ROZSUDEK SOUDU (pátého senátu)
22. září 2005 (*)
„Režim přidružení ZZÚ – Cukr, který nemá svůj původ v ZZÚ – Žádost o odchylku od pravidel původu – Zamítnutí žádosti o odchylku – Povinnost uvést odůvodnění“
Ve věci T‑101/03,
Suproco NV, se sídlem v Curaçao (Nizozemské Antily), zastoupená M. Slotboomem a N. J. Helderem, advokáty,
žalobkyně,
podporovaná
Nizozemským královstvím, zastoupeným H. G. Sevenster, jako zmocněnkyní,
vedlejším účastníkem,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené T. van Rijnem a X. Lewisem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalované,
podporované
Radou Evropské unie, původně zastoupenou G. Houttuinem a M. Bishopem, poté G. Houttuinem a D. Cangou Fanem, jako zmocněnci,
a
Španělským královstvím, zastoupeným N. Díaz Abad, advokátkou, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
vedlejšími účastníky,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/34/ES ze dne 10. ledna 2003, kterým se zamítá poskytnutí odchylky od rozhodnutí Rady 2001/822/ES, pokud jde o pravidla původu použitelná na cukr z Nizozemských Antil (Úř. věst. L 11, s. 50),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (pátý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a D. Šváby, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Plingers, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 25. listopadu 2004,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Společnost Suproco NV, se sídlem v Curaçao (Nizozemské Antily), je podnikem, který se zabývá zpracováním nerafinovaného třtinového cukru na třtinový cukr v sypkém stavu nebo na tvarovaný třtinový cukr.
2 Suproco od roku 1995, data svého založení, zpracovávala třtinový cukr původem především ze zemí Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (AKT) a doplňkově také z Evropského společenství. Vzhledem k tomu, že na konečné produkty se vztahovala takzvaná „kumulace původu“, byly tyto produkty považovány za produkty původem ze zámořských zemí a území (ZZÚ), a mohly být tudíž vyváženy do Společenství bez cla.
3 Vzhledem k obtížím spojeným se zásobováním prvotní surovinou, jakož i se zavedením ochranných opatření Společenstvím, zejména pro cukr s kumulací původu z AKT a ZZÚ, Suproco začala uvádět na trh cukr na základě takzvaného režimu „30/70“ upraveného původně v příloze 2 přílohy II rozhodnutí Rady 91/482/EHS ze dne 25. července 1991 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství (Úř. věst. L 263, s. 1). Tento režim umožňuje získat původ ze ZZÚ pro cukr za předpokladu, že hodnota použitého třtinového nebo řepného cukru nebo chemicky čisté sacharózy, bez ohledu na jejich původ, nepřekračuje 30 % výchozí produkční ceny výrobku. V rámci tohoto režimu žalobkyně barvila a aromatizovala cukr pocházející z Kolumbie za pomoci melasy.
4 Článek 5 odst. 1 písm. g) přílohy III rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Úř. věst. L 314, s. 1; Zvl. vyd. 11/38, s. 319) (dále jen „rozhodnutí ZZÚ“), upřesnil, že „operace barvení cukru nebo tvarování cukru“ jsou zpracováním nebo opracováním nedostatečným pro to, aby produktu udělila status původu.
5 Za těchto okolností Nizozemské království podalo Komisi dne 20. února 2002 žádost o odchylku na základě článku 37 přílohy III rozhodnutí ZZÚ. Přesněji, požádalo o poskytnutí odchylky pro roční množství 3 000 tun ve prospěch Suproco, přičemž toto množství mělo spadat do rámce roční kvóty ve výši 28 000 tun cukru s kumulací původu z AKT/ZZÚ/ES, stanoveného v čl. 6 odst. 4 přílohy III rozhodnutí ZZÚ.
6 V dopisu ze dne 13. května 2002, který navazoval na otázky položené Komisí a na první jednání v rámci výboru pro celní kodex, Nizozemské království uvedlo, že bere zpátky svou žádost až do odvolání, a to za účelem provedení doplňujícího výzkumu ohledně možností zásobování žalobkyně cukrem z AKT.
7 Dne 4. října 2002 v návaznosti na provedené doplňující výzkumy zaslalo Nizozemské království Komisi dopis za účelem „opětovného podání“ žádosti o odchylku.
8 Dne 10. ledna 2003 Komise přijala rozhodnutí 2003/34/ES, kterým se zamítá poskytnutí odchylky od rozhodnutí Rady 2001/822/ES, pokud jde o pravidla původu použitelná na cukr z Nizozemských Antil (Úř. věst. L 11, s. 50, dále jen „napadené rozhodnutí“).
Řízení a návrhy účastníků řízení
9 Žalobou zapsanou do rejstříku v kanceláři Soudu dne 14. března 2003 podala žalobkyně projednávanou žalobu.
10 Usnesením předsedy třetího senátu Soudu ze dne 18. září 2003 bylo povoleno vedlejší účastenství Rady a Španělského království na podporu návrhů žalované a Nizozemského království na podporu návrhů žalobkyně. Žalobkyně v souladu s čl. 116 odst. 2 jednacího řádu Soudu požádala, aby určité důvěrné skutečnosti obsažené v replice byly vyloučeny z předání vedlejším účastníkům řízení. Předložila nedůvěrné znění své repliky a předání procesních aktů vedlejším účastníkům bylo omezeno na toto nedůvěrné znění. Vedlejší účastníci nevznesli námitku v této věci a předložili jejich vyjádření ve lhůtě, která jim byla za tímto účelem stanovena.
11 Na základě zprávy soudce zpravodaje Soud (pátý senát) rozhodl zahájit ústní část řízení. V rámci organizačních procesních opatření byly Suproco, Komise a Nizozemské království vyzvány, aby předložily dokumenty.
12 Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudem byly předneseny na veřejném zasedání konaném dne 25. listopadu 2004. Komise byla vyzvána, aby písemně odpověděla na dodatečnou otázku, což učinila ve stanovené lhůtě. Suproco předložila své vyjádření k odpovědi dané Komisí a předložila nedůvěrné znění svého vyjádření. Předání vyjádření Suproco vedlejším účastníkům bylo omezeno na předání tohoto nedůvěrného znění. Vedlejší účastníci nevznesli námitky v této věci. Ústní část řízení byla ukončena dne 25. ledna 2005.
13 Suproco navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za opodstatněnou;
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
14 Komise navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu jako neopodstatněnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
15 Rada navrhuje, aby Soud vyhověl návrhům Komise.
16 Španělské království navrhuje, aby Soud:
– prohlásil za nepřípustnou námitku protiprávnosti vznesenou proti čl. 5 odst. 1 písm. g) přílohy III rozhodnutí ZZÚ a podpůrně ji zamítl;
– zamítl žalobu podanou proti napadenému rozhodnutí;
– uložil Suproco náhradu nákladů řízení.
17 Nizozemské království navrhuje, aby Soud zrušil napadené rozhodnutí.
Právní otázky
18 Suproco předkládá tři žalobní důvody na podporu své žaloby. První žalobní důvod spočívá v námitce protiprávnosti dovolávané proti čl. 5 odst. 1 písm. g) přílohy III rozhodnutí ZZÚ. Druhý žalobní důvod, vznesený podpůrně, poukazuje na nepříslušnost Komise. Třetí žalobní důvod, dovolávaný dále podpůrně, vychází z porušení článku 37 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, jakož i nesprávného posouzení skutkového stavu.
19 Úvodem je namístě konstatovat, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu čl. 249 čtvrtého pododstavce ES, a musí být tedy odůvodněné podle článku 253 ES. Nedostatek odůvodnění nebo nedostatečné odůvodnění je porušením podstatných formálních náležitostí a představuje důvod veřejného pořádku, který musí být uplatněn z úřední povinnosti soudem Společenství (rozsudek Soudního dvora ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval et Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, s. I‑1719, bod 67, a rozsudek Soudu ze dne 12. července 2001, UK Coal v. Komise, T‑12/99 a T‑63/99, Recueil, s. II‑2153, bod 199).
20 Podle ustálené judikatury musí být odůvodnění požadované článkem 253 ES přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí z něj být jasně a jednoznačně patrno uvažování orgánu, tvůrce aktu, tak, aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s odůvodněními přijatého opatření a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové okolnosti a právní skutečnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 253 ES, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho text, ale také s ohledem na jeho celkovou souvislost, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (rozsudky Soudního dvora Komise v. Sytraval et Brink´s France, bod 19 výše, bod 63; ze dne 30. září 2003, Německo v. Komise, C‑301/96, Recueil, s. I‑9919, bod 87, a ze dne 22. června 2004, Portugalsko v. Komise, C‑42/01, Sb. rozh. s. I‑6079, bod 66).
21 V projednávaném případě je třeba zaprvé uvést, že žádost o odchylku podaná Nizozemským královstvím podle článku 37 přílohy III rozhodnutí ZZÚ spočívá na určitém množství hospodářských skutečností a údajů sdělených Komisi. Nizozemské království konkrétně vyplnilo formulář nacházející se v dodatku přílohy III rozhodnutí ZZÚ a uvedený v čl. 37 odst. 2 přílohy III rozhodnutí ZZÚ. Tento formulář, tak jak byl vyplněn nizozemskými orgány, obsahoval informace týkající se produkčních nákladů a přidané hodnoty získané v rámci použití surovin původem z Kolumbie. Je namístě zdůraznit, že Komise v napadeném rozhodnutí nepoukázala na nedostatečnost údajů předaných Nizozemským královstvím. Byla tedy toho názoru, že má k dispozici všechny údaje vyžadované čl. 37 odst. 2 přílohy III rozhodnutí ZZÚ.
22 Zadruhé je třeba uvést, že Nizozemské království, jako žadatel o odchylku, a Suproco, jako společnost, na kterou se odchylka měla vztahovat, kdyby byla poskytnuta, měly zájem na obdržení vysvětlení ze strany Komise.
23 Zatřetí je třeba uvést, že napadené rozhodnutí se za účelem zamítnutí žádosti o odchylku podanou Nizozemským královstvím opírá o článek 37 přílohy III rozhodnutí ZZÚ a konkrétně o jeho odstavce 4 a 7, uvedené v bodech 1 a 8 odůvodnění.
24 Podle čl. 37 odst. 4 přílohy III rozhodnutí ZZÚ musí být v každém případě ověřeno, zda danou otázku neřeší pravidla o kumulaci původu. To znamená, že pokud pravidla o kumulaci původu umožňují vyřešit danou otázku, je Komise oprávněna žádost o odchylku zamítnout.
25 Co se týče čl. 37 odst. 7 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, stanoví, že „[a]niž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, odchylka se poskytne, pokud přidaná hodnota nepůvodních produktů použitých v dotyčné ZZÚ činí nejméně 45 % hodnoty konečného produktu, za předpokladu, že tato odchylka nezpůsobí vážnou újmu hospodářskému odvětví Společenství nebo jednoho z členských států“. Použití výrazu „aniž jsou dotčeny“ znamená, že pravidlo stanovené tímto odstavcem 7 zcela dává přednost odstavcům 1 až 6 článku 37 přílohy III rozhodnutí ZZÚ. Zvláště i v případě, na který se vztahuje čl. 37 odst. 7 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, je Komise na základě čl. 37 odst. 4 téže přílohy povinna ověřit, zda pravidla o kumulaci původu umožňují danou otázku vyřešit. Pokud je tomu tak, jak bylo výše uvedeno, Komise je oprávněna žádost o odchylku zamítnout. V každém případě, bez ohledu na to, zda se Komise rozhodne použít čl. 37 odst. 7 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, či nikoliv, důvody, o něž se opírá její rozhodnutí, z něj musí být dostatečně jasně patrné.
26 Ve světle uvedených úvah je třeba přezkoumat, zda odůvodnění napadeného rozhodnutí splňuje v projednávaném případě požadavky článku 253 ES.
27 Napadené rozhodnutí obsahuje devět bodů odůvodnění a výrok o dvou článcích, kterým se zamítá žádost o odchylku.
28 Bod 1 odůvodnění upřesňuje právní souvislosti žádosti o odchylku podané Nizozemským královstvím, když zmiňuje zvláště čl. 37 odst. 1 a 4 přílohy III rozhodnutí ZZÚ.
29 Bod 2 odůvodnění připomíná předmět původní žádosti o odchylku podané Nizozemským královstvím dne 20. února 2002.
30 Bod 3 odůvodnění uvádí, že Nizozemské království vzalo tuto žádost zpět dne 13. května 2002.
31 Bod 4 odůvodnění uvádí, že „producenti cukru z pěti různých států AKT v květnu a červnu 2002 odmítly dodávat nezbytný cukr dotčenému výrobci, přičemž jeden producent, se sídlem v Guayaně, souhlasil s dodávkami požadovaného množství a kvality, ale za cenu [450 amerických dolarů (USD) za tunu FAB Georgetown] výrazně vyšší, než byla cena kolumbijského cukru (275 USD za tunu franko sklad kupujícího)“. Tyto informace předalo Nizozemské království Komisi dne 4. října 2002.
32 Bod 5 odůvodnění uvádí, že Nizozemské království uplatňuje, že náklady na pracovní sílu a výdaje vynaložené v Antilách jsou 1 095 570 eur za 3 000 tun konečných produktů, přičemž samotné tyto konečné produkty mají hodnotu 3 241 200 eur. Tyto údaje vyplývají z formuláře připojeného k žádosti o odchylku.
33 Bod 6 odůvodnění upřesňuje, že z přezkumu poskytnutých informací vyplývá, že přidaná hodnota operace je vyšší než 45 % výchozí produkční ceny v případě dodávky jak cukru z Kolumbie, tak cukru z Guayany. Tvrzení, pokud jde o přidanou hodnotu k cukru z Guayany, vychází z výpočtu provedeného Komisí na základě údajů předaných Nizozemským královstvím.
34 Bod 7 odůvodnění připomíná, že Suproco měla, v rámci roční kvóty 28 000 tun stanovené na rok 2002, dovozní licenci na 6 222 tun. Tuto informaci předalo Nizozemské království Komisi v dopise ze dne 4. října 2002.
35 Z toho vyplývá, že pokud bod 1 odůvodnění napadeného rozhodnutí připomíná některá ustanovení přílohy III rozhodnutí ZZÚ a bod 2 odůvodnění připomíná předmět žádosti o odchylku, body 3 až 7 odůvodnění se omezují na zopakování skutečností uvedených Nizozemským královstvím (body 3 až 5 a 7 odůvodnění) nebo zjištěných na základě informací jím předaných (bod 6 odůvodnění). Pokud jde o bod 9 odůvodnění, uvádí, že opatření stanovená napadeným rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru pro celní kodex.
36 V bodu 8 odůvodnění napadeného rozhodnutí je vyjádřeno právní odůvodnění zamítnutí žádosti o odchylku podané Nizozemským královstvím Komisí.
37 Bod 8 odůvodnění stanoví, že „vzhledem ke všem těmto skutečnostem požadovaná odchylka není odůvodněna s ohledem na čl. 37 odst. 1 přílohy III. Poskytnuté informace ukazují, že pravidla použitelná na kumulaci původu mohou danou otázku vyřešit. Ze žádné z poskytnutých informací není totiž zřejmé, že používání cukru z Guayany by bylo natolik nevýnosné, že by vedlo producenta k ukončení jeho činnosti. Vzhledem k tomu, že mimoto přidaná hodnota operace v případě dodávky jak kolumbijského cukru, tak cukru z Guayany je vyšší než 45 % výchozí produkční ceny konečného produktu, čl. 37 odst. 7 se nepoužije.
38 Druhá věta tohoto bodu odůvodnění se týká použití čl. 37 odst. 4 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, poněvadž uvádí, že pravidla o kumulaci původu umožňují danou otázku vyřešit. Kategorické a stručné tvrzení v této větě nicméně nemá oporu v žádném přesném odůvodnění.
39 Zvláště tvrzení v druhé větě bodu 8 odůvodnění není dostatečně odůvodněno v třetí větě téhož bodu odůvodnění.
40 Znění této třetí věty uvádí, že Komise pravděpodobně provedla výpočet výnosnosti v případě použití cukru z Guayany. Takový výpočet byl ostatně nezbytný k posouzení, zda pravidla o kumulaci původu umožňují vyřešit problém, se kterým se setkala Suproco. Metoda použitá Komisí k provedení takového výpočtu, ani samotný výsledek tohoto výpočtu se nicméně neobjevují v napadeném rozhodnutí. Z písemností spisu rovněž nevyplývá, že tato metoda nebo tento výsledek byly známy Nizozemskému království a a fortiori Suproco, v průběhu správního řízení. Dokonce i za předpokladu, že by dotčený výpočet mohl být vyvozen z různých skutečností obsažených v jiných bodech odůvodnění napadeného rozhodnutí, zůstal by takový výpočet nejistý, vzhledem k měnovému přepočtu, který je nutno provést. Ceny cukru z Guayany, uvedené v bodu 4 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jsou totiž vyjádřené v amerických dolarech (USD), zatímco hospodářské údaje uvedené v bodu 5 odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou vyjádřené v eurech. Napadené rozhodnutí ani písemnosti spisu týkající se správního řízení přitom neuvádějí směnný kurz, který Komise použila.
41 Třetí věta bodu 8 odůvodnění kromě toho nevysvětluje, na základě čeho se může podnik, který se zabývá „nevýnosnou“ činností (nebo „nehospodárnou“ podle jiných jazykových znění napadeného rozhodnutí), přes to všechno rozhodnout pokračovat ve své produkci.
42 Z těchto skutečností vyplývá, že není možno určit dostatečně jasně odůvodnění, které vedlo Komisi k závěru, že pravidla o kumulaci původu umožňovala danou otázku vyřešit a použití cukru z Guayany by nevedlo producenta k ukončení jeho činnosti. Za těchto podmínek odůvodnění napadeného rozhodnutí v tomto ohledu neumožňuje Soudu vykonat svůj přezkum.
43 Toto odůvodnění neumožňuje ani, aby se Nizozemské království a Suproco seznámily s důvody pro přijaté opatření a hájily svá práva před Soudem. Je namístě v této otázce poukázat, že Suproco vznáší ve své žalobě žalobní důvod vycházející z porušení čl. 37 odst. 3 písm. b) přílohy III rozhodnutí ZZÚ, žalobní důvod podporovaný Nizozemským královstvím v jeho vyjádření vedlejšího účastníka. Suproco se zvláště domnívá, že Komise porušila toto ustanovení, jelikož se domnívala, že ukončení činnosti bylo základní podmínkou pro poskytnutí odchylky. Ze znění napadeného rozhodnutí je přitom obtížné určit, zda čl. 37 odst. 3 písm. b) přílohy III rozhodnutí ZZÚ byl Komisí použit, nebo nikoliv, zejména ve světle tvrzení uvedeného v jeho bodu 8 odůvodnění, podle něhož by použití cukru z Guayany vedlo výrobce k ukončení jeho činnosti.
44 Navíc je namístě konstatovat, že odůvodnění obsažené v poslední větě bodu 8 odůvodnění napadeného rozhodnutí, týkající se čl. 37 odst. 7 přílohy III rozhodnutí ZZÚ, rovněž nesplňuje požadavky stanovené článkem 253 ES.
45 Aniž by bylo namístě rozhodnout o možném použití čl. 37 odst. 7 přílohy III rozhodnutí ZZÚ na projednávaný případ, stačí uvést, že metoda výpočtu, kterou Komise použila, pokud jde o přidanou hodnotu k cukru z Guayany, není v napadeném rozhodnutí určitelná a že Komise poskytla různé výsledky tohoto výpočtu ve svých písemnostech (bod 35 žalobní odpovědi), při jednání (v návaznosti na otázku položenou Soudem) a po jednání (v rámci písemné odpovědi ze dne 6. prosince 2004 na otázku položenou Soudem).
46 V tomto ohledu z vysvětlení poskytnutých Komisí vyplývá, že pokud jde o procentuální výpočet části přidané hodnoty (chápané jako výchozí produkční cena produktů, snížená o celní hodnotu surovin dovezených ze třetích zemí do Společenství, států AKT nebo ZZÚ) k dovezenému cukru v hodnotě konečného produktu, použitelným směnným kurzem byl směnný kurz platný dne 4. října 2002, a to 1 USD za 1,0111 eur. Přesto Komise ve své písemné odpovědi připouští, že použila jiný směnný kurz, 1 USD za 1 euro, za účelem výpočtu celní hodnoty dovezeného cukru. Navíc tento posledně uvedený směnný kurz byl použit při výpočtu provedeném z částky (3 241 200 eur), vzešlé z přepočtu provedeného podle třetího směnného kurzu (1 USD za 1,1505 eur, platného dne 20. února 2002). Mimoto tato částka 3 241 200 eur, kterou napadené rozhodnutí uvádí bez dalšího upřesnění a která představuje hodnotu konečných produktů, neodpovídá výchozí produkční ceně produktů, ale ceně zvýšené o náklady za dodávku kupujícím.
47 Kromě toho z písemnosti vyplývá, že Komise se domnívá, že částka 37,2 USD za tunu jako náklady na přepravu dovezeného cukru je odůvodněná pro výpočet přidané hodnoty k cukru z Guayany, když má za to, že částka 85 USD za tunu, uvedená Nizozemským královstvím v jeho dopise ze dne 4. října 2002, je příliš vysoká. Tato částka 37,2 USD za tunu se však neobjevuje v napadeném rozhodnutí. Rovněž z písemností spisu týkajících se správního řízení nevyplývá, že tato částka byla známa Nizozemskému království a a fortiori Suproco.
48 Za těchto podmínek odůvodnění obsažené v poslední větě bodu 8 odůvodnění napadeného rozhodnutí také neumožňuje Nizozemskému království a Suproco hájit jejich práva před Soudem a Soudu vykonat jeho přezkum.
49 Vzhledem ke všem těmto důvodům je namístě mít za to, že napadené rozhodnutí nesplňuje požadavky článku 253 ES, a z tohoto titulu musí být tedy zrušeno, aniž by bylo namístě přezkoumat meritorní důvody předložené Suproco na podporu její žaloby.
K nákladům řízení
50 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise byla ve sporu neúspěšná, je namístě uložit jí náhradu nákladů řízení v souladu s návrhy Suproco.
51 Kromě toho podle čl. 87 odst. 4 jednacího řádu členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí Komise 2003/34/ES ze dne 10. ledna 2003, kterým se zamítá poskytnutí odchylky od rozhodnutí Rady 2001/822/ES, pokud jde o pravidla původu použitelná na cukr z Nizozemských Antil, se zrušuje.
2) Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Suproco.
3) Rada, Španělské království a Nizozemské království ponesou vlastní náklady řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 22. září 2005.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |