Věc T‑587/08
Fresh Del Monte Produce, Inc.
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s banány – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Systém výměny informací – Pojem jednání ve vzájemné shodě s protisoutěžním cílem – Příčinná souvislost mezi jednáním ve vzájemné shodě a chováním podniků na trhu – Jediné protiprávní jednání – Přičtení protiprávního jednání – Právo na obhajobu – Pokuty – Závažnost protiprávního jednání – Spolupráce – Polehčující okolnosti“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 14. března 2013
1. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Vyvratitelnost – Důkazní břemeno
(Články 81 ES a 82 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí o použití pravidel hospodářské soutěže – Rozhodnutí týkající se většího počtu adresátů – Nezbytnost dostatečného odůvodnění zejména ve vztahu k subjektu, který musí nést odpovědnost za protiprávní jednání
(Články 81 ES, 82 ES a 253 ES)
3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Důkazní hodnota dobrovolných prohlášení podniku účastnícího se kartelové dohody v odpovědi na žádost Komise o informace – Prohlášení, které je v rozporu se zájmy uvedeného podniku – Vysoká důkazní hodnota
(Nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)
4. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Spis vedlejšího účastníka – Formální požadavky – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Obdobné požadavky týkající se výtek uplatněných na podporu žalobního důvodu – Obecný odkaz na ostatní písemnosti připojené k žalobě – Nepřípustnost – Nepřesná formulace výtky – Nepřípustnost – Nepominutelná podmínka řízení – Přezkum soudem i bez návrhu
[Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c) a článek 113]
5. Akty orgánů – Odůvodnění – Rozpor – Účinky
(Článek 253 ES)
6. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Koordinace a spolupráce neslučitelná s povinností každého podniku určovat své jednání na trhu samostatně – Výměna informací mezi soutěžiteli – Domněnka – Podmínky
(Článek 81 odst. 1 ES)
7. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria posouzení – Protisoutěžní účel – Dostatečné zjištění – Neexistence protisoutěžních vlivů na trh – Nedostatek relevance – Rozlišování mezi protiprávními jednáními na základě účelu a účinku
(Článek 81 odst. 1 ES)
8. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení s ohledem na povahu protiprávního jednání – Diskuse mezi konkurenty, v rámci kterých se před stanovením jejich referenčních cen probírají faktory ovlivňující ceny a vývoj cen – Protiprávní jednání na základě účelu
(Článek 81 odst. 1 ES)
9. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení s ohledem na časový plán a četnost kontaktů – Podmínky trhu a předmět jednání ve vzájemné shodě – Kritéria posouzení – Nezbytnost příčinné souvislosti mezi jednáním ve vzájemné shodě a chováním podniků na trhu – Domněnka existence této příčinné souvislosti
(Článek 81 odst. 1 ES)
10. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení s ohledem na běžné podmínky dotčeného trhu – Trh podléhající zvláštnímu právnímu kontextu a organizovaný v týdenních cyklech – Kritéria posouzení
(Článek 81 odst. 1 ES)
11. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Protisoutěžní účel – Kritéria posouzení – Neexistence přímé vazby mezi jednáním ve vzájemné shodě a spotřebitelskými cenami – Nedostatek relevance
(Článek 81 odst. 1 ES)
12. Soudní řízení – Vedlejší účastenství – Důvody odlišné od důvodů podporovaného hlavního účastníka řízení – Přípustnost – Podmínky – Souvislost s předmětem sporu
(Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 40 čtvrtý pododstavec; jednací řád Soudu, čl. 116 odst. 4)
13. Kartelové dohody – Zákaz – Protiprávní jednání – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Podniky, kterým může být vytýkáno protiprávní jednání spočívající v účasti na globální kartelové dohodě – Kritéria – Přičtení odpovědnosti podniku z důvodu účasti na protiprávním jednání posuzovaném v jeho celku, a to bez ohledu na jeho omezenou úlohu – Přípustnost – Zohlednění při posouzení závažnosti protiprávního jednání
(Článek 81 odst. 1 ES)
14. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Dosah – Sdělení odpovědí na oznámení námitek – Odmítnutí poskytnout dokument – Důsledky – Nezbytnost rozlišovat na úrovni důkazního břemene příslušejícího dotčenému podniku mezi dokumenty v neprospěch a ve prospěch
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; sdělení Komise 2005/C 325/C, body 8 a 27)
15. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přístup ke spisu – Dokumenty neobsažené ve vyšetřovacím spise a nepoužité Komisí jako důkazy v neprospěch – Dokumenty, které mohou sloužit k obhajobě účastníků řízení – Povinnost Komise zpřístupnit tyto dokumenty účastníkům řízení z vlastní iniciativy – Neexistence – Povinnost účastníků řízení požádat o jejich zpřístupnění
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; sdělení Komise 2005/C 325/C, body 8 a 27)
16. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Rozhodnutí neshodující se s oznámením námitek – Porušení práva na obhajobu – Podmínka – Prokázání podnikem, vůči němuž byly uplatněny nové námitky
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)
17. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Posuzovací pravomoc Komise – Neexistence závazného nebo taxativního výčtu kritérií
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
18. Hospodářská soutěž – Pokuty – Pokyny o metodě stanovování pokut – Právní povaha
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
19. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Zásada individualizace sankcí
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)
20. Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Nový žalobní důvod – Pojem – Obdobné řešení pro výtky dovolávané na podporu žalobního důvodu
(Článek 256 SFEU; jednací řád Soudu, čl. 48 odst. 2)
21. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Pasivní nebo následovnická role podniku – Kritéria posouzení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci
(Článek 229 ES; (Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 31; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 29, třetí odrážka)
22. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Pokyny Komise – Polehčující okolnosti – Existence rozumné pochybnosti ohledně protiprávnosti sankcionovaného jednání – Neexistence – Ochrana legitimního očekávání – Podmínky
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03 a 2006/C 210/02)
23. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Žádost o informace – Právo na obhajobu – Právo odepřít odpověď, kterou by bylo přiznáno protiprávní jednání
(Nařízení Rady č. 1/2003, bod 23 odůvodnění a článek 18)
24. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Snížení částky pokuty v důsledku spolupráce obviněného podniku – Podmínky – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a článek 31; sdělení Komise 2002/C 45/03, body 21 a 22)
25. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Zohlednění spolupráce Komise s dotčeným podnikem – Snížení na základě nezpochybnění skutkových zjištění – Podmínky – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a článek 31; sdělení Komise 2002/C 45/03, body 21 a 22)
26. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Zohlednění spolupráce Komise s dotčeným podnikem – Prostor Komise pro uvážení – Dřívější rozhodovací praxe – Demonstrativní povaha – Dodržení zásady rovného zacházení – Dosah – Nemožnost podniku dovolávat se zásady rovného zacházení za účelem získání neoprávněného snížení
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03, body 21 a 22)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 50–58, 67, 260, 281)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 61–63, 250)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 104, 364)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 268–271, 273, 394, 541, 542)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 278, 279)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 296–299, 301–303, 565, 566)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 304–306, 400, 546, 547)
8. V oblasti hospodářské soutěže je nezbytné rozlišovat mezi na jedné straně konkurenty, kteří sbírají informace samostatně nebo diskutují o budoucích cenách se zákazníky nebo třetími subjekty, a na straně druhé konkurenty, kteří před stanovením jejich referenčních cen probírají faktory ovlivňující ceny a vývoj cen s ostatními konkurenty. Ačkoliv první druh jednání nezpůsobuje žádné obtíže při uplatňování volné a ničím nenarušené hospodářské soutěže, neplatí totéž pro druhý druh jednání, jež odporuje požadavku, aby každý hospodářský subjekt určoval samostatně politiku, již hodlá na společném trhu uplatňovat, neboť tento požadavek striktně brání všem přímým nebo nepřímým kontaktům mezi těmito subjekty, jejichž cílem nebo výsledkem je buď ovlivnit tržní chování skutečného nebo potenciálního konkurenta, či odhalit takovému konkurentovi tržní chování, o kterém tyto subjekty rozhodly, že budou samy na tomto trhu uskutečňovat nebo které na něm uskutečňovat zamýšlí
Ačkoli určité sdílené informace mohly být získány z jiných zdrojů, zavedení takového systému výměn informací dotčeným podnikům umožnilo seznamovat se s těmito informacemi jednodušeji, rychleji a příměji a společně provádět aktualizované hodnocení, čímž se vytvořilo ovzduší vzájemné jistoty, pokud jde o jejich budoucí cenové politiky.
Dotyčné podniky mohou prostřednictvím kontaktů před stanovením cen odhalit přístup, jejž hodlají uplatňovat, nebo alespoň každé z dotčených stran umožnit odhadnout budoucí chování konkurentů a předjímat další postup, jejž mají v úmyslu uplatňovat, pokud jde o stanovení referenčních cen. Tyto kontakty tedy mohou omezit nejistotu o budoucích rozhodnutích konkurentů o referenčních cenách, a v důsledku toho omezit hospodářskou soutěž mezi podniky.
V tomto ohledu první příklad kartelové dohody podaný čl. 81 odst. 1 písm. a) ES, který je výslovně prohlášen neslučitelným se společným trhem, je právě ten, jenž spočívá v „přímém nebo nepřímém určování nákupní nebo prodejní ceny, anebo jiných obchodních podmínek“. Přitom kontakty před stanovením cen, jež směřovaly ke koordinaci referenčních cen, se týkaly určování cen. Vytvářely jednání ve vzájemné shodě s cílem omezit hospodářskou soutěž ve smyslu článku 81 ES.
(viz body 344, 345, 368, 369, 584, 585, 765, 768)
9. V oblasti hospodářské soutěže, pokud se jedná o podmínky, za kterých může být protiprávní jednání ve vzájemné shodě charakterizováno s ohledem na počet a pravidelnost kontaktů mezi konkurenty, je to jak účel jednání ve vzájemné shodě, tak podmínky trhu, které určují jak často, v jakém rozmezí a jakým způsobem se konkurenti navzájem kontaktují, aby sladili své chování na trhu. Jestliže dotyčné podniky vytvoří kartelovou dohodu s komplexním systémem vzájemné shody, pokud jde o velké množství aspektů jejich chování na trhu, pak může být pravidelné navazování kontaktů po delší dobu nezbytné. Pokud je naopak jednání ve vzájemné shodě jednorázové a směřuje k jednorázové harmonizaci chování na trhu ohledně jediného parametru hospodářské soutěže, může stačit i jediné navázání kontaktů k tomu, aby se uskutečnil protisoutěžní cíl, o který dotyčné podniky usilují.
Důležitý není ani tak počet schůzek mezi dotyčnými podniky jako skutečnost, zda kontakt nebo kontakty, ke kterým došlo, nabízejí těmto podnikům možnost zohlednit při určování svého chování na dotčeném trhu informace, které si vyměnily se svými konkurenty a vědomě nahradit rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprací mezi nimi. Když je možné prokázat, že tyto podniky dospěly ke vzájemné shodě a zůstaly na tomto trhu aktivní, je odůvodněné požadovat, aby prokázaly, že tato vzájemná shoda neměla vliv na jejich chování na uvedeném trhu.
(viz body 351, 352)
10. Výměna informací mezi konkurenty může být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, pokud zmírňuje nebo odstraňuje stupeň nejistoty o fungování relevantního trhu, a tím vede k omezení hospodářské soutěže mezi podniky. Tato pravidla brání všem kontaktům mezi hospodářskými subjekty, jestliže je cílem nebo výsledkem těchto kontaktů dosažení podmínek hospodářské soutěže, které s přihlédnutím k povaze výrobků nebo poskytovaných služeb, velikosti a množství podniků, jakož i k objemu uvedeného trhu neodpovídají obvyklým podmínkám relevantního trhu.
Pokud je nabídka na trhu silně koncentrovaná, výměna některých informací může, v závislosti zejména na druhu vyměňovaných informací, umožnit podnikům seznámit se s pozicí a obchodní strategií svých konkurentů na trhu, čímž narušuje soupeření na tomto trhu a zvyšuje pravděpodobnost koluze, či ji dokonce usnadňuje. Naopak, pokud je nabídka roztříštěná, mohou být rozšiřování a výměna informací mezi konkurenty neutrální, nebo dokonce pozitivní pro konkurenční charakter trhu. Systém výměny informací může být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, i když relevantní trh není silně koncentrovaným oligopolním trhem.
Pravidelné a časté sdílení informací, jehož účinkem bylo umělé zvýšení transparentnosti trhu, na němž již byla konkurence oslabena, vzhledem ke zvláštnímu právnímu kontextu a předběžné výměně informací, zejména na trhu organizovanému v týdenních cyklech, představuje porušení pravidel hospodářské soutěže.
(viz body 371, 430–432, 548)
11. V oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o možnost domnívat se, že jednání ve vzájemné shodě mělo protisoutěžní cíl, ačkoliv toto jednání nemělo přímou souvislost se spotřebitelskými cenami, znění čl. 81 odst. 1 ES neumožňuje mít za to, že jsou zakázána pouze jednání ve vzájemné shodě, která mají přímý vliv na cenu zaplacenou konečnými spotřebiteli. Naopak z uvedeného čl. 81 odst. 1 písm. a) ES vyplývá, že jednání ve vzájemné shodě může mít protisoutěžní cíl, pokud spočívá v tom, že přímo nebo nepřímo určuje nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.
Článek 81 ES směřuje, podobně jako ostatní pravidla hospodářské soutěže uvedená ve Smlouvě, nikoliv pouze k ochraně přímých zájmů soutěžitelů nebo spotřebitelů, nýbrž i k ochraně struktury trhu, a tím hospodářské soutěže jako takové. Obzvláště skutečnost, že jednání ve vzájemné shodě nemá přímý dopad na úroveň cen, nebrání konstatování, že omezovalo hospodářskou soutěž mezi dotčenými podniky. Proto konstatování existence protisoutěžního cíle jednání ve vzájemné shodě nemůže být podmíněno konstatováním přímé souvislosti mezi tímto jednáním a spotřebitelskými cenami.
(viz body 459, 460, 548, 549, 769)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 536–538, 717, 718)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 587, 588, 590, 591, 637–639, 648)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 655, 656, 662–668, 670, 688–690, 724)
15. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 657, 659)
16. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 706, 707)
17. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 749)
18. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 751)
19. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 754, 755)
20. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 792)
21. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 799–803)
22. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 824–827)
23. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 834–837)
24. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 841–844, 851, 854)
25. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 857–859)
26. V oblasti hospodářské soutěže neslouží předchozí rozhodovací praxe Komise jako právní rámec pro stanovení pokut a rozhodnutí týkající se jiných věcí mají orientační povahu, pokud jde o existenci diskriminace. Komise má při stanovení výše pokuty širokou posuzovací pravomoc a není vázána svými dřívějšími posouzeními. Samotná skutečnost, že Komise přiznala ve své dřívější rozhodovací praxi určitou míru snížení za určité jednání, neznamená, že je povinna stejné poměrné snížení přiznat při posouzení podobného jednání v rámci pozdějšího správního řízení.
Obecné a málo explicitní úvahy, podle kterých se podniky, které se legitimně obhajují tvrzením, že jednání konstatované Komisí neporušilo článek 81 ES, nacházejí v méně příznivé pozici než podniky, jež se účastnily jednání, která zjevně představují závažná protiprávní jednání, nemohou vést ke stanovení porušení jakéhokoliv ustanovení a zejména ne článku 23 nařízení č. 1/2003, ani obecné právní zásady, jež by odůvodnila protiprávnost napadeného rozhodnutí a snížení pokuty. Jediné smysluplné srovnání v rámci řízení podle článku 81 ES je porovnání mezi subjekty, jež spolupracují dobrovolně, a podniky, jež vůbec nespolupracují, přičemž tyto posledně uvedené se nemohou dovolávat toho, že jsou oproti prvně uvedeným znevýhodněny.
Dodržování zásady rovného zacházení musí být v souladu s dodržováním zásady legality, podle níž nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby. Jestliže podnik svým chováním porušil článek 81 ES, nemůže se vyhnout sankci z důvodu, že ostatním hospodářským subjektům nebyla uložena pokuta, pokud situace posledně uvedených není předmětem řízení před Tribunálem.
(viz body 862, 863, 865, 866, 869, 870)