecího masa, Řecká republika vznáší šestý žalobní důvod vycházející z údajně nesprávných oprav u prémií za skot a extenzifikačních prémií, jakož i z nedostatečného odůvodnění.

199    Pokud jde o výtku Řecké republiky vycházející z nedostatečného odůvodnění, je nutno nejprve uvést, že tato výtka je zcela nepodložená a že odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se oprav v odvětví skotu je v tomto případě rozhodně nutno považovat za dostatečné na základě výše citované judikatury (viz bod 73 výše), jelikož Řecká republika byla úzce zapojena do procesu vypracovávání tohoto rozhodnutí a znala důvody, které vedly Komisi k závěru, že sporná částka nebude hrazena z EZOZF. Tato výtka tudíž musí být odmítnuta.

200    Řecká republika dále zpochybňuje opravy v odvětví hovězího a telecího masa a argumentuje, že došlo k nesprávnému výkladu a aplikaci nařízení č. 1258/1999 a dokumentu č. VI/5330/97, jakož i k nesprávnému posouzení skutkových okolností. Zpochybňuje v podstatě závěry Komise o kontrolách týkajících se prémie za skot a dále extenzifikační prémie.

201    V projednávaném případě je tedy nutno zkoumat, zda Řecká republika v souladu s výše připomenutou judikaturou (viz bod 78 výše) prokázala nesprávnost posouzení Komise.

 Ke kontrolám v odvětví prémií za skot

–       Ke křížovým kontrolám

202    Řecká republika připouští, že vzhledem ke složitosti systému zaváděného poprvé v roce 2002 přinesla realizace křížových kontrol určité technické problémy spočívající v tom, že identifikační a evidenční databáze nesouhlasila s databází žádostí o podporu pro skot. Tvrdí však, že v roce 2003 došlo ke zlepšení veterinární databáze a byly přidány další křížové kontroly.

203    V tomto ohledu však postačí konstatovat, že zlepšení, k nimž došlo v roce 2003, nepostačují k prokázání nesprávnosti zjištění, která v tomto případě učinili pracovníci Komise a která jsou shrnuta v souhrnné zprávě (viz bod 191 výše).

204    Řecká republika dále tvrdí, že procento zvířat odmítnutých v roce 2003 na základě dodatečných kontrol přidaných ke kontrolám z roku 2002 činí pouze 8,04 %, což podle ní prokazuje, že většina odmítnutých zvířat byla výsledkem kontrol existujících již v roce 2002.

205    Takový argument, který patrně potvrzuje nedostatky v předchozích kontrolách, však neprokazuje, že jsou zjištění Komise nesprávná.

206    Komise tudíž oprávněně dospěla k závěru, že neprovedení určitých klíčových kontrol vedlo k riziku, že budou do plateb zahrnuta zvířata nezpůsobilá pro podporu.

207    Řecká republika dále tvrdí, že neexistuje riziko pro EZOZF. Při provádění křížových kontrol za rok 2004 a 2005 byl do elektronické kontroly zahrnut i rok 2002 a neoprávněně vyplacené částky byly započteny oproti platbám podpory pro rozpočtové roky 2004 a 2005.

208    Podle ustálené judikatury je na Komisi, aby prokázala existenci porušení předpisů Společenství, jakmile je však toto porušení prokázáno, je opět na členském státu, aby případně prokázal, že se Komise dopustila nesprávného posouzení jeho finančních důsledků. Mimoto Komise není povinna prokázat existenci skutečné ztráty, ale může se v tomto smyslu spokojit s předložením pádných nepřímých důkazů (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 7. července 2005, Řecko v. Komise, C‑5/03, Sb. rozh. s. I‑5925, body 38 a 39 a citovaná judikatura).

209    V tomto případě přitom z informací ve spise nevyplývá, že by Řecká republika prokázala, že neoprávněně vyplacené částky byly získány zpět započtením oproti platbám podpory za rozpočtové roky 2004 a 2005.

210    Řecká republika v odpověď na organizační procesní opatření uvedla, že základem pro výpočet paušálních oprav byly výdaje ve výši 182 380 702,09 eur vykázané za období 2002/2003 Opekepe a že z nich nebyla odečtena částka ve výši 10,8 milionů eur.

211    Je však nutno konstatovat, že Řecká republika toto pouze tvrdí a uvedenou částku ve výši 10,8 milionů nijak nedokládá. Odkazuje v tomto ohledu na stanovisko smírčího orgánu. Smírčí orgán však ve stanovisku ze dne 8. ledna 2008 uvedl, že řecké orgány uvedly, že získaly zpět podpory ve výši 10,8 milionů eur neoprávněně vyplacené za období 2002/2003, a že pokud by tato informace byla ověřená a nebyla by dosud zohledněna, odůvodňovalo by to podle jeho názoru příslušnou úpravu opravy. Toto stanovisko tedy nijak neprokazuje, že byla tato částka skutečně získána zpět započtením oproti platbám podpor pro rok 2004 a 2005.

212    Komise kromě toho v konečném stanovisku zdůraznila, že při výpočtu finančních oprav zohlednila částky získané zpět do EZOZF vykázané řeckými orgány. Dodala, že zbývá vyjasnit určité skutečnosti jako způsob, kterým byly neoprávněně vyplacené částky vymoženy zpět od zemědělských podniků, které podaly žádost o podporu až po roce 2002. Ze spisu přitom nevyplývá, že by řecké orgány v tomto ohledu předložily konkrétnější důkazy.

213    Z toho plyne, že Řecká republika neprokázala za pomoci příslušných dokumentů, že neoprávněně vyplacené částky získala zpět započtením oproti platbám podpor pro rozpočtové roky 2004 a 2005. Nebylo tedy prokázáno, že základní teze jejího argumentu vycházejícího z neexistence rizika pro EZOZF, je podložená.

214    Argumentace týkající se klíčových kontrol, která není jiným způsobem podložena, tudíž musí být odmítnuta.

–       K místním kontrolám

215    Řecká republika zpochybňuje závěry Komise ohledně místních kontrol.

216    Ze spisu zaprvé vyplývá, že kvalita kontrol na místě byla z hlediska ustanovení článku 25 nařízení č. 2419/2001 považována za nedostatečnou z několika důvodů (viz bod 192 výše).

217    Zvířata, pro něž nebylo žádáno o podporu, nebyla zkontrolována. Takovou kontrolu však výslovně stanoví čl. 25 odst. 1 nařízení č. 2419/2001. Řecká republika tvrdí, že v tomto směru dala kontrolorům od roku 2002 pokyny a že v roce 2003 a 2004 došlo ke zlepšení situace. Taková argumentace však neprokazuje nesprávnost závěrů Komise.

218    Pracovníci Komise též uvedli, že nebyly zkontrolovány doklady. Řecká republika v tomto ohledu uvádí, že jde o jednotlivé nedostatky, které nelze zobecnit na celou zemi, a tvrdí, že to, zda producenti dodržují své povinnosti, umožňují ověřit sekundární kontroly. Je však nutno konstatovat, že takový argument nepostačuje k odstranění pochybností Komise o kvalitě dotčených kontrol.

219    Pracovníci Komise dále uvedli, že nebyly ověřeny informace o zvířatech, pro něž bylo žádáno o podporu v posledních 12 měsících předcházejících kontrole. Řecká republika v tomto ohledu odkazuje na oběžníky týkající se prémií za hovězí a telecí maso z roku 2002 a 2003, které zaslala subjektům pověřeným prováděním kontrol, a zdůrazňuje, že upřesňují ustanovení článku 25 nařízení č. 2419/2001. Pokud jde o místní kontroly retence zvířat stanovené v čl. 25 odst. 2 písm. b) třetí odrážce nařízení, Řecká republika tvrdí že podle příslušného oběžníku uvedou producenti přesné umístění jejich chléva a bude zajištěna kontrola umístění zvířat.

220    Řecká republika však tímto pouze opakuje argumenty předložené v rámci sporného řízení a neopírá se o přesné a konkrétní důkazy o tom, že byla uvedená ověření provedena, a neodstraňuje tak pochybnosti, které má v tomto ohledu Komise.

221    Řecká republika dále zpochybňuje, že je obtížné provést srovnání s výsledky z předchozích kontrol, jelikož počáteční zjištěné rozdíly nejsou početné. Taková argumentace však neprokazuje nesprávnost zjištění Komise.

222    Vzhledem k výše uvedenému Řecká republika neprokázala nesprávnost zjištění Komise týkajících se nedostatečné kvality místních kontroly s ohledem na ustanovení článku 25 nařízení č. 2419/2001.

223    Pokud jde zadruhé konkrétně o porážkovou prémii, Řecká republika zpochybňuje závěry Komise a tvrdí, že od roku 2002 probíhaly místní kontroly na jatkách v souladu s článkem 26 nařízení č. 2419/2001 a ve větším měřítku, než požadují předpisy.

224    Tribunál v tomto ohledu konstatuje, že paušální opravy jsou v tomto případě uloženy za nedostatky v identifikační a evidenční databázi a za nedostatky v místních kontrolách. Jak zdůrazňuje Komise, nedostatky zjištěné dříve v identifikační a evidenční databázi a v křížových kontrolách (viz body 202 až 214 výše) a v místních kontrolách (viz body 215 až 222 výše) se týkají rovněž kontrol u zvířat, pro něž byly podány žádosti o porážkovou prémii.

225    Neprovedení místní kontroly bylo v této souvislosti konkrétně považováno za zvlášť znepokojivé u zemědělců, kteří požadovali pouze porážkové prémie, jelikož u těchto byly provedeny pouze křížové kontroly, které minimálně pro hospodářský rok 2002 nebyly zcela funkční.

226    Závěry uvedené výše ohledně nedostatečné kvality kontrol v odvětví podpor pro skot tedy platí i zde, a to i pro porážkové prémie. Skutečnost, že článek 26 nařízení č. 2419/2001 stanoví kontrolní opatření týkající se konkrétně místních kontrol na jatkách, neznamená, že se nepoužijí ověřování stanovená pro režim podpory pro skot v článku 25 uvedeného nařízení.

227    Ačkoli lze u porážkové prémie považovat za rozhodující kontroly dokladů, jak zdůraznil smírčí orgán a jak připouští Komise, na nedostatcích zjištěných v tomto případě to nic nemění.

228    Místní kontroly jatek mimoto zahrnují v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení č. 2419/2001 i fyzické kontroly vybraného souboru jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě.

229    Argumenty Řecké republiky tento závěr nevyvrací. Tento stát tvrdí, že kontrolor srovnává žádost o porážku včetně zvířat, pro něž je žádána prémie, jakož i čísla jejich ušní značky a záznamy zemědělského podniku, aby ověřil, že bylo dodrženo retenční období. Upřesňuje, že kontrolu záznamů zemědělského podniku u porážkové prémie jasně stanoví již oběžník z roku 2003.

230    Tyto argumenty však nejsou s to odstranit pochybnosti Komise. Ze spisu ostatně vyplývá, že kontroly provedené pracovníky Komise na jatkách, která byla v provozu během šetření č. AP/2003/09a, odhalily závažné nedostatky, jejichž existence nebyla v tomto případě vyvrácena.

231    Ani skutečnost, že se kontroly na jatkách údajně provádí ve větším měřítku, než vyžadují předpisy, nemění nic na tom, že jsou z kvalitativního hlediska nedostatečné.

232    Komise tudíž správně dospěla k závěru, že neprovedení místních kontrol v zemědělských podnicích týkajících se porážkových prémií přestavovalo dalšího riziko pro EZOZF, které nemohlo být zcela kompenzováno kontrolami na jatkách a administrativními kontrolami.

233    Vzhledem k výše uvedenému argumenty Řecké republiky, jejichž cílem je zpochybnit závěry Komise ohledně prémií za skot včetně porážkové prémie, neprokazují, že jsou opravy provedené v tomto případě nesprávné.

 K opravám týkajícím se extenzifikačních prémií

234    Podle článků 12 a 13 nařízení č. 1254/1999 mají producenti nárok na extenzifikační prémii pouze v případě, že jejich zemědělský podnik nepřesáhne míru intenzity chovu určenou v závislosti na počtu VDJ na jednotku krmné plochy využívané pro krmení zvířat chovaných v zemědělském podniku.

235    Pokud jde zaprvé o určení krmné plochy, Řecká republika tvrdí, že mapovací infrastruktura existuje od roku 2002 a od roku 2000 jsou vydány pokyny týkající se způsobilosti ploch kontrolované programem IAKS. Podle tohoto státu se kromě toho provádí místní kontroly.

236    Tribunál však uvádí, že podle informací ze spisu byly kontroly dostupných krmných ploch považovány za nedostatečné v roce 2002 i v roce 2003. Bylo zjištěno, že horské oblasti byly nesprávně vykázány jako způsobilé krmné plochy a že řecké orgány nepředložily důkazy o tom, že se kontroly v tomto ohledu zlepšily. Argumenty Řecké republiky a konkrétně skutečnost, že existují jasné pokyny pro místní kontroly, nijak neprokazují nesprávnost zjištění vztahujících se k dotčeným rokům.

237    Pokud jde zadruhé o kontrolu VDJ, je nutno připomenout, že členský stát si může vybrat jednu ze dvou metod, jak ověřit, že byla dodržena intenzita chovu vymezená v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 1254/1999. První je upravena v čl. 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999 (viz body 185 a 186 výše). Druhou metodu, která je ve vztahu k prvnímu výjimkou z pravidla, upravuje čl. 32, odst. 4, nařízení č. 2342/1999 (viz bod 187 výše). Jde o zjednodušený režim, který spočívá v prohlášení a závazku producenta, že bude dodržovat maximální intenzitu chovu. V tomto případě se použijí ustanovení o kontrole a penalizaci stanovená integrovaným systémem (nařízení č. 3508/92 a č. 2419/2001).

238    Řecká republika tvrdí, že v tomto případě použila metodu zjednodušeného režimu upravenou v čl. 32 odst. 4 nařízení č. 2342/1999 a že všichni producenti předložili žádost o podporu podle tohoto režimu. Dodává, že režim upravený v čl. 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999 vyžaduje, aby bylo při místní kontrole stanovené integrovaným systémem zkontrolováno pouze sčítání zvířat a skutečnost, že tyto kontroly proběhly v pěti obdobích v délce jednoho týdne, jelikož nebylo možné provést všechna sčítání k jedinému datu. Podle Řecké republiky bylo sčítání za rok 2003 provedeno prostřednictvím identifikační a evidenční databáze a zahrnulo 100 % žádostí. Podle tohoto státu nehrozilo, že budou zvířat sečtena dvakrát, a kontrola byla spolehlivá.

239    Stran tvrzení Řecké republiky, že použila zjednodušený režim podle čl. 32 odst. 4 nařízení č. 2342/1999, postačí v tomto ohledu konstatovat, že kontroly VDJ spočívaly v místních kontrolách stanovených integrovaným systémem a vycházely z identifikační a evidenční databáze, která je součástí IAKS. Výše uvedené nedostatky v místních kontrolách (viz body 216 až 222 výše) a nesrovnalosti v identifikační a evidenční databázi uvedené v souhrnné zprávě tedy mohly mít vliv na kontroly VDJ.

240    Argumenty Řecké republiky týkající se režimu čl. 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999 musí být odmítnuty. Tvrdí totiž, že pět intervalů v délce jednoho týdne stanovila z praktických důvodů souvisejících s velikostí chovu v Řecku. Tento systém však není v souladu s „běžným“ režimem upraveným v čl. 32 odst. 3 nařízení č. 2342/1999, jelikož není založen na pěti datech, resp. dnech v roce, kdy probíhá sčítání zvířat, ale na pěti obdobích v délce jednoho týdne, během nichž probíhá sčítání (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2011, Řecko v. Komise, T‑344/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 94).

241    Mimoto je třeba odmítnout argumentaci Řecké republiky, v jejímž rámci tvrdí a snaží se prokázat, že je v Řecku v praxi obtížné používat kontrolní systém intenzity chovu stanovený předpisy Společenství. Podle ustálené judikatury se totiž členský stát nemůže dovolávat obtíží praktické povahy, aby odůvodnil, proč nezavedl příslušné kontroly stanovené vnitrostátními předpisy (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 21. února 1991, Německo v. Komise, C‑28/89, Recueil, s. I‑581, bod 18, a rozsudek ze dne 9. září 2011, Řecko v. Komise, bod 240 výše, bod 101 a citovaná judikatura).

242    Komise tedy oprávněně dospěla k závěru, že spolehlivost kontrol extenzifikačních prémií nebyla dostatečně zaručena. Konstatování Komise, že vzhledem k většímu využívání automatizovaných křížových kontrol identifikačních a evidenčních údajů došlo v roce 2003 ke zlepšení, nebylo považováno za dostatečné k tomu, aby byl mezi roky 2002 a 2003 činěn rozdíl, přičemž argumenty Řecké republiky, které přednesla již ve sporném řízení, tento závěr nevyvrací.

243    Z toho plyne, že Komise měla oprávněně důvodné a vážné pochybnosti o tom, zda Řecká republika dodržela své povinnosti u kontrol žádostí o extenzifikační prémii předložených za roky 2002 a 2003.

244    Řecká republika tudíž neprokázala, že Komise vyšla z nesprávného výkladu a aplikace použitelných ustanovení či z nesprávného posouzení skutkových okolností. Šestý žalobní důvod týkající se prémií za skot a extenzifikačních prémií tudíž musí být zamítnut.

5.     K devátému žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav v odvětví olivového oleje

 Právní předpisy Společenství

245    Společná organizace trhu s oleji a tuky byla zavedena nařízením Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (Úř. věst. 172, s. 3025; Zvl. vyd. 03/01, s. 77).

246    Článek 5 nařízení č. 136/66 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1638/98 ze dne 20. července 1998 (Úř. věst. L 210, s. 32; Zvl. vyd. 03/23, s. 308) zavádí podporu produkce olivového oleje, která má přispět k dosažení přiměřeného příjmu producentů. Podpora se uděluje pěstitelům oliv na základě množství skutečně vyprodukovaného olivového oleje.

247    Článek 11a uvedeného nařízení v pozměněném znění stanoví mimo jiné, že jednotlivé členské státy přijmou potřebná opatření umožňující penalizaci v případě porušení režimu podpory stanoveného v článku 5. Podávají-li zprávu o porušení režimu kontrolní agentury, rozhodnou členské státy o dalším postupu během 12 měsíců od předání zprávy a informují o něm Komisi.

 K informačním databázím

248    Článek 16 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2261/84 ze dne 17. července 1984, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory produkce olivového oleje a podpory organizacím producentů olivového oleje (Úř. věst. L 208, s. 3; Zvl. vyd. 03/06, s. 94), ukládá každému producentskému členskému státu, aby sestavil a průběžně aktualizoval stálé informační databáze s údaji o produkci oliv a olivového oleje.

249    Článek 16 odst. 2 nařízení č. 2261/84 stanoví:

„Tyto informační databáze musí obsahovat nejméně tyto údaje:

a)      za každého pěstitele oliv a za každý hospodářský rok, na který pěstitel podal žádost o podporu:

–        údaje obsažené v prohlášení o sklizni podle článku 3,

–        množství vyprodukovaného oleje, na která byla podána žádost o podporu produkce, a množství, pro která byla podpora vyplacena,

–        údaje vyplývající z kontrol na místě provedených u pěstitelů oliv

b)      za organizace producentů a jejich sdružení: všechny údaje potřebné k prověření jejich činností v souvislosti s tímto režimem podpor, jakož i výsledky kontrol provedených členskými státy;

c)      za lisovny oleje a za každý hospodářský rok: údaje objevující se ve skladových výkazech, informace o technickém vybavení a lisovací kapacitě, jakož i výsledky kontrol provedených podle tohoto nařízení;

d)      orientační hodnoty ročních výnosů pro každou homogenní produkční oblast.“

250    Článek 27 nařízení Komise (ES) č. 2366/98 ze dne 30. října 1998, kterým se stanoví pravidla pro režim podpory produkce olivového oleje pro hospodářské roky 1998/99 až 2004/2005 (Úř. věst. L 293, s. 50; Zvl. vyd. 03/24, s. 113), ve znění změn stanoví:

„1.       Stálé počítačové informační databáze o produkci oliv a olivového oleje podle článku 16 nařízení (EHS) č. 2261/84 zahrnují:

a)       alfanumerickou databázi a grafickou referenční databázi GIS pro pěstování oliv podle článků 23 a 24, jakož i výsledky kontrol stanovených v článku 25;

b)       informační databáze nové výsadby obsahující údaje uvedené v článku 5, jakož i výsledky kontrol stanovených v článku 29;

c)       informační databáze organizací producentů a jejich sdružení obsahující údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 [písm.] b) nařízení […] č. 2261/84;

d)       informační databáze lisoven obsahující údaje o podmínkách uznávání uvedených v článku 7, o skladových výkazech podle článku 8, jakož i o výsledcích kontrol stanovených v článku 30;

e)       informační databáze homogenních produkčních oblastí obsahující údaje uvedené v článku 6.

2.       Informační databáze uvedené v odstavci 1, s výjimkou grafické referenční databáze, umožní přinejmenším přímé a okamžité vyhledávání údajů o běžném hospodářském roku a o čtyřech předchozích hospodářských rocích […]

Členské státy mohou založit decentralizované informační databáze, pokud budou jednotného rázu, navzájem kompatibilní a centrálně přístupné v platební agentuře a v kontrolní agentuře. Databáze GIS pro pěstování oliv musí být kompatibilní s databázemi integrovaného systému.

Identifikační kódy pěstitelů oliv, organizací producentů a jejich sdružení, lisoven a homogenních produkčních oblastí jsou přiděleny buď jednotlivým osobám nebo dotyčným subjektům jednou pro vždy, nebo jsou automaticky převoditelné, aby se mohly okamžitě provádět úhrny a vyhledávání za pět hospodářských let podle prvního pododstavce.

Aniž jsou dotčeny kontroly, které mají být provedeny, zejména křížové kontroly mezi informačními databázemi, a výsledky, které mají být oznámeny, musí informační databáze obsahovat archivaci dostupných historických údajů pro hospodářské roky předcházející rokům uvedeným v prvním pododstavci a nejpozději od 31. října 2001 […] umožnit, aby údaje v nich obsažené:

–        byly automaticky slučovány na regionální a celostátní úrovni,

–        byly automaticky porovnávány mezi jednotlivými databázemi.“

 K registru pěstitelů oliv

251    Článek 1 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 154/75 ze dne 21. ledna 1975 o zřízení registru pěstitelů oliv v členských státech produkujících olivový olej (Úř. věst. L 19, s. 1; Zvl. vyd. 03/02, s. 64) ukládá dotčeným členským státům povinnost zřídit registr pěstitelů oliv zahrnující všechny podniky pěstující olivy na jejich území.

252    Nařízení č. 1638/98 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1513/2001 ze dne 23. července 2001 (Úř. vest. L 201, s. 4; Zvl. vyd. 03/33, s. 197) stanoví v čl. 2 odst. 1 až 3 následující:

„1.       Odchylně od nařízení […] č. 154/75 se práce na registru pěstitelů oliv v hospodářských letech 1998/99 až 2000/2001 soustředí na vytvoření, aktualizaci a použití geografického informačního systému (dále jen GIS).

GIS se vytvoří na základě údajů z registru pěstitelů oliv. Doplňkové údaje budou dodávány z prohlášení o sklizni připojených k žádostem o podporu. Informace ze systému GIS se zeměpisně lokalizují na základě počítačově zpracovaných leteckých snímků.

2.       Členské státy ověří, zda informace v prohlášeních o sklizni odpovídají informacím v systému GIS. Pokud tyto informace neodpovídají, členské státy provedou ověření a kontroly na místě.

[…]

3.       Zjistí-li se při ověřováních a kontrolách podle odstavce 2, že informace v prohlášeních o sklizni jsou nesprávné, zejména pokud jde o počet olivovníků, přijme členský stát v souladu s pravidly a kritérii, která stanoví Komise, pro jeden nebo více hospodářských roků v závislosti na rozsahu zjištěných rozdílů dále uvedená opatření:

–        snížení množství olivového oleje, na které se poskytuje podpora, nebo

–        vynětí olivovníků, kterých se to týká, z poskytování podpory.“

253    Článek 28 odst. 2 nařízení č. 2366/98 v podstatě stanoví, že v regionech, kde dosud nebyl dokončen GIS pro pěstování oliv, se bez ohledu na odst. 1 první pododstavec provedou kontroly na místě: u 1 % všech prohlášení o sklizni v hospodářském roce 2000/2001 až 2002/2003.

 K prohlášením o sklizni a kontrolám

254    Článek 1 nařízení č. 2366/98 stanoví, že pro účely poskytování podpory produkce olivového oleje pěstitelé oliv předloží do 1. prosince každého hospodářského roku prohlášení o sklizni, která se týkají jejich produktivních olivovníků, a údaje o olivových hájích, které obhospodařují ke dni 1. listopadu hospodářského roku, k němuž se prohlášení vztahují.

255    V souladu s článkem 2 nařízení č. 2366/98:

„[… musí] prohlášení o sklizni obsahovat alespoň tyto údaje:

a)       příjmení, jméno a adresu pěstitele oliv;

b)       místo nebo místa, kde se nachází hospodářství;

c)       celkový počet produktivních olivovníků včetně roztroušených olivovníků;

d)       katastrální čísla parcel pro pěstování oliv daného hospodářství nebo, pokud nejsou katastrální knihy vedeny, podrobný popis hospodářství a parcel pro pěstování oliv;

e)       u každé parcely pro pěstování oliv počet produktivních olivovníků, hlavní odrůda, jakož i to, zda je o parcelu zavlažovanou nebo na níž se pěstují kombinované kultury.“

256    Článek 4 odst. 1 nařízení č. 2366/98 stanoví:

„Aby bylo opodstatněno vyplácení podpory pěstitelům oliv v rámci společné organizace trhu s oleji a tuky platné od 1. listopadu 2001, je třeba geograficky identifikovat dodatečné olivovníky vysázené po 1. květnu 1998 […] a zahrnout je do celostátního nebo regionálního programu schváleného Komisí postupem podle článku 38 nařízení [č. 136/66].

Olivovníky se považují za geograficky identifikované, pokud se vyskytují v geografické referenční databázi podle článku 24, nebo nevyskytují-li se tam, pokud má příslušná agentura členského státu kartografické údaje umožňující identifikaci stromů.“

257    Článek 28 odst. 3 nařízení č. 2366/98 stanoví:

„Při kontrolách na místě se ověří všechny údaje uvedené v prohlášeních o sklizni a v žádostech o podporu, zejména:

–        poloha jednotlivých parcel a počet olivovníků na nich rostoucích,

–        místo určení oleje v případě uvedeném v čl. 10 odst. 1,

–        soulad mezi olivovníky v rámci jednotlivých hospodářství a množstvím oleje obsažených v žádostech o podporu.

Žádosti o podporu uvádějící neodpovídající množství oleje se zamítnou.“

 K lisovnám

258    Podle článku 8 písm. b) první odrážka nařízení č. 2366/98 členské státy upraví od hospodářského roku 1998/1999 vedení skladových výkazů spojených s finančním účetnictvím. Článek 8 písm. d) uvedeného nařízení upravuje systém dodatečných kontrol množství vylisovaných oliv, množství získaného oleje a olivových pokrutin, zásob oleje a spotřeby elektrické energie.

259    Podle čl. 30 odst. 1 nařízení č. 2366/98 počínaje hospodářským rokem 1998/99 členské státy přikročí k hloubkové kontrole souladu mezi informacemi a údaji uváděnými lisovnami pro jednotlivé hospodářské roky. Odstavec 2 tohoto ustanovení stanoví, co taková hloubková kontrola zahrnuje.

260    Článek 9a nařízení č. 2366/98 stanoví sankce (odnětí povolení, finanční a jiné sankce) v případě, že lisovny nedodrží své závazky stanovené v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení upřesněné v článcích 7, 8 a 9 téhož nařízení.

 Souhrnná zpráva

261    V rámci šetření pod čísly OT/2004/02/GR a OT/2004/05/GR provedla Komise ve dnech 16. až 20. února 2004 ověřování podpory produkce olivového oleje v nomoi Lakónie (Řecko) a Messinie (Řecko) a ve dnech 29. listopadu až 3. prosince 2004 v nomoi Iraklion (Řecko) a Rethymno (Řecko). Vyjádření Komise podle článku 8 nařízení č. 1663/95 byla formulována ve dvou dopisech ze dne 17. listopadu 2004 a 7. září 2005. Řecká republika předložila vyjádření ve dnech 9. března a 21. listopadu 2005. Dvoustranné jednání Řecké republiky a Komise stran prvního šetření proběhlo dne 15. listopadu 2005 a stran druhého šetření proběhlo dne 22. června 2006. Komise zaslala řeckým orgánům zápis z těchto dvou jednání dne 17. září a 13. září 2006. Řecké orgány na ně odpověděly dne 20. března a 26. října 2006. Dne 10. srpna 2007 zaslala Komise řeckým orgánům své formální stanovisko k oběma šetřením. Řecké orgány podaly dne 11. října 2007 návrh na zahájení smírčího řízení a poskytly Komisi údaje o rozložení výdajů za hospodářský rok v případě výdajů vykázaných v roce 2006, které Komise zohlednila ve svém konečném stanovisku zaslaném uvedeným orgánům dne 6. srpna 2008 v návaznosti na stanovisko smírčího orgánu ze dne 12. února 2008.

262    Pracovníci Komise v souhrnné zprávě uvedli, že informační databáze nebyly funkční, nebyl zřízen registr pěstitelů oliv, prohlášení o sklizni byla nespolehlivá, v místních kontrolách prohlášení o sklizni a v kontrolách lisoven byly nedostatky a sankce navržené agenturou pro kontrolu podpor olivového oleje (dále jen „AYMEEE“) nebyly dostatečně uplatňovány. Tyto nedostatky v klíčových kontrolách a nedostatky v sekundárních kontrolách (příliš dlouhá lhůta pro rozhodnutí o sankcích pro lisovny, neexistence dodatečných kontrol olivovníků, neuplatňování paušálního snížení, neexistence dohledu ze strany platební agentury) byly považovány za nedostatky, které odůvodňují uložené paušální opravy.

263    Pokud jde zaprvé o skutečnost, že informační databáze nebyly funkční, pracovníci Komise uvedli, že několik subjektů vedlo informační databáze, avšak tyto nesplňovaly požadavky stanovené v čl. 27 odst. 2 nařízení č. 2366/98, jelikož neumožňovaly přímé a okamžité vyhledávání údajů o běžném hospodářském roku a o čtyřech předchozích hospodářských rocích, tj. v tomto případě o rocích 1998/1999 až 2002/2003. Připomněli, že databáze mohly být decentralizovány za podmínky, že budou navzájem kompatibilní a centrálně přístupné v platební agentuře a kontrolní agentuře (čl. 27 odst. 2 nařízení č. 2366/98). Nebylo přitom prokázáno, že Opekepe měl ve skutečnosti centralizovaný přístup. Údaje byly dále decentralizované na úrovni organizací producentů a kompatibilita jednotlivých systémů nebyla zajištěna.

264    Pracovníci Komise navíc uvedli, že informační databáze neobsahovaly údaje vyžadované čl. 16 odst. 2 písm. a) a c) nařízení č. 2261/84 (chyběly informační databáze parcel uvádějící pro každou parcelu její polohu a počet olivovníků na ní rostoucích) a byly v nich nesrovnalosti. Údaje o lisovnách byly rovněž považovány za nedostatečné (obsahovaly pouze skladové výkazy kontrolovaných lisoven) a neumožňovaly například centralizovanou analýzu výnosů oleje v poměru k olivám.

265    Pokud jde o křížové kontroly, v návaznosti na dvoustranné jednání ze dne 15. listopadu 2005 poskytly řecké orgány v dopise ze dne 20. března 2006 výsledky křížových kontrol informačních databází. Tyto údaje však nebyly považovány za dostatečné. Pracovníci Komise totiž mj. uvedli, že vzhledem k neexistenci centralizované databáze zemědělských pozemků do hospodářského roku 2001/2002, byla k vyplacení podpory jako prohlášení o sklizni 2002/2003 využita prohlášení z předchozích hospodářských roků, která tedy vymezovala dotčené pozemky velmi nepřesně. Nemohly tedy být provedeny křížové kontroly s prohlášeními o olivovnících ani s prohlášeními o plochách podanými v rámci jiných režimů podpor. Řecké orgány navíc provedly křížové kontroly mezi prohlášeními o sklizni 2002/2003 a prohlášeními o sklizni pro účely zřízení GIS pro pěstování oliv odevzdanými v roce 2003 se zpožděním v roce 2004/2005 a pro rok 2002/2003 se týkaly pouze části producentů. Kromě toho závěr, že byl vykázán větší počet olivovníků, což vedlo k vyloučení podpory Společenství pro 773 producentů, není výsledkem křížových kontrol, nýbrž odpovídá uložení sankcí stanovených pro tuto oblast v čl. 15 odst. 2 nařízení č. 2366/98. Výsledky kontrol některých nedostatků za rok 2002/003 konečně nebyly předloženy.

266    Řecké orgány vyrozuměly smírčí orgán o tom, že Opekepe měl centralizovaný přístup k informační databázi o vyplacených podporách a výsledcích křížových kontrol a že AYMEEE měl uloženy údaje o všech lisovnách. Komise však zastávala názor, že to nepostačuje k zajištění souladu řeckého systému s definicí informační databáze podle článku 16 nařízení č. 2261/84 a čl. 27 odst. 2 nařízení č. 2366/98, která požaduje skladové výkazy u všech lisoven, tedy nikoli jen u těch kontrolovaných, a která požaduje u všech pěstitelů oliv podrobnosti o údajích v prohlášení o sklizni a o množství vyprodukovaného a zaplaceného oleje, jakož i výsledek místních kontrol.

267    Řecké republice je zadruhé vytýkáno, že nesplnila povinnost zřídit funkční registr pěstitelů oliv a že práce na založení GIS pro pěstování oliv zahájila se zpožděním (s plným využitím od hospodářského roku 2003/2004).

268    Zatřetí, prohlášení o sklizni byla považována za nespolehlivá. V souhrnné zprávě se konstatuje, že neexistuje identifikace parcel ani katastr (hranice mezi parcelami mnohdy neexistují, parcely jsou obdělávány několika producenty, parcely někdy sestávají z pozemků, které jsou od sebe vzdáleny, jméno rozlehlé parcely může být použito pro několik parcel obdělávaných několika zemědělci), což vede k nepřesnostem v informacích o poloze či identifikaci parcel uvedených v prohlášeních o sklizni. V prohlášeních o sklizni jsou též další nedostatky (chybí datum vysazení olivovníků, informace o zavlažování neodpovídají skutečnému stavu pozemku a nejsou využívány pro kontroly výnosu, počet plodících stromů se vždy rovná celkovému počtu vykázaných stromů, což je značně nepravděpodobné). V roce 2002 a 2003 nebyly pozemky pro pěstování oliv identifikovány způsobem, který by byl kompatibilní se vznikajícím systémem identifikace zemědělských pozemků (SIZP).

269    Začtvrté, místní kontroly prohlášení o sklizni byly považovány za nevyhovující. V souhrnné zprávě se uvádí, že v roce 2002 a 2003 nefungoval SIG pro pěstování oliv, a proto se provádí alternativní kontroly v souladu s čl. 28 odst. 2 a 3 nařízení č. 2366/98. Bylo zjištěno, že na vnitrostátní úrovni nebyl za hospodářský rok 2002/2003 dodržen minimální počet kontrol a že místní kontroly nesplňovaly příslušné podmínky (pokyny stanovily pouze ověřování polohy a počtu olivovníků na každé parcele, soulad výnosů byl ověřena ve velmi malém měřítku, kontroly nebyly dohledatelné, kontroloři nepřistupovali k neplodícím olivovníkům jednotně). Bylo upřesněno, že řecké orgány tyto informace zahrnuly do pokynů pro kontrolory, které se uplatní od hospodářského roku 2003/2004.

270    Zapáté, za nevyhovující byla považována i kontrola lisoven. Pracovníci Komise uvedli, že skladové výkazy a účetní výkazy spolu nesouvisely. Zdůraznili též, že je obtížné průkazně kontrolovat soulad, aby bylo zajištěno, že vzhledem k rodinným vazbám mezi personálem nedochází k fiktivnímu nadhodnocování vyprodukovaných množství, že nechybí zásoby vzhledem k tomu, že za lisování se mnohdy platí olejem, a že nechybí elektroměr. Nebyla provedena kontrola obratu a zásob zahrnutých do daňových přiznání, která by přispěla ke spolehlivosti ověřování.

271    Pokud jde zašesté o uplatňování sankcí navržených AYMEEE, souhrnná zpráva uvádí, že zjištění, jež odůvodňují odnětí povolení, zůstala bez následků, což vedlo k nefunkčnosti kontroly lisoven. Poté, co řecké orgány byly vyslechnuty smírčím orgánem, poskytly souhrnné údaje o výsledcích kontrol v lisovnách za hospodářský rok 2002/2003. Podle Komise však tyto údaje neodpovídají údajům z podrobného seznamu poskytnutého v roce 2006 ze strany AYMEEE. Celkový počet zkontrolovaných lisoven ani počet penalizovaných lisoven, jímž bylo zasláno varování nebo kterým byla uložena pokuta, nesouhlasí. Údaje jsou příliš stručné, a proto nelze zjistit, co tento rozpor způsobilo. Zpráva uvádí, že podle těchto údajů byly lisovny sankcionovány, avšak chybí původní návrhy ze strany AYMEEE či datum uložení sankcí. Výtky Komise se přitom týkají hlavně prodlení při ukládání sankcí a snižování sankcí v porovnání s původními návrhy.

272    Tyto nedostatky v klíčových kontrolách za hospodářský rok 2002/2003 již byly oznámeny během předchozích šetření a byla za ně uložena paušální oprava ve výši 10 % za hospodářské roky 1999/2000 až 2001/2002, a proto byla pro hospodářský rok 2002/2003 oprava zvýšena na 15 % na základě zásady opětného výskytu nedostatků.

 Závěry Tribunálu

273    Pokud jde o olivový olej, Řecká republika uplatňuje devátý žalobní důvod vycházející z údajně nesprávných oprav, nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí a porušení zásady proporcionality.

 K tvrzené nesprávnosti oprav

274    Řecká republika zpochybňuje důvody, které vedly k uložení oprav, tj. skutečnost, že nefungovaly informační databáze, neexistoval registr pěstitelů oliv, prohlášení o sklizni nebyla spolehlivá, místní kontroly prohlášení o sklizni, jakož i kontroly lisoven trpěly nedostatky a že sankce navržené AYMEEE nebyly dostatečně uplatňovány.

275    V projednávaném případě je nutno zkoumat, zda Řecká republika v souladu s výše uvedenou judikaturou (viz bod 78 výše) prokázala, že posouzení Komise jsou nesprávná.

–       K nefunkčnosti informačních databází

276    Řecká republika uvádí, že každá z vnitrostátních agentur má databáze odpovídající jejich působnosti. Tvrdí, že prokázala, že databáze obsahují veškeré informace požadované použitelnými předpisy, a že článek 16 nařízení č. 2261/84 nestanoví, že musí být všechny databáze centralizované. Dodává, že Opekepe měl centralizovaný přístup k informačním databázím od hospodářského roku 2002/2003.

277    Je třeba připomenout, že informační databáze musí obsahovat určité informace. Podle čl. 27 odst. 2 druhého pododstavce nařízení č. 2366/98 musí mít decentralizované databáze jednotný ráz, musí být kompatibilní a centrálně přístupné v platební agentuře a v kontrolní agentuře. Podle prvního pododstavce výše uvedeného ustanovení musí databáze kromě toho umožnit přímé a okamžité vyhledávání údajů o běžném hospodářském roku a o čtyřech předchozích hospodářských rocích (viz bod 250 výše).

278    V tomto případě je nutno konstatovat, že Řecká republika uvedla jednotlivé databáze jednotlivých řeckých agentur. Tím však neprokázala, že jsou konstatování Komise nepřesná, zejména pokud jde o nekompatibilitu databází. V tomto ohledu je nutno uvést, že Komise nevytýkala Řecké republice, že tyto databáze decentralizovala, ale zpochybnila kompatibilitu jednotlivých systémů, přičemž v tomto případě nebylo prokázáno, že by toto konstatování bylo nesprávné. Ze spisu navíc nevyplývá, že se důkaz o centralizovaném přístupu Opekepe k informačním databázím vztahuje na dotčený hospodářský rok 2002/2003.

279    Komise rovněž dále konstatovala, že informační databáze byly neúplné a v rozporu s ustanoveními čl. 27 odst. 2 nařízení č. 2366/98 neumožňovaly přímé a okamžité vyhledávání údajů o běžném hospodářském roku a o čtyřech předchozích hospodářských rocích, tj. hospodářských rocích 1998/1999 až 2002/2003 (viz bod 263 výše).

280    Jak zdůraznila Komise, podle článku 16 nařízení č. 2261/84 (viz bod 249 výše) se vyžadují skladové výkazy všech lisoven, nikoli pouze těch kontrolovaných, přičemž u všech pěstitelů oliv se vyžadují údaje obsažené v prohlášení o sklizni, množství vyprodukovaného a zaplaceného oleje a výsledek místních kontrol, což zejména znamená, že jsou nutné dostatečně úplné informace o parcelách a skladové výkazy pro všechny lisovny, které v tomto případě chyběly.

281    Řecká republika též tvrdí, že byly provedeny křížové kontroly. Je nutno uvést, že v návaznosti na informace poskytnuté řeckými orgány v dopise ze dne 20. března 2006 a na upřesnění poskytnutá během dvoustranného jednání dne 22. června 2006 mohla Komise konstatovat, že byly křížové kontroly provedeny. Podle souhrnné zprávy však byly tyto kontroly nedostatečné z hlediska příslušných použitelných předpisů. Obecná tvrzení Řecké republiky tedy nezpochybňují konstatování Komise (viz bod 265 výše).

282    Tento závěr nijak nevyvrací ani argument Řecké republiky, že sama Komise připustila, že došlo ke zlepšení.

283    Řecká republika tedy neprokázala nesprávnost posouzení Komise týkajících se nefunkčnosti informačních databází, a tato výtka tedy musí být zamítnuta.

–       K nedokončení registru pěstitelů oliv

284    Řecká republika připomíná právní úpravu registru pěstitelů oliv a GIS pro pěstování oliv. Tvrdí, že v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1638/98 se práce na registru pěstitelů oliv soustředily na vytvoření GIS. Tvrdí, že nedokončení registru pěstitelů oliv bylo vykompenzováno kontrolami (správními, místními, v lisovnách) u 10 % producentů v souladu s čl. 28 odst. 2 a 3 nařízení č. 2366/98.

285    Tribunál nejprve uvádí, že Řecká republika nezpochybňuje, že k předmětnému hospodářskému roku 2002/2003 nebyl zřízen registr pro pěstitele oliv.

286    Povinnost soustředit práce na registru pro pěstitele oliv na vytvoření, aktualizaci a použití GIS, která plyne zejména z nařízení č. 1638/98 (viz bod 252 výše), je pouze doplňkovou povinností k povinnosti zřídit takový registr, kterou mají producenti na základě nařízení č. 154/75. Podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 1638/98 se totiž GIS vytváří na základě údajů z registru pěstitelů oliv (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. října 2005, Řecko v. Komise, C‑387/03, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 63, a rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 94).

287    Co se týče GIS pro pěstování oliv, podle souhrnné zprávy měly samy řecké orgány za to, že jejich GIS pro pěstování oliv byl dokončen až k hospodářskému roku 2003/2004, což znamená, že k hospodářskému roku 2002/2003, o nějž se jedná v tomto případě, dosud neexistoval.

288    Řecká republika tvrdí, že kontroly byl provedeny proto (správní kontroly, místní kontroly a kontroly v lisovnách), aby byla vykompenzována skutečnost, že registr pěstitelů oliv nebyl dokončen v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení č. 2366/98.

289    Je však nutno připomenout, že zvýšení počtu kontrol v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení č. 2366/98 v regionech, kde nebyl dokončen GIS pro pěstování oliv, má kompenzovat absenci údajů, jako jsou letecké snímky, které mají být shromážděny právě v tomto systému, avšak nenahrazuje údaje, které již měly být k dispozici (rozsudek ze dne 27. října 2005, Řecko v. Komise, bod 286 výše, bod 65, a rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 95).

290    Řecká republika tedy neprokázala, že jsou konstatování Komise stran neexistence registru pro pěstitele oliv nesprávná, takže tato výtka musí být zamítnuta.

–       K nespolehlivosti prohlášení o sklizni

291    Řecká republika zpochybňuje konstatování Komise týkající se identifikace parcel v prohlášeních o sklizni. Tvrdí, že každá parcela je identifikována číslem a že k usnadnění místních kontrol producenti parcely ohraničují a označují stromy, které je obklopují. Datum, k němuž byly olivovníky vysazeny po 1. květnu 1998, bylo podle tohoto státu taktéž možno ověřit i po pěti až šesti letech od tohoto data.

292    Tribunál připomíná, že prohlášení o sklizni potřebné k žádosti o podporu musí v souladu s článkem 2 nařízení č. 2366/1998 obsahovat zejména katastrální čísla parcel pro pěstování oliv daného hospodářství nebo – pokud nejsou katastrální knihy vedeny – podrobný popis hospodářství a parcel pro pěstování oliv, a u každé parcely pro pěstování oliv počet produktivních olivovníků, hlavní odrůdu, jakož i to, zda jde o parcelu zavlažovanou nebo o parcelu, na níž se pěstují kombinované kultury. Článek 4 uvedeného nařízení taktéž stanoví, že dodatečné olivovníky vysázené po 1. květnu 1998 je třeba pro účely vyplácení podpory geograficky identifikovat.

293    Podle konstatování Komise v tomto případě vykazovala prohlášení o sklizni za předmětný hospodářský rok mnohé nedostatky popsané v souhrnné zprávě (viz bod 268 výše). Tvrzení Řecké republiky přitom neprokazují, že jsou tato konstatování nesprávná. Argumenty Řecké republiky konkrétně nevyvrací, že byly informace o poloze či identifikaci parcel uvedené v prohlášeních o sklizni nepřesné. Totéž platí i u ostatních nedostatků v prohlášeních o sklizni a konkrétně v souvislosti s olivovníky. Jak konečně zdůrazňuje Komise, v roce 2002 a 2003 nebyly parcely pro pěstování oliv identifikovány způsobem kompatibilním s vytvářeným SIZP, což ostatně není zpochybňováno.

294    Je tedy nutno konstatovat, že tvrzení Řecké republiky před Tribunálem neprokazují nesprávnost učiněných konstatování.

295    Tato výtka musí být tudíž zamítnuta.

–       K nedostatkům v místních kontrolách

296    Řecká republika zaprvé tvrdí, že místní kontroly proběhly u více než 10 % prohlášení o sklizni a že výpočty Komise, která dospěla k lehce nižšímu procentu (9,91 %), se liší zanedbatelně a nemají vliv na platby.

297    Tribunál připomíná, že na základě čl. 28 odst. 2 nařízení č. 2366/98 (viz bod 253 výše) se v regionech, kde dosud nebyl dokončen GIS pro pěstování oliv, provedou kontroly na místě u 10 % všech prohlášení o sklizni v hospodářském roce 2002/2003.

298    Tvrzení Řecké republiky neprokazují, že je výpočet Komise, podle něhož nebyla tato minimální hranice 10 % dodržena, nesprávný.

299    Řecká republika zadruhé tvrdí, že místní kontroly proběhly uspokojivě. Pěstitel oliv je podle ní povinen poskytnout informace o produkci, distribuci olivového oleje a stavu zásob. Tyto informace jako celek umožňují konfrontovat prohlášení o sklizni s žádostí o podporu a zamítnout žádost v případě nesrovnalostí.

300    Řecká republika tím však nereaguje na kritiku ze strany Komise shrnutou v souhrnné zprávě (viz bod 269 výše), podle níž byl např. soulad výnosů stanovený čl. 28 odst. 3 nařízení č. 2366/98 ověřen v minimu případech (viz bod 257 výše). Komise taktéž kritizuje nemožnost dohledat kontroly, a to konkrétně chybějící mapy a výkresy, nedostatky v kontrole a dohledatelnost těchto kontrol při sčítání olivovníků na parcelu. Kritizuje též nejednotný přístup kontrolorů k neplodícím olivovníkům pro hospodářský rok 2002/2003. Tvrzení Řecké republiky tato konstatování nijak nevyvrací.

301    Řecká republika tudíž nepředložila důkaz o nesprávnosti nedostatků zjištěných v místních kontrolách. Její argument vycházející ze skutečnosti, že nedostatečný počet kontrol nemá vliv na platby, který přednesla v žalobní odpovědi, musí být odmítnut, jelikož uložená oprava v každém případě nevychází pouze z tohoto nedostatku (viz zejména body 283, 290 a 294 výše).

302    Tato výtka tudíž musí být zamítnuta.

–       K nedostatkům v kontrolách lisoven

303    Řecká republika tvrdí, že kontroloři v rámci kontrol lisoven zohledňují různé skutečnosti týkající se zejména skladových výkazů, kontrolují, zda jsou řádně vedeny knihy a registry, a provádí srovnání s informacemi o produkci, spotřebě elektřiny a skladovými a fyzickými výkazy. Tyto kontroly podle ní berou v potaz i příbuzenské vztahy v zemědělských podnicích.

304    Je však nutno konstatovat, že tyto argumenty nevyvracejí konstatování Komise učiněná v tomto případě.

305    Podle souhrnné zprávy totiž Komise Řecké republice vytýká, že skladové výkazy nejsou propojeny s finančním účetnictvím v souladu s článkem 8 písm. b) první odrážkou nařízení č. 2366/98 a že je obtížné průkazně kontrolovat soulad, aby bylo zajištěno, že nedochází k fiktivnímu nadhodnocování vyprodukovaných množství (viz bod 270 výše).

306    Řecká republika však v rámci svých tvrzení nepředkládá nic, čím by prokázala nesprávnost konstatování Komise. Korelace zjišťované kontrolory neodpovídají konkrétně na kritiku Komise stran skutečnosti, že skladové výkazy nejsou propojeny s finančním účetnictvím. Řecká republika dále neuvádí žádnou skutečnost, která by prokázala nepřesnost tvrzení Komise stran obtíží při kontrolách lisoven.

307    Tato výtka tudíž musí být zamítnuta.

–       K nevyhovujícímu uplatňování sankcí navržených AYMEEE

308    Pokud jde o skutečnost, že sankce pro lisovny navržené AYMEEE nejsou uplatňovány, Řecká republika tvrdí, že dodržela zákonný postup, v jehož rámci lze odložit vykonatelnost až do přijetí konečného rozhodnutí.

309    Postačí konstatovat, že Řecká republika tak nezpochybňuje, že došlo k prodlení při ukládání sankcí v rozporu s článkem 11a nařízení č. 136/66 (viz bod 247 výše) a k jejich snížení v porovnání s původními návrhy, kteréžto skutečnosti jsou předmětem kritiky v tomto případě (viz bod 271 výše).

310    Tato výtka tudíž musí být zamítnuta.

311    Z toho plyne, že Řecká republika neprokázala nesprávnost provedených oprav.

 K výši uplatněné opravy, porušení zásady proporcionality a nedostatečnému odůvodnění

312    Řecká republika zaprvé zpochybňuje automatické navýšení opravy z 10 na 15 %, které podle ní nezohledňuje skutečnost, že se kvalita kontrol znatelně zlepšila. Tvrdí, že bylo postupováno v rozporu s dokumenty č. VI/5330/97 a AGRI/61495/2002.

313    Tribunál úvodem poznamenává, že z výše uvedeného plyne, že Řecká republika nebyla s to prokázat nesprávnost závěrů Komise (viz body 274 až 310 výše).

314    Řecká republika dále nezpochybňuje, že o zjištěných nedostatcích byla vyrozuměna již v předchozích šetřeních a že pro hospodářské roky 1999/2000 až 2001/2002 za ně byla uložena paušální oprava ve výši 10 %.

315    Je nutno připomenout, že čl. 7 odst. 4 čtvrtý pododstavec nařízení č. 1258/1999 stanoví, že Komise při určování částky, která má být vyloučena po zjištění nedostatků, zohlední závažnost porušení.

316    Jak bylo uvedeno výše (viz bod 57 výše), opětovný výskyt daných nedostatků lze považovat za přitěžující okolnost, která je s to odůvodnit navýšení uložené finanční opravy.

317    V této souvislosti lze přihlédnout k nastalým zlepšením. Dokument č. VI/5330/97 stanoví, že se závažnost nedostatku zvýší, neprovede‑li členský stát nápravu kontrol, a dokument AGRI/61495/2002 uvádí, že Komise zohlední případná opravná či kompenzační opatření přijatá členským státem (viz body 17 a 18 výše).

318    Jak Řecká republika zdůrazňuje, sama Komise v projednávaném případě uvedla, že v porovnání s předchozími hospodářskými roky došlo ke zlepšení, což vyplývá i ze zápisu z jednání týkajícího se šetření OTS/2004/05/GR ze dne 13. září 2006.

319    V tomto zápise však Komise dospěla k závěru, že uvedená zlepšení nejsou s to kompenzovat odhalené nedostatky. Konkrétně uvádí, že křížové kontroly a centralizované databáze zůstaly obecné, neumožnily systematické a křížové kontroly parcel a jejich obsah neodpovídal právním předpisům. U některých odhalených nedostatků jako u kontroly lisoven a uplatňování doporučení AYMEEE navíc nedošlo ke zlepšení.

320    Navzdory uvedeným zlepšením tedy nedostatky přetrvávaly a týkaly se klíčových kontrol. V tomto ohledu je nutno připomenout, že v případě, že jedna nebo více klíčových kontrol nebyly provedeny vůbec nebo byly uskutečněny tak nedostatečně či zřídka, že byly neúčinné při určování přípustnosti žádosti nebo předcházení nesrovnalostem, je Komise oprávněna se domnívat, že existuje zvýšené riziko značných ztrát na straně EZOZF (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. října 2005, Řecko v. Komise, bod 286 výše, bod 105).

321    Samotná okolnost, že došlo ke zlepšení, nestačí k tomu, aby mohla Řecká republika tvrdit, že předchozí 10 % oprava nemůže být v tomto případě zvýšena zejména vzhledem k povaze zjištěných nedostatků, jejich vlivu na rozhodnutí o neoprávněnosti výdajů a jejich opětovnému výskytu.

322    Z výše uvedeného plyne, že skutečnost, že došlo k určitému zlepšení není za okolností v tomto případě neslučitelná s navýšením opravy, aby tak byl zohledněn opětný výskyt zjištěných nedostatků a zvýšení rizika finančních ztrát pro EZOZF.

323    Z toho plyne, že výtka vycházející z porušení pokynů Komise plynoucích z dokumentů č. VI/5330/97 a AGRI/61495/2002 musí být zamítnuta.

324    Řecká republika tvrdí, že Komise v závěrečné části zápisu k druhému šetření ze dne 13. září 2006 vzhledem k zjištěným zlepšením vyloučila, že by se ve vztahu k období 2002/2003 použila ustanovení týkající se opakovaného výskytu nedostatků v kontrolních systémech.

325    Je nutno uvést, že v zápise z 13. září 2006 z dvoustranného jednání k druhému šetření, které proběhlo dne 22. června 2006, se uvádí, že Komise „nevidí důvod, proč by v této fázi řízení měla snížit paušální opravu uplatněnou v předchozích letech, přestože vzhledem ke zlepšením zjištěným u kontrol výnosů a křížových kontrol vylučuje, že by se ve vztahu k období 2002/2003 uplatnila ustanovení použitelná v případě opakovaného výskytu nedostatku v kontrolních systémech (dokument AGRI 60637/2006)“.

326    Na rozdíl od tohoto zápisu však zápis ze dne 17. února k prvnímu šetření pod číslem OTS/2004/02 výslovně zmiňuje skutečnost, že Komise v této fázi nevylučuje, že se uplatní ustanovení použitelná v případě opakovaného výskytu nedostatku.

327    Dále je nutno připomenout, že čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999 stanoví, že částka, která má být vyloučena po zjištění nedostatků, se určuje zejména s ohledem na závažnost konstatovaného porušení poté, co proběhlo důkladné kontradiktorní řízení. Pokud se po skončení tohoto řízení liší tato částka od částky, k níž se dospělo v předchozím řízení, je Komise oprávněna určit výši částky, která má být vyloučena, na základě nejnovějšího posouzení. V opačném případě by Komise nemohla zajistit, že EZOZF bude financovat pouze intervence prováděné v souladu s předpisy Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů (rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 175).

328    Dopis ze dne 10. srpna 2007 zaslaný společně pro obě šetření v návaznosti na zápis ze dne 13. září 2006 zdůrazňuje, že se použijí ustanovení týkající se opakovaného výskytu nedostatků a uvádí důvody. Konečné stanovisko ze dne 6. srpna 2008 obdobně potvrzuje, že se použijí ustanovení týkající se opakovaného výskytu nedostatků. I smírčí orgán uznal, že rozhodnutí poukázat na opětný výskyt nedostatků pro účely zvýšení opravy v tomto případě neodporovalo striktnímu výkladu dokumentu AGRI/61495/2002/GR.

329    Argument vycházející z tvrzení Komise obsaženého v zápise ze dne 13. září 2006 tedy v tomto případě nevyvrací závěr, že se v tomto případě použije oprava ve výši 15 % navzdory zmíněným zlepšením.

330    K argumentu Řecké republiky, která zpochybňuje, že hrozí větší riziko pro EZOZF, je nutno připomenout, že pokud jde o výši opravy, je věcí členského státu, aby prokázal, že se Komise dopustila nesprávného posouzení finančních důsledků konstatovaných nesrovnalostí (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 1999, Itálie v. Komise, C‑59/97, Recueil, s. I‑1683, bod 55, a ze dne 20. září 2001, Belgie v. Komise, bod 73 výše, bod 37; rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 168). V tomto případě je nutno konstatovat, že Řecká republika svá tvrzení nepodložila.

331    Řecká republika zadruhé tvrdí, že navýšení bylo v tomto případě uplatněno automaticky a bez zvláštního odůvodnění.

332    V tomto ohledu je nutno připomenout, že navýšení opravy na 15 % nelze provést automaticky, ale pouze po zkoumání případných opravných a kompenzačních opatření přijatých členskými státy, přičemž nelze opomenout dosažená zlepšení (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 31. března 2011, Řecko v. Komise, T‑214/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 90). Odůvodnění rozhodnutí musí být dále považováno za dostatečné, pokud byl stát, jenž je jeho příjemcem, úzce zapojen do procesu vypracovávání tohoto rozhodnutí a pokud znal důvody, proč Komise měla za to, že nesmí zatížit EZOZF spornou částkou (viz judikatura citovaná v bodě 73 výše).

333    V projednávaném případě postačí uvést, že na opětný výskyt zjištěných nedostatků bylo poukázáno během sporného řízení, kterého se Řecká republika účastnila (viz body 326 až 328 výše).

334    Během tohoto řízení bylo dále uvedeno (viz bod 319 výše), že zlepšení křížových kontrol a centralizovaných databází stále nebylo dostatečné.

335    Z toho plyne, že na rozdíl od toho, co tvrdí Řecká republika, je odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle judikatury citované v bodě 73 výše, dostatečné.

336    Řecká republika zatřetí tvrdí, že uplatněná oprava je nepřiměřená.

337    V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že Komise může odmítnout hradit vynaložené náklady v celé výši, konstatuje‑li, že neexistují dostatečné kontrolní mechanismy (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 24. února 2005, Nizozemsko v. Komise, C‑318/02, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 45).

338    V tomto případě se jeví, že nedostatky odhalené pracovníky Komise se týkají důležitých aspektů kontrolního systému a provádění kontrol, které mají významnou roli při určování neoprávněnosti výdajů, takže se lze důvodně domnívat, že riziko ztrát pro EZOZF bylo značné.

339    Opravu dotčených výdajů ve výši 15 % tedy nelze v tomto případě považovat za přemrštěnou a nepřiměřenou.

340    Z výše uvedeného plyne, že argumenty Řecké republiky neprokazují, že Komise uplatnila 15% opravu nesprávně a že v tomto ohledu porušila povinnost uvést odůvodnění.

341    Tento žalobní důvod je tudíž nutno zamítnout v celém rozsahu.

342    Z toho plyne, že všechny žalobní důvody namířené proti finančním opravám v odvětví olivového oleje musí být zamítnuty.

6.     K desátému a jedenáctému žalobnímu důvodu, týkajícím se oprav výdajů v oblasti finančního auditu

 Právní úprava Společenství

 Prodlení s platbami

343    Nařízení Komise (ES) č. 296/96 ze dne 16. února 1996 o údajích předávaných členskými státy, o měsíčním účtování výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o zrušení nařízení (EHS) č. 2776/88 (Úř. věst. L 39, s. 5; Zvl. vyd. 03/18, s. 453) stanoví ve čtvrtém bodě odůvodnění:

„vzhledem k tomu, že zemědělské předpisy Společenství stanoví lhůty pro platby podpor vyplácených příjemcům členskými státy; že všechny platby učiněné po této lhůtě, není-li zpoždění platby odůvodněné, musí být považovány za neoprávněné výdaje, a proto na ně v zásadě nelze poskytnout zálohu na zúčtování výdajů; že snížení záloh by mělo být přiměřeně odstupňováno podle významu nastalého zpoždění, aby byl zmírněn finanční dopad v závislosti na zpoždění u dané platby.“

344    Článek 4 nařízení (ES) č. 296/96 v pozměněném znění stanoví:

„1.       Aniž je dotčen článek 14 rozhodnutí 2040/2000, rozhodne Komise na základě údajů předaných v souladu s článkem 3 o poskytnutí měsíční zálohy na zúčtování výdajů.

2.       Pro výdaje uskutečněné po uplynutí stanovených lhůt se zálohy na zúčtování výdajů sníží podle těchto pravidel:

a)       nesníží se, pokud výdaje uskutečněné po uplynutí lhůty dosahují nejvýše 4 % výdajů uskutečněných před uplynutím lhůty, a to bez ohledu na počet měsíců prodlení;

b)       nad hranici 4 % se všechny další výdaje uskutečněné se zpožděním:

–        do jednoho měsíce snižují o 10 %,

–        do dvou měsíců snižují o 25 %,

–        do tří měsíců snižují o 45 %,

–        do čtyř měsíců snižují 70 %,

–        do pěti měsíců a více snižují o 100 %.

Komise však uplatní jiné odstupňování a/nebo nižší nebo nulové procentní sazby, pokud při správě určitých opatření nastanou výjimečné okolnosti nebo pokud členské státy podají řádné odůvodnění.

Snížení uvedená v tomto článku musejí být provedena postupy podle článku 14 nařízení (CE) č. 2040/2000.“

 Prodlení s platbami u znevýhodněných oblastí

345    Článek 51 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 153, s. 30, oprava v Úř. věst. 2004, L 231, s. 24; Zvl. vyd. 03/46, s. 87), jež zahrnuje zejména podporu pro znevýhodněné oblasti, stanoví:

„1.       Změny programových dokumentů rozvoje venkova a opatření pro rozvoj venkova zahrnutých v jednotných programových dokumentech v rámci cíle 2, která jsou financována záruční sekcí EZOZF, musí být řádně odůvodněny, zejména na základě těchto údajů:

a)       důvody a všechny obtíže spojené s prováděním, které opodstatňují úpravu programového dokumentu;

b)       očekávané účinky dotyčné změny;

c)       důsledky pro financování a kontrolu závazků.

2.       Komise schválí v souladu s postupem stanoveným […] všechny změny programových dokumentů rozvoje venkova, finanční tabulku připojenou k rozhodnutí uvedenému v čl. 48 odst. 1 prvním pododstavci a změny opatření pro rozvoj venkova zahrnutých v jednotných programových dokumentech v rámci cíle 2, která jsou financována záruční sekcí EZOZF, kdykoli mají tyto změny vliv na:

a)       priority;

b)       hlavní rysy podpůrných opatření uvedené v příloze II;

c)       celkovou maximální částku podpory Společenství […];

d)       rozdělení přídělu finančních prostředků na opatření stanovená v programovém dokumentu, pokud přesahuje:

–        15 % celkových způsobilých nákladů dotyčného programu na celé programové období, je‑li příspěvek Společenství založen na celkových způsobilých nákladech,

–        20 % celkových způsobilých veřejných výdajů na dotyčný program za celé programové období, je‑li příspěvek Společenství založen na způsobilých veřejných výdajích,

vypočtené na základě posledního sloupce finanční tabulky (celkem) připojené k rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje programový dokument […] ve znění pozdějších předpisů.

3.       Změny uvedené v odstavci 2 se předkládají Komisi formou jednoho návrhu pro každý program, a to nejvýše jednou za kalendářní rok.

První pododstavec se nepoužije,

a)       pokud jsou změny nezbytné v důsledku přírodní katastrofy nebo jiné výjimečné události s významným dopadem na programování členského státu;

b)       pokud je změna finanční tabulky připojené k rozhodnutí uvedenému v čl. 48 odst. 1 nezbytná v důsledku změny programového dokumentu regionálního rozvoje venkova.

4.       Změny finanční povahy, na které se nevztahuje odst. 2 [písm.] d) a změny výše příspěvku Společenství uvedené v první odrážce bodu 9 odst. 2 písm. B přílohy II, se sdělí Komisi společně s finanční tabulkou upravenou podle bodu 8 přílohy II. Vstupují v platnost dnem jejich přijetí Komisí.

Změny finanční povahy uvedené v prvním pododstavci nesmějí v úhrnu za kalendářní rok přesáhnout stropy stanovené v odst. 2 písm. d).

5.      Jiné změny, než jsou změny uvedené v odstavcích 2 a 4, se Komisi oznámí nejméně tři měsíce před jejich vstupem v platnost.

Tyto změny mohou vstoupit v platnost dříve, jestliže Komise potvrdí členskému státu před skončením tříměsíční lhůty, že tyto oznámené změny jsou v souladu s právními předpisy Společenství.

Není-li oznámená změna v souladu s právními předpisy Společenství, Komise o tom uvědomí dotyčný členský stát a tříměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci se pozastaví do doby, než Komise obdrží vyhovující změnu.“

 Souhrnná zpráva

346    Souhrnná zpráva zmiňuje tři šetření pod čísly FA/2005/70/GR, FA/2006/108/GR a FA/2006/137/GR, jejichž výsledky Komise sdělila v lednu, dubnu a srpnu 2006. Po výměně korespondence mezi Komisí a Řeckou republikou ke každému z řízení, hromadné výzvě ze dne 15. ledna 2007 k dvoustrannému jednání a po uskutečnění tohoto jednání zaslala Komise dopisem ze dne 28. června 2007 zápis z jednání pro každé řízení. Třemi dopisy ze dne 24. ledna 2008 Komise formálně sdělila svá stanoviska Řecké republice. V návaznosti na stanovisko smírčího orgánu 08/GR/360 ze dne 10. července 2008 společné pro všechna tři řízení zaslala Komise Řecké republice konečné stanovisko v dopisech ze dne 8. října, 6. října a 19. září 2008.

347    Stran šetření pod číslem FA/2005/70/GR bylo zejména konstatováno, že u znevýhodněných oblastí byl strop pro výdaje stanoven ve výši 115 770 000 eur, zatímco celkové výdaje dosáhly výše 121 992 923,70 eur, což znamená, že došlo k překročení o 6 222 923,70 eur. V souladu s čl. 51 odst. 4 nařízení č. 817/2004 musí být změny jiné než finanční povahy, na které se nevztahuje čl. 51 odst. 2 uvedeného nařízení, oznámeny Komisi a vstupují v platnost od data doručení Komisi. Řecká republika v tomto případě oznámila Komisi tuto změnu až 29. září 2004. Částka ve výši 6 222 923,70 euro tedy není oprávněným výdajem, jelikož byla vynaložena před tím, než byla žádost o změnu podána Komisi. Argument, že celková částka vyplacená za rok 2004 (tj. 125,6 milionů euro) je nižší než částka stanovená ve finanční tabulce pro rok 2004 (tj. 145 milionů eur), nelze přijmout, jelikož částka 145 milionů eur představuje celkovou částku určenou pro daný program, takže k ní nelze přihlížet pro účely specifického opatření.

348    V šetření pod číslem FA/2006/108/GR byla zjištěna prodlení s platbami uskutečněnými během rozpočtového roku 2005 týkajícími se zemědělských plodin a s dodatečnými platbami v odvětví hovězího a telecího masa. Oprava byla snížena, aby nedošlo ke zdvojení opravy v důsledku paušálních oprav provedených za tentýž rozpočtový rok a v téže rozpočtové položce. V konečné verzi činí 4 521 536,62 eur a zohledňuje již provedené paušální opravy, aby nedošlo ke dvojí opravě.

 Závěry Tribunálu

349    Řecká republika vznáší desátý žalobní důvod týkající se šetření pod číslem FA/2005/70/GR a jedenáctý žalobní důvod týkající se šetření pod číslem FA/2006/108/GR.

 K desátému žalobnímu důvodu, týkajícímu se šetření pod číslem FA/2005/70/GR, který vychází z porušení postupu při schvalování účetní závěrky, porušení nařízení č. 817/2004, jakož i z nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality

350    Řecká republika kritizuje opravu týkající se znevýhodněných oblastí, která byla uložena za překročení finančního stropu. Tvrdí, že Komise byla o předmětné změně informována a že částka přesahující strop zůstává oprávněným výdajem, jelikož nebyla překročena celková částka vyplacená během rozpočtového roku.

351    Tribunál poukazuje na to, že Řecká republika nezpochybňuje, že původně stanovený strop výdajů pro znevýhodněné oblasti byl překročen o 6 222 923,70 eur (viz bod 347 výše).

352    Podle souhrnné zprávy, což v tomto ohledu není zpochybňováno, došlo k této změně v rámci čl. 51 odst. 4 nařízení č. 817/2004, který stanoví, že finanční změny musí být oznámeny Komisi a vstupují v platnost k datu jejich přijetí Komisí.

353    Z informací ve spise, a zejména ze souhrnné zprávy přitom vyplývá, že k překročení došlo na základě změny, o níž byla Komise informována dne 29. září 2004, a že předmětné výdaje byly vynaloženy před tím, než byla Komise informována, jak bylo potvrzeno na jednání a zapsáno do protokolu z jednání.

354    Výdaje v částce přesahující původní dotaci pro předmětné opatření, které byly vynaloženy před 29. září 2004, tedy nelze považovat za výdaje vynaložené v souladu s pravidly Společenství.

355    Článek 51 odst. 4 nařízení č. 817/2004, který se v tomto případě použije, nestanoví, že Komise musí předmětnou změnu schválit, aby vstoupila v platnost, jak zdůrazňuje Řecká republika.

356    Toto ustanovení sice stanoví, že finanční změny se Komisi oznamují pouze pro informativní účely, avšak podmínky pro oznamování, které stanoví, nebyly v tomto případě splněny.

357    Argument Řecké republiky, že nařízení č. 817/2004 umožňuje členským státům změnit programové dokumenty a finanční tabulky tento závěr nevyvrací. Ustanovení uvedeného nařízení totiž přesně upravují možnosti změn z hlediska obsahu i postupu a Řecká republika neprokázala, že konstatování Komise, podle něhož nebyl respektován čl. 51 odst. 4 nařízení č. 817/2004, je nesprávné.

358    Zamítnuta musí být i výtka Řecké republiky, že konečná zpráva obsahuje odůvodnění týkající se znevýhodněných oblastí a napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněno.

359    Řecká republika totiž byla úzce zapojena pro procesu vypracování tohoto rozhodnutí a v rámci korespondence s Komisí byly uvedeny částky i právní základ pro předmětnou opravu (čl. 51 odst. 2 a 4 nařízení č. 817/2004). Byla tedy seznámena s důvody pro napadené rozhodnutí, které je proto nutno s ohledem na výše uvedenou použitelnou judikaturu považovat za dostatečně odůvodněné (viz bod 73 výše).

360    Řecká republika konečně tvrdí, že byla porušena zásada proporcionality. Tvrdí, že sice byl překročen strop u znevýhodněných oblastí, avšak celkový strop stanovený pro program pro rozvoj venkova pro rok 2004 překročen nebyl, a poukazuje na to, že nevznikla ztráta pro EZOZF.

361    Tribunál připomíná, že čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1258/1999 stanoví, že podle čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení jsou financována opatření pro rozvoj venkova, mimo programy spadající pod cíl 1, prováděná podle předpisů Společenství.

362    Podle ustálené judikatury dále EZOZF financuje pouze intervence prováděné v souladu s předpisy Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů. Členské státy tudíž nesou ostatní vynaložené náklady a zejména částky, které vnitrostátní orgány nesprávně považovaly za oprávněné v rámci této společné organizace (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek Soudního dvora ze dne 18. dubna 2002, Belgie v. Komise, C‑332/00, Recueil, s. I‑3609, body 44 a 45; v tomto smyslu a obdobně viz rovněž rozsudek Soudního dvora ze dne 24. března 1988, Spojené království v. Komise, 347/85, Recueil, s. 1749, body 52 a 53).

363    Jak přitom bylo konstatováno v bodě 354 a 356 výše, strop výdajů pro znevýhodněné oblasti byl překročen a Komise o tom nebyla informována postupem stanoveným v čl. 51 odst. 4 nařízení č. 817/2004.

364    Komise zjistila tento nedostatek, a mohla tedy oprávněně přijmout napadené rozhodnutí bez ohledu na argument Řecké republiky, že celkový strop stanovený pro program pro rozvoj venkova pro rok 2004 nebyl překročen. Je totiž třeba připomenout, že účinnost režimu na podporu rozvoje venkova a dosažení jeho cílů zaručuje skutečnost, že opatření, pro něž lze vyplatit podporu, musí být v souladu s legislativou Společenství, a členské státy musí v tomto smyslu spolupracovat s tím, že budou respektovat normativní rámec nařízení, která stanoví pravidla pro podporu pro rozvoj venkova, čehož by nebylo možné dosáhnout, pokud by členské státy mohly přerozdělovat zdroje v rozporu s použitelnými ustanoveními (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. září 2009, Nizozemsko v. Komise, bod 73 výše, bod 118).

365    Je tudíž třeba dospět k závěru, že Komise neporušila zásadu proporcionality.

366    Desátý žalobní důvod tudíž musí být zamítnut.

 K jedenáctému žalobnímu důvodu, týkajícímu se šetření pod číslem FA/2006/108/GR, který vychází z porušení postupu pro schvalování účetní závěrky, nesprávné aplikace nařízení č. 296/96, nesprávného posouzení skutkového stavu, nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality

367    Řecká republika uvádí, že k prodlení s platbami u zemědělských plodin došlo kvůli šetření stížností, kterým podle ní bylo vyhověno, a u hovězího a telecího masa kvůli zápočtům oproti dříve provedeným platbám.

368    Je nutno připomenout, že při výpočtu finančních výdajů k tíži EZOZF je nutno vycházet z toho, že jsou dodržovány lhůty stanovené použitelnou zemědělskou právní úpravou. Pokud tedy vnitrostátní orgány po uplynutí lhůty nadále vyplácejí podpory, je tím EZOZF zatěžován nepřípustnými, a proto nezpůsobilými výdaji, jak potvrzuje čtvrtý bod odůvodnění nařízení č. 296/96 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. října 1999, Itálie v. Komise, bod 126, a rozsudek Tribunálu ze dne 12. září 2007, Řecko v. Komise, T‑243/05, Sb. rozh. s. II‑3475, bod 116).

369    V souladu s článkem 4 nařízení č. 296/96 (viz bod 344 výše) se u výdajů uskutečněných po uplynutí stanovených lhůt dále sníží zálohy na zúčtování výdajů podle pravidel stanovených v uvedeném článku. Pouze v případě, že výdaje uskutečněné se zpožděním dosahují nejvýše 4 % výdajů uskutečněných před uplynutím lhůt, se tyto výdaje nesníží bez ohledu na počet měsíců prodlení.

370    V tomto případě je nutno uvést, že Řecká republika nezpochybňuje, že došlo k prodlení s platbami. Nezpochybňuje ani skutečnost, že výdaje vynaložené se zpožděním přesahují ona 4 %.

371    V projednávaném případě tedy tento stát neprokazuje, že ze strany Komise došlo k nesprávnému posouzení skutkového stavu či k porušení nařízení č. 296/96 nebo k porušení postupu pro schvalování účetních závěrek.

372    Řecká republika tvrdí, že předmětná oprava měla být odůvodněna zvlášť.

373    Ze spisu však vyplývá, že důvody uvedené před Tribunálem k ospravedlnění prodlení s platbami byly Komisi sděleny v dopise ze dne 3. července 2006. Komise tyto důvody neuznala, poněvadž uváděná odůvodnění nebyla s to ospravedlnit prodlení s platbami. Zápis z dvoustranného jednání dále uvádí, že oprava zůstala nezměněna, jelikož 4 % postačovala pro zahájení soudních řízení. Pokud jde navíc o opravy v odvětví hovězího a telecího masa, ze správního řízení vyplývá, že Komise snížila opravu za překročení výdajů, aby nedošlo ke zdvojení opravy, a vyvodila z toho důsledky pro opožděné platby. Podrobná tabulka finančních dopadů snížení, která již byla provedena u opožděných plateb, je uvedena v souhrnné zprávě.

374    Řecká republika, která byla úzce zapojena do procesu vypracování napadeného rozhodnutí, tedy byla seznámena s důvody, na jejichž základě Komise považovala předmětnou opravu za opodstatněnou. Neposkytla dále žádný důvod či právní základ vedoucí k závěru, že by mělo být požadováno specifičtější odůvodnění, než v této oblasti vyžaduje výše uvedená ustálená judikatura (viz bod 73 výše). Z toho plyne, že výtka vycházející z nedostatečného odůvodnění musí být zamítnuta.

375    Řecká republika též tvrdí, že došlo k porušení zásady proporcionality, jelikož Komise podle ní použila opravu ve výši stanovené v nařízení č. 296/96 a neuplatnila svou posuzovací pravomoc.

376    Jak však zdůrazňuje Komise, čl. 4 odst. 2 první pododstavec nařízení č. 296/96 nesvěřuje Komisi žádnou posuzovací pravomoc.

377    Článek 4 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 296/96 sice Komisi umožňuje uplatnit jiné odstupňování, pokud při správě určitých opatření nastanou výjimečné okolnosti nebo pokud členské státy podají řádné odůvodnění.

378    Jedná se však o ustanovení zavádějící výjimku, které tedy musí být vykládáno restriktivně (rozsudek ze dne 12. září 2007, Řecko v. Komise, bod 368 výše, bod 115).

379    Řecké republice mimoto přísluší prokázat, že podmínky v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci nařízení č. 296/96 byly splněny, tj. musí prokázat, že při správě některých opatření nastaly výjimečné okolnosti, nebo podat řádné odůvodnění. Řecká republika musí zejména prokázat, že prodlení nepřesáhla přiměřené lhůty (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 18. září 2003, Řecko v. Komise, C‑331/00, Recueil, s. I‑9085, bod 117, a rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 39 výše, bod 372).

380    V tomto případě tak musí prokázat existenci předchozích stížností týkajících se zemědělských plodin, jejichž šetření by odůvodnilo prodlení s platbami (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. června 2009, Řecko v. Komise, bod 63 výše, bod 375). K tomu však v tomto případě nedošlo. Řecká republika neodůvodnila prodlení s platbami, ani pokud jde o kompenzace v odvětví hovězího masa.

381    Výtka vycházející z porušení zásady proporcionality musí být tudíž zamítnuta.

382    Řecká republika konečně uvádí, že EZOZF nevznikla ztráta, jelikož částka 4 678 975,85 eur vyla snížena na základě nařízení č. 296/96 ve fázi záloh, tj. šlo o vyšší částku, než byla konečná oprava.

383    Tento argument však nelze přijmout. Jak bylo totiž uvedeno výše (viz bod 368 výše), při výpočtu finančních výdajů k tíži EZOZF je nutno vycházet z toho, že je dodržena tato lhůta. Pokud tedy řecké orgány vyplácejí podpory po uplynutí lhůty, je tím EZOZF zatěžován nezpůsobilými výdaji (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. října 1999, Itálie v. Komise, bod 368 výše, bod 126, a rozsudek Tribunálu ze dne 20. června 2006, Řecko v. Komise, T‑251/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 78). Argument založený na tom, že konečná uložená oprava (tj. 4 521 536,62 euro) je nižší než původně provedené snížení (tj. 4 678 975,85 eur), je v tomto ohledu irelevantní.

384    Z výše uvedeného plyne, že jedenáctý žalobní důvod je tedy nutno zamítnout.

385    Žaloba tedy musí být zamítnuta v plném rozsahu.

 K nákladům řízení

386    Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise a požadovala náhradu nákladů řízení a Řecká republika neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (druhý senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

Forwood Dehousse Schwarcz

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 22. ledna 2013.

Podpisy.

Obsah

Právní rámec

1.  Obecná právní úprava financování společné zemědělské politiky

2.  Pokyny Komise

Skutečnosti předcházející sporu

Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

Právní otázky

1.  K rozsahu žaloby

2.  K prvnímu a druhému žalobnímu důvodu, týkajícím se oprav v odvětví „ovoce a zelenina – zpracování citrusových plodů“

Právní předpisy Společenství

Souhrnná zpráva

Závěry Tribunálu

K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nesprávného výkladu a aplikace pokynů Komise vymezených v dokumentech č. VI/5330/97 a 17933/2000

K druhému žalobnímu důvodu, založenému na nesprávném posouzení skutkového stavu a potažmo na nepřiměřenosti uplatněných oprav

3.  Ke třetímu žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav uplatněných v odvětví bavlny

Právní úprava Společenství

Souhrnná zpráva

Závěry Tribunálu

Ke třetí části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o nedostatcích IAKS

Ke čtvrté části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o environmentálních opatřeních

K páté části, vycházející z údajně nesprávných konstatování Komise o místní kontrole ploch

K první a druhé části, vycházející z nepřiměřenosti finanční opravy

4.  K šestému žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav uplatněných v odvětví prémií pro skot a extenzifikačních prémií

Právní předpisy Společenství

Kontroly

Porážková prémie

Extenzifikační prémie

Souhrnná zpráva

Závěry Tribunálu

Ke kontrolám v odvětví prémií za skot

–  Ke křížovým kontrolám

–  K místním kontrolám

K opravám týkajícím se extenzifikačních prémií

5.  K devátému žalobnímu důvodu, týkajícímu se oprav v odvětví olivového oleje

Právní předpisy Společenství

K informačním databázím

K registru pěstitelů oliv

K prohlášením o sklizni a kontrolám

K lisovnám

Souhrnná zpráva

Závěry Tribunálu

K tvrzené nesprávnosti oprav

–  K nefunkčnosti informačních databází

–  K nedokončení registru pěstitelů oliv

–  K nespolehlivosti prohlášení o sklizni

–  K nedostatkům v místních kontrolách

–  K nedostatkům v kontrolách lisoven

–  K nevyhovujícímu uplatňování sankcí navržených AYMEEE

K výši uplatněné opravy, porušení zásady proporcionality a nedostatečnému odůvodnění

6.  K desátému a jedenáctému žalobnímu důvodu, týkajícím se oprav výdajů v oblasti finančního auditu

Právní úprava Společenství

Prodlení s platbami

Prodlení s platbami u znevýhodněných oblastí

Souhrnná zpráva

Závěry Tribunálu

K desátému žalobnímu důvodu, týkajícímu se šetření pod číslem FA/2005/70/GR, který vychází z porušení postupu při schvalování účetní závěrky, porušení nařízení č. 817/2004, jakož i z nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality

K jedenáctému žalobnímu důvodu, týkajícímu se šetření pod číslem FA/2006/108/GR, který vychází z porušení postupu pro schvalování účetní závěrky, nesprávné aplikace nařízení č. 296/96, nesprávného posouzení skutkového stavu, nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality

K nákladům řízení

* Jednací jazyk: řečtina.