USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
20. července 2009
Věc F-86/07
Luigi Marcuccio
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Psychické obtěžování – Žádost o šetření – Zjevná nepřípustnost – Zjevně zcela neopodstatněná žaloba z právního hlediska“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se L. Marcuccio v podstatě domáhá, aby bylo zrušeno rozhodnutí Komise týkající se jeho žádosti směřující k provedení šetření o psychickém obtěžování, kterému byl údajně vystaven v období, v jehož průběhu byl přidělen k zastoupení Komise v Angole, a aby bylo Komisi uloženo nahradit mu újmu způsobenou tímto údajným psychickým obtěžováním.
Rozhodnutí: Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti se zamítá jako zcela zjevně neopodstatněná z právního hlediska. Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Přípravný akt – Zpráva Úřadu pro vyšetřování a disciplinární opatření – Nepřípustnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
2. Úředníci – Povinnost administrativy poskytnout pomoc – Dosah
(Služební řád úředníků, článek 24)
1. V oblasti žalob úředníků platí, že přípravné akty pro konečné rozhodnutí nejsou akty nepříznivě zasahujícími do právního postavení, takže mohou být napadeny pouze incidenčně v rámci žaloby, jíž jsou napadeny zrušitelné akty. I když určitá čistě přípravná opatření mohou nepříznivě zasáhnout do právního postavení úředníka tím, že mohou ovlivnit obsah pozdějšího napadnutelného aktu, nemohou být tato opatření předmětem samostatné žaloby a jejich zpochybnění musí být činěno na podporu žaloby, kterou je napadán tento akt.
Jelikož zpráva Úřadu pro vyšetřování a disciplinární opatření představuje pouze přípravný akt pro konečné rozhodnutí, které by v konkrétním případě přijal orgán oprávněný ke jmenování, musí být návrhová žádání směřující ke zrušení této zprávy odmítnuta jako zjevně nepřípustná.
(viz body 39 a 40)
Odkazy:
Soudní dvůr: 7. dubna 1965, Weighardt v. Komise, 11/64, Recueil, s. 365, 383; 11. července 1968, Van Eick v. Komise, 35/67, Recueil, s. 481, 500; 14. února 1989, Bossi v. Komise, 346/87, Recueil, s. 303, bod 23
Soud prvního stupně: 6. dubna 2006, Camós Grau v. Komise, T‑309/03, Sb. rozh., s. II‑1173, body 46 až 58
2. Na základě povinnosti pomoci, kterou je administrativa vázána, musí v případě incidentu neslučitelného s pořádkem a klidným průběhem služby zasáhnout s veškerou nezbytnou energií a odpovědět rychle a při zohlednění zájmu úředníků, jak to vyžadují okolnosti konkrétního případu, aby zjistila skutková stav a vyvodila z něj – se znalostí příčiny – přiměřené důsledky. Za tímto účelem postačuje aby úředník, který požaduje od svého orgánu ochranu, poskytl počáteční důkaz o skutečnosti útoků, o nichž tvrdí, že jim je vystaven. V případě existence takovýchto informací je dotčený orgán povinen přijmout odpovídající opatření, zejména tak, že provede šetření ve spolupráci s autorem stížnosti, aby zjistil skutkový stav, který byl důvodem ke stížnosti.
(viz bod 47)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. ledna 1989, Koutchoumoff v. Komise, 224/87, Recueil, s. 99, points 15 a 16
Soud pro veřejnou službu: 17. října 2007, Mascheroni v. Komise, F‑63/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 36