USNESENÍ TRIBUNÁLU (prvního senátu)
14. února 2019(*)
„Žaloba na neplatnost – Přípravky na ochranu rostlin – Účinná látka glyfosát – Obnovení zařazení do přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 – Nedostatek osobního dotčení – Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření – Nepřípustnost“
Ve věci T‑125/18,
Associazione Nazionale Granosalus – Liberi Cerealicoltori & Consumatori (Associazione GranoSalus), se sídlem ve městě Foggia (Itálie), zastoupené G. Dalfinem, advokátem,
žalobce,
proti
Evropské komisi, zastoupené F. Castillem de la Torre, D. Bianchim, G. Kolevou a I. Naglisem, jako zmocněnci,
žalované,
jejímž předmětem je návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2324 ze dne 12. prosince 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2017, L 333, s. 10),
TRIBUNÁL (první senát),
ve složení I. Pelikánová, předsedkyně, P. Nihoul (zpravodaj) a J. Svenningsen, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
1 Glyfosát je účinná látka používaná zejména jako herbicid.
2 Glyfosát byl „povolen“ pro použití uvedené v bodě 1 výše v Evropské unii poprvé tím, že byl zařazen na seznam účinných látek uvedených v příloze I směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. 1991, L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332).
3 Přidání glyfosátu na konec tabulky obsažené v příloze I směrnice 91/414 bylo provedeno směrnicí Komise 2001/99/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterou se mění příloha I směrnice Rady 91/414 za účelem zařazení účinných látek glyfosát a thifensulfuron-methyl (Úř. věst. 2001, L 304, s. 14; Zvl. vyd. 03/34, s. 182).
4 Podle směrnice 2001/99 byl glyfosát byl „povolen“ jako účinná látka od 1. července 2002 do 30. června 2012.
5 Článek 5 odst. 5 směrnice 91/414 stanovil, že zařazení účinné látky lze na žádost obnovit za předpokladu, že je tato žádost podána nejpozději do dvou let před uplynutím doby platnosti povolení.
6 Evropská komise obdržela žádost o obnovení platnosti povolení glyfosátu ve stanovené lhůtě.
7 Ukázalo se však, že bylo ještě třeba přijmout podrobná pravidla týkající se předkládání a vyhodnocování dalších informací potřebných pro obnovení platnosti povolení účinných látek.
8 Zařazení glyfosátu bylo tedy prodlouženo až do 31. prosince 2015 směrnicí Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. 2010, L 293, s. 48).
9 Směrnice 91/414 byla poté s účinkem od 14. června 2011 zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. 2009, L 309, s. 1).
10 Účinné látky, které jsou považovány za povolené podle nařízení č. 1107/2009, jsou vyjmenovány v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. 2011, L 153, s. 1).
11 Na seznamu obsaženém v příloze prováděcího nařízení č. 540/2011 byl uveden glyfosát. Uplynutí doby platnosti schválení této účinné látky bylo stanoveno na 31. prosince 2015.
12 Dne 20. prosince 2013 Spolková republika Německo, jednající jako členský stát zpravodaj, předložila ve spolupráci se Slovenskou republikou, jednající jako členský stát spoluzpravodaj, návrh hodnotící zprávy týkající se obnovení povolení glyfosátu.
13 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zaslal předmětný návrh hodnotící zprávy žadateli, jakož i členským státům, aby se k němu mohli vyjádřit. Vyjádření, která takto obdržel, předal Komisi Komise a zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.
14 Dne 20. března 2015 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zveřejnila zjištění ohledně karcinogenního potenciálu glyfosátu. Na základě těchto zjištění jej zařadila na seznam výrobků, které jsou pro člověka pravděpodobně karcinogenní.
15 Dne 29. dubna 2015 Komise pověřila EFSA, aby přezkoumal informace obsažené ve zjištěních IARC ohledně karcinogenního potenciálu glyfosátu a vzal je v úvahu v rámci svých analýz a závěrů do 30. října 2015.
16 Komise mezitím prodloužila svým prováděcím nařízení (EU) 2015/1885 ze dne 20. října 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2,4-D, acibenzolar-s-methyl, amitrol, bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, esfenvalerát, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), glyfosát, iprovalikarb, isoproturon, lambda-cyhalothrin, metalaxyl-M, metsulfuron-methyl, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, pyraflufen-ethyl, thiabendazol, thifensulfuron-methyl a triasulfuron (Úř. věst. 2015, L 276, s. 48), dobu platnosti schválení glyfosátu až do 30. června 2016.
17 Prováděcí nařízení 2015/1885 bylo přijato na základě čl. 17 prvního pododstavce nařízení č. 1107/2009, který stanoví, že Komise může odložit konec doby platnosti schválení účinné látky, pokud se zdá, že tato doba platnosti schválení uplyne dříve, než bude přijato rozhodnutí o obnovení, z důvodů nezávislých na vůli žadatele.
18 Dne 30. října 2015 předložil EFSA své závěry týkající se otázky, zda lze očekávat, že glyfosát splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení č. 1107/2009.
19 EFSA ve svých závěrech uvedl, že „glyfosát pro člověka pravděpodobně nepředstavuje karcinogenní riziko a že důkazy nepodporují zařazení této [účinné] látky z důvodu jejího karcinogenního potenciálu podle nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 1272/2008 [ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. 2008, L 353, s. 1)]“.
20 Komise předložila návrh zprávy o přezkumu Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 28. ledna 2016. Žadateli byla poskytnuta příležitost, aby se k němu vyjádřil.
21 V rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva některé členské státy považovaly za vhodné požádat o stanovisko jiného orgánu, a sice Výboru pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), k harmonizované klasifikaci glyfosátu v souvislosti s jeho karcinogenitou, a to před přijetím rozhodnutí o obnovení schválení.
22 Vzhledem k době, kterou Výbor pro posuzování rizik ECHA potřebuje k vydání stanoviska, byla doba platnosti schválení glyfosátu prodloužena potřetí, tentokrát do 15. prosince 2017, prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1056 ze dne 29. června 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinné látky glyfosátu (Úř. věst. 2016, L 173, s. 52).
23 Výbor pro posuzování rizik ECHA předal své stanovisko Komisi dne 15. června 2017. Ve svém stanovisku dospěl na základě konsenzu k závěru, že na základě aktuálně dostupných informací není odůvodněné klasifikovat glyfosát jako nebezpečný z hlediska karcinogenity.
24 Dne 6. října 2017 Komise formálně obdržela evropskou občanskou iniciativu, která odkazovala na glyfosát v jednom z jejích tří cílů a získala ověřené podpisy alespoň od jednoho milionu občanů EU z minimálně sedmi členských států.
25 Dne 23. října 2017 odpověděla Komise na evropskou občanskou iniciativu a uvedla, že „[p]okud jde o první cíl, kterým bylo zakázat herbicidy na bázi glyfosátu, [Komise] má za to, že není dán žádný vědecký, ani právní důvod, který by odůvodňoval zákaz glyfosátu a že nemá v úmyslu předložit v tomto smyslu jakýkoli legislativní návrh“. Dodala, že „[z]ejména vědecké důkazy neumožnují dospět k závěru, že glyfosát může způsobovat rakovinu“ a že „[r]ozhodnutí o obnovení platnosti schválení glyfosátu (po dobu pěti let) je tudíž zcela opodstatněné“.
26 Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou. Odvolací výbor byl požádán o další projednání a vydal stanovisko.
27 Dne 12. prosince 2017 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2017/2324, kterým se v souladu s nařízením č. 1107/2009 obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení č. 540/2011 (Úř. věst. 2017, L 333, s. 10, dále jen „napadený akt“).
28 Napadeným aktem bylo schválení glyfosátu obnoveno za určitých podmínek až do 15. prosince 2022.
29 Bod 25 odůvodnění napadeného aktu stanoví, že opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem odvolacího výboru uvedeným v bodě 26 výše.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
30 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 28. února 2018 žalobce, Associazione Nazionale GranoSalus – Liberi Cerealicoltori & Consumatori, italské sdružení výrobců pšenice a spotřebitelů, jakož i sdružení na jejich ochranu podali projednávanou žalobu.
31 Samostatným podáním ze dne 30. května 2018 vznesla Komise námitku nepřípustnosti na základě článku 130 jednacího řádu Tribunálu.
32 Žalobce předložil své vyjádření k námitce nepřípustnosti dne 9. července 2018.
33 Podáními ze dne 8., 11. a 12. června 2018 požádaly společnosti Helm AG, Monsanto Europe NV/SA a Monsanto Company, Nufarm GmbH & Co. KG, Nufarm, Albaugh Europe Sàrl, Albaugh UK Ltd a Albaugh TKI d.o.o., jakož i Barclay Chemicals Manufacturing Ltd o vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise.
34 Žalobce v žalobě navrhuje, aby Tribunál zrušil napadený akt.
35 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu jako zjevně nepřípustnou;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení;
– podpůrně, stanovil novou lhůtu pro pokračování v řízení na základě čl. 130 odst. 8 jednacího řádu.
36 Žalobce ve svém vyjádření k námitce nepřípustnosti navrhuje, aby Tribunál tuto námitku nepřípustnosti zamítl.
37 Kromě toho žalobce navrhuje, aby Tribunál nařídil důkazní opatření za účelem předložení příslušných částí zprávy úřadu EFSA, v nichž jsou přezkoumány studie o možných účincích glyfosátu na lidské zdraví, s cílem porovnat je s takzvaným spisem „Monsanto papers“, který obsahuje interní dokumenty skupiny Monsanto, jež byly zveřejněny soudy Spojených států v průběhu roku 2017.
Právní otázky
38 Podle čl. 130, odst. 1 a 7 jednacího řádu může Tribunál, požaduje-li to žalovaný, rozhodnout o nepřípustnosti, aniž by se zabýval věcí samou.
39 V projednávaném případě má Tribunál věc za dostatečně objasněnou na základě písemností obsažených v soudním spise a rozhodne bez pokračování v řízení.
K námitce nepřípustnosti
40 Na podporu námitky nepřípustnosti Komise tvrdí, že žalobce nemá aktivní legitimaci. Má za to, že se napadený akt se žalobce nedotýká ani bezprostředně, ani osobně. Dále má za to, že napadený akt představuje nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření.
41 Žalobce zpochybňuje argumenty Komise, a zejména tvrdí, že napadený akt se ho bezprostředně dotýká a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření.
42 Je třeba předeslat, že žalobce je sdružením založeným za účelem zachování a rozvoje kvalitních obilovin s cílem chránit spotřebitele. Toto sdružení má v tomto rámci za cíl zejména zastoupení, ochranu a obranu svých členů, kteří jsou výrobci pšenice, a spotřebitelů s bydlištěm na jihu Itálie, jakož i občanů Unie.
43 Podle Soudního dvora je přitom sdružení v zásadě aktivně legitimováno k podání žaloby na neplatnost pouze tehdy, pokud může tvrdit, že má na věci vlastní zájem, anebo pokud jsou aktivně legitimováni jeho členové nebo někteří z nich (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. března 2018, European Union Copper Task Force v. Komise, C‑384/16 P, EU:C:2018:176, bod 87 a citovaná judikatura). Je tedy třeba určit, zda se žalobce v projednávaném případě dovolává první nebo druhé možnosti.
K existenci vlastního zájmu žalobce
44 Co se týče otázky, zda žalobce může tvrdit, že má na věci vlastní zájem, je třeba připomenout, že podle Soudního dvora existence takových zvláštních okolností, jako je role sdružení v rámci řízení vedoucího k přijetí aktu ve smyslu článku 263 SFEU, může odůvodňovat přípustnost žaloby podané sdružením, zejména pokud jeho postavení vyjednavače bylo zasaženo tímto aktem a dotčená právní úprava mu přiznává právo procesní povahy (viz rozsudek ze dne 13. března 2018, European Union Copper Task Force v. Komise, C‑384/16 P, EU:C:2018:176, bod 88 a citovaná judikatura).
45 V projednávaném případě žalobce tvrdí, že napadený akt zasahuje do zájmů, které hájí, a to zejména co se týče boje proti jakékoli formě spekulací nebo zneužívání, které se na trhu projevují na úkor zemědělců. Ve vyjádření, které předložila, však neuvedl, že hrál roli při vypracování napadeného aktu ani že měl zvláštní práva v rámci řízení, které vedlo k přijetí tohoto aktu.
46 S ohledem na judikaturu Soudního dvora tudíž žalobce nemá na věci vlastní zájem, který by mu umožnil podat vlastním jménem žalobu na neplatnost k Tribunálu, a v důsledku toho tato žaloba může být v zásadě prohlášena za přípustnou pouze tehdy, pokud bude prokázáno, že členové žalobce nebo někteří z nich jsou sami aktivně legitimováni k podání žaloby.
K individuální aktivní legitimaci členů žalobce
47 Podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU „[k]aždá fyzická nebo právnická osoba může […] podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti právním aktům s obecnou působností [nařizovacím aktům], které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření.“
48 Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU tak rozlišuje tři případy, v nichž může být žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou prohlášena za přípustnou.
– K postavení adresáta aktu
49 V prvním případě, který se týká adresátů aktu, je třeba připomenout, že tento pojem „adresát aktu“ musí být chápán ve formálním smyslu, jako osoba uvedená v tomto aktu jako jeho adresát (rozsudek ze dne 21. ledna 2016, SACBO v. Komise a INEA, C‑281/14 P, nezveřejněný, EU:C:2016:46, bod 34).
50 V projednávaném případě nemohou být členové žalobce považováni za adresáty napadeného aktu, jelikož nejsou v tomto aktu označeni za adresáty.
– K bezprostřednímu a osobnímu dotčení
51 V druhém případě je třeba určit, zda jsou členové žalobce nebo někteří z nich napadeným aktem zejména osobně dotčeni.
52 Podle Soudního dvora subjekty jiné než adresáti aktu mohou tvrdit, že jsou jím osobně dotčeny ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, pouze pokud jsou jím zasaženy z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát aktu (rozsudek ze dne 15. července 1963, Plaumann v. Komise, 25/62, EU:C:1963:17, s. 223).
53 Naproti tomu, pokud akt zasahuje do otázek jako součást abstraktní kategorie nebo skupiny osob, která není individualizována, nejsou splněny podmínky vyžadované judikaturou uvedenou v bodě 52 výše.
54 V projednávaném případě je třeba konstatovat, že podle článku 1 napadeného aktu, se opatření k obnovení schválení glyfosátu za podmínek stanovených v příloze I tohoto aktu dotýká abstraktně a obecně každé osoby, která zamýšlí vyrábět, uvádět na trh nebo používat tuto látku nebo přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku, jakož i každé osoby, která je držitelem povolení k uvedení těchto přípravků na ochranu rostlin na trh.
55 Napadený akt se tudíž použije na objektivně vymezené situace a má právní účinky vůči kategoriím osob, které jsou vymezeny obecně a abstraktně. Tento akt má tedy obecnou působnost.
56 Žalobce tvrdí, že se napadený akt dotýká některých jeho členů, jelikož pokračující používání glyfosátu ohrožuje jejich zdraví jakožto občanů Unie a jakožto spotřebitelů.
57 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že napadený akt se údajně dotýká některých členů žalobce právě v jejich obecném postavení spotřebitelů a občanů Unie.
58 Jak totiž uznal sám žalobce, obnovení schválení glyfosátu by vedlo k ohrožení zdraví některých členů žalobce z důvodu jeho nebezpečnosti a jeho přítomnosti ve výrobcích a zboží každodenní spotřeby, a to zejména ve vodě, takže tito členové jsou dotčeni ve svém postavení spotřebitelů a občanů Unie.
59 Žalobce dále tvrdí, že pokračování v používání glyfosátu způsobuje majetkové škody některým jeho členům, kteří jsou výrobci pšenice, jelikož tito členové z důvodu svých etických nebo vědeckých přesvědčení, která se odrážejí v jejich stanovách, nepoužívají tuto účinnou látku, takže jsou ekonomicky znevýhodněni ve srovnání s výrobci používajícími tuto účinnou látku, protože mají vyšší náklady, nižší objem výroby a vyšší prodejní ceny.
60 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že dotčení, které uplatňuje žalobce a které se týká některých jeho členů, jež jsou výrobci pšenice, se neliší od dotčení, kterého se může dovolávat každý zemědělec, který z důvodů jemu vlastních upustil od používání glyfosátu ve prospěch jiných alternativ, které mu způsobují určité náklady.
61 Napadený akt se tudíž dotýká členů žalobce z důvodu jejich objektivního postavení spotřebitelů, občanů Unie nebo výrobců pšenice stejně jako jakéhokoli jiného spotřebitele, občana Unie nebo výrobce pšenice, kteří se momentálně nebo potenciálně nacházejí v totožné situaci.
62 Žalobce tedy neprokázal, že jeho členové nebo někteří z nich jsou osobně dotčeni napadeným aktem.
63 Vzhledem k tomu, že podmínky, za kterých musí být osoba osobně a bezprostředně dotčena aktem, jehož zrušení je požadováno, jsou kumulativní, není nutné určit, zda členové žalobce nebo někteří z nich jsou napadeným aktem dotčeni navíc i bezprostředně.
64 Individuální aktivní legitimace členů žalobce nebo některých z nich tudíž nemůže být založena na druhém případě uvedeném ve čtvrtém pododstavci článku 263 SFEU.
– Ke kvalifikaci napadeného aktu jako nařizovacího aktu, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření
65 Třetí případ, kdy je přípustná žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou, je případ, kdy tento akt představuje nařizovací akt týkající se této osoby bezprostředně a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření.
66 V tomto ohledu je třeba uvést, že ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU pojem „nařizovací akt“ zahrnuje akty s obecnou působností s výjimkou legislativních aktů (rozsudek ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C‑583/11 P, EU:C:2013:625, bod 60).
67 V projednávaném případě napadený akt představuje takový nařizovací akt, jelikož se jedná o akt s obecnou působností, jak je uvedeno v bodě 55 výše, a dále jelikož nebyl přijat v rámci řádného legislativního postupu popsaného v článku 294 SFEU nebo v rámci zvláštního legislativního postupu, který je vymezen v čl. 289 odst. 2 SFEU, který vyžaduje účast Evropského parlamentu ve spolupráci s Radou Evropské unie, nebo naopak. Tento aspekt ostatně není účastníky řízení zpochybňován.
68 Kromě toho pojem „nařizovací akty, které nevyžadují přijetí prováděcích opatření“, ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU je nutno vykládat ve světle cíle tohoto ustanovení, kterým je zabránit tomu, aby byl jednotlivec k tomu, aby se mohl obrátit na soud, nucen porušit právo (rozsudek ze dne 19. prosince 2013, Telefónica v. Komise, C‑274/12 P, EU:C:2013:852, bod 27).
69 Má-li nařizovací akt bezprostřední účinky na právní postavení fyzické či právnické osoby a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření, hrozilo by této osobě, že by se jí nedostalo účinné právní ochrany, pokud by za účelem zpochybnění legality tohoto nařizovacího aktu neměla možnost podat přímou žalobu k unijnímu soudu (rozsudek ze dne 19. prosince 2013, Telefónica v. Komise, C‑274/12 P, EU:C:2013:852, bod 27).
70 Naproti tomu, vyžaduje-li nařizovací akt přijetí prováděcích opatření, je soudní přezkum dodržování unijního právního řádu zajištěn, jak vyplývá z čl. 19 odst. 1 SEU, nejen Soudním dvorem, ale i soudy členských států.
71 Přísluší-li totiž provádění nařizovacího aktu orgánům, institucím či jiným subjektům Unie, mohou fyzické nebo právnické osoby podat k unijním soudům přímou žalobu proti prováděcím aktům za podmínek uvedených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU a na podporu této žaloby se na základě článku 277 SFEU dovolávat protiprávnosti dotčeného základního aktu (rozsudek ze dne 23. dubna 1986, Les Verts v. Parlament, 294/83, EU:C:1986:166, bod 23).
72 Na druhou stranu, pokud provedení nařizovacího aktu přísluší členským státům, mohou fyzické nebo právnické osoby zpochybnit platnost vnitrostátního prováděcího opatření u vnitrostátního soudu a v rámci takového řízení uplatňovat neplatnost základního aktu, a případně tak přimět vnitrostátní soud, aby na základě článku 267 SFEU předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce (rozsudek ze dne 23. dubna 1986, Les Verts v. Parlament, 294/83, EU:C:1986:166, bod 23).
73 Pro účely posouzení, zda nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, je třeba vycházet z postavení žalobce, aniž je relevantní, zda dotčený akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření vůči jiným jednotlivcům (rozsudky ze dne 19. prosince 2013, Telefónica v. Komise, C‑274/12 P, EU:C:2013:852, bod 30, a ze dne 28. dubna 2015, T & L Sugars a Sidul Açúcares v. Komise, C‑456/13 P, EU:C:2015:284, bod 32).
74 V projednávané věci je tedy třeba určit, zda napadený akt, jímž se obnovuje schválení glyfosátu na období pěti let, vyžaduje přijetí prováděcích opatření vůči členům žalobce.
75 Za tímto účelem je třeba vzít v úvahu mechanismus stanovený platným právním rámcem, který se použije v projednávané věci.
76 V souladu s nařízením č. 1107/2009 podléhá glyfosát stejně jako všechny účinné látky dvoufázovému hodnocení.
77 V první fázi je účinná látka posouzena jako taková na úrovni Unie a schválena Komisí v souladu s postupem stanoveným v článcích 7 až 13 nařízení č. 1107/2009, pokud je prokázáno, že splňuje kritéria pro schválení podle článku 4 téhož nařízení.
78 V druhé fázi je přípravek na ochranu rostlin obsahující účinnou látku schválenou Unií posuzován členskými státy, které případně vydají povolení k uvedení tohoto přípravku na trh v souladu s postupem a podmínkami pro udělení povolení stanovenými v článcích 28 až 39 nařízení č. 1107/2009.
79 Podle této právní úpravy tedy přípravek na ochranu rostlin obsahující účinnou látku glyfosát schválenou Komisí nesmí být uváděn na trh ani používán v členském státě, pokud orgány tohoto státu nevydaly příslušné povolení k uvedení na trh.
80 Články 14 až 20 nařízení č. 1107/2009 stanoví, že Komise na žádost výrobce účinné látky udělí souhlas s obnovením schválení uvedené účinné látky, pokud splňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení.
81 Obnovení schválení účinné látky však samo o sobě nepředstavuje potvrzení, prodloužení nebo obnovení povolení k uvedení na trh, která byla udělena členskými státy pro přípravek na ochranu rostlin obsahující tuto aktivní látku.
82 Podle čl. 32 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 1107/2009 se totiž povolení k uvedení na trh udělují na časově omezenou dobu. Podle druhého pododstavce tohoto odstavce tato lhůta nesmí překročit jeden rok ode dne uplynutí doby platnosti schválení účinné látky obsažené v přípravku na ochranu rostlin. Následně je stanovena tak, aby odpovídala době schválení uvedené účinné látky.
83 Kromě toho čl. 43 odst. 1 a 2 nařízení č. 1107/2009 stanoví, že povolení k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh se obnovuje na žádost držitele povolení a dále, že taková žádost musí být podána do tří měsíců po obnovení schválení účinné látky obsažené v uvedeném přípravku na ochranu rostlin.
84 Z toho vyplývá, že účinky napadeného aktu se projevují vůči členům žalobce, a sice vůči spotřebitelům, občanům Unie a výrobcům pšenice, jejichž zájmy žalobce zastupuje, prostřednictvím obnovení povolení k uvedení přípravků na ochranu rostlin, které obsahují účinnou látku glyfosát, na trh, udělených členskými státy.
85 Taková obnovení povolení k uvedení na trh jsou podle judikatury uvedené v bodech 68 až 73 výše prováděcími opatřeními napadeného aktu ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce poslední části věty SFEU.
86 Ostatní argumenty vznesené žalobcem tento závěr nezpochybňují.
87 Zaprvé žalobce zdůrazňuje, že podle jeho názoru napadený akt sám o sobě obnáší zachování povolení k uvedení přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinnou látku glyfosát na trh, která byla vydána v souladu s články 29 a 32 nařízení č. 1107/2009 italskými orgány a platná ke dni přijetí uvedeného aktu.
88 V tomto ohledu je třeba uvést, že toto tvrzení je založeno na předpokladu, že obnovení schválení účinné látky glyfosát Komisí automaticky znamená potvrzení, prodloužení nebo obnovení povolení k uvedení přípravků na ochranu rostlin, které obsahují tuto účinnou látku glyfosát, na trh, udělených členskými státy.
89 Jak přitom vyplývá z bodů 81 až 83 výše, tento předpoklad je nesprávný.
90 Kromě toho je pravda, že podle čl. 43 odst. 5 a 6 nařízení č. 1107/2009 členské státy rozhodnou o žádosti o obnovení povolení k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh nejpozději dvanáct měsíců po obnovení schválení účinné látky, která je v tomto přípravku na ochranu rostlin obsažena, a mohou prodloužit platnost povolení o dobu nezbytnou k dokončení posouzení této žádosti a k přijetí rozhodnutí o obnovení povolení, pokud z důvodů, které držitel povolení nemůže ovlivnit, není rozhodnutí o obnovení povolení přijato před uplynutím platnosti povolení.
91 Italské orgány tak podle žalobce rozhodly prozatímně prodloužit všechna povolení uvádět přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku glyfosát na trh.
92 Je však třeba uvést, že takové prodloužení automaticky nevyplývá z obnovení schválení účinné látky glyfosát Komisí, ale ze zásahu přičitatelného dotčenému členskému státu, přičemž takový zásah musí umožňovat zahájení řízení před vnitrostátním soudem (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 12. ledna 2017, ACDA a další v. Komise, T‑242/15, EU:T:2017:6, body 45 až 47 a citovaná judikatura).
93 Zadruhé žalobce tvrdí, že opatření přijatá členskými státy ohledně povolení k uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinnou látku glyfosát na trh nelze považovat za prováděcí opatření, neboť napadený akt zakotvuje pouze obecná opatření k jeho provádění a ponechává přijetí prováděcích opatření zcela na uvážení členských států, a především nestanoví žádný referenční parametr pro jejich praktické provedení.
94 Za předpokladu, že je třeba vykládat tento argument v tom smyslu, že nařizovací akt může být považován za akt, který vyžaduje přijetí prováděcích opatření pouze v případě, že obsahuje konkrétní a podrobná týkající se jeho provádění, je třeba uvést, že obnovení schválení účinné látky glyfosát podléhá několika podmínkám, jež musí být zohledněny členskými státy při zvažování obnovení povolení k uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku na trh.
95 Kromě toho, co se týče eventuálního prostoru pro uvážení, který mají k dispozici členské státy v rámci provádění napadeného aktu, je třeba připomenout, že to, zda jsou opatření přijatá na vnitrostátní úrovni mechanické povahy, či nikoli, není relevantní pro určení, zda nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce poslední části věty SFEU (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 28. dubna 2015, T & L Sugars a Sidul Açúcares v. Komise, C‑456/13 P, EU:C:2015:284, body 41 a 42).
96 Vzhledem k výše uvedenému je třeba dospět k závěru, že napadený akt není nařizovacím aktem, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření, ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce poslední části věty SFEU.
97 V takové situaci způsob stanovený ve Smlouvě a v judikatuře Soudního dvora, týkající se jejího výkladu, spočívá v tom, že fyzická nebo právnická osoba, která chce dosáhnout provedení soudního přezkumu unijního aktu s obecnou působností, podá k vnitrostátnímu soudu žalobu, kterou napadne vnitrostátní prováděcí opatření a požádá tento soud, aby předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti základního aktu přijatého na úrovni Unie (viz bod 72 výše a citovaná judikatura).
98 Z těchto úvah vyplývá, že projednávaná žaloba musí být odmítnuta jako nepřípustná v rozsahu, v němž je předložena Tribunálu.
K návrhu na provedení důkazu
99 Žalobce navrhuje, aby Tribunál nařídil důkazní opatření směřující k předložení těch částí zprávy úřadu EFSA, v nichž jsou přezkoumávány studie o možných účincích glyfosátu na lidské zdraví s cílem porovnat je s takzvaným spisem „Monsanto papers“.
100 V tomto ohledu je třeba uvést, že tento návrh spadá do posouzení merita projednávané žaloby, a tudíž se jím nelze zabývat, jelikož tato žaloba je nepřípustná.
K návrhům na vstup vedlejších účastníků do řízení
101 Podle čl. 142 odst. 2 jednacího řádu je vedlejší účastenství závislé na sporu v původním řízení a stává se bezpředmětným, je-li žaloba prohlášena za nepřípustnou.
102 V důsledku toho není namístě rozhodovat o návrzích společností Helm, Monsanto Europe, Monsanto, Nufarm GmbH & Co. KG, Nufarm, Albaugh Europe, Albaugh UK, Albaugh TKI a Barclay Chemicals Manufacturing na vstup vedlejších účastníků do řízení.
K nákladům řízení
103 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
104 Vzhledem k tomu, že žalobce neměl ve věci úspěch a Komise požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné mu uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.
105 Podle čl. 144 odst. 10 jednacího řádu společnosti Helm, Monsanto Europe, Monsanto, Nufarm GmbH & Co. KG, Nufarm, Albaugh Europe, Albaugh UK, Albaugh TKI a Barclay Chemicals Manufacturing ponesou každá vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejších účastníků do řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (první senát)
rozhoduje takto:
1) Žaloba se odmítá jako nepřípustná.
2) O návrzích společností Helm AG, Monsanto Europe NV/SA, Monsanto Company, Nufarm GmbH & Co. KG, Nufarm, Albaugh Europe Sàrl, Albaugh UK Ltd, Albaugh TKI d.o.o. a Barclay Chemicals Manufacturing Ltd na vstup vedlejších účastníků do řízení již není namístě rozhodovat.
3) Associazione Nazionale GranoSalus – Liberi Cerealicoltori & Consumatori (Associazione GranoSalus) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
4) Společnosti Helm, Monsanto Europe, Monsanto, Nufarm GmbH & Co. KG, Nufarm, Albaugh Europe, Albaugh UK, Albaugh TKI a Barclay Chemicals Manufacturing ponesou každá vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejších účastníků do řízení.
V Lucemburku dne 14. února 2019.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předsedkyně |