ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
27. března 2019(*)
„Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 2011/83/EU – Článek 6 odst. 1 písm. k) a čl. 16 písm. e) – Smlouva uzavřená na dálku – Právo odstoupit od smlouvy – Výjimky – Pojem ‚zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal‘ – Matrace, jejíž ochrannou fólii spotřebitel po dodání odstranil“
Ve věci C‑681/17,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne 15. listopadu 2017, došlým Soudnímu dvoru dne 6. prosince 2017, v řízení
slewo – schlafen leben wohnen GmbH
proti
Saschovi Ledowskimu,
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení C. Toader, předsedkyně senátu, A. Rosas a M. Safjan (zpravodaj), soudci,
generální advokát: H. Saugmandsgaard Øe,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za slewo – schlafen leben wohnen GmbH F. Buchmannem, Rechtsanwalt,
– za S. Ledowskiho H. G. Klinkem, Rechtsanwalt,
– za belgickou vládu P. Cottinem a J. Van Holm, jako zmocněnci,
– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Garofolim, avvocato dello Stato,
– za Evropskou komisi M. Kellerbauerem a N. Ruiz Garcíou, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 19. prosince 2018,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1 písm. k) a čl. 16 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností slewo – schlafen leben wohnen GmbH (dále jen „slewo“) a S. Ledowskim, který se týká výkonu jeho práva odstoupit od smlouvy, jejímž předmětem je matrace zakoupená na internetové stránce společnosti slewo.
Právní rámec
3 Body 3, 4, 7, 34, 37, 47 a 49 odůvodnění směrnice 2011/83 stanoví:
„(3) Podle čl. 169 odst. 1 a čl. 169 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU má Unie přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy o fungování EU.
(4) […] Harmonizace určitých aspektů spotřebitelských smluv uzavřených na dálku […] je nezbytná pro podporu skutečného spotřebitelského vnitřního trhu, na němž je nastolena správná rovnováha mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a konkurenceschopností podniků při současném zajištění dodržování zásady subsidiarity.
[…]
(7) Úplnou harmonizací některých klíčových regulačních aspektů by se významným způsobem měla zvýšit právní jistota jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky. […] Kromě toho by spotřebitelé měli požívat společné vysoké úrovně ochrany v celé Unii.
[…]
(34) Obchodník by měl spotřebitele jasně a srozumitelně informovat předtím, než bude spotřebitel zavázán smlouvou uzavřenou na dálku […]
[…]
(37) Jelikož v případě prodeje na dálku nemá spotřebitel možnost zboží před uzavřením smlouvy vidět, měl by mít právo odstoupit od smlouvy. Spotřebiteli by ze stejného důvodu mělo být povoleno otestovat a prohlédnout si zboží, které koupil, v míře nutné k obeznámení se s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. […]
[…]
(47) Někteří spotřebitelé uplatňují své právo odstoupit od smlouvy poté, co zboží používali v míře vyšší, než je míra nutná k tomu, aby se obeznámili s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. V tomto případě by spotřebitel neměl pozbýt právo odstoupit od smlouvy, měl by však odpovídat za případné snížení hodnoty zboží. Aby se spotřebitel obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží, měl by s ním nakládat a zkontrolovat je jen takovým způsobem, jaký by mu byl umožněn v prodejně. Například oděv by si měl spotřebitel jen vyzkoušet a nesměl by jej nosit. Během lhůty pro odstoupení od smlouvy by proto spotřebitel měl se zbožím náležitě zacházet a zkontrolovat jej náležitým způsobem. Povinnosti spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy by ho neměly odradit od využití jeho práva odstoupit od smlouvy.
[…]
(49) Z uplatňování práva odstoupit od smlouvy by měly existovat […] výjimky […] v případě smluv uzavřených na dálku […]. Uplatňování práva odstoupit od smlouvy by mohlo být nevhodné například vzhledem k povaze určitého zboží či služeb. […]“
4 Článek 1 této směrnice, nadepsaný „Předmět“, stanoví:
„Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu dosažením vysoké úrovně ochrany spotřebitele a sblížením určitých aspektů právních a správních předpisů členských států týkajících se smluv uzavíraných mezi spotřebiteli a obchodníky.“
5 Článek 6 této směrnice, nadepsaný „Požadavky na informace v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory“, v odstavci 1 stanoví:
„Před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem tyto informace:
[…]
k) pokud v souladu s článkem 16 není poskytnuto právo odstoupit od smlouvy, informaci, že spotřebitel nebude moci tohoto práva využít, nebo případně informaci, za jakých okolností spotřebitel své právo odstoupit ztrácí;
[…]“
6 Článek 9 téže směrnice, nadepsaný „Právo odstoupit od smlouvy“, v odstavci 1 stanoví:
„S výhradou výjimek uvedených v článku 16 je spotřebiteli poskytnuta lhůta 14 dnů pro odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku […] bez uvedení důvodu a bez vzniku jiných nákladů než těch, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 2 a článku 14.“
7 Článek 12 směrnice 2011/83, nadepsaný „Účinky odstoupení od smlouvy“, stanoví:
„Uplatněním práva odstoupit od smlouvy jsou ukončeny závazky stran, pokud jde o:
a) plnění smlouvy uzavřené na dálku […]
[…]“
8 Článek 13 uvedené směrnice, nadepsaný „Závazky obchodníka v případě odstoupení od smlouvy“, v odstavci 1 stanoví:
„Obchodník vrátí veškeré platby, které obdržel od spotřebitele, případně včetně nákladů na dodání, bez zbytečné prodlevy, a v každém případě nejpozději do čtrnácti dnů ode dne, kdy byl informován o rozhodnutí spotřebitele odstoupit od smlouvy v souladu s článkem 11.
[…]“
9 Článek 14 uvedené směrnice, nadepsaný „Závazky spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy“, v odstavci 2 stanoví:
„Spotřebitel odpovídá pouze za případné snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. […]“
10 Článek 16 téže směrnice, nazvaný „Výjimky z práva odstoupit od smlouvy“, zní následovně:
„Členské státy nestanoví právo odstoupit od smlouvy vymezené v článcích 9 až 15 v případě smluv uzavřených na dálku […], pokud jde o:
[…]
e) dodání zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal;
[…]“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
11 Společnost slewo je podnikem, který podniká v oblasti on-line prodeje a nabízí k prodeji zejména matrace.
12 Dne 25. listopadu 2014 si S. Ledowski na internetových stránkách společnosti slewo objednal matraci k soukromým účelům za cenu ve výši 1 094,52 eura. Obecné prodejní podmínky uvedené na faktuře vystavené společností slewo obsahovaly zejména „informace pro spotřebitele o odstoupení od smlouvy“ v následujícím znění: „Náklady spojené s navrácením zboží ponese naše společnost. […] Vaše právo na odstoupení od smlouvy předčasně zaniká v následujících případech: u smluv o dodání zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal.“
13 Při dodání byla matrace, kterou si S. Ledowski objednal, opatřena ochrannou fólií, kterou následně odstranil.
14 Sascha Ledowski sdělil e-mailem ze dne 9. prosince 2014 společnosti slewo, že chce dotčenou matraci vrátit, a požádal ji, aby zabezpečila její přepravu.
15 Vzhledem k tomu, že slewo nezařídila tuto přepravu, S. Ledowski nesl sám náklady na přepravu ve výši 95,59 eura.
16 Sasha Ledowski podal k Amtsgericht Mainz (okresní soud v Mohuči, Německo) proti společnosti slewo návrh na náhradu kupní ceny a nákladů na přepravu dotčené matrace v celkové výši 1 190,11 eura navýšenou o úroky a náklady na právní zastoupení.
17 Rozsudkem ze dne 26. listopadu 2015 Amtsgericht Mainz (okresní soud v Mohuči) této žalobě vyhověl.
18 Rozsudkem ze dne 10. srpna 2016 Landgericht Mainz (zemský soud v Mohuči, Německo) uvedený rozsudek v odvolacím řízení potvrdil.
19 Za těchto okolností podala slewo opravný prostředek Revision k předkládajícímu soudu, tedy k Bundesgerichtshof (spolkový soudní dvůr, Německo).
20 Předkládající soud má za to, že čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 vylučuje právo odstoupit od smlouvy jen tehdy, pokud odstraněním uzavřeného obalu definitivně zaniká možnost uvedení zboží na trh z důvodu ochrany zdraví či hygienických důvodů, jak je tomu zejména v případě kosmetických a hygienických výrobků, jako jsou např. zubní kartáčky.
21 V tomto ohledu předkládající soud připomíná, že v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora se musí ustanovení, která představují výjimku z práva přiznaného unijním právem, jako je právo na odstoupení od smlouvy dotčené ve věci v původním řízení, vykládat restriktivně.
22 Na rozdíl od hygienických výrobků v pravém slova smyslu není matrace vrácená zákazníkem poté, co byla vybalena, definitivně neprodejná. Tento závěr vyplývá zejména z použití matrací v hotelovém odvětví, z existence trhu s použitými matracemi zejména na internetu, jakož i z možnosti vyčistit matrace, které byly použity.
23 Podle předkládajícího soudu v případě, kdy čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že takové zboží, které může přijít přímo do kontaktu s lidským tělem, jako jsou matrace, pokud je používáno v souladu s jeho účelem, i když jej obchodník může opětovně uvést na trh pomocí vhodných čisticích opatření, patří mezi zboží, které nelze vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo hygienických důvodů uvedených v tomto ustanovení, vzniká otázka, jaké podmínky musí splnit balení takového zboží a zda musí vyplývat jasně z konkrétních okolností, zejména v souvislosti s použitím slova „v uzavřeném obalu“, že se nejedná o jednoduchý obal pro účely přepravy, nýbrž o zboží v uzavřeném obalu z důvodu ochrany zdraví nebo hygienických důvodů.
24 Předkládající soud má dále za to, že čl. 6 odst. 1 písm. k) směrnice 2011/83 neposkytuje dostatečně přesné údaje, pokud jde o rozsah informace, kterou obchodník musí spotřebiteli poskytnout před tím, než bude spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku, pokud jde o okolnosti, za nichž spotřebitel ztratí své právo odstoupit od smlouvy v souladu s čl. 16 písm. e) této směrnice.
25 Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„ 1) Je třeba článek 16 písm. e) směrnice 2011/83 vykládat v tom smyslu, že ke zboží uvedenému v tomto ustanovení, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů, patří také zboží (jako jsou matrace), které sice může při určeném způsobu použití přijít do přímého kontaktu s lidským tělem, avšak které lze po vhodném vyčištění obchodníkem uvést znovu na trh?
2) V případě, že je odpověď na první otázku kladná:
a) Jaké podmínky musí splnit obal zboží, aby jej bylo možné považovat za uzavřený obal ve smyslu článku 16 písm. e) směrnice 2011/83?
a
b) musí informace, kterou má obchodník poskytnout spotřebiteli podle čl. 6 odst. 1 písm. k) směrnice 2011/83 před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou, upozornit posledně uvedeného na to, že jeho právo odstoupit od smlouvy zaniká při odstranění uzavřeného obalu a odkázat přitom konkrétně na předmět koupě (v tomto případě matraci) a na skutečnost, že je dodáváno v uzavřeném obalu?“
K předběžným otázkám
K první otázce
26 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 vykládán v tom smyslu, že pojem „zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal“ ve smyslu tohoto ustanovení, se vztahuje na takové zboží, jako je matrace, jehož ochranu spotřebitel po jejím dodání odstranil.
27 Úvodem je třeba zaprvé připomenout, že v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2011/83 je kromě případů, kdy se použijí výjimky stanovené v článku 16 této směrnice, spotřebiteli poskytnuta lhůta čtrnácti dnů na odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku, a to bez uvedení důvodu.
28 Zadruhé je třeba uvést, že z čl. 12 písm. a) této směrnice vyplývá, že uplatněním práva odstoupit od smlouvy jsou ukončeny závazky stran, pokud jde o plnění dané smlouvy uzavřené na dálku.
29 Článek 16 písm. e) uvedené směrnice stanoví výjimku z práva odstoupit od smlouvy v případě uzavřené na dálku, pokud jde o dodání zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal.
30 Znění tohoto ustanovení však nepřináší poznatky, pokud jde o přesný rozsah tohoto pojmu „zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal“, které by umožnily s jistotou určit, které zboží lze podřadit pod tento pojem a zda v projednávaném případě lze pod tento pojem podřadit takové zboží, jako je matrace, jejíž ochranu spotřebitel odstranil po jejím dodání.
31 Za účelem výkladu čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 je tedy třeba zohlednit nejen znění tohoto ustanovení, ale rovněž jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (obdobně viz rozsudek ze dne 7. srpna 2018, Verbraucherzentrale Berlin, C‑485/17, EU:C:2018:642, bod 27, a ze dne 13. září 2018, Starman, C‑332/17, EU:C:2018:721, bod 23).
32 Jak v tomto ohledu vyplývá z článku 1 směrnice 2011/83 ve spojení s body 3, 4 a 7 jejího odůvodnění, cílem této směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. Kromě toho v rámci politik Unie je ochrana spotřebitelů, kteří se nacházejí v nerovném postavení vůči obchodníkům, jelikož jsou považováni za ekonomicky slabší a právně méně zkušené než jejich smluvní partneři, zakotvena v článku 169 SFEU a článku 38 Listiny základních práv Evropské unie (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 2. března 2017, Zentrale zur Bekämpfung unlauteren Wettbewerbs Frankfurt am Main, C‑568/15, EU:C:2017:154, bod 28; ze dne 4. října 2018, Kamenova, C‑105/17, EU:C:2018:808, bod 34, a ze dne 23. ledna 2019, Walbusch Walter Busch, C‑430/17, EU:C:2019:47, bod 34).
33 Právo odstoupit od smlouvy má spotřebitele chránit ve specifické situaci prodeje na dálku, ve které před uzavřením smlouvy nemá možnost si ve skutečnosti prohlédnout daný výrobek nebo se seznámit s vlastnostmi dané služby. Toto právo má tedy vyvážit nevýhodu, která pro spotřebitele plyne ze smlouvy uzavřené na dálku tím, že mu poskytuje přiměřenou dobu na rozmyšlenou, během níž má možnost nabyté zboží prozkoumat a vyzkoušet (rozsudek ze dne 23. ledna 2019, Walbusch Walter Busch, C‑430/17, EU:C:2019:47, bod 45).
34 V tomto ohledu musí být čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83, který představuje výjimku z práva na odstoupení od smlouvy, jako ustanovení unijního práva, které omezuje práva přiznaná za tímto účelem ochrany, vykládán restriktivně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. září 2014, Kušionová, C‑34/13, EU:C:2014:2189, bod 77).
35 Na první otázku je třeba odpovědět s ohledem na tyto úvahy.
36 V tomto ohledu bod 49 odůvodnění směrnice 2011/83 uvádí, že výjimka z práva na odstoupení od smlouvy může být odůvodněna povahou zvláštního zboží.
37 Z toho vyplývá, že v kontextu čl. 16 písm. e) této směrnice může povaha zboží odůvodnit jeho zabalení z důvodů ochrany zdraví nebo hygienických důvodů, a tedy vynětí tohoto zboží z obalu vede ke ztrátě záruky z hlediska ochrany zdraví nebo hygieny.
38 Jakmile bylo toto zboží spotřebitelem vyňato z obalu, a tedy zbaveno záruky z hlediska ochrany zdraví nebo hygieny, hrozí, že takové zboží již nemůže být znovu použito třetí osobou, a z tohoto důvodu nemůže být znovu uvedeno obchodníkem na trh.
39 Za těchto podmínek by uznání práva spotřebitele vykonat své právo na odstoupení od smlouvy tím, že vrátí obchodníkovi takové rozbalené zboží, bylo v rozporu s vůlí unijního normotvůrce, která je vyjádřena v bodě 4 odůvodnění směrnice 2011/83, podle níž má tato směrnice zajistit rovnováhu mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitelů a konkurenceschopností podniků.
40 V důsledku toho je třeba se domnívat, jak uvedl generální advokát v bodě 33 svého stanoviska, že výjimka z práva odstoupit od smlouvy stanovená v čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 se uplatní pouze tehdy, když je zboží po vybalení s konečnou platností v takovém stavu, že již nemůže být uvedeno na trh, a to z důvodů ochrany zdraví nebo hygienických důvodů, neboť samotná povaha tohoto zboží znemožňuje nebo nepřiměřeně ztěžuje obchodníkovi, aby přijal opatření umožňující uvést zboží znovu na trh, aniž by to mělo negativní dopad na některý z těchto požadavků.
41 Z toho vyplývá, že v projednávaném případě se na takovou matraci, jako je matrace dotčená v původním řízení, jejíž ochrannou fólii spotřebitel po dodání odstranil, nemůže vztahovat výjimka z práva na odstoupení od smlouvy stanovená v čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83.
42 I když byla taková matrace případně použita, není totiž jen z tohoto důvodu zjevně s konečnou platností nevhodná pro další použití třetí osobou nebo další uvedení na trh. V tomto ohledu postačí zejména připomenout, že jedna a tatáž matrace slouží po sobě následujícím zákazníkům hotelu, existuje trh s použitými matracemi a matrace, které byly použity, mohou být důkladně vyčištěny.
43 Pokud jde o právo na odstoupení od smlouvy, matrace může být přirovnána k oděvu.
44 V tomto ohledu, jak vyplývá z bodů 37 a 47 odůvodnění směrnice 2011/83, bylo úmyslem unijního zákonodárce umožnit kupujícímu oděvu v rámci prodeje na dálku oděv vyzkoušet, aby se „obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží“, a případně po této zkoušce uplatnil své právo odstoupit od smlouvy a zaslal jej obchodníkovi zpět.
45 Je přitom nesporné, že se celá řada oděvů, pokud jsou zkoušeny v souladu s jejich určením, může dostat přímo do kontaktu s lidským tělem, což nelze vyloučit ani v případě matrací, avšak v praxi nepodléhá požadavkům týkajícím se zvláštní ochrany za účelem zabránit tomuto kontaktu při jejich zkoušení.
46 Jak uvedl generální advokát v bodě 34 svého stanoviska, takové vzájemné přirovnání těchto dvou kategorií zboží, a to oděvu i matrací, si lze představit z toho důvodu, že i v případě přímého kontaktu tohoto zboží s lidským tělem je možné předpokládat, že jej obchodník může po jeho vrácení spotřebitelem uvést pomocí úkonů, jako je čištění nebo dezinfekce, do stavu, v němž je vhodné pro další používání třetí osobou, a tedy jej znovu uvést na trh, aniž jsou ohroženy požadavky na ochranu zdraví nebo hygieny.
47 Nic to však nemění na skutečnosti, že v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice 2011/83 ve spojení s bodem 47 odůvodnění této směrnice odpovídá spotřebitel za případné snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží, aniž je tím zbaven svého práva odstoupit od smlouvy (obdobně viz rozsudek ze dne 3. září 2009, Messner, C‑489/07, EU:C:2009:502, bod 29).
48 Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 16 písm. e) směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že takové zboží, jako je matrace, jehož ochrannou fólii spotřebitel po jeho dodání odstranil, nelze podřadit pod pojem „zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal“ ve smyslu tohoto ustanovení.
K druhé otázce
49 Vzhledem k odpovědi podané na první otázku není důvodné odpovídat na druhou otázku.
K nákladům řízení
50 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:
Článek 16 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že takové zboží, jako je matrace, jehož ochrannou fólii spotřebitel po jeho dodání odstranil, nelze podřadit pod pojem „zboží v uzavřeném obalu, které není možné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a které spotřebitel z tohoto obalu vyňal“ ve smyslu tohoto ustanovení.
Podpisy.