Kasační opravný prostředek podaný dne 14. listopadu 2008 Švédským královstvím proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 9. září 2008 ve věci T-403/05: MyTravel Group plc v. Komise Evropských společenství
(Věc C-506/08 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Švédské království (zástupci: K. Petkovska, A. Falk a S. Johannesson, zmocněnci)
Další účastnice řízení: MyTravel Group plc, Komise Evropských společenství
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)
Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr
zrušil bod 2 výroku rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 9. září 2008
1 ve věci T-403/05,
zrušil rozhodnutí Komise (D(2005) 8461) ze dne 5. září 2005 v souladu s návrhovým žádáním MyTravel Group plc před Soudem prvního stupně v rozsahu, ve kterém se týká odepření přístupu ke zprávě a ostatním pracovním dokumentům Komise;
zrušil rozhodnutí Komise (D(2005) 9763) ze dne 12. října 2005 v souladu s návrhovým žádáním MyTravel Group plc před Soudem prvního stupně v rozsahu, ve kterém se týká odepření přístupu k ostatním vnitřním dokumentům Komise, a
nařídil Komisi, aby nahradila náklady řízení vynaložené Švédským královstvím před Soudním dvorem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1. Zásada otevřenosti a přístupu k dokumentům orgánů má velký význam při všech činnostech orgánů, a tedy rovněž ve správním řízení v rámci orgánu. Článek 2 odst. 3 nařízení o transparentnosti [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001] rovněž stanoví, že toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. Z odůvodnění Soudu prvního stupně, pokud jde o hlavní otázky, však vyplývá, že vnitřní dokumenty ve správních věcech by neměly být obecně zpřístupněny. To není v souladu se zásadou co největší otevřenosti.
2. Podle názoru navrhovatele z odůvodnění Soudu prvního stupně, pokud jde o první rozhodnutí - týkající se zprávy a s ní souvisejících dokumentů - vyplývá, že nebylo nutné, aby Komise přezkoumala otázku zpřístupnění ve vztahu k obsahu každého individuálního dokumentu a posoudila citlivost informací ve zprávě a ostatních dokumentech, ale že naopak bylo správné odepřít zpřístupnění na základě toho, že úředníci by jinak nemohli vyjádřit své názory svobodně. Na základě obecného odůvodnění Soudu prvního stupně, co se týče ochrany svobodného názoru autora dokumentu, není možné rozhodnout, kdy mohou být vnitřní dokumenty vůbec zpřístupněny.
3. Navrhovatel má za to, že Soud prvního stupně rovněž v druhém rozhodnutí - týkajícím se ostatních dokumentů ve spise - nevyhověl základnímu požadavku na přezkum za účelem určení, zda obsah každého individuálního dokumentu je tak citlivý, že zpřístupnění by vážně narušilo rozhodovací proces. Podstatou obecného odůvodnění Soudu prvního stupně je, že by úředníci Komise nemohli svobodně vyjadřovat názory, pokud by se informace, které se neobjeví v konečném rozhodnutí, staly veřejnými. Na základě takového odůvodnění není nutný žádný přezkum za účelem určení, zda obsah dotčených dokumentů je tak citlivý, že zpřístupnění by poškodilo rozhodovací proces.
4. Navrhovatel se ptá, zda zpráva úředníka pro slyšení a sdělení generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž poradnímu výboru lze skutečně považovat za dokumenty připravené pro vnitřní použití, ke kterým lze tudíž odepřít přístup podle ustanovení o ochraně vnitřního rozhodovacího procesu.
5. Podle názoru navrhovatele je odůvodnění Soudu prvního stupně ve věci názorů právní služby v rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Turco. I když se projednávaná věc netýká právních předpisů, musí jednoznačně v tomto stupni rovněž proběhnout přezkum na základě obsahu názorů. Skutečnost, že oprávněnost předchozího rozhodnutí může být zpochybněna, nepředstavuje sama o sobě důvod pro odepření přístupu k takovému dokumentu - ale spíše naopak. Neinformovanost může sama o sobě vést k pochybnosti, pokud jde o oprávněnost určitého rozhodnutí a legitimitu rozhodovacího procesu jako celku. Riziko pochybností by bylo možné rovněž odvrátit, pokud by Komise v rozhodnutí jasně uvedla důvody, proč zvolila řešení, proti kterému byla právní služba. Tvrzení, že právní služba by byla více zdrženlivá a opatrná, postrádá jakýkoliv základ stejně jako odůvodnění Soudu týkající se ostatních dokumentů. Kromě toho, navrhovatel má za to, že argument, že by bylo složité pro právní službu hájit odlišný názor před soudem, je uveden příliš obecně na to, aby prokázal, že existuje riziko, které lze rozumně předpokládat, a nikoli pouze hypotetické riziko.
6. Navrhovatel nepopírá, že velká část obsahu dotčených dokumentů může být tak citlivá a že nemůže být zpřístupněna. Takový závěr musí být však založen v souladu s judikaturou na specifickém a individuálním posouzení za účelem určení, zda zpřístupnění obsahu dokumentu by vedlo k vážnému porušení zájmu, který má být chráněn.
7. Co se týče svobody úředníků vyjadřovat svůj názor, navrhovatel chce poznamenat, že úředník musí vykonávat služební povinnosti v souladu se služebním řádem úředníků zaměstnaných v orgánech Společenství. Skutečnost, že veřejnost má oprávněný nárok podrobně zkoumat tuto činnost, nepředstavuje přijatelný důvod, aby řádně nevykonával své povinnosti.
8. Podnik, který je součástí spojení podniků, stejně jako jakýkoliv občan Unie nebo podnik se sídlem v Evropské unii, má právo být informován o dokumentu, i když se na informace v dokumentu vztahuje zákaz zpřístupnění za účelem ochrany vnitřního rozhodovacího procesu, pokud existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentu. Důvody, které MyTravel uvedla, by mohly podle názoru navrhovatele s velkou pravděpodobností představovat takový veřejný zájem a nemohou být zamítnuty bez dalšího přezkumu - jak učinil Soud prvního stupně - pouze s odkazem na soukromé zájmy žalobkyně. Žalobkyně nemá žádnou povinnost hájit se před soudem nebo cokoli v tomto ohledu prokazovat; spíše je na orgánech, aby se ujistily, zda zde existuje převažující veřejný zájem.
9. Navrhovatel tvrdí, že Soud prvního stupně svým rozhodnutím porušil právo Společenství a neuplatnil správně druhou odrážku čl. 4 odst. 2 a druhý pododstavec čl. 4 odst. 3 nařízení o transparentnosti.
10. V každém případě určitě existují části dokumentů, které by mělo být možné zpřístupnit podle ustanovení o částečném zpřístupnění v čl. 4 odst. 6 nařízení o transparentnosti.
____________1 - Úř. věst. C 272, s. 18.