Žaloba podaná dne 25. června 2012 - S.I.C.O.M. v. Komise

(Věc T-279/12)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: S.I.C.O.M. Srl - Società industriale per il confezionamento degli olii meridionale (Cercola, Itálie) (zástupce: R. Manzi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil, že společnost S.I.C.O.M. Srl, která je v likvidaci, má vůči Komisi pohledávku ve výši 24 338,10 eur, navýšenou o úroky a vypočítané podle čl. 18 odst. 7 nařízení Komise č. 2519/1997 nebo v jakékoliv jiné výši, kterou bude Tribunál považovat za náležitou a v důsledku toho uložil Komisi zaplatit takto určené částky;

uložil Komisi uhradit výdaje, náklady a odměny, navýšené o DPH, příspěvky do oborové pojišťovny advokátů a paušální úhradu nákladů ve výši 12,5%.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, která je úspěšným uchazečem o zadání akce č. 35 přijaté podle nařízení Komise (ES) č. 664/2001 ze dne 2. dubna 2001 o dodávkách olivového oleje v rámci potravinové pomoci (Úř. věst. L 93, s. 3), jejímž předmětem bylo dodání 500 tun rafinovaného řepkového oleje v pětilitrových nádobách obchodům Tombo PAM Warehouse nacházejícím se ve Guineji před 17. červnem 2001, zpochybňuje snížení platby Komise z důvodu penále za zboží, které bylo dodáno opožděně a z důvodu dodatečného penále za zboží, které nebylo dodáno.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává následujících žalobních důvodů.

Pokud jde o uplatnění penále za nedodané zboží, žalobkyně uvádí, že skutečně bylo dodáno 498,819 tun, což je o 1,435 tun méně, než bylo požadováno ve vyhlášení nabídkového řízení. V tomto ohledu uplatňuje žalobkyně toleranci 1% stanovenou v článku 17 nařízení Komise (ES) č. 2519/97 ze dne 16. prosince 1997, kterým se stanoví obecná pravidla pro mobilizaci produktů, které mají být dodány podle nařízení Rady (ES) č. 1292/96 jako potravinová pomoc Společenství (Úř. věst. L 346, s. 23). Co se týče článku 15 výše uvedeného nařízení, žalobkyně uvádí, že v projednávaném případě je nesporné, že příjemci bylo skutečně dodáno 498,819 tun, jak vyplývá z přejímacího listu a že jakékoliv události, k nimž došlo v tomto období a jež vedly ke snížení množství zboží, jí nemohou být přičítány.

Pokud jde o zboží dodané opožděně, žalobkyně se dovolává uplatnění zprošťující okolnosti vycházející z vyšší moci, pokud jde o zpoždění nákladu při nakládce v neapolském přístavu, a v důsledku toho o prodloužení dodací lhůty o 30 dnů, které je upraveno v čl. 14 odst. 15 výše uvedeného nařízení č. 2519/97. Žalobkyně se v tomto ohledu dovolává rovněž použití čl. 22 odst. 4 a článku 25 téhož nařízení.

____________