ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

1. února 2007

Věc F-42/05

Francisco Rossi Ferreras

v.

Komise Evropských společenství

„Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnocený rok 2003 – Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou R. Ferreras požaduje, aby byl zrušen posudek o vývoji jeho služebního postupu vyhotovený dne 22. července 2004 pro období od 1. ledna do 31. prosince 2003, a aby byla Komisi uložena náhrada škody, kterou údajně utrpěl.

Rozhodnutí:         Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Soudní přezkum – Meze

(Služební řád úředníků, článek 43)

2.      Úředníci – Žaloba – Návrh na náhradu škody způsobené jednáním, které nemělo povahu rozhodnutí

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

3.      Úředníci – Žaloba – Podmínky přípustnosti – Kogentní charakter

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

1.      Soudní přezkum obsahu hodnotících posudků prováděný soudem Společenství je omezen na kontrolu zachování pravidel postupu, věcné správnosti skutkových zjištění, jakož i neexistence zjevně nesprávného posouzení či zneužití pravomoci.

(viz bod 33)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 26. října 1994, Marcato v. Komise, T‑18/93, Recueil FP, s. I‑A‑215 a II‑681, bod 45; 20. května 2003, Pflugradt v. ECB, T‑179/02, Recueil FP, s. I‑A‑149 a II‑733, bod 46

2.      V rámci článků 90 a 91 služebního řádu musí žalobě směřující k náhradě škody způsobené jednáním, které nemělo povahu rozhodnutí, jako například psychickým obtěžováním, předcházet dvě fáze správního řízení. Dotčená osoba musí nejdříve předložit orgánu oprávněnému ke jmenování žádost na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu, kterou správní orgán vyzve k náhradě dané škody. Teprve zamítnutí, výslovné či mlčky, dané žádosti, představuje rozhodnutí, které nepříznivě zasahuje do právního postavení zúčastněné osoby, proti kterému lze podat stížnost, a teprve po vydání rozhodnutí, kterým se výslovně či mlčky zamítá daná stížnost, lze podat k Soudu žalobu na náhradu škody.

(viz body 58 až 61)

Odkazy:

Soudní dvůr: 27. června 1989, Giordani v. Komise, 200/87, Recueil, s. 1877, bod 22

Soud prvního stupně: 1. prosince 1994, Ditterich v. Komise, T‑79/92, Recueil FP, s. I‑A‑289 a II‑907, bod 41, a citovaná judikatura; 14. května 2002, Antas de Campos v. Parlament, T‑194/00, Recueil FP, s. I‑A‑59 a II‑279, bod 72; 8. července 2004, Tsarnavas v. Komise, T‑200/02, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 48; 15. května 2006, Schmit v. Komise, F‑03/05, Sb. rozh. VS s. I‑A‑1‑9 a II‑A‑1‑33, bod 48

3.      Pravidla stanovená články 90 a 91 služebního řádu jsou kogentní povahy a jejich uplatnění nezávisí na účastnících řízení ani na soudu. V důsledku toho okolnost, že orgán v rozhodnutí o výslovném zamítnutí stížnosti nevznesl námitku nepřípustnosti žádosti o náhradu škody, která byla součástí stížnosti, ani nezbavuje správní orgán možnosti vznést námitku nepřípustnosti ve fázi soudního řízení, ani nezbavuje Soud povinnosti ověřit dodržení článků 90 a 91 služebního řádu.

(viz bod 62)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 5. prosince 2002, Hoyer v. Komise, T‑209/99, Recueil FP, s. I‑A‑243 a II‑1211, bod 47