Žaloba podaná dne 22. října 2009 - Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada

(Věc T-423/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Co. Ltd (Dashiqiao City, Čína) (zástupci: J.-F. Bellis a R. Luff, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit antidumpingové clo uložené žalobkyni nařízením Rady (ES) č. 826/2009 ze dne 7. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1659/2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2009, L 240/07), v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené tímto nařízením překračuje antidumpingové clo, které by se uplatnilo, pokud by bylo určeno na základě metody použité při původním šetření, tak aby byla zohledněna nevrácená čínská DPH při vývozu podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení;

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně, společnost se sídlem v Číně, domáhá zrušení nařízení Rady (ES) č. 826/2009 ze dne 7. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1659/2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky¹, v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené tímto nařízením překračuje antidumpingové clo, které by se uplatnilo, pokud by bylo určeno na základě metody použité při původním šetření, tak aby byla zohledněna nevrácená čínská DPH při vývozu podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství² (základní nařízení).

Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby dva žalobní důvody.

Zaprvé se žalobkyně domnívá, že metoda použitá Komisí pro nakládání s nevrácenou DPH při vývozu při přezkoumání, které vyústilo v přijetí napadeného nařízení, odporuje zásadě spravedlivého srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou stanovenou v čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Komise totiž namísto toho, aby z vývozní ceny odečetla částku nevrácené DPH při vývozu, jak učinila při původním šetření, srovnala vývozní cenu s běžnou hodnotou na základě zahrnuté DPH, když vycházela z nesprávného výkladu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že nařízení je rovněž stiženo vadou spočívající v porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení, jelikož metoda použitá k zohlednění nevrácené DPH při srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se zásadně liší od metody použité v původním šetření, bez jakéhokoli právoplatného odůvodnění.

____________

¹ - Úř. věst. L 240, s.7

² - Úř. věst. L 52, s. 7; Zvl. vyd. 11/10, s. 45.