Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. října 2015 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-137/14)¹

„Nesplnění povinnosti státem – Směrnice 2011/92/EU – Posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí – Článek 11 – Směrnice 2010/75/EU – Průmyslové emise (integrovaná prevence a omezování znečištění) – Článek 25 – Přístup k právní ochraně – Neslučitelná vnitrostátní procesněprávní úprava“

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: C. Hermes a G. Wilms, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a J. Möller, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rakouská republika (zástupce: C. Pesendorfer, zmocněnec)

Výrok

Spolková republika tím, že:

–    na základě § 46 zákona o správním řízení (Verwaltungsverfahrensgesetz) omezila možnost zrušení rozhodnutí z důvodu procesní vady na nedostatek posouzení nebo na nedostatek předběžného přezkoumání vlivu na životní prostředí a na případy, kdy žalobce prokáže, že procesní vada vykazuje příčinnou souvislost s výsledkem rozhodnutí;

–    v souladu s § 2 odst. 3 zákona o doplnění právních předpisů o opravných prostředcích v otázkách ochrany životního prostředí podle směrnice 2003/35/ES (Umwelt-Rechtsbehelfsgesetz) ze dne 7. prosince 2006, ve znění zákona ze dne 21. ledna 2013, a § 73 odst. 4 zákona o správním řízení (Verwaltungsverfahrensgesetz) omezila aktivní legitimaci a rozsah soudního přezkumu na námitky, které již byly vzneseny ve stanovené lhůtě během správního řízení, v němž bylo přijato rozhodnutí;

–    na základě § 2 odst. 1, ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o doplnění právních předpisů o opravných prostředcích v otázkách ochrany životního prostředí podle směrnice 2003/35/ES (Umwelt-Rechtsbehelfsgesetz) ze dne 7. prosince 2006, ve znění zákona ze dne 21. ledna 2013, omezila aktivní legitimaci sdružení na ochranu životního prostředí v platném znění v řízeních zahájených po 25. červnu 2005 a skončených před 12. květnem 2011 na právní ustanovení zakládající práva jednotlivce;–    v souladu § 2 odst. 1, ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o doplnění právních předpisů o opravných prostředcích v otázkách ochrany životního prostředí podle směrnice 2003/35/ES (Umwelt-Rechtsbehelfsgesetz) ze dne 7. prosince 2006, ve znění zákona ze dne 21. ledna 2013, omezila rozsah soudního přezkumu žalob sdružení na ochranu životního prostředí v řízeních zahájených po 25. červnu 2005 a skončených před 12. květnem 2011 na právní ustanovení zakládající práva jednotlivce, a –    v souladu s § 5 odst. 1 a 4 zákona o doplnění právních předpisů o opravných prostředcích v otázkách ochrany životního prostředí podle směrnice 2003/35/ES (Umwelt-Rechtsbehelfsgesetz) ze dne 7. prosince 2006, ve znění zákona ze dne 21. ledna 2013, vyloučila z působnosti vnitrostátní právní úpravy správní řízení zahájená před 25. červnem 2005, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů

některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí a z článku 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).Ve zbývající části se žaloba zamítá.Evropská komise, Spolková republika Německo a Rakouská republika ponesou vlastní náklady řízení.

____________

¹ Úř. věst. C 159, 26. 5. 2014.