ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
9. září 2010(*)
„Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení Společenství – Poskytování počítačových služeb týkajících se správy a údržby internetového portálu – Odmítnutí nabídky uchazeče – Kritéria pro zadání zakázky – Povinnost uvést odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení – Rovné zacházení – Transparentnost“
Ve věci T‑300/07,
Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE, se sídlem v Athénách (Řecko), zastoupená N. Korogiannakis, advokátem,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zastoupené E. Manhaevem, jako zmocněncem, ve spolupráci s J. Stuyck, advokátem,
žalované,
jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. května a 13. července 2007, kterými se zamítají nabídky předložené žalobkyní v rámci nabídkového řízení ENTR/05/078 na správu a údržbu portálu „Vaše Evropa“ pro položku č. 1 (redakční práce a překlady) a položku č. 2 (infrastrukturní řízení) (Úř. věst. 2006/S 143-153057) a kterými se tyto zakázky zadávají jinému uchazeči, a jednak návrh na náhradu škody.
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda, M. Prek (zpravodaj) a V. M. Ciucă, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: N. Rosner, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 27. ledna 2010,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
1. Finanční nařízení a prováděcí pravidla
1 Zadávání veřejných zakázek na služby Evropské komise upravují ustanovení hlavy V první části nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1, dále jen „finanční nařízení“) a ustanovení nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení (Úř. věst. L 357, s. 1, dále jen „prováděcí pravidla“).
2 Článek 89 odst. 1 finančního nařízení stanoví:
„Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí být v souladu se zásadami průhlednosti, úměrnosti, rovného zacházení a nediskriminace.“
3 Článek 97 finančního nařízení stanoví následující:
„1. Kritéria výběru pro hodnocení schopnosti zájemců nebo uchazečů a kritéria pro udělení zakázky umožňující zhodnotit obsah nabídek jsou stanovena předem a upřesněna v zadávací dokumentaci.
2. Zakázka může být zadána automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je hospodářsky nejvýhodnější.“
4 Článek 100 finančního nařízení stanoví:
„1. Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii výběru a kritérii pro udělení zakázky předem stanovenými v zadávací dokumentaci a v souladu s pravidly o zadávání zakázek, komu bude zakázka přidělena.“
2. Zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který učinil nabídku, jež je v souladu s požadavky, a který o to písemně požádá, vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena.
Od zveřejnění některých informací však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, v rozporu s veřejným zájmem nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo mezi nimi narušit korektní hospodářskou soutěž.“
5 Článek 130 odst. 3 prováděcích pravidel stanoví:
„Specifikace uvádí alespoň:
a) kritéria pro vyloučení a kritéria výběru pro zakázky, kromě omezeného a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení zakázky podle článku 127; v takových případech se kritéria uvádějí pouze ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu;
b) kritéria pro udělení zakázky a jejich relativní důležitost, pokud to nevyplývá z vyhlášení zakázky;
[…]“
6 Článek 135 odst. 1 prováděcích pravidel stanoví:
„Zadavatel vypracuje jasná a nediskriminační kritéria výběru.“
7 Článek 138 prováděcích pravidel stanoví:
„1. Zakázky se zadávají jedním z těchto dvou postupů:
a) automatickým výběrem nabídky, kdy je zakázka zadána nabídce, která splňuje všechny stanovené podmínky a uvádí nejnižší cenu;
b) výběrem hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
2. Nabídkou hospodářsky nejvýhodnější je nabídka, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou s ohledem na kritéria odůvodněná předmětem zakázky, jako je navrhovaná cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, rentabilita, výrobní nebo dodací lhůty, servis a technická pomoc.
3. Zadavatel uvede ve vyhlášení zakázky nebo ve specifikacích váhu, kterou přisuzuje jednotlivým kritériím pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky [...].“
8 Článek 149 odst. 2 a 3 prováděcích pravidel stanoví:
„2. Zadavatel sdělí nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne obdržení písemné žádosti údaje uvedené v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení.
3. U zakázek zadávaných orgány Společenství na vlastní účet podle článku 105 finančního nařízení zadavatelé oznamují co nejdříve po rozhodnutí o zadání zakázky a nejpozději následující týden každému vyloučenému uchazeči nebo zájemci současně a jednotlivě dopisem a faxem nebo e-mailem, že jejich nabídka nebo přihláška nebyla vybrána a v každém jednotlivém případě udají důvody odmítnutí nabídky nebo přihlášky.
Zadavatel oznámí současně s oznámeními o odmítnutí, která jsou vyloučeným zájemcům nebo uchazečům zasílána, vybranému zájemci či uchazeči rozhodnutí o zadání zakázky a uvede, že oznámené rozhodnutí daného zadavatele nijak nezavazuje.
Na základě písemné žádosti mohou vyloučení uchazeči nebo zájemci dopisem, faxem nebo e-mailem obdržet doplňující informace o důvodech odmítnutí a všichni uchazeči, kteří předložili vyhovující nabídku, mohou obdržet doplňující informace o vlastnostech a přednostech vybrané nabídky a jméno uchazeče, jemuž byla zakázka zadána, aniž jsou [je] dotčen čl. 100 odst. 2 druhý pododstavec finančního nařízení. Zadavatelé odpovědí nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti […].“
2. Oznámení o zakázce a specifikace
9 V oznámení o zakázce a ve specifikaci se uvádí, že pro každou položku budou, po posouzení na základě kritérií uvedených ve specifikaci, uzavřeny rámcové smlouvy s jediným subjektem, jehož nabídka bude hospodářsky nejvýhodnější. V oznámení o zakázce je uvedeno, že počáteční doba trvání rámcové smlouvy je dva roky, že ji lze jednou prodloužit a že odhadovaná celková hodnota nákupů za celou dobu trvání rámcové smlouvy (za dobu maximálně čtyř let) činí 6 500 000 eur.
10 Specifikace uvádí postup zahrnující čtyři fáze. V první fázi se použijí kritéria pro vyloučení (bod 3.1 specifikace). Ve druhé fázi se použijí kritéria pro výběr (bod 3.2 specifikace), a to s ohledem na posouzení finanční a ekonomické, technické a odborné způsobilosti uchazeče: jednak hospodářské a finanční způsobilosti pro všechny položky (na základě finančních auditů uchazečů za poslední tři roky a „obratu“ za služby, jehož hodnota je vyšší nebo rovna 180.000 eur) a jednak, technické a odborné způsobilosti, posuzované samostatně pro každou ze tří položek tvořících nabídkové řízení (mezi podmínky patřily mimo jiné tým dostatečně kvalifikovaných odborníků, nejméně tři roky praxe v oblasti překladatelských služeb, uveřejňování a vytváření internetových stránek, poskytování služeb v této oblasti alespoň ve třech případech a nejméně třem různým klientům v průběhu posledních pěti let, v rámci alespoň jednoho projektu s mezinárodním rozměrem). Ve třetí fázi se používají kritéria pro zadání zakázky (zkoumání obsahu nabídky) (bod 3.3 specifikace).
11 Pod názvem „technické hodnocení“ specifikace stanoví čtyři kritéria pro zadání zakázky pro každou položku. Kritéria pro položky 1 a 2 jsou si do značné míry podobná a jsou upravena následovně:
– kvalitativní kritéria pro zadání zakázky týkající se položky 1, celkový počet bodů 100:
– kritérium č. 1: důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodiky navrhované pro realizaci úkolů (30 bodů);
– kritérium č. 2: kvalita a úplnost návrhu PMQP (správa projektu a plán kvality, dále jen „PMQP“) (10 bodů);
– kritérium č. 3: kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 1 (30 bodů);
– kritérium č. 4: kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 2 (30 bodů);
– kvalitativní kritéria pro zadání zakázky týkající se položky 2, celkový počet bodů 100:
– kritérium č. 1: důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodiky navrhované pro realizaci úkolů (30 bodů);
– kritérium č. 2: kvalita a úplnost projektu PMQP (správa projektu a plán kvality, dále jen „PMQP“) (10 bodů);
– kritérium č. 3: kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 1 (30 bodů);
– kritérium č. 4: kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 2 (30 bodů).
12 Ve specifikaci je uvedeno, že uchazeči, jejichž výsledný počet bodů nedosáhne 70 % celkového maxima přidělených bodů nebo alespoň 50 % za jedno z kritérií jsou automaticky vyloučeni z dalšího řízení o zadání zakázky.
13 Ve specifikaci je rovněž uvedeno finanční hodnocení, které je založeno na ceně uvedené v nabídce a provedeno v souladu s formulářem uvedeným v bodě 5.5 specifikace.
14 Ve čtvrté fázi je smlouva pro každou položku uzavřena s nejlepší nabídkou z hlediska „kvalita-cena“, posuzovanou na základě poměru mezi body získanými za každou položku a navrhovanou cenou.
Skutečnosti předcházející sporu
15 Žalobkyně, Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE, je společnost založená podle řeckého práva, která působí v oblasti informačních technologií a komunikací.
16 Vyhlášením veřejné zakázky ze dne 29. července 2006, zveřejněným v dodatku Úředního věstníku Evropské unie (Úř. věst. S 143) pod značkou 2006/S 143-153057 zveřejnila Komise výzvu k podávání nabídek na správu a údržbu portálu „Vaše Evropa“ v rámci programu IDABC (Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy orgánům veřejné správy, podnikům a občanům).
17 Cílem tohoto zadávacího řízení bylo uzavření tří rámcových smluv pro tři různé položky [redakční práce a překlady (položka č. 1), infrastrukturní řízení (položka č.2) a propagační služby (položka č. 3)] na podporu správy a údržby portálu „Vaše Evropa“.
18 Uchazeči mohli předložit nabídku pro jednu nebo více položek. V oznámení o vyhlášení veřejné zakázky a ve specifikaci se uvádí, že pro každou položku budou uzavřeny rámcové smlouvy s jediným subjektem, jehož nabídka bude na základě posouzení podle kritérií uvedených ve specifikaci hospodářsky nejvýhodnější. V oznámení o vyhlášení veřejné zakázky ze dne 29. července 2006 je uvedeno, že počáteční trvání rámcové smlouvy je dva roky, že ji lze jednou prodloužit a že odhadovaná celková hodnota nákupů za celou dobu trvání rámcové smlouvy (za dobu maximálně čtyř let) činí 6 500 000 eur. Odhadovaná hodnota jednotlivých položek činí 2 250 000 eur za položku č. 1, 1 650 000 eur za položku č. 2 a 2 600 000 eur za položku č. 3.
1. Pokud jde o položku č. 1
19 Dne 4. srpna 2006 žalobkyně požádala generální ředitelství Komise (GŘ) pro podniky a průmysl o poskytnutí aktuálního zdrojového kódu portálu „Vaše Evropa“, aby mohla připravit svou nabídku. Ze strany GŘ „Podniky a průmysl“ byla nejdříve zpochybněna relevance této žádosti. Dne 14. srpna 2006 nakonec GŘ souhlasilo s poskytnutím zdrojového kódu žalobkyni.
20 Dne 14. září 2006 žalobkyně požádala o další upřesnění týkající se hospodářských a finančních otázek nabídkového řízení. GŘ „Podniky a průmysl“ zaslalo odpověď na tyto otázky všem uchazečům v dopise ze dne 14. září 2006. Krom toho Komise dne 21. září 2006 zaslala žalobkyni samostatný dopis.
21 Dne 19. září 2006 podala žalobkyně svou nabídku v reakci na výše uvedenou výzvu k podávání nabídek pro položku č. 1.
22 GŘ „Podniky a průmysl“ žalobkyni dvakrát požádalo, aby poskytla další podrobnosti. Žalobkyně na tyto žádosti odpověděla dne 23. a 28. listopadu 2006.
23 V lednu 2007, v průběhu nabídkového řízení, GŘ „Informatika“ převzalo všechny nabídky GŘ „Podniky a průmysl “ a pokračovalo v korespondenci s žalobkyní.
24 GŘ „Informatika“ dopisem ze dne 21. května žalobkyni informovalo, že její nabídka pro položku č. 1 byla odmítnuta z toho důvodu, že nedosáhla prahové hodnoty uvedené v bodě 3.3 specifikace, který obsahuje kritéria technického hodnocení.
25 Dne 22. května 2007 žalobkyně požádala Komisi o poskytnutí vysvětlení k dopisu, kterým byla její nabídka odmítnuta. Tato žádost se týkala jména vybraného uchazeče, výsledků dosažených žalobkyní a vybraným uchazečem pro každé z kritérií technického hodnocení a porovnání finančních nabídek. Žalobkyně rovněž požádala o kopii zprávy hodnotícího výboru.
26 Dopisem ze dne 29. května 2007 Komise žalobkyni sdělila jméno vybraného uchazeče (ASCII‑Sword Technologies) a předala jí dva výňatky z hodnotící zprávy, které obsahovaly jednak odůvodnění bodového hodnocení nabídky žalobkyně a jednak srovnání bodového hodnocení těchto dvou nabídek.
27 V dopise ze dne 29. května 2007 žalobkyně zpochybnila způsob, jakým bylo vedeno hodnocení. Zejména zpochybnila skutečnost, že projekt IDABC „Vaše Evropa“ byl převeden z GŘ „Podniky a průmysl“ na GŘ „Informatika.“ Krom toho požádala GŘ „Informatika“, aby do doby, než jí bude poskytnuta podrobná zpráva, neuzavíralo smlouvu s vybraným uchazečem.
28 Dopisem ze dne 30. května 2007 Komise žalobkyni odpověděla, že převod nabídkového řízení z GŘ „Podniky a průmysl“ na GŘ „Informatika“ neměl žádný vliv na hodnotící řízení a že informace, které jí již byly poskytnuty, jsou dostačující pro pochopení hodnocení její nabídky.
29 Dne 31. května 2007 žalobkyně zopakovala svou žádost o informace a dne 4. června 2007 tuto žádost dále odůvodnila tím, že předložila analýzu svých připomínek, která zahrnovala veškeré její argumenty.
30 Dne 13. června 2007 Komise odpověděla na připomínky žalobkyně a uvedla, že nedošlo k opomenutí žádné informace a že hodnotící výbor se nedopustil žádného pochybení.
2. Pokud jde o položku č. 2
31 Dne 29. září 2006 podala žalobkyně nabídku pro položku č. 2.
32 Žalobkyně byla dopisem ze dne 13. července 2007 informována, že její nabídka byla odmítnuta z toho důvodu, že nedosáhla nejlepšího poměru mezi kvalitou a cenou.
33 Dopisem ze dne 13. července 2007 žalobkyně GŘ „Informatika“ požádala o vysvětlení důvodů odmítnutí její nabídky, přičemž uvedla stejné připomínky jako k položce č.1.
34 Ve svém dopise ze dne 16. července 2007 jí Komise odpověděla, že zakázka byla zadána konsorciu ASCII‑Sword Technologies a poskytla jí výňatky ze zprávy hodnotícího výboru, které obsahovaly jednak zdůvodnění bodového hodnocení nabídky žalobkyně a jednak srovnání bodového hodnocení těchto dvou nabídek.
35 Dne 25. července 2007 žalobkyně zaslala Komisi dopis, ve kterém jí žádala, aby do vyřízení její žádosti o poskytnutí informací neuzavírala smlouvu s vybraným uchazečem.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
36 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 31. července 2007 podala žalobkyně projednávanou žalobu proti rozhodnutí Komise ze dne 21. května 2001 (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. května 2007“) a rozhodnutí ze dne 13. července 2007 (dále jen „rozhodnutí ze dne 13. července 2007“) o odmítnutí její nabídky jednak pro položku č.1 a jednak pro položku č.2 a o zadání zakázky vybranému uchazeči.
37 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil rozhodnutí ze dne 21. května a 13. července 2007 o nevybrání nabídek, které předložila, a o zadání zakázek vybranému uchazeči;
– uložil Komisi, aby nahradila škodu způsobenou zadáním zakázky jinému uchazeči, tj. 1 125 000 eur pokud jde o položku č. 1 a 825 000 eur pokud jde o položku č. 2;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení, a to i v případě zamítnutí projednávané žaloby.
38 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu na neplatnost;
– prohlásil návrh na náhradu škody za nepřípustný a, podpůrně, za neopodstatněný;
– uložil žalované náhradu nákladů řízení.
39 Žalobkyně v replice snížila výši svého návrhu na náhradu škody na 750 000 eur pro položku č. 1 a na 400 000 eur pro položku č. 2.
40 Na jednání žalobkyně předložila tři nové písemnosti, a to zprávu o finančním auditu, elektronickou zprávu, kterou jí poslala Komise, a dokument obsahující další výzvu k podávání nabídek. Komise vznesla připomínky týkající se přípustnosti prvního dokumentu a relevance všech těchto písemností pro řešení sporu.
Právní otázky
1. K návrhu na zrušení
41 Na podporu svého návrhu na zrušení rozhodnutí ze dne 21. května 2007 a rozhodnutí ze dne 13. července 2007 žalobkyně v podstatě uplatňuje tři žalobní důvody. První žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise při hodnocení jejích nabídek. Třetí žalobní důvod je založený na porušení zásady rovnosti zacházení a povinnosti transparentnosti.
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění
Argumenty účastníků řízení
42 Žalobkyně tvrdí, že Komise tím, že jí neposkytla žádné informace o výhodách nabídky vybraného uchazeče, porušila povinnost uvést odůvodnění.
43 Komise má za to, že jí poskytnuté odůvodnění je v souladu s judikaturou a s finančním nařízením. Uvádí, že poskytla výňatek z hodnotící zprávy pro položku č. 1 i pro položku č. 2, srovnávající relativní výhody nabídky žalobkyně s relativními výhodami nabídky vybraného uchazeče. Komise tvrdí, že tak splnila svou povinnost uvést odůvodnění, a domnívá se, že Tribunál má dostatek informací k tomu, aby mohl rozhodnout.
Závěry Tribunálu
44 Úvodem je třeba připomenout, že Komise má širokou posuzovací pravomoc pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí rozhodnutí o zadání zakázky na základě výzvy k podávání nabídek. Soudní přezkum této posuzovací pravomoci se tudíž omezuje na ověření, zda byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, jakož i na ověření toho, že nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení či zneužití pravomoci (rozsudky Tribunálu ze dne 27. září 2002, Tideland Signal v. Komise, T-211/02, Recueil, s. II‑3781, bod 33, a ze dne 10. září 2008, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T-465/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 45).
45 Dále je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že Komise má širokou posuzovací pravomoc, má dodržování záruk přiznaných právním řádem Společenství ve správním řízení o to podstatnější význam. Mezi tyto záruky patří zejména povinnost příslušného orgánu dostatečně odůvodnit svá rozhodnutí. Pouze za těchto okolností může soud Společenství ověřit, zda byly splněny skutkové a právní okolnosti, na kterých závisí výkon posuzovací pravomoci (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. listopadu 1991, Technische Universität München, C-269/90, Recueil, s. I‑5469, bod 14; rozsudky Tribunálu Evropaïki Dynamiki v. Komise, bod 44 výše, bod 54, a ze dne 20. května 2009, VIP Car Solutions v. Parlament, T-89/07, Sb. rozh. s. II‑1403, bod 61).
46 Rovněž je třeba připomenout, že požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech projednávaného případu, zejména na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, jimž je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání vysvětlení (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval et Brink’s France, C-367/95 P, Recueil s. I‑1719, bod 63, a citovaná judikatura).
47 Krom toho povinnost uvést odůvodnění představuje podstatnou formální náležitost, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která spadá pod legalitu sporného aktu po meritorní stránce (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2001, Francie v. Komise, C-17/99, Recueil, s. I‑2481, bod 35; rozsudky Tribunálu ze dne 12. listopadu 2008, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T-406/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 47, a rozsudek VIP Car Solutions v. Parlament, bod 45 výše, bod 63).
48 Konečně je třeba poznamenat, že zvláštní pravidla týkající se odůvodnění rozhodnutí, kterými se odmítají nabídky předložené uchazeči v nabídkovém řízení, která jsou použitelná v projednávané věci, jsou uvedena v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení a čl. 149 odst. 3 prováděcích pravidel.
49 Z uvedených ustanovení a z judikatury Tribunálu vyplývá, že Komise splnila svou povinnost uvést odůvodnění, spokojí-li se především s okamžitým sdělením důvodů odmítnutí nabídek všem vyřazeným uchazečům a dále sdělením charakteristik a relativních výhod vybrané nabídky, jakož i jména vybraného uchazeče, uchazečům, kteří předložili přípustnou nabídku a výslovně o to požádají, ve lhůtě patnácti kalendářních dnů od přijetí písemné žádosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. září 2008, Evropaïki Dynamiki v Komise, bod 44 výše, bod 47).
50 Uvedený postup je v souladu s účelem povinnosti uvést odůvodnění stanovené v článku 253 ES, podle které musí z odůvodnění jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, aby se jednak zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a uplatnit svá práva, a jednak aby soud mohl vykonat svůj přezkum (rozsudek ze dne 10. září 2008, Evropaïki Dynamiki v. Komise, bod 44 výše, bod 48).
51 Argumenty žalobkyně je tedy třeba zkoumat ve světle těchto úvah.
– K odůvodnění obsaženému v rozhodnutí ze dne 21. května 2007 a v dopise ze dne 29. května 2007 (položka č. 1)
52 Za účelem zjištění, zda je v projednávaném případě splněna povinnost uvést odůvodnění stanovená ve finančním nařízení a v prováděcích pravidlech, je třeba zkoumat nejen rozhodnutí ze dne 21. května 2007, ale také dopis ze dne 29. května 2007, zaslaný žalobkyni v reakci na její výslovnou žádost ze dne 22. května 2007 o poskytnutí doplňujících informací týkajících se odmítnutí její nabídky.
53 V dopise ze dne 21. května 2007 Komise uvedla, že nabídka žalobkyně nedosáhla prahových hodnot stanovených v bodu 3.3 specifikace. Rovněž žalobkyni informovala o možnosti požádat o doplňující informace o důvodech odmítnutí její nabídky.
54 Na písemnou žádost žalobkyně ze dne 22. května 2007 Komise odpověděla dopisem ze dne 29. května 2007, který obsahoval více informací v reakci na žalobkyní požadovaná upřesnění. Komise uvedla jméno vybraného uchazeče a uvedla, že tento uchazeč dosáhl 72 ze 100 bodů za kvalitu své nabídky a konečného výsledku 1,170.
55 Komise k dopisu ze dne 29. května 2007 rovněž připojila dva výňatky z hodnotící zprávy, jeden obsahující připomínky směřující k odůvodnění bodového hodnocení přiděleného nabídce žalobkyně za čtyři kritéria technického hodnocení a druhý obsahující následující tabulku:
Kritérium | Popis | European Dynamics | ASCII Sword Technologies | Maximální počet bodů |
1 | Důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodiky navrhované pro realizaci úkolů | 16 | 26,667 | 30 |
2 | Kvalita a úplnost návrhu PMQP (viz oddíl 4.3.8.3) | 7 | 8,333 | 10 |
3 | Kvalita navrženého plánování projektu a rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení (viz oddíl 4.4.3.1) | 21,667 | 18 | 30 |
4 | Kvalita a úplnost konkrétního přístupu k provedení úkolů v rámci dané varianty řešení (viz oddíl 4.4.3.1) | 14 | 19 | 30 |
Celkem | | 58,667 | 72 | 100 |
56 Tribunál nejprve poznamenává, že znění kvalitativních zadávacích kritérií č. 3 a č. 4 uvedených v tabulce připojené k dopisu ze dne 29. května 2007 přesně neodpovídá znění uvedenému ve specifikaci. Z obsahu dopisu ze dne 29. května 2007 nicméně přesně vyplývá, že Komise odkázala na kvalitativní zadávací kritéria č. 3 a č. 4 položky č. 1, což žalobkyně vůbec nenapadla, a že chyba ve znění těchto kritérií uvedených v tabulce vznikla pouze v důsledku zjevné administrativní chyby, která nemá žádný vliv na napadené rozhodnutí.
57 Je třeba rovněž uvést, že v projednávaném případě se rozhodnutí ze dne 21. května 2007 neopírá o srovnání služeb nabízených žalobkyní a vybraným uchazečem, ale o skutečnost, že nabídka žalobkyně nezískala požadovaný minimální počet bodů za kritéria technického hodnocení.
58 Ze znění výzvy k podávání nabídek vyplývá, že pouze ty nabídky, které získaly alespoň 70 % z celkového počtu bodů přidělených za kritéria technického hodnocení a alespoň 50 % bodů požadovaných pro každé kritérium technického hodnocení, byly považovány za dostatečné, pokud jde o tato kritéria, a byly dále zkoumány za účelem určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
59 Nabídka žalobkyně tudíž nebyla vyloučena v důsledku porovnání s jinými nabídkami, a to zejména s nabídkou vybraného uchazeče, ale z důvodu, že nedosáhla minimálního počtu bodů požadovaných pro jedno z kritérií a minimálního počtu bodů pro všechna kritéria.
60 Informace poskytnuté Komisí byly tudíž v projednávané věci dostatečné s ohledem na požadavky stanovené v této oblasti (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 12. listopadu 2008, Evropaïki Dynamiki v. Komise, bod 47 výše, body 106 až 108).
61 Tribunál má tudíž za to, že vzhledem k těmto okolnostem byla v projednávané věci splněna povinnost sdělit charakteristiky a výhody vybrané nabídky, která je stanovená v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení a článku 149 prováděcích pravidel.
62 V důsledku toho musí být žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnění zamítnut. Ze všech těchto důvodů je třeba mít za to, že pokud jde o rozhodnutí ze dne 21. května 2007, žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění musí být zamítnut.
– K odůvodnění obsaženému v rozhodnutí ze dne 13. července 2007 a v dopise ze dne 16. července 2007 (položka č. 2)
63 Za účelem zjištění, zda je v projednávaném případě splněn požadavek odůvodnění stanovený ve finančním nařízení a v prováděcích pravidlech, je třeba zkoumat dopisy ze dne 13. července 2007 a ze dne 16. července 2007, zaslané žalobkyni v reakci na její výslovnou žádost ze dne 13. července 2007 o poskytnutí doplňujících informací týkajících se odmítnutí její nabídky.
64 V rozhodnutí ze dne 13. července 2007 Komise uvedla, že nabídka žalobkyně nebyla vybrána z důvodu, že nedosáhla nejlepšího poměru mezi kvalitou a cenou.
65 Na písemnou žádost žalobkyně ze dne 13. července 2007 Komise odpověděla dopisem ze dne 16. července 2007, který obsahoval více informací v reakci na žalobkyní požadovaná upřesnění. Komise uvedla jméno vybraného uchazeče a uvedla, že tento uchazeč získal za kvalitu své nabídky 83,33 ze 100 bodů a konečného výsledku 0,5911, zatímco žalobkyně za kvalitu své nabídky získala pouze 70,33 bodů ze 100 a konečného výsledku 0,5725.
66 Komise k dopisu ze dne 16. července 2007 rovněž připojila dva výňatky z hodnotící zprávy, jeden obsahující připomínky směřující k odůvodnění bodového hodnocení přiděleného nabídce žalobkyně za čtyři kritéria technického hodnocení a druhý obsahující následující tabulku:
Kritérium | Popis | European Dynamics | ASCII Sword Technologies | Maximální počet bodů |
1 | Důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodiky navrhované pro realizaci úkolů | 24,67 | 25,67 | 30 |
2 | Kvalita a úplnost návrhu PMQP | 6,67 | 7,67 | 10 |
3 | Kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 1 | 17 | 25 | 30 |
4 | Kvalita a úplnost konkrétního přístupu k provedení úkolů v rámci dané varianty řešení č. 2 | 22 | 25 | 30 |
CELKEM | | 70,33 | 83,33 | 100 |
67 V projednávaném případě je nejprve třeba konstatovat, že počet bodů přidělených nabídce žalobkyně překročil minimum bodů požadovaných jak pro všechna kritéria pro zadání zakázky, tak pro každé kritérium pro zadání zakázky. Komise tudíž za účelem určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky zkoumala finanční návrhy uchazečů, včetně žalobce, kteří podali nabídku, která dosáhla minimálního počtu požadovaných bodů. O nevybrání nabídky žalobkyně tedy Komise rozhodla na základě porovnání s jinými nabídkami, a to zejména s nabídkou vybraného uchazeče.
68 Vzhledem k těmto okolnostem a, jak bylo rovněž uvedeno v bodu 45 výše, vzhledem k široké posuzovací pravomoci Komise v této oblasti a z toho plynoucí větší potřebě dostatečně odůvodnit rozhodnutí, je třeba určit, zda je odůvodnění obsažené v rozhodnutí ze dne 13. července 2007 a v dopise ze dne 16. července 2007 dostatečné.
69 Dopis ze dne 16. července 2007 obsahuje výňatky z hodnotící zprávy, které obsahují poznámky odůvodňující počet bodů přidělený nabídce žalobkyně za čtyři kritéria pro zadání zakázky. Porovnání služeb žalobkyně a vybraného uchazeče obsahuje pouze tabulku uvádějící jednak hodnocení získané žalobkyní a vybraným uchazečem za uvedená kritéria pro zadání zakázky, a jednak konečný výsledek získaný použitím vzorce uvedeného v bodu 3.3 specifikace, tj. poměr mezi celkovým počtem bodů získaných za čtyři kritéria technického hodnocení a cenou nabízenou za danou položku, s cílem určit nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Dopis ze dne 16. července 2007 tak neobsahuje žádný, ani stručný, komentář k nabídce vybraného uchazeče.
70 Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že informace obsažené v rozhodnutí ze dne 13. července 2007 a v dopise ze dne 16.července 2007 nejsou dostatečné. Tyto údaje totiž ve skutečnosti neumožňují jednak to, aby se žalobkyně mohla seznámit s vlastnostmi a výhodami vybrané nabídky za účelem uplatnění svých práv, a jednak to, aby soud mohl přezkoumat srovnání nabídek, které provedla Komise.
71 Krom toho je třeba uvést, že finanční nabídka žalobkyně byla nižší než nabídka vybraného uchazeče. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise výslovně neuvedla celkovou cenu nabízenou vybraným uchazečem a omezila se na pouhé uvedení konečného výsledku připsaného jeho nabídce a tuto cenu poprvé uvedla až v tabulce obsažené v žalobní odpovědi.
72 Navzdory skutečnosti, že vybraný uchazeč nabídl vyšší cenu než žalobkyně, dospěla Komise k závěru, že jeho nabídka představovala nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou a byla tak hospodářsky nejvýhodnější. Jeví se tak, že rozhodující bylo hodnocení kvality nabídky z hlediska kvalitativních kritérií pro zadání zakázky. Za okolností projednávaného případu byly tudíž informace týkající se těchto zadávacích kritérií o to víc potřebnější, když cena nabízená žalobkyní byla nižší, než cena nabízená vybraným uchazečem (viz v tomto smyslu rozsudek VIP Car Solutions v. Parlament, bod 45 výše, bod 71).
73 Je třeba učinit závěr, že Komise řádné nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění, neboť obsah jejího rozhodnutí ze dne 13. července 2007 a dopisu ze dne 16. července 2007 v projednávaném případě nesplňuje požadavky stanovené v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení a článku 149 prováděcích pravidel.
74 Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí ze dne 13. července 2007, kterým se odmítá nabídka žalobkyně a zadává zakázka vybranému uchazeči, je nedostatečně odůvodněno.
75 Je tedy třeba zrušit rozhodnutí ze dne 13. července 2007, aniž je třeba se vyjádřit k ostatním žalobním důvodům uplatňovaným žalobkyní v rámci položky č. 2 a k potřebě požádat Komisi o předložení zprávy hodnotícího výboru.
K žalobnímu důvodu vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení (položka č. 1)
76 Jelikož žaloba je opodstatněná, pokud jde o rozhodnutí ze dne 13. července 2007, je nutné omezit posouzení žalobního důvodu vycházejícího ze zjevně nesprávného posouzení na rozhodnutí ze dne 21. května 2007.
77 Úvodem je třeba připomenout, že Komise má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí rozhodnutí o zadání zakázky na základě výzvy k podávání nabídek. Přezkum Tribunálu se musí omezit na ověření, zda byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, jakož i na ověření toho, že nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení či zneužití pravomoci (viz, v tomto smyslu, rozsudky Tribunálu ze dne 24. února 2000, ADT Projekt v. Komise, T-145/98, Recueil, s. II‑387, bod 147; ze dne 6. července 2005, TQ3 Travel Solutions Belgium v. Komise, T-148/04, Sb. rozh. s. II‑2627, bod 47, a ze dne 9. září 2009, Brink’s Security Luxemburg v. Komise, T-437/05, Sb. rozh. s. II-3233, bod 193).
78 V projednávaném případě ze specifikace vyplývá, že zakázka se v souladu s čl. 97 odst. 2 finančního nařízení zadává hospodářsky nejvýhodnější nabídce.
79 Proto je třeba v mezích stanovených výše uvedenou judikaturou posoudit, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při hodnocení nabídek s ohledem na jednotlivá kritéria pro zadání zakázky.
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 1 s názvem „Důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodologie navržené pro plnění úkolů.“
80 Nejprve je třeba připomenout, že za kvalitativní zadávací kritérium č. 1 získala nabídka žalobkyně hodnocení 16 bodů z maximálního počtu 30. V dopise ze dne 29. května 2007 Komise toto hodnocení odůvodnila tím, že metodický přístup žalobkyně k poskytování redakčních služeb je obecný a že žalobkyně zcela neporozuměla ani cílovému obsahu ani cílové veřejnosti portálu „Vaše Evropa“, neboť nabídla „zpravodajskou sekci“, která je neslučitelná s rozsahem projektu, a odvolávala se na veřejnost složenou z potenciálních investorů zajímajících se o typ inovací podporovaný a povzbuzovaný portálem „Vaše Evropa“. Zdůraznila také, že přístup ke „kontrole kvality“ a k „zajištění kvality“ byl založen na „metodice XPR“, což vůbec neodpovídá popisu práce pro položku č. 1 uvedenému ve specifikaci. Komise na závěr uvedla, že nebylo jednoznačné, zda by překlady jazyků byly prováděny prostřednictvím zprostředkujících jazyků, tzv. „pilotních“, nebo zda by byly prováděny přímo.
81 Žalobkyně na úvod uvádí, že kladné poznámky obsažené v hodnotící zprávě jsou v rozporu s hodnocením 16 bodů z 30, které získala za toto kritérium pro zadání zakázky. Konstatuje, že jako jediný záporný údaj se v této zprávě uvádí, že nabídka odkazuje na jedenáct úředních jazyků Evropské unie, přičemž se jedná o zjevnou administrativní chybu.
82 Žalobkyně se dále domnívá, že zcela zohlednila všechny typy obsahu stávajícího portálu a všechny aspekty související s redakční činností a prokázala důkladné porozumění úkolům, jež mají být provedeny. Dodává také, že záměrně učinila odkaz na typy obsahu, které nebyly součástí stávající verze portálu, zejména na obsah „flash“, aby mohla ukázat svou celkovou schopnost pracovat po dobu plnění zakázky se všemi typy obsahů moderního portálu a rovněž schopnost přizpůsobit se i novým obsahům.
83 Žalobkyně Komisi vytýká, že metodický přístup v oblasti redakční činnosti považovala za obecný a odkazuje v této souvislosti na dokument. Tvrdí, že pokud jde o „zajištění kvality“ a „kontrolu kvality“, byla její nabídka vnímána jako „pozitivní a „dobře propracovaná“, takže nechápe, proč jí Komise udělila velmi nízké technické hodnocení. Žalobkyně zpochybňuje hodnocení Komise, podle kterého její rozhodnutí nabídnout referenční „metodiku XPR“ neodpovídá způsobu popisu položky č. 1 ve specifikaci. Za tímto účelem tvrdí, že chtěla předložit celkový pohled na „obecnou filozofii“ uchazeče v oblasti kvality.
84 Žalobkyně zpochybňuje posouzení Komise, podle kterého její přístup v oblasti překladu není jasný v otázce, zda při překladu bude používat pilotní jazyky. Domnívá se, že se jedná o otázku, kterou není třeba řešit v okamžiku nabídky, ale až v průběhu projektu v závislosti na jeho časových parametrech. Dodává, že ve všech případech jsou překladatelé osoby, jejichž mateřským jazykem je cílový jazyk a že ve své nabídce prohlásila, že přímé překlady budou uchazečem „upřednostňovány“. Žalobkyně z toho vyvozuje, že její odkazy na pilotní jazyky jsou tudíž jasné.
85 Zaprvé má Tribunál za to, že žalobkyně nesprávně tvrdí, že hodnocení 16 bodů z 30, které bylo uděleno její nabídce z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 1, vychází ze zjevně nesprávného posouzení. Jednak tvrzení žalobkyně, podle kterého měla být Komisí sankcionována za zjevnou administrativní chybu, tj. za odkaz na jedenáct úředních jazyků Unie, není skutkově podložené. Z rozhodnutí ze dne 21. května 2007 totiž vyplývá, že Komise pouze poukázala na existenci této zjevné administrativní chyby, aniž s ní spojovala negativní důsledky pro žalobkyni. A jednak, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, Komise uvedla několik negativních aspektů její nabídky, jako je obecný metodický přístup, nesprávná identifikace cílového obsahu a cílové veřejnosti, které vyplývají z nabídky „zpravodajské sekce“, která je neslučitelná s rozsahem projektu „Vaše Evropa“. Tyto skutečnosti prokazují, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když nabídce žalobkyně za zadávací kvalitativní kritérium č. 1 udělila hodnocení 16 bodů z maximálního počtu 30 bodů.
86 Zadruhé se žalobkyně domnívá, že je jí neprávem vytýkáno, že předložila obecný metodický přístup a že nesprávně identifikovala cílový obsah portálu a veřejnost, na kterou se tento portál zaměřuje. Tvrdí, že se plně zabývala všemi typy obsahu stávajícího portálu a všech aspektů souvisejících s redakční činností a odkazuje v této souvislosti na body 2–5 (s. 634 až 644) a body 1–8 (s. 818 až 865) své nabídky.
87 Tribunál má za to, že tyto argumenty nicméně neobstojí. Zaprvé žalobkyně tím, že se omezila pouze na odkaz na výše uvedené body nabídky, neprokázala, že posouzení Komise týkající se obecné povahy metodického přístupu uvedeného v její nabídce je zjevně nesprávné. Zejména zaprvé některé z těchto bodů nabídky odkazují na tematické oblasti portálu (s. 634 až 636 nabídky). Zadruhé další body nabídky (s. 637 až 638 nabídky) se týkají přístupu, jehož účelem je usnadnit používání portálu, což Komise ostatně považovala za zajímavé, nebo popisují stávající portál tím způsobem, že se omezují na pouhé opakování specifikace. Zatřetí poslední body nabídky (s. 822 až 855 nabídky), kterých se dovolává žalobkyně popisují metodický přístup k poskytování služeb „Work Package 1.1“.
88 Krom toho má Tribunál za to, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když zdůraznila, že obsah portálu nebyl správně identifikován, neboť nabídka se týkala nových služeb. Je totiž třeba konstatovat, že obsah „flash“, na který žalobkyně ve své nabídce odkazuje, nebyl přizpůsoben cílům portálu. Jak vyplývá ze specifikace, cílem portálu je zpřístupnit stálou databázi, jejíž obsah se příliš nemění, nanejvýš dvakrát ročně. V důsledku toho je obsah „flash“, který umožňuje průběžnou aktualizaci obsahu, zcela zjevně zbytečný a ostatně nebyl stanoven ani ve specifikaci.
89 Komise rovněž správně uvedla, že s ohledem na odkaz na „zpravodajskou sekci“ učiněný v nabídce žalobkyně, který je neslučitelný s rozsahem projektu „Vaše Evropa“, a na „zvláštní cílovou veřejnost složenou z potenciálních investorů […] zajímajících se o typ inovací podporovaný a povzbuzovaný portálem ,Vaše Evropa‘“, žalobkyně plně neporozuměla ani cílovému obsahu ani cílové veřejnosti tohoto portálu. V tomto ohledu nemůže uspět argument žalobkyně, podle kterého by přidání nového obsahu portálu představovalo pozitivní aspekt její nabídky. Ve skutečnosti, jak správně uvádí Komise, aniž tomu žalobkyně oponovala, žalobkyně ve své nabídce jasně neuvedla, že navrhuje vložit do portálu obsah jdoucí nad rámec toho, co bylo uvedeno ve specifikaci.
90 Konečně neexistuje rozpor mezi tvrzením, že „pochopení celkového kontextu nabídky je správné“ a že „metodický přístup [...] je obecný“, neboť tato dvě konstatování znamenají pouze to, že žalobkyně obecně pochopila předmět nabídkového řízení, ale že přístup, který navrhla nebyl dostatečně přesný nebo podrobný.
91 Zatřetí, pokud jde o „zajištění kvality“, „kontrolu kvality“ a použitou metodiku, žalobkyně zpochybňuje posouzení Komise, podle kterého její rozhodnutí nabídnout referenční „metodiku XPR“, tj. metodiku založenou na rámci rozvoje internetové služby, neodpovídá způsobu, kterým je popsána položka č. 1 specifikace. V této souvislosti odkázala na několik bodů nabídky žalobkyně [body 3.4.2 až 3.4.6, s. 837 až 842, body 2 až 4, s. 1 až 33 (s. 495 až 526) a bod V, s. V-1 až V-77 (s. 534 až 610)], ve kterých popsala metodiku použitou pro „zajištění kvality“ a „kontrolu kvality“. která se vztahuje na redakční práce. Zdůraznila rovněž, že „metodika XPR“ je uvedena pouze v úvodní části její nabídky, ve které předkládá celkový pohled na „obecnou filozofii“ uchazeče v oblasti kvality (str. 836 nabídky).
92 Před Tribunálem Komise správně uvádí, že popis zásad „zajištění kvality“ byl obecný a že body, které žalobkyně uvedla, dostatečným způsobem nesplňovaly požadavky specifikace „WP 1.1 úkol 4“ s názvem „Provádění zajištění kvality a kontroly kvality vytvořeného, aktualizovaného a přijatého obsahu před jeho zveřejněním na portálu.“ Je totiž nutno konstatovat, že na základě pouhého čtení stránek nabídky, na které žalobkyně odkazuje, lze dospět k závěru, že Komise se tím, že rozhodla, že údaje obsažené na těchto stranách jsou obecné, nedopustila zjevně nesprávného posouzení. V tomto ohledu je třeba uvést, že žalobkyně pouze obecně odkazuje na různé výše uvedené body své nabídky, ale nepředložila konkrétní argumenty, které by prokazovaly existenci zjevné chyby, kterou by mohlo být v tomto bodě stiženo posouzení Komise.
93 Kromě toho tvrzení žalobkyně, že Komise nepochopila, že „metodika XPR“ byla předložena v úvodní části, která představuje celkový pohled na „obecnou filozofii“ uchazeče v oblasti „kontroly kvality“ a nebyla přímo spojena s redakčními aspekty prací pro položku č. 1, nemůže zpochybnit obecnou povahu nabídky, pokud jde o „kontrolu kvality“. Žalobkyně rovněž neprokázala, že Komise v tomto ohledu porušila kvalitativní zadávací kritérium č. 1 uvedené ve specifikaci. Naopak je třeba mít za to, že Komise se mohla legitimně opírat o míru přesnosti nabídky žalobkyně, která představuje hlavní prvek hodnocení kvality uvedené nabídky.
94 Začtvrté žalobkyně zpochybňuje výtku, že jasně neuvedla, zda by překlady jazyků byly prováděny prostřednictvím zprostředkujících jazyků, tzv. „pilotních“, nebo zda by byly prováděny přímo. Uvádí, že nebylo třeba zabývat se otázkou používání „pilotního“ jazyka při předkládání nabídky, ale že tato otázka měla být řešena v průběhu projektu. Zdůrazňuje, že překladatelé jsou v každém případě osoby, jejichž mateřský jazyk je cílovým jazykem, a že v nabídce bylo uvedeno, že přímé překlady budou „upřednostňovány“.
95 Tribunál nicméně uvádí, že Komise ve svém dopise ze dne 29. května 2007 konstatovala, že nabídka žalobkyně vykazuje nejednoznačnost, dokonce až rozpor, jelikož v ní bylo na str. 873 uvedeno, že překladatelé pracují v mateřském jazyce, zatímco na straně 644 téže nabídky je uvedeno, že „přímé překlady jsou upřednostňovány, i když nepřímé překlady budou nevyhnutelné“. Argumentace žalobkyně před Tribunálem toto zjištění Komise nijak nevyvrací. V nabídce žalobkyně totiž nebylo jasně uvedeno, co žalobkyně mínila odkazem na překladatele, kteří by pracovali ve svém mateřském jazyce. Až před Tribunálem žalobkyně uvedla, že tento odkaz měl být chápán v tom smyslu, že dotčení překladatelé by překládali do svého mateřského jazyka, a to buď z originálního textu nebo, případně, z překladu tohoto textu do „pilotního“ jazyka. Vzhledem k nejednoznačné, až odporující si povaze výrazů používaných v nabídce žalobkyně pokud jde o tuto otázku, se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když uvedla, že nebylo úplně jasné, „zda [pilotní jazyky] budou používány při překladech nebo zda překlady budou prováděny přímo, neboť tato myšlenka není v nabídce rozvedena“.
96 Ve světle výše uvedeného se Komise při hodnocení nabídky z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 1 nedopustila zjevně nesprávného posouzení nabídky.
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 2 s názvem „Kvalita a úplnost návrhu PMQP a zejména navrhované postupy v oblasti ,zajištění kvality‘ a ,kontroly kvality‘“
97 Na úvod je třeba připomenout, že podle kvalitativního zadávacího kritéria č.2 bylo nabídce žalobkyně uděleno hodnocení 7 bodů z 10. Toto hodnocení bylo odůvodněno skutečností, že návrh PMQP, zahrnutý do nabídky, byl úplný, pokud jde o jeho strukturu, ale že nabídka nebyla dostatečně individualizovaná a že hardwarové a softwarové vybavení nabídky služeb, které uvedla žalobkyně, nebylo vhodné pro redakční práce (položka č. 1).
98 Žalobkyně zaprvé tvrdí, že uvedení hardware a software v PMQP splňuje požadavky specifikace. Podle jejího názoru byli uchazeči ve specifikaci vyzváni, aby předložili PMQP uvádějíc zejména „dodávky a dokumentaci (například výrobky, materiály, hardware, software, zprávy, nástroje monitorování, ...)“.
99 Komise však uvedla, že popis PMQP ve specifikaci je společný pro tři položky. Je rozumné připustit, že ačkoliv specifikace vypočítává různé možné dodávky, nic to nemění na tom, že vhodnost těchto dodávek závisí na každé položce dotčené nabídkou.
100 Je tedy správné, že Komise ve svém dopise ze dne 29. května 2007 uvedla, že „další aktualizace PMQP [se předpokládá], neboť v nabídce jsou uvedeny hardware a software, které mají být ještě dodány (viz např. s. 933 ,Handover file‘) a které nejsou relevantní pro položku č. 1“.
101 Žalobkyně má zadruhé za to, že je jí neprávem vytýkáno, že nerozvedla popis úkolů, ale že je pouze opsala ze specifikace. Co se týče návrhu PMQP totiž uvedla, že použila osvědčenou metodiku a model používaný v rámci spolupráce s Komisí, neboť v době vypracování nabídky nebyly známy konkrétní podmínky příslušných smluv.
102 Je třeba nicméně konstatovat, že v bodu 4.3.8.3 specifikace je PMQP definován jako první dodávka projektu a jako specifický pro každý projekt. Nezdá se tudíž, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když došla k závěru, že žalobkyně nerozvedla popis úkolů.
103 Je tedy třeba konstatovat, že Komise se při posuzování nabídky žalobkyně z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 2 pro položku č. 1 nedopustila zjevně nesprávného posouzení.
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 3 nazvané „Kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 1“
104 Úvodem je třeba připomenout, že za kvalitativní kritérium pro zadání zakázky č. 3 získala nabídka žalobkyně 21,667 bodů z maximálního počtu 30. V dopise ze dne 29. května 2007 Komise uvedla, že přístup k plnění úkolů souvisejících s variantou řešení č. 1 nebyl příliš podrobný a že, pokud jde o „kontrolu kvality“ obsahu přijatého z Litvy, nabídka jasně neuváděla typ kontroly, která by byla prováděna, a redakční pokyny, vzhledem ke kterým by byla prováděna. V dopise ze dne 29. května 2007 je krom toho uvedeno, že lhůta 6 měsíců stanovená pro doručení závěrečné zprávy je správná a že uvedení lhůty 52 dnů pro toto doručení bylo způsobeno pravděpodobně překlepem.
105 Žalobkyně především zpochybňuje výtku, že její přístup k provedení úkolů souvisejících s variantou řešení č. 1 nebyl příliš podrobný. Žalobkyně se rovněž domnívá, že není odůvodněná připomínka, že pokud jde o požadované kontroly kvality obsahu přijatého z Litvy, nebyl odkaz na redakční pokyny jasný a nebyl uveden typ prováděné „kontroly kvality“. Žalobkyně se domnívá, že striktně dodržela specifikaci. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že specifikace uvádí, že uchazeči musí předložit obecnou nabídku popisující řešení v rámci „varianty řešení č. 1“, ke které přiloží nejvýše čtyřstránkový dokument, ve kterém navrhnou různé plánované úkoly a přístup ke každému úkolu, jakož i stručný popis tohoto přístupu. Bylo upřesněno, že zvláštní pozornost bude věnována konečným dodávkám. Z toho žalobkyně vyvozuje, že specifikace nevyžadovala „příliš podrobná vysvětlení“. Krom toho se žalobkyně domnívá, že svůj přístup k „řízení kvality“ a k postupům kontrol představila v různých bodech své nabídky, a to zejména na stranách 830 a 831.
106 Z argumentace žalobkyně nicméně nevyplývá, že by se Komise dopustila jakéhokoliv zjevného pochybení. Žalobkyně, aby prokázala, že dodržela specifikaci, totiž odkazuje na ostatní výňatky z nabídky, a to zejména na strany 830 a 831. Žalobkyně však neuvedla žádnou konkrétní skutečnost, která by mohla prokázat existenci zjevného pochybení, kterým je stiženo posouzení Komise.
107 Komise uvádí, že z hodnocení nabídky žalobkyně z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 1 vyplývá, že metodický přístup navrhovaný pro poskytnutí služeb souvisejících s redakčními pracemi byl považován za obecný. Za těchto okolností se Komise mohla důvodně domnívat, že obecná povaha uvedeného metodického přístupu navrhovaného pro poskytnutí služeb týkajících se redakčních prací se odráží v přístupu k provedení úkolů v rámci varianty řešení č. 1. Komise tudíž, aniž by se tím dopustila zjevně nesprávného posouzení, mohla učinit závěr, že varianta řešení č. 1 nebyla příliš podrobná vzhledem ke kvalitativnímu zadávacímu kritériu č. 3.
108 Zadruhé žalobkyně tvrdí, že informace uvedená v její nabídce, že dodací lhůta je 52 dnů, je překlepem, který by neměl ovlivnit hodnocení udělené za kvalitativní kritérium pro zadání zakázky.
109 Z rozhodnutí ze dne 21. května 2007 nicméně vyplývá, že Komise vzala na vědomí skutečnost, že zmínka o dodací lhůtě v délce 52 dní byla pravděpodobně způsobena překlepem. Nic neumožňuje učinit závěr, že žalobkyně byla z tohoto důvodu sankcionována. V tomto bodě nebyla tudíž prokázána existence zjevně nesprávného posouzení.
110 Ze všech těchto důvodů je třeba odmítnout žalobní důvod uplatněný žalobkyní, který se týká zjevného pochybení, kterého se Komise údajně dopustila při posuzování její nabídky z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 3.
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 4, nazvané „Kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 2“
111 Nejprve je třeba připomenout, že za kvalitativní zadávací kritérium č. 4 bylo nabídce žalobkyně uděleno hodnocení 14 bodů z maximálního počtu 30. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že přístup žalobkyně k provedení všech úkolů v rámci varianty řešení pro „Work Package 1.2“ (dále jen „varianta řešení č. 2“) byl považován za základní. V napadeném rozhodnutí je rovněž uvedeno, že specifikace definuje „vzájemný vztah“ mezi variantou řešení pro „Work Package 1.1“ (dále jen „varianta řešení č. 1“) a variantou řešení č. 2, ale že tento prvek se v nabídce neodráží. V napadeném rozhodnutí je zdůrazněno, že žalobkyně vychází z nesprávného předpokladu, že všechny dokumenty budou přijaty v daném okamžiku, přičemž takový předpoklad není v souladu s variantou řešení č. 1 a nebere v úvahu dobu potřebnou pro překlady.
112 Je třeba upřesnit, že podle specifikace spočívá varianta řešení č. 1 v redakční práci. Úkoly stanovené pro variantu řešení č. 1 sestávají především z dokončení, aktualizace a zdokonalování různých popisných souborů a souhrnů odkazů na obsah na evropské úrovni (úkol 1) a různých popisných souborů a souhrnů odkazů zaslaných členskými státy (úkol 2). Varianta řešení č. 2 spočívá v překladech obsahů popsaných ve variantě řešení č. 1. Varianta řešení č. 2 zahrnuje konkrétně tyto dva úkoly: překlad různých popisných souborů a uvedených odkazů týkajících se jednak obsahu záležitostí na evropské úrovni a jednak obsahů zaslaných členskými státy.
113 Zaprvé žalobkyně zpochybňuje posouzení, podle kterého byl strukturovaný rozvrh činností (kalendář) obecný. Žalobkyně tvrdí, že strukturovaný rozvrh práce byl pouhým nástinem úkolů, které mají být provedeny a které byly podrobně popsány v bodě 2 (s. 1047 a 1048) a v bodě 3 (s. 1049 a 1050) její nabídky. Krom toho uvádí, že tyto úkoly již byly v plném rozsahu představeny v příslušném bodě dokumentu o metodickému přístupu pod kvalitativním zadávacím kritériem č. 1 (886 až 890 nabídky).
114 Není zřejmé, že by došlo k jakémukoliv zjevnému pochybení při hodnocení nabídky z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 4. Komise zdůrazňuje, že nabídka byla hodnocena z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 4. Hodnocení se tudíž netýká obsahu úkolů, které mají být provedeny, ale jejich plánování. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by byla zpochybněna skutečnost, že informace týkající se plánování úkolů, které mají být provedeny a které jsou uvedeny v nabídce, byly obecné.
115 Zadruhé žalobkyně zdůrazňuje, že ve své nabídce výslovně nepředpokládala, že všechny dokumenty budou zasílány současně. Rovněž tvrdí, že lhůta pro předkládání dokumentů nebyla ve specifikaci uvedena.
116 Tribunál má však za to, že vzhledem k tomu, co je uvedeno ve specifikaci (viz bod 112 výše), žalobkyně nemůže vážně zpochybnit fakt, že varianta řešení č. 1 popisuje obsah, který bude třeba vytvořit nebo aktualizovat, a že varianta řešení č. 2 se zabývá překladem tohoto obsahu. Spojitost mezi variantami řešení je zřejmá a logicky vychází z požadavků varianty řešení č. 2. Je tedy třeba mít za to, že úvahy týkající se okamžiku přijetí obsahu a doby potřebné pro jeho překlad musí být posuzovány v kontextu spojitosti mezi variantou řešení č. 1 a variantou řešení č. 2.
117 Je nutno konstatovat, že, pokud jde o okamžik přijetí dokumentů, nečiní nabídka žalobkyně rozdíl mezi oběma typy obsahu k překladu (tj. jednak typy definovanými v úkolu 1 a jednak typy stanovenými v úkolu 2).
118 Komise v tomto ohledu správně zdůrazňuje, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nevyplývá rozlišení mezi oběma typy obsahu z neznámého hodnotícího kritéria, ale představuje požadavek obsažený v bodu 4.4.1.2 specifikace.
119 Pokud jde o čas potřebný pro překlad obsahu, je nutno konstatovat, že, jak zdůrazňuje Komise, dodací lhůta v délce „T0 + 51 pracovních dnů“ uvedená žalobkyní v bodu 2.3 její nabídky (s. 1040) nebyla v souladu s variantou řešení č. 1, ve které byl celkový počet dní překladu žalobkyní stanovený na 55, tj. 30 dní pro překlad obsahu na evropské úrovni („WU 4.1“) a 25 dní pro překlad obsahu pocházejícího z členských států („WU 4.2“) (s. 1032).
120 Je tedy třeba mít za to, že Komise se při posuzování nabídky z hlediska kvalitativního zadávacího kritéria č. 4 nedopustila zjevně nesprávného posouzení.
121 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že při hodnocení nabídky z hlediska čtyř kritérií pro zadání zakázky nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení. Tento žalobní důvod je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení zásady rovného zacházení a povinnosti transparentnosti
122 Jelikož žaloba je opodstatněná v rozsahu, ve kterém se týká rozhodnutí ze dne 13. července 2007, je třeba omezit přezkum žalobního důvodu vycházejícího z porušení zásady rovného zacházení a povinnosti transparentnosti pouze na rozhodnutí ze dne 21.května 2007.
Argumenty účastníků řízení
123 Žalobkyně tvrdí, že byla porušena zásada rovného zacházení a povinnost transparentnosti.
124 Žalobkyně především tvrdí, že úplná kopie zprávy hodnotícího výboru a kopie nabídky vybraného uchazeče jí měly být zaslány, aby mohla pochopit rozhodnutí ze dne 21. května 2007. V této souvislosti poznamenává, že výslovně požádala Komisi, aby jí tyto dokumenty poskytla, a že její žádost byla zamítnuta. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise správně neposoudila její nabídku, když ji odmítla na základě nesprávného výkladu. Krom toho se domnívá, že nemohla znát všechna hodnotící kritéria, která Komise uplatnila. Žalobkyně konečně tvrdí, že Komise uplatnila kritéria neuvedená ve specifikaci.
125 Komise argumenty žalobkyně zpochybňuje a navrhuje, aby byl tento žalobní důvod zamítnut.
Závěry Tribunálu
126 Je třeba zamítnout výhrady vycházející z porušení povinnosti transparentnosti a zásady rovného zacházení.
127 Zaprvé žalobkyně se neprávem dovolává skutečnosti, že jí nebyla předána zpráva hodnotícího výboru a kopie nabídky vybraného uchazeče. Povinnost Komise uvést odůvodnění totiž nevyžaduje zpřístupnění těchto dokumentů. Článek 100 odst. 2 finančního nařízení pouze stanoví, že na základě písemné žádosti zadavatel do 15 dnů ode dne, kdy obdržel tuto žádost, sdělí vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena (viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 12. července 2007, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T-250/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 113; viz obdobně rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 1996, Adia interim v. Komise, T-19/95, Recueil, s. II‑321, bod 31).
128 Žalobkyně se dále neprávem dovolává porušení zásady rovného zacházení a povinnosti transparentnosti, a to údajně z toho důvodu, že Komise správně neposoudila její nabídku, když ji odmítla na základě nesprávného výkladu. Tato argumentace je v podstatě stejná jako argumentace, kterou žalobkyně uplatnila v rámci svého žalobního důvodu vycházejícího z údajně zjevně nesprávného posouzení Komise a v rámci tohoto žalobního důvodu není relevantní. Žalobkyně se nedovolává žádné diskriminace jako takové vůči sobě, a to v žádné fázi řízení. Komise oproti tomu uvedla mnoho objektivních důvodů na podporu svého rozhodnutí nezadat zakázku žalobkyni.
129 Krom toho argument žalobkyně, že ani nemohla znát všechna hodnotící kritéria, je uplatňován obecným a nepřesným způsobem. Mimoto z výňatku z hodnotící zprávy připojené k dopisu Komise ze dne 29. května 2007 vyplývá, že nabídka žalobkyně byla hodnocena pouze z hlediska kvalitativních kritérií pro zadání zakázky uvedených ve specifikaci. Proto musí být tento argument zamítnut.
130 Konečně ze stejného důvodu je třeba zamítnout argument žalobkyně, podle kterého Komise uplatnila kritéria neuvedená ve specifikaci.
131 Vzhledem k tomu, že žádný ze žalobních důvodů není opodstatněný, musí být projednávaná žaloba zamítnuta v rozsahu, ve kterém směřuje ke zrušení rozhodnutí ze dne 21. května 2007 nepřijmout nabídku předloženou žalobkyní, pokud jde o položku č. 1, a přidělit zakázku jinému uchazeči.
2. K návrhu na náhradu škody
Argumenty účastníků řízení
132 Žalobkyně navrhuje, aby Komisi byla uložena povinnost zaplatit jí náhradu škody ve výši 750 000 eur z titulu náhrady škody způsobené rozhodnutím ze dne 21. května 2007 a částku 400 000 eur z titulu náhrady škody způsobené rozhodnutím ze dne 13. července 2007. V tomto ohledu se žalobkyně opírá o články 235 a 288 ES.
133 Žalobkyně jednak tvrdí, že požadované částky odpovídají zisku, kterého by dosáhla za tyto dvě zakázky v případě, že by jí byly zadány. Dále tvrdí, že v rámci návrhu na zrušení prokázala, že se Komise dopustila dostatečně závažného porušení normy vyšší právní síly chránící jednotlivce.
134 Komise navrhuje, aby byla žaloba na mimosmluvní odpovědnost prohlášena za nepřípustnou a, podpůrně, aby byla zamítnuta jako zjevně nepodložená.
Závěry Tribunálu
135 Nejprve je třeba upřesnit, jaký je rozsah škody uváděné žalobkyní v jejích písemnostech. Žalobkyně uvádí jako hlavní újmu ztrátu rámcových smluv. V této souvislosti v bodě 99 žaloby odkazuje na úvahy obsažené v rozhodnutí Tribunálu ze dne 17. března 2005, AFCon Management Consultants a další v. Komise (T‑160/03, Sb. rozh. s. II‑981, bod 102), které se týkají náhrady škody odpovídající nákladům spojeným s účastí v nabídkovém řízení. V bodě 52 repliky nicméně jednoznačně uvedla, že nepožaduje náhradu škody z titulu nákladů vynaložených na účast v nabídkovém řízení.
136 Je tudíž třeba konstatovat, že jedinou složkou škody uplatňované žalobkyní, za kterou požaduje náhradu, je ztráta rámcových smluv.
137 Podle ustálené judikatury je vznik mimosmluvní odpovědnosti Společenství ve smyslu čl. 288 druhého pododstavce ES za protiprávní jednání jeho orgánů vázán na splnění souboru podmínek, a sice protiprávnosti jednání vytýkaného orgánům, skutečné existence tvrzené škody a existence příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou (rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 1996, International Procurement Services v. Komise, T-175/94, Recueil, s. II‑729, bod 44, ze dne 16. října 1996, Efisol v. Komise, T-336/94, Recueil, s. II‑1343, bod 30, a ze dne 11. července 1997, Oleifici Italiani v. Komise, T-267/94, Recueil, s. II‑1239, bod 20). Není-li jedna z těchto podmínek splněna, musí být žaloba v plném rozsahu zamítnuta, aniž by bylo nutné zkoumat ostatní podmínky (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1994, KYDEP v. Rada a Komise, C-146/91, Recueil, s. I‑4199, bod 81).
138 Otázku, zda byly splněny podmínky mimosmluvní odpovědnosti Komise, je tedy třeba posuzovat ve světle těchto úvah.
139 Zaprvé, pokud jde o návrh na náhradu škody údajně způsobené v důsledku rozhodnutí ze dne 21. května 2007, z úvah týkajících se návrhu na zrušení vyplývá, že žalobkyně nepředložila důkaz o protiprávním jednání ze strany Komise. Všechny argumenty, které žalobkyně uplatnila k prokázání protiprávnosti rozhodnutí ze dne 21. května 2007, byly totiž přezkoumány a zamítnuty.
140 Z výše uvedené judikatury (viz bod 137 výše) vyplývá, že neexistence jedné z podmínek vzniku mimosmluvní odpovědnosti Komise je dostačující k přijetí závěru, že tato odpovědnost nevznikla.
141 Z toho vyplývá, že návrh na náhradu škody údajně způsobené v důsledku rozhodnutí ze dne 21. května 2007 musí být zamítnut jako neopodstatněný, aniž je nutné rozhodovat o jeho přípustnosti.
142 Zadruhé návrh na náhradu škody založený na mimosmluvní odpovědnosti Komise je třeba zkoumat v návaznosti na přijetí rozhodnutí ze dne 13. července 2007.
143 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že návrh na náhradu škody je založený na stejných důvodech, jako jsou žalobní důvody uplatněné na podporu návrhu na zrušení rozhodnutí ze dne 13. července 2007. V rámci přezkumu tohoto návrhu již bylo uvedeno, že rozhodnutí ze dne 13. července 2007 je stiženo nedostatkem odůvodnění, a z tohoto důvodu musí být zrušeno.
144 Je však třeba konstatovat, že i když Komise rozhodnutí ze dne 13. července 2007 nedostatečně odůvodnila, neznamená to, že zadání zakázky vybranému účastníkovi představuje pochybení, nebo že existuje příčinná souvislost mezi touto skutečností a ztrátou uplatňovanou žalobkyní (viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 25. února 2003, Renco v. Rada, T‑4/01, Recueil, s. II‑171, bod 89). Nic totiž neumožňuje mít za to, že by Komise zadala dotčenou zakázku žalobkyni, pokud by rozhodnutí ze dne 13. července 2007 bylo dostatečně odůvodněno.
145 Z toho vyplývá, že návrh na náhradu škody údajně způsobené v důsledku rozhodnutí ze dne 13. července 2007 musí být v rozsahu, ve kterém je založený na neexistenci odůvodnění tohoto rozhodnutí, zamítnut jako neopodstatněný, aniž je nutné rozhodovat o jeho přípustnosti.
146 V rozsahu, ve kterém je tento návrh založen na jiných žalobních důvodech, které nebyly v rámci návrhu na zrušení zkoumány, je předčasný a z tohoto důvodu musí být zamítnut (viz v tomto smyslu rozsudky Tribunálu ze dne 18. května 1995, Wafer Zoo v. Komise, T-478/93, Recueil, s. II-1479, body 49 a 50, a ze dne 15. prosince 1999, Latino v. Komise, T -300/97, Recueil, s. I‑A-259 a II‑1263, body 95 a 101). V případě nedostatečného odůvodnění rozhodnutí ze dne 13. července 2007 totiž Tribunál nemůže přezkoumat, zda toto rozhodnutí vychází ze zjevně nesprávného posouzení nebo porušení zásady rovného zacházení a povinnosti transparentnosti, jak tvrdí žalobkyně. Návrh na zrušení založený na těchto žalobních důvodech může být případně zkoumán pouze ve světle odůvodnění rozhodnutí, které rozhodnutí ze dne 13. července 2007 po jeho zrušení Tribunálem nahradí.
147 Z toho vyplývá, že návrh na náhradu škody musí být zamítnut v plném rozsahu.
148 Je třeba konstatovat, aniž je nezbytné rozhodnout o námitce nepřípustnosti vznesené Komisí vůči zprávě o finančním auditu, kterou na jednání předložila žalobkyně, a o relevantnosti tohoto dokumentu, jakož i o relevantnosti elektronické zprávy, kterou Komise adresovala žalobkyni, a dokumentu, který obsahuje jinou výzvu k podávání nabídek, které žalobkyně rovněž předložila na jednání, že z výše uvedeného vyplývá, že tyto dokumenty nemají pro řešení sporu žádný význam. Uvedené dokumenty tudíž nebyly Tribunálem pro účely tohoto rozsudku zohledněny (viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 29. října 1998, TEAM v. Komise, T-13/96, Recueil, s. II‑4073, bod 79).
K nákladům řízení
149 Podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu může Tribunál rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich nese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch.
150 Jelikož žalobě bylo částečně vyhověno, budou dotčené okolnosti správně zohledněny rozhodnutím, že žalobkyně ponese 50 % vlastních nákladů řízení a nahradí 50 % nákladů řízení vynaložených Komisí a Komise ponese 50 % vlastních nákladů řízení a nahradí 50 % nákladů vynaložených žalobkyní.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2007, kterým se odmítá nabídka, kterou Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE předložila v rámci nabídkového řízení ENTR/05/78 pro položku č. 2 (infrastrukturní řízení) pro správu a údržbu portálu „Vaše Evropa“, a kterým se tato zakázka zadává jinému uchazeči, se zrušuje.
2) Návrh na zrušení se ve zbývající části zamítá.
3) Návrh na náhradu škody se zamítá.
4) Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis ponese 50 % vlastních nákladů řízení a nahradí 50 % nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí. Evropská komise ponese 50 % vlastních nákladů řízení a nahradí 50 % nákladů vynaložených Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 9. září 2010.
Podpisy.
Obsah
Právní rámec
1. Finanční nařízení a prováděcí pravidla
2. Oznámení o zakázce a specifikace
Skutečnosti předcházející sporu
1. Pokud jde o položku č. 1
2. Pokud jde o položku č. 2
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
Právní otázky
1. K návrhu na zrušení
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění
Argumenty účastníků řízení
Závěry Tribunálu
– K odůvodnění obsaženému v rozhodnutí ze dne 21. května 2007 a v dopise ze dne 29. května 2007 (položka č. 1)
– K odůvodnění obsaženému v rozhodnutí ze dne 13. července 2007 a v dopise ze dne 16. července 2007 (položka č. 2)
K žalobnímu důvodu vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení (položka č. 1)
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 1 s názvem „Důkladné porozumění práci, jež má být provedena, a vhodnost metodologie navržené pro plnění úkolů.“
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 2 s názvem „Kvalita a úplnost návrhu PMQP a zejména navrhované postupy v oblasti ,zajištění kvality‘ a ,kontroly kvality‘“
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 3 nazvané „Kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 1“
Pokud jde o kvalitativní zadávací kritérium č. 4, nazvané „Kvalita navrženého plánování projektu a navrhované rozdělení zdrojů vyčleněných pro provedení všech úkolů v rámci varianty řešení č. 2“
K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení zásady rovného zacházení a povinnosti transparentnosti
Argumenty účastníků řízení
Závěry Tribunálu
2. K návrhu na náhradu škody
Argumenty účastníků řízení
Závěry Tribunálu
K nákladům řízení