ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)
22. února 2018(*)
„Řízení o předběžné otázce – Společný celní sazebník – Zařazení zboží – Evropská harmonizovaná norma EN 590:2013 – Podpoložka 2710 19 43 kombinované nomenklatury – Relevantní kritéria s ohledem na zařazení zboží jako plynového oleje“
Ve věci C‑185/17,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Administrativen sad – Varna (Správní soud ve Varně, Bulharsko) ze dne 30. března 2017, došlým Soudnímu dvoru dne 10. dubna 2017, v řízení
Mitnica Varna
proti
„SAKSA“ ООD,
za přítomnosti:
Okražne prokuratury – Varna,
SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),
ve složení E. Levits, předseda senátu, M. Berger (zpravodajka) a F. Biltgen, soudci,
generální advokát: Y. Bot,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Mitnicu Varnu G. Kostovem, jako zmocněncem,
– za „SAKSA“ ООD S. Željazkovou, адвокат,
– za bulharskou vládu E. Petranovou a L. Zacharievou, jako zmocněnkyněmi,
– za Evropskou komisi A. Caeirosem, jakož i Y. G. Marinovou a P. Michajlovou, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu poznámky g) v tabulce 3 harmonizované normy EN 590 ve znění ze září 2013, nadepsané „Motorová paliva – Motorové nafty – Technické požadavky a metody zkoušení“ (dále jen „norma EN 590:2013“), jakož i doplňkové poznámky 2 písm. d) a e) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014 (Úř. věst. 2014, L 312, s. 1) (dále jen „KN“).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Mitnicou Varnou (Celní úřad ve Varně, Bulharsko) a společností „SAKSA ООD“ ve věci sazebního zařazení minerálního oleje v rámci KN, deklarovaného touto společností.
Právní rámec
Unijní právo
KN
3 Kombinovaná nomenklatura zavedená nařízením č. 2658/87 se zakládá na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (WCO), a zaveden mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983. Tato úmluva byla spolu s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).
4 Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v první části hlavě I oddíle A, zejména stanoví:
„Zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí těmito zásadami:
1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.
[…]“
5 Část druhá KN, nazvaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu V, ve které je obsažena zejména kapitola 27, nadepsaná „Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky“.
6 Kapitola 27 KN obsahuje číslo 2710, které zní následovně:
„2710 Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; […]“
7 Tato kapitola 27 rovněž obsahuje následující položky a podpoložky:
„2710 12 | – – lehké oleje a přípravky: |
[…] | […] |
2710 19 | – – ostatní: |
| – – – střední oleje: |
[…] | […] |
| – – – – Pro jiné účely: |
| – – – – – petrolej (kerosen): |
2710 19 21 | – – – – – – palivo pro tryskové motory |
2710 19 25 | – – – – – – ostatní |
[…] | […] |
| – – – těžké oleje: |
| – – – – plynové oleje: |
[…] | […] |
| – – – – – Pro jiné účely: |
2710 19 43 | – – – – – – o obsahu síry nepřesahujícím 0,001 % hmotnostních“ |
8 Doplňková poznámka 2 ke kapitole 27 KN uvádí:
„Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
[…]
c) ‚středními oleji‘ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) ‚těžkými oleji‘ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při 250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) ‚plynovými oleji‘ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při 350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
[…]“
Směrnice 98/70/ES
9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. 1998, L 350, s. 58, Zvl. vyd. 13/23, s. 182) ve znění směrnice Komise 2014/77/EU ze dne 10. června 2014 (Úř. věst. 2014, L 170, s. 62) (dále jen „směrnice 98/70“) v článku 1, nadepsaném „Oblast působnosti“, stanoví:
„Tato směrnice stanoví pro motorová vozidla […]:
a) technické specifikace týkající se péče o zdraví a životní prostředí pro paliva určená pro motorová vozidla vybavená zážehovými a vznětovými motory a s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory a
b) cíl zaměřený na snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliva.“
10 Podle článku 4 této směrnice, nadepsaného „Motorová nafta“:
„1. Členské státy zajistí, aby byla motorová nafta uváděna na trh na jejich území pouze tehdy, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze II.
[…]“
11 V příloze II uvedené směrnice jsou upřesněny environmentální specifikace pro tržní paliva určená pro vozidla vybavená vznětovými motory. Podle poznámky pod čarou 1 v této příloze:
„Zkušebními metodami musí být metody uvedené v normě EN 590:2013. Členské státy mohou přijmout analytickou metodu uvedenou v normě, kterou se nahrazuje norma EN 590:2013, pokud lze prokázat, že přesnost této metody je přinejmenším stejně precizní jako přesnost nahrazené analytické metody.“
Evropská norma EN 590:2013
12 Norma EN 590:2013 byla vypracována Technickou komisí CEN/TC 19 „Plynná a kapalná paliva, maziva a příbuzné výrobky ropného, syntetického a biologického původu“ a schválena Evropským výborem pro normalizaci (CEN) dne 26. července 2013 v souladu s mandátem uděleným Evropskou komisí dne 13. listopadu 2006 [M 394 – mandát adresovaný CEN k revizi normy EN 590 za účelem dosažení koncentrace FAME (methylestery mastných kyselin) a FAEE (ethylestery mastných kyselin) 10 % objemu].
13 V úvodní části této normy je upřesněno:
„Této evropské normě je nutno […] udělit status národní normy […] a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do března 2014.
[…]
Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu […]
Byly zahrnuty požadavky [směrnice 98/70] […] včetně změn […].“
14 Bod 1 uvedené normy stanoví:
„Tato evropská norma určuje technické požadavky a metody zkoušení prodávaných a dodávaných motorových naft.“
15 Bod 5.6.1 normy EN 590:2013 zní následovně:
„U požadavků závislých na klimatických podmínkách jsou pro státy povoleny volby tříd podle ročních období. Pro mírné klima je k dispozici výběr šesti tříd filtrovatelnosti CFPP (cold filter plugging point) a pro arktické nebo extrémně studené klima pět různých tříd. Požadavky závislé na klimatických podmínkách jsou uvedeny v tabulce 2 (mírné klima) a v tabulce 3 (arktické nebo extrémně studené klima). Při zkoušení podle metod uvedených v tabulkách 2 a 3 musí motorové nafty vyhovovat mezním hodnotám specifikovaným v těchto tabulkách.“
16 Tabulka 3 této normy, nadepsaná „Požadavky závislé na klimatických podmínkách a metody zkoušení – Arktické nebo extrémně studené klima“, má následující obsah:
„Vlastnost | Jednotky | Mezní hodnoty | Metoda zkoušení […] | |
|
| Třída 0 | Třída 1 | Třída 2 | Třída 3 | Třída 4 |
|
[…] | |
Destilační zkouška g),h) |
|
|
|
|
|
| EN ISO 3405 i) EN ISO 3924 |
při 180 °C předestiluje | % (V/V) max. | 10,0 | 10,0 | 10,0 | 10,0 | 10,0 |
|
při 340 °C předestiluje | % (V/V) min. | 95,0 | 95,0 | 95,0 | 95,0 | 95,0 |
|
[…] g) Definici plynového oleje podle Společného celního sazebníku EU nelze použít na třídy definované pro použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu. […]“ | |
Bulharské právo
Celní kodex
17 Podle čl. 234 odst. 1 bodu 1 Zakona za mitnicite (celní zákon), ve znění použitelném na věc v původním řízení, se celního podvodu dopustí každý, kdo se vyhýbá nebo se snaží vyhnout zcela nebo zčásti zaplacení cel.
18 Z článku 234 odst. 3 bodu 1 tohoto celního zákona vyplývá, že za celní podvod, jehož předmětem je zboží podléhající spotřebním daním, se právnickým osobám ukládá peněžitý trest ve výši 150 až 250 % částky nezaplacených cel.
Norma BDS EN 590:2014
19 Norma EN 590:2013 byla v Bulharsku provedena Bulharským úřadem pro normalizaci prostřednictvím normy BDS EN 590:2014.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
20 Dne 10. srpna 2015 připlul do přístavu Varna tanker Cosmo, který byl naložen nákladem o celkové hrubé hmotnosti ve vakuu 4 384 630 kg minerálního oleje. Společnost SAKSA se označila za příjemce zboží a u celního úřadu přístavu Varna podala návrh na zařazení zboží označeného jako „plynový olej 10PPM hydrokrakovaný s obsahem síry do 0,001 %, pro arktické klimatické oblasti, třídy 4 podle normy EN 590, hmotnost ve vakuu 1 236 742 kg, hmotnost ve vzduchu 1 235 100 kg, 1 517 660 litrů, hustota při 15 °C 816,1 kg/m3, ve 24 cisternových vagonech, v souladu s přiloženým soupisem“ do sazební podpoložky 2710 19 43 KN za účelem jeho propuštění do volného oběhu.
21 Celní úřad Varna zaslal dopisem ze dne 11. srpna 2015 dva vzorky deklarovaného zboží do oblastní celní laboratoře Ruse (Bulharsko), za účelem určení jeho povahy a sazebního zařazení. Tato laboratoř měla za to, že zkoumaný vzorek byl tvořen ropným olejem, do kterého byl přidán parafín a naftenické uhlovodíky. Charakteristické znaky destilace a další zjištěné znaky odhalily, že tento vzorek měl charakteristiky „středních olejů“, jak vyplývají z doplňkové poznámky 2 písm. c) ke kapitole 27 KN. Na základě získaných výsledků byl vzorek považován za výrobek získaný ze zpracování ropy, konkrétně petroleje (kerosenu).
22 Vzhledem k tomu, že dotčené zboží nebylo prodáváno pro tryskové motory, měly celní orgány za to, že musí být zařazeno do jiné položky celního sazebníku, než je položka, která byla deklarována dne 10. srpna 2015, a sice do podpoložky 2710 19 25 KN, a že ve vztahu ke třetím státům musí podléhat clu ve výši 4,7 %. Ředitel celního úřadu Varna rozhodnutím ze dne 3. listopadu 2015 opravil podpoložku celního sazebníku a uložil zaplacení dodatečného cla ve výši 53 864,18 bulharských lev (BGN) (přibližně 27 560 eur) a daně z přidané hodnoty ve výši 10 772,83 BGN (přibližně 5 500 eur).
23 Navíc měl celní úřad za to, že je dána správnětrestní odpovědnost společnosti SAKSA ve smyslu čl. 234 odst. 1 bodu 1 celního zákona. Dne 18. února 2016 tudíž ředitel celního úřadu Varna uložil společnosti SAKSA, na základě čl. 234 odst. 3 bodu 1 celního zákona ve spojení s čl. 234 odst. 1 bodem 1 tohoto zákona, peněžitou sankci ve výši 96 955,52 BGN (přibližně 49 600 eur).
24 Společnost SAKSA podala proti této sankci žalobu u Varnenskiho Rayoneneho sadu (Okresní soud ve Varně, Bulharsko). Tento soud rozhodnutím ze dne 20. října 2016 sankci zrušil a na základě chemického odborného posudku, jehož pořízení bylo nařízené na návrh společnosti SAKSA, konstatoval, že sporný minerální olej odpovídá definici motorové nafty pro arktické nebo extrémně studené klima třídy 4, jejíž charakteristiky jsou stanoveny normou „EN 590:2014“.
25 Celní úřad podal proti tomuto rozhodnutí kasační opravný prostředek u Administrativeneho sadu Varna (Správní soud ve Varně, Bulharsko). Tvrdí, že norma EN 590, které se dovolává společnost SAKSA a která určuje technické požadavky a metody zkoušení prodávaných a dodávaných motorových naft, není určující pro stanovení sazebního zařazení paliv.
26 Administrativen sad Varna (Správní soud ve Varně) považuje za nezbytné provést výklad poznámky obsažené v normě EN 590, podle níž „[d]efinici plynového oleje podle Společného celního sazebníku [Evropské unie] nelze použít na třídy definované pro použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu“. Definice, kterou je nutné pro toto palivo použít, z této poznámky totiž jasně nevyplývá a neumožňuje vymezit posuzovací pravomoc příslušného celního úřadu. Navíc vztah mezi technickými požadavky a metodami zkoušení uvedené normy na jedné straně a sazebním zařazením paliva na druhé straně není zřejmý.
27 Za těchto podmínek se Administrativen sad – Varna (Správní soud ve Varně) rozhodl přerušit řízení a předložit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Znamená pravidlo, které je uvedeno ve vysvětlivkách k tabulce 3 normy EN 590 (nyní EN 590:2014) a které stanoví, že ‚[d]efinici plynového oleje podle Společného celního sazebníku [Evropské unie] nelze použít na třídy definované pro použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu‘, že ve vztahu k tomuto druhu paliv lze pro účely celního sazebního zařazení zboží nepoužít obecná pravidla v doplňkové poznámce 2 písm. d) a e) ke kapitole 27 [KN]?
2) V případě kladné odpovědi na první otázku a v případě, že se prokáže, že zboží podléhající clu odpovídá definici ‚motorová nafta určená pro použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu‘ v souladu s požadavky normy EN 590, musí být zboží zařazeno do podpoložky sazebníku 2710 19 43 KN pro ‚plynové oleje‘, nebo je nutné použít obecná pravidla stanovená v doplňkové poznámce 2 písm. d) a e) ke kapitole 27 [KN]?
3) V případě kladné odpovědi na první otázku, podle jakých kritérií je nutné určit, kdy se použije definice plynového oleje podle společného celního sazebníku Evropské unie a kdy je nutné pro účely sazebního zařazení zboží použít technické požadavky a metody zkoušení podle normy EN 590?
4) Jsou metody a indikátory analýzy uvedené v doplňkové poznámce 2 písm. d) a e) ke kapitole 27 [KN] dostatečné pro to, aby bylo zboží zcela a přesně charakterizováno jako ‚plynový olej‘, nebo musí být zohledněny všechny chemické ukazatele, které jsou pro uvedené zboží charakteristické?“
K předběžným otázkám
28 Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší, aby otázky, které jsou mu položeny, případně přeformuloval (rozsudek ze dne 16. února 2017, Aramex Nederland, C‑145/16, EU:C:2017:130, bod 19 a citovaná judikatura).
29 Navíc je nutné upřesnit, že i když se předkládající soud odvolává na normu „EN 590:2014“, zněním normy EN 590 použitelným v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení je znění ze září 2013, které bylo označeno CEN jako norma EN 590:2013, a je stále v platnosti.
30 Podstatou předběžných otázek předkládajícího soudu, které je nutné se zabývat společně, je, zda KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový minerální olej, jako je olej, o nějž se jedná ve věci v původním řízení, může být zařazen jako plynový olej do podpoložky 2710 19 43 KN, pokud splňuje technické požadavky uvedené v normě EN 590:2013 týkající se motorové nafty určené k použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu.
31 Podle ustálené judikatury Soudního dvora je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží nutné hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudek ze dne 19. října 2017, Lutz, C‑556/16, EU:C:2017:777, bod 37 a citovaná judikatura). Tyto objektivní charakteristiky a vlastnosti výrobků musí být možné ověřit v okamžiku proclení (rozsudek ze dne 26. května 2016, Latvijas propāna gāze, C‑286/15, EU:C:2016:363, bod 33 a citovaná judikatura).
32 V projednávané věci je třeba uvést, že podpoložka 2710 19 43 KN, jejíž znění uvádí plynový olej o obsahu síry nepřesahujícím 0,001 % hmotnostních je součástí čísla 2710, které se týká minerálních olejů a olejů ze živičných nerostů jiných než surových. Pro účely použití tohoto čísla definuje doplňková poznámka 2 ke kapitole 27 KN v písmeni e) pojem „plynový olej“.
33 V tomto ohledu ze znění tohoto písm. e) ve spojení s písm. d) této doplňkové poznámky vyplývá, že za „plynový olej“ jsou považovány zejména oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje méně než 65 % objemu (včetně ztrát) a při 350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405.
34 Ze samotného znění těchto písmen tedy vyplývá, že pro účely sazebního zařazení zboží jako plynového oleje je v rámci čísla 2710 KN určující pouze stupeň destilace při uvedených teplotách podle metody ISO 3405.
35 Jelikož není v projednávané věci mezi stranami původního řízení sporu o tom, že z dotčeného minerálního oleje se předestiluje při 250 °C podle metody ISO 3405 více než 65 % objemu, nespadá dotčený minerální olej v souladu s doplňkovou poznámkou 2 písm. e) ke kapitole 27 KN do definice „plynového oleje“ a nemůže být zařazen do podpoložek příslušných pro výrobky, na které se vztahuje tato definice.
36 Mimoto, i když společnost SAKSA tvrdí, že dotčený výrobek byl následně po svém dovozu prodáván jako plynový olej (motorová nafta), je třeba připomenout, že účel použití výrobku je relevantním kritériem pouze tehdy, když zařazení nelze provést pouze na základě objektivních charakteristik a vlastností výrobku (rozsudek ze dne 16. února 2017, Aramex Nederland, C‑145/16, EU:C:2017:130, bod 23 a citovaná judikatura). V projednávaném případě tomu tak přitom není, neboť právě z charakteristik destilace tohoto výrobku vyplývá, že nespadá pro účely použití čísla 2710 KN do definice plynového oleje ve smyslu této doplňkové poznámky 2 písm. e).
37 Okolnost, že společnost SAKSA odkazovala na poznámku g) v tabulce 3 normy EN 590:2013, podle níž definici „plynového oleje“ uvedenou v KN „nelze použít na třídy definované pro použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu“, nemá v tomto ohledu vliv.
38 Norma EN 590:2013 nebyla totiž přijata unijní institucí, ale CEN, soukromoprávním subjektem.
39 Z judikatury Soudního dvora lze zajisté vyvodit, že harmonizovaná norma, koncipovaná soukromoprávním subjektem může být považována za součást unijního právního řádu, pokud tato norma byla vytvořena z podnětu a pod kontrolou Komise, a její závazné právní účinky podléhají předchozímu zveřejnění odkazů na uvedenou normu v Úředním věstníku Evropské unie (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. října 2016, James Elliott Construction, C‑613/14, EU:C:2016:821, body 40, 43 a 44).
40 Kromě toho je pravda, že norma EN 590:2013 byla vyhotovena CEN na základě mandátu M 394, uděleného Komisí dne 13. listopadu 2006. Mimoto Komise po vyhotovení této normy CEN aktualizovala prostřednictvím směrnice 2014/77 odkaz na tuto normu v poznámce pod čarou 1 v příloze II směrnice 98/70.
41 Nicméně postačuje konstatovat, že odkaz na normu EN 590:2013 na základě poznámky pod čarou 1 této přílohy II se týká výlučně metod zkoušení uvedených v této normě.
42 Jelikož poznámka g) v tabulce 3 normy EN 590:2013 nepopisuje metodu zkoušení, nemůže být považována za součást unijního práva a pro účely stanovení sazebního zařazení zboží postrádá relevanci.
43 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový minerální olej, jako je olej dotčený v původním řízení, nemůže být z důvodu svých charakteristik destilace zařazen jako plynový olej do podpoložky 2710 19 43 KN, i když tento olej splňuje technické požadavky uvedené v normě EN 590:2013 týkající se motorové nafty určené k použití v arktickém nebo extrémně studeném klimatu.
K nákladům řízení
44 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:
Kombinovaná nomenklatura obsažená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014, musí být vykládána v tom smyslu, že takový minerální olej, jako je olej dotčený v původním řízení, nemůže být z důvodu svých charakteristik destilace zařazen jako plynový olej do podpoložky 2710 19 43 této nomenklatury, i když tento olej splňuje technické požadavky uvedené v harmonizované normě EN 590, ve znění ze září 2013, týkající se motorové nafty určené k použití v arktickém podnebí nebo extrémně studeném klimatu.
Podpisy.