USNESENÍ TRIBUNÁLU
(kasační senát)
8. března 2012
Věc T‑126/11 P
Luigi Marcuccio
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Sociální zabezpečení – Úhrada léčebných nákladů – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Implicitní odmítnutí – Povinnost uvést odůvodnění – Kasační opravný prostředek zčásti zjevně neopodstatněný a zčásti zjevně nepřípustný“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (samosoudce) ze dne 14. prosince 2010, Marcuccio v. Komise (F‑1/10), domáhající se částečného zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se odmítá jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ. Vedlejší kasační opravný prostředek se odmítá jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně postrádající jakýkoli právní základ. Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů vynaložených Evropskou komisí v rámci kasačního opravného prostředku. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení v rámci vedlejšího kasačního opravného prostředku.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum právní kvalifikace aktů Soudu pro veřejnou službu Tribunálem – Přípustnost
(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)
2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod směřující proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu o nákladech řízení – Nepřípustnost v případě zamítnutí všech ostatních důvodů
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 2)
3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum hodnocení důkazů provedeného Soudem pro veřejnou službu ze strany Tribunálu – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)
4. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Zcela chybějící odůvodnění – Zhojení vad po podání žaloby – Nepřípustnost
(Služební řád úředníků, čl. 25 druhý pododstavec)
1. Právní kvalifikace aktu provedená Soudem pro veřejnou službu, jako je otázka, zda sdělení vypracované Komisí v odpovědi na žádost o dodatečnou úhradu léčebných nákladů musí být považováno za akt nepříznivě zasahující do právního postavení, je právní otázkou, kterou lze vznést v rámci kasačního opravného prostředku.
(viz body 27 a 29)
Odkazy:
Soudní dvůr: 1. června 1994, Komise v. Brazzelli Lualdi a další, C‑136/92 P, Recueil, s. I‑1981, bod 49; Soudní dvůr: 26. dubna 2007, Alcon v. OHIM, C‑412/05 P, Sb. rozh. s. I‑3569, body 38 až 40
Tribunál: 13. října 2008, Neophytou v. Komise, T‑43/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑53 a II‑B‑1‑373, bod 45
2. Z článku 11 odst. 2 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že opravný prostředek jen proti určení výše náhrady nákladů řízení nebo proti rozhodnutí, který z účastníků řízení je má platit, není přípustný. Z toho vyplývá, že v případě, že všechny ostatní důvody kasačního opravného prostředku proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu byly zamítnuty, musí být návrhová žádání týkající se údajné nesprávnosti rozhodnutí uvedeného Soudu o náhradě nákladů řízení odmítnuta jako nepřípustná.
(viz bod 37)
Odkazy:
Tribunál: 9. září 2009, Nijs v. Účetní dvůr, T‑375/08 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑65 a II‑B‑1‑413, bod 71 a citovaná judikatura
3. Posouzení průkaznosti, nebo neprůkaznosti procesních písemností spadá do svrchovaného posouzení skutkových okolností Soudem pro veřejnou službu, které nepodléhá přezkumu Tribunálu v rámci řízení o kasačním opravném prostředku, s výjimkou případu zkreslení důkazů předložených Soudu pro veřejnou službu nebo jestliže z dokumentů ve spisu vyplývá věcná nesprávnost jeho zjištění.
(viz bod 41)
Odkazy:
Soudní dvůr: 10. července 2001, Ismeri Europa v. Účetní dvůr, C‑315/99 P, Recueil, s. ‑5281, bod 19 a citovaná judikatura
Tribunál: 21. června 2011, Rosenbaum v. Komise, T‑452/09 P, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 41
4. Zcela chybějící odůvodnění rozhodnutí před podáním žaloby Soudu pro veřejnou službu nemůže být zhojeno vysvětleními poskytnutými po tomto podání. Možnost zhojit zcela chybějící odůvodnění po podání žaloby by totiž zasahovalo do práva na obhajobu, jelikož žalobce by disponoval pouze replikou za účelem předložení svých důvodů proti odůvodnění, o němž by se dozvěděl až po podání žaloby.
(viz bod 47)
Odkazy:
Tribunál: 20. září 1990, Hanning v. Parlament, T‑37/89, Recueil, s. II‑463, body 41 a 44; 12. února 1992, Vogler v. Parlament, T‑52/90, Recueil, s. II‑121, body 40 a 41; 4. července 2006, Tzirani v. Komise, T‑88/04, Sb. rozh. VS s. I‑A‑2‑149 a II‑A‑2‑703, bod 46
Tribunál: 2. března 2010, Doktor v. Rada, T‑248/08 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 93