USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

22. června 2010

Věc F‑78/09

Luigi Marcuccio

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na náhradu škody – Náhrada nákladů – Námitka nevyčerpání jiných opravných prostředků – Zjevná nepřípustnost“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se L. Marcuccio domáhá zejména toho, aby Komisi byla uložena náhrada škody, kterou utrpěl v důsledku odmítnutí nahradit mu nahraditelné náklady řízení údajně vynaložené ve věci T‑18/04.

Rozhodnutí: Žaloba L. Marcuccia se odmítá jako zjevně nepřípustná. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Návrh na zrušení rozhodnutí vydaného před zahájením soudního řízení, kterým byl zamítnut návrh na náhradu škody – Návrh, který nemá nezávislou povahu ve vztahu k návrhovým žádáním směřujícím k náhradě škody

(Služební řád, články 90 a 91)

2.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Předmět

(Jednací řád Tribunálu, čl. 92 odst. 1; služební řád, článek 91)

1.      Rozhodnutí orgánu zamítající návrh na náhradu škody je nedílnou součástí předcházejícího správního řízení, které předchází žalobě na uplatnění odpovědnosti podané u Tribunálu. Návrhová žádání směřující ke zrušení nelze tudíž posuzovat nezávisle ve vztahu k návrhovým žádáním směřujícím k náhradě škody.

Účinkem aktu obsahujícího stanovisko orgánu během fáze před zahájením soudního řízení je totiž pouze umožnit účastníku řízení, kterému vznikla újma, aby Tribunálu předložil návrh na náhradu škody.

(viz bod 17)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 18. prosince 1997, Gill v. Komise, T‑90/95, Recueil FP, s. I‑A‑471 a II‑1231, bod 45; 6. března 2001, Ojha v. Komise, T‑77/99, Recueil FP, s. I‑A‑61 a II‑293, bod 68; 5. prosince 2002, Hoyer v. Komise, T‑209/99, Recueil FP, s. I‑A‑243 a II‑1211, bod 32

2.      Zvláštní řízení stanovené v čl. 92 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu o určení výše nákladů vylučuje požadování stejných částek nebo částek vynaložených za stejným účelem v rámci žaloby uplatňující mimosmluvní odpovědnost Unie.

Článek 92 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu tak brání tomu, aby žalobce podal na základě článku 91 služebního řádu žalobu na náhradu škody, která má ve skutečnosti stejný předmět jako návrh na určení výše nákladů.

(viz body 20 a 22)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 11. července 2007, Schneider Electric v. Komise, T‑351/03, Sb. rozh. s. II‑2237, bod 297

Soud pro veřejnou službu: 10. listopadu 2009, Marcuccio v. Komise, F‑70/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑423 a II‑A‑1‑2293, body 17 a 18