Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 18. srpna 2023 – Lear Corporation Hungary Autóipari Gyártó Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
(Věc C-532/23, Lear Corporation Hungary)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Törvényszék
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Lear Corporation Hungary Autóipari Gyártó Kft.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
Předběžné otázky
Musí být článek 183 směrnice Rady 2006/112/ES1 ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice o DPH) a zásady rovnocennosti a efektivity vykládány v tom smyslu, že pokud plátce daně požádá o vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), které předtím nemohl požadovat z důvodu uplatnění zákonné podmínky, která byla rozsudkem Soudního dvora prohlášena za odporující unijnímu právu, je třeba mít za to, že žádost o vrácení daně v takovém případě představuje uplatnění nároku na úrok z prodlení, a to s ohledem na akcesorickou povahu tohoto úroku a na skutečnost, že nárok na úrok z prodlení se řídí stejným vnitrostátním ustanovením, kterým se řídí žádost o vrácení DPH, jejíž pozdní vrácení vedlo k prodlení?
Je praxe členského státu, podle níž je v rámci správního daňového řízení následné uplatnění nároku plátce daně na úrok z prodlení zamítnuto, na základě dispoziční zásady, z důvodu, že jeho první uplatnění nároku na úrok z prodlení, které bylo důvodem pro zahájení řízení, nezahrnovalo dodatečné období uvedené v následném uplatnění nároku, v důsledku čehož je posledně uvedený nárok kvalifikován jako nové uplatnění nároku a prohlášen za promlčený, přestože sám správce daně se v žádném případě nedomníval, že je vázán první nárokem plátce daně na základě dispoziční zásady, ale dovolával se této zásady pouze ve vztahu k úroku z prodlení požadovaného za období, které v době uplatnění nároku, jež byl důvodem zahájení řízení, ještě nebylo známo, neboť toto období bylo vymezeno judikaturou v době, kdy toto řízení probíhalo, slučitelná se zásadami rovnocennosti a efektivity, a zejména se zásadou daňové neutrality?
Lze mít za to, s ohledem na zásady rovnocennosti, efektivity a daňové neutrality, že následné uplatnění nároku v rámci správního daňového řízení na základě judikatury soudů představuje doplnění prvního nároku, který byl důvodem pro zahájení řízení, nebo za změnu tohoto prvního nároku, pokud se oba nároky od sebe liší pouze co do období pro placení úroku?
Je praxe členského státu, podle níž je nárok uplatněný po uplynutí promlčecí lhůty prohlášen za promlčený, aniž bylo zkoumáno, zda existují přípustné okolnosti, které by mohly promlčecí lhůtu pozastavit nebo přerušit, zejména s ohledem na první nárok uplatněný žalobkyní v roce 2014 a na skutečnost, že platná právní úprava sice nebyla v průběhu promlčecí lhůty změněna, nicméně vzhledem k tomu, že tato právní úprava stanovila pouze podmínky pro podání žádosti o vrácení DPH, Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko) a Soudní dvůr při neexistenci právní úpravy v tomto ohledu definovaly prostřednictvím judikatury podmínky pro požadování úroků z prodlení extenzivním výkladem této právní úpravy, což mělo za následek, že po rozhodující část pětileté promlčecí lhůty nebyla pravidla upravující požadování úroků z prodlení plátcům daně nejen známa a jasná, ale ani neexistovala v podobě vnitrostátního ustanovení, slučitelná se zásadami rovnocennosti, efektivity a daňové neutrality?
____________
1 Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.