Věc C‑724/17
Vantaan kaupunki
v.
Skanska Industrial Solutions Oy a další
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Nejvyšší soud, Finsko)]
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. března 2019
„Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Článek 101 SFEU – Náhrada škody způsobené kartelovou dohodou zakázanou tímto článkem – Určení subjektů odpovědných za škodu – Nástupnictví právních subjektů – Pojem ‚podnik‘ – Kritérium hospodářské kontinuity“
1. Kartelové dohody – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé škody – Způsoby uplatňování
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
(viz body 24–27, 43, 44)
2. Kartelové dohody – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé škody – Určení subjektu povinného k náhradě vzniklé škody – Použití unijního práva – Podnik – Článek 11 odst. 1 směrnice 2014/104 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva – Solidární odpovědnost podniků – Neexistence dopadu
(Článek 101 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104, čl. 11 odst. 1)
(viz body 28–35)
3. Kartelové dohody – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé škody – Určení subjektu povinného k náhradě vzniklé škody – Podnik – Pojem – Hospodářská jednotka – Entita sestávající z několika fyzických nebo právnických osob – Restrukturalizace podniku – Právnická osoba odpovědná za provoz podniku v době, kdy došlo k protiprávnímu jednání – Zánik v důsledku sloučení s jiným podnikem – Přičtení odpovědnosti nabyvateli – Přípustnost – Podmínky
(Článek 101 SFEU)
(viz body 36–40)
4. Kartelové dohody – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé škody – Určení subjektu povinného k náhradě vzniklé škody – Podnik – Situace hospodářské kontinuity – Judikatura rozvinutá v kontextu ukládání pokut Komisí – Použitelnost na žalobu na náhradu škody
(Článek 101 SFEU)
(viz body 41–47)
5. Kartelové dohody – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé škody – Určení subjektu povinného k náhradě vzniklé škody – Podnik – Hospodářská totožnost mezi společností, která se účastnila protiprávního jednání, a nabývající společností
(Článek 101 SFEU)
(viz body 48–51 a výrok)
6. Předběžné otázky – Výklad – Časové účinky výkladových rozsudků – Zpětný účinek – Omezení Soudním dvorem – Podmínky – Význam finančních důsledků rozsudku pro dotyčný členský stát – Riziko závažných hospodářských dopadů způsobených obzvláště vysokým počtem právních vztahů založených na dobré víře – Podnět, který vedl u jednotlivců a vnitrostátních orgánů k chování, které nebylo v souladu s unijním právem – Chování jiných členských států nebo Komise, která případně přispěla k nejistotě – Podmínky, které nebyly splněny
(Článek 267 SFEU)
(viz body 54–58)
Shrnutí
V rozsudku Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17), vydaném dne 14. března 2019, se Soudní dvůr vyjádřil k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, která se týkala ustanovení Smlouvy upravujících kartelové dohody, a rozhodl, že v situaci, v níž všechny akcie společností, které se účastnily kartelové dohody, nabyly jiné společnosti, které prvně uvedené společnosti zrušily a pokračovaly v jejich obchodních činnostech, mohou být nabývající společnosti považovány za odpovědné za škodu způsobenou touto kartelovou dohodou.
V projednaném případě byla v období let 1994 až 2002 ve Finsku naplňována kartelová dohoda. Týkala se rozdělení trhů, cen a podávání nabídek za paušální ceny, zahrnovala celý tento členský stát a mohla rovněž ovlivnit obchod mezi členskými státy. V letech 2000 až 2003 nabyly žalované společnosti všechny akcie několika účastníků kartelové dohody, které následně po dobrovolných likvidacích zrušily. Rozsudkem dne 29. září 2009 uložil Nejvyšší správní soud Finska účastníkům kartelové dohody pokuty za porušení finského zákona proti omezování hospodářské soutěže a ustanovení Smlouvy upravujících kartelové dohody. Na základě tohoto rozsudku zamýšlelo finské město Vantaa získat od nabývajících společností náhradu škody způsobené kartelovou dohodou, která byla zamítnuta z důvodu, že pravidla občanskoprávní odpovědnosti obsažená ve finském právu stanoví, že za škodu odpovídá jen ten právní subjekt, který ji způsobil.
Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu bylo, zda ustanovení Smlouvy upravující kartelové dohody musí být vykládány v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, mohou být nabývající společnosti považovány za odpovědné za škodu způsobenou touto kartelovou dohodou.
Soudní dvůr rozhodl, že otázka určení subjektu, který je povinen nahradit škodu způsobenou kartelovou dohodou, je přímo upravena unijním právem. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za škodu plynoucí z porušení unijních pravidel o hospodářské soutěži má osobní charakter, musí podnik, který porušuje tato pravidla, odpovídat za škodu způsobenou tímto porušením. Subjekty, které mají povinnost nahradit škodu způsobenou kartelovou dohodou nebo praktikou zakázanou článkem 101 SFEU, jsou podniky ve smyslu tohoto ustanovení, které se účastnily této dohody nebo praktiky.
Pojmem „podnik“ ve smyslu článku 101 SFEU se přitom rozumí jakýkoli subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování a označuje hospodářskou jednotku, i když z právního hlediska je tato hospodářská jednotka složena z několika fyzických nebo právnických osob.
Pokud u entity, jež se dopustila porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, dojde k právní nebo organizační změně, nemá taková změna nutně za následek vytvoření nového podniku, jenž by byl zproštěn odpovědnosti za chování předchozí entity, jež bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, pokud mezi touto a novou entitou existuje totožnost z hospodářského hlediska. Kdyby se totiž podniky odpovědné za škodu způsobenou takovým protiprávním jednáním mohly vyhnout své odpovědnosti pouze z důvodu, že jejich identita byla změněna v důsledku restrukturalizace, zániku nebo jiných právních nebo organizačních změn, byl by ohrožen cíl sledovaný tímto systémem, jakož i užitečný účinek uvedených pravidel.
V projednaném případě se jeví, že existuje hospodářská kontinuita mezi nabývajícími společnostmi na straně jedné a společnostmi, které se účastnily dotčené kartelové dohody, na straně druhé. Nabývající společnosti tedy převzaly odpovědnost posledně uvedených společností za škodu způsobenou touto kartelovou dohodou.