Věc T‑301/10

Sophie in ’t Veld

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se návrhu mezinárodní obchodní dohody proti padělatelství (ACTA) – Dokumenty týkající se jednání – Odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů – Zjevně nesprávné posouzení – Proporcionalita – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 19. března 2013

1.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Zrušení ab initio aktu, který je předmětem žaloby, orgánem – Nevydání rozhodnutí ve věci samé

2.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis žalobních důvodů – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Obdobné požadavky kladené na výtky uplatňované na podporu žalobního důvodu – Výtky neuvedené v žalobě – Nepřípustnost

[Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 48 odst. 2]

3.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Zásada proporcionality – Soudní přezkum – Rozsah – Meze

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) a článek 6]

4.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Obligatorní výjimky – Předchozí zvážení dotčených zájmů – Vyloučení

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a)]

5.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Mezinárodní vztahy – Rozsah – Dokumenty týkající se jednání o mezinárodní obchodní dohodě – Zahrnutí

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka]

6.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Mezinárodní vztahy – Rozsah – Dokumenty týkající se postojů Unie při jednání o mezinárodní obchodní dohodě proti padělatelství – Zahrnutí

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka]

7.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah

(Článek 296 SFEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 70, 71)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 97–100)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 107–110, 200)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 110, 131, 176)

5.      Pro zachování důvěrnosti postojů zaujatých během jednání o mezinárodních dohodách unijní orgán může jako právní základ svého odepření přístupu veřejnosti k dokumentům právoplatně použít čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážku nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Uvedené jednání totiž může za účelem zajištění efektivity odůvodnit určitou úroveň diskrétnosti, která umožňuje zajistit vzájemnou důvěru stran jednání a rozvinutí volné a efektivní diskuse.

Podnět k jednáním za účelem uzavření mezinárodní dohody a jejich vedení patří v zásadě do oblasti moci výkonné a účast veřejnosti na postupu vyjednávání a uzavírání mezinárodní dohody je nutně omezená s ohledem na legitimní zájem neprozradit strategické body jednání.

(viz body 118–120)

6.      Zpřístupnění unijních postojů nebo postojů jiných stran jednání o mezinárodní obchodní dohodě proti padělatelství může porušit zájem chráněný čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, pokud jde o mezinárodní vztahy.

Není totiž vyloučeno, že toto zpřístupnění může nepřímo umožnit seznámení se s postoji ostatních stran jednání. Může tomu tak být zejména tehdy, odkazuje‑li unijní postoj na postoj jiné strany jednání nebo lze‑li zkoumáním unijního postoje nebo z jeho vývoje v průběhu jednání s větší či menší přesností vyvodit postoj jedné nebo několika stran jednání.

V kontextu mezinárodních jednání, se mohou postoje, které zaujala Unie, již z povahy věci vyvíjet v závislosti na průběhu těchto jednání, ústupcích a kompromisech, na něž v tomto rámci přistoupily dotčené strany jednání. Formulace postojů v jednáních může implikovat určité taktické úvahy vyjednávačů, a to včetně samotné Unie. V tomto kontextu není vyloučeno, že pokud by Unie zpřístupnila postoje, které zaujala v jednání, zatímco postoje dalších stran by zůstaly utajeny, mohlo by to mít v praxi nepříznivý vliv na vyjednávací schopnost Unie.

Mimoto v kontextu mezinárodních jednání může skutečnost, že jedna strana jednání jednostranně zpřístupní – byť na první pohled anonymně – postoj, který v jednání zastává jedna nebo několik jiných stran jednání, vážně narušit – pokud jde o stranu jednání, jejíž postoj je zveřejněn, a tedy ostatně i o ostatní strany jednání, které jsou svědky tohoto zpřístupnění – prostředí vzájemné důvěry, které je nezbytné pro efektivitu těchto jednání. V tomto ohledu okolnost, že dokument je návrhem týkajícím se technické spolupráce, nic nemění na tom, že je dokumentem týkajícím se jednání. Nastolení prostředí vzájemné důvěry a jeho zachování je v kontextu mezinárodních vztahů velmi choulostivým úkolem.

Takové zpřístupnění kromě toho může ovlivnit jak důvěryhodnost Komise jakožto partnera k jednání ve vztahu k ostatním stranám jednání, tak vztahy všech stran jednání – a tedy i Unie – s případnými třetími zeměmi majícími zájem o účast na těchto jednáních.

(viz body 123–126, 128, 139, 145, 170, 172, 175)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 214)