ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhého senátu)

8. října 2015

Věc F‑39/14

FT

v.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

„Veřejná služba – Dočasný zaměstnanec – Účetní – Neobnovení smlouvy na dobu určitou – Příslušný orgán – Zjevně nesprávné posouzení – Důkazní břemeno – Pravidlo souladu mezi žalobou a stížností“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se FT v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 28. června 2013 o neobnovení jeho smlouvy dočasného zaměstnance uzavřené na dobu určitou, jejíž platnost uplynula dne 31. prosince 2013.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. FT ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Shrnutí

Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijetí – Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení – Pojem

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 písm. b) a článek 119]

Smluvní zaměstnanec, který má smlouvu na dobu určitou, nemá v zásadě právo na obnovení své smlouvy, jelikož toto obnovení je pouhou možností, která podléhá podmínce, že je v souladu se zájmem služby. V tomto ohledu má administrativa širokou posuzovací pravomoc v oblasti obnovení pracovní smlouvy. Soud pro veřejnou službu, k němuž byla podána žaloba na neplatnost aktu přijatého v rámci výkonu takové pravomoci, se musí omezit na posouzení otázky, zda s ohledem na způsoby a prostředky, které mohly vést administrativu k jejímu posouzení, se posledně uvedená držela v mezích, k nimž nelze mít výhrady, a nevykonala svou pravomoc zjevně nesprávným způsobem.

Pochybení je přitom možné kvalifikovat jako zjevné jen tehdy, je-li snadno postřehnutelné a může být očividně odhaleno na základě kritérií, jejichž splněním zákonodárce zamýšlel podmínit výkon posuzovací pravomoci administrativy. Prokázání toho, že se administrativa dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu takové povahy, že odůvodňuje zrušení rozhodnutí přijatého na základě takového posouzení, tak předpokládá, že důkazy, které musí předložit žalobce, musejí být dostatečné k tomu, aby se posouzení administrativy stalo nepřijatelným. Jinými slovy, žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení je třeba zamítnout, jestliže je navzdory důkazům předloženým žalobcem stále možné zpochybněné posouzení připustit jako důvodné a koherentní.

(viz body 72 až 74)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: rozsudky ze dne 11. července 2012, AI v. Soudní dvůr, F‑85/10, EU:F:2012:97, body 152 a 153 a citovaná judikatura, a ze dne 19. února 2013, BB v. Komise, F‑17/11, EU:F:2013:14, bod 57 a citovaná judikatura