Posudek 1/15
Posudek vydaný na základě čl. 218 odst. 11 SFEU
„Posudek vydaný na základě čl. 218 odst. 11 SFEU – Návrh dohody mezi Kanadou a Evropskou unií – Předávání údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě z Unie do Kanady – Náležitý právní základ – Článek 16 odst. 2, čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU – Slučitelnost s články 7 a 8 a s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie“
Shrnutí – posudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. července 2017
1. Mezinárodní dohody – Uzavření – Předcházející posudek Soudního dvora – Předmět – Otázky materiální či formální platnosti dohody z hlediska Smlouvy – Slučitelnost dohody s Listinou základních práv Evropské unie
(Článek 6 odst. 1 SEU, články 217 SFEU 218 SFEU)
2. Akty orgánů – Volba právního základu – Kritéria – Unijní akt sledující dvojí cíl nebo mající dvě složky – Odkaz na hlavní nebo převažující cíl nebo složku – Neoddělitelné cíle nebo složky – Kumulace právních základů – Meze – Neslučitelnost postupů
3. Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Uzavření – Dohoda mezi EU a Kanadou o předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících – Právní základ – Vliv protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska a protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojených ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU – Nepoužitelnost dohody na Dánsko
[Článek 16 odst. 2 SFEU a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU; protokoly č. 21 a čl. 22 připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU]
4. Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Uzavření – Dohoda mezi EU a Kanadou o předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících – Dohoda mající za cíl zajištění veřejné bezpečnosti a ochranu údajů cestujících v letecké dopravě – Právní základ – Článek 16 odst. 2 SFEU ve spojení s čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU
[Článek 39 SEU, čl. 16 odst. 2 SFEU a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU; protokoly č. 21 a čl. 22 připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU; prohlášení č. 21 připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU]
5. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Rozsah působnosti – Zpracování údajů jmenné evidence cestujících prováděné na základě mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a třetí zemí – Zahrnutí – Nutnost zajistit takovou úroveň ochrany základních svobod a práv, která je rovnocenná úrovni zaručené v rámci Unie – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8; směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46, čl. 25 odst. 6)
6. Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Uzavření – Dohoda se třetím státem o předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících – Zásah do práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů – Povinnost omezit zásah na to, co je nezbytně nutné – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8)
7. Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Omezení výkonu práv a svobod zakotvených v Listině – Podmínky – Požadavek, aby bylo omezení stanoveno zákonem – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 52 odst. 1)
8. Základní práva – Ochrana osobních údajů – Zpracování založené na souhlasu subjektu údajů nebo na jiném oprávněném důvodu stanoveném zákonem – Pojem „zákon“ – Dohoda s třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Zahrnutí
[Článek 218 odst. 6 písm. a) bod v) SFEU a článek 294 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 8 odst. 2 a čl. 52 odst. 1]
9. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Zásah – Odůvodnění – Ochrana veřejné bezpečnosti před terorismem a závažnou nadnárodní trestnou činností – Přípustnost
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/681, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 6 a čl. 13 odst. 4)
10. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Citlivé údaje – Nutnost přesného a pádného odůvodnění na jiném základě, než je ochrana veřejné bezpečnosti před terorismem a závažnou nadnárodní trestnou činností
(Listina základních práv Evropské unie, články 7, 8 a 21 a čl. 52 odst. 1)
11. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Dodržení zásady proporcionality – Automatizované zpracovávání údajů – Posouzení s ohledem na vzorce, kritéria a databáze používané k provádění tohoto zpracování
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8)
12. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Dodržení zásady proporcionality – Zpracovávání v souladu s cíli Chicagské úmluvy – Přípustnost
13. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Dodržení zásady proporcionality – Nutnost stanovit jasná a přesná pravidla upravující přístup k údajům a jejich využívání – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8)
14. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Dodržení zásady proporcionality – Uchovávání a využití údajů během pobytu cestujících ve třetí zemi – Minimální požadavky
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8)
15. Základní práva – Respektování soukromého života – Ochrana osobních údajů – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Dodržení zásady proporcionality – Uchovávání údajů po odletu cestujících ze třetí země – Nepřípustnost – Výjimka – Cestující představující riziko z hlediska terorismu či závažné nadnárodní trestné činnosti
(Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 8)
16. Základní práva – Respektování soukromého života – Dodržování při zpracovávání osobních údajů – Povinnost umožnit subjektu údajů přístup k údajům, které se ho týkají, aby se mohl ujistit o jejich bezchybnosti a přípustnosti – Rozsah – Uzavření dohody mezi Unií a třetí zemí o předávání a zpracování údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě – Nutnost upravit vyrozumění cestujících o předávní a využití jejich údajů
(Listina základních práv Evropské unie, článek 7 a čl. 47 první pododstavec)
17. Základní práva – Ochrana osobních údajů – Orgány dohledu – Požadavek nezávislosti – Předmět
(Článek 16 odst. 2 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 8 odst. 3)
1. Ustanovení mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článků 217 a 218 SFEU tvoří od jejího vstupu v platnost nedílnou součást unijního právního řádu. Ustanovení takové dohody tedy musí být plně v souladu se Smlouvami i s ústavními zásadami, které z nich vyplývají. V tomto ohledu je cílem čl. 218 odst. 11 SFEU předcházet obtížím, které by vyplývaly ze soudních sporů ohledně slučitelnosti mezinárodních dohod zavazujících Unii se Smlouvami. Soudní rozhodnutí, kterým by po uzavření mezinárodní dohody zavazující Unii bylo případně konstatováno, že je tato dohoda s ohledem na svůj obsah nebo na postup přijatý k jejímu uzavření neslučitelná s ustanoveními Smluv, by totiž nemohlo nevyvolat – nejen na vnitřní úrovni Unie, ale též v rovině mezinárodních vztahů – vážné obtíže a mohlo by způsobit újmu všem zúčastněným stranám, včetně třetích států. Vzhledem k funkci postupu upraveného v čl. 218 odst. 11 SFEU stačí k připuštění žádosti o posudek Soudního dvora již pouhé riziko zneplatnění aktu o uzavření mezinárodní dohody.
V rámci postupu stanoveného v čl. 218 odst. 11 SFEU tedy musí být možné posoudit jakékoli otázky, které by mohly vyvolávat pochybnosti o materiální či formální platnosti dohody z hlediska Smluv. Rozhodnutí ohledně slučitelnosti dohody se Smlouvami může v tomto ohledu zejména záviset nejen na ustanoveních týkajících se pravomoci, řízení či institucionálního uspořádání Unie, ale také na ustanoveních hmotného práva. Totéž platí v případě otázky týkající se slučitelnosti mezinárodní dohody s čl. 6 odst. 1 SEU, a tím pádem i se zárukami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, neboť ta má stejnou právní sílu jako Smlouvy.
(viz body 67, 69, 70, 74)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 76–78)
3. Použití dvojího právního základu je vyloučeno, pokud jsou postupy stanovené pro každý z těchto základů neslučitelné. V tomto ohledu může odlišnost pravidel hlasování v Radě vést k neslučitelnosti daných právních základů.
V případě rozhodnutí Rady o uzavření zamýšlené mezinárodní dohody, založeného na čl. 16 odst. 2 SFEU a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU, taková neslučitelnost z protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a z protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojených ke Smlouvě o EU a Smlouvě o SFEU, nevyplývá. Co se týče protokolu č. 21, jeho ustanovení totiž nebudou mít – vzhledem k tomu, že Irsko a Spojené království oznámily své přání účastnit se přijímání tohoto rozhodnutí – v případě současného použití čl. 16 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU jako základu pro uvedené rozhodnutí žádný vliv na pravidla hlasování v Radě.
Pokud jde o protokol č. 22, jeho cílem je stanovit právní rámec umožňující členským státům, aby pokračovaly v rozvoji vzájemné spolupráce týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že budou bez účasti Dánského království přijímat opatření, jimiž tento členský stát nebude vázán, přičemž mu nabídnou možnost účastnit se přijímání opatření v této oblasti a být jimi vázán za podmínek stanovených v článku 8 uvedeného protokolu. V tomto ohledu platí, že jelikož se rozhodnutí o uzavření této zamýšlené dohody musí zakládat zároveň na článku 16 SFEU i článku 87 SFEU, a v části, v níž musí být založeno na uvedeném článku 87 SFEU, tedy spadá do části třetí hlavy V kapitoly 5 Smlouvy o FEU, nebude Dánské království na základě článků 2 a 2a protokolu č. 22 vázáno ani ustanoveními tohoto rozhodnutí, a tudíž ani zamýšlenou dohodou. Dánské království se mimoto nebude v souladu s článkem 1 tohoto protokolu účastnit přijímání tohoto rozhodnutí. Protokol č. 22 tedy nemůže v daném případě vést k tomu, že by se v případě současného použití čl. 16 odst. 2 SFEU a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU použila odlišná pravidla hlasování v Radě.
(viz body 78, 107, 109–111, 113, 117)
4. S ohledem na účely zamýšlené dohody mezi Kanadou a Evropskou unií o předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících a zároveň na její obsah má tedy tato dohoda dvě složky, z nichž jedna se týká nutnosti zajistit veřejnou bezpečnost a druhá ochrany údajů jmenné evidence cestujících. Obě tyto složky jsou neoddělitelně spjaty, a je tedy třeba vycházet z toho, že obě tyto složky jsou svou povahou hlavní. Zamýšlená dohoda je totiž do značné míry tvořena podrobnými pravidly zajišťujícími, aby předávání údajů o cestujících v letecké dopravě do třetího státu pro jejich využití za účelem zajištění veřejné bezpečnosti a ochrany probíhalo za podmínek, jež budou v souladu s ochranou osobních údajů.
Za těchto podmínek se rozhodnutí o uzavření zamýšlené dohody na prvním místě přímo váže k cíli sledovanému článkem 16 odst. 2 SFEU. Toto ustanovení totiž představuje, aniž je tím dotčen článek 39 SEU, náležitý právní základ v případě, kdy je ochrana osobních údajů jedním z hlavních účelů nebo jednou z hlavních složek pravidel přijímaných unijním normotvůrcem, včetně pravidel uplatňovaných v rámci přijímání opatření, jež spadají pod ustanovení Smlouvy o FEU týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, jak potvrzuje článek 6a protokolu č. 21 a článek 2a protokolu č. 22 stejně jako Prohlášení o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu.
Na druhém místě se toto rozhodnutí musí zakládat rovněž na čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU, který stanoví, že pro účely čl. 87 odst. 1 SFEU – podle kterého Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států – mohou Parlament a Rada přijmout opatření týkající se shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací. Zaprvé přitom příslušné informace ve smyslu čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU v oblastech předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování mohou zahrnovat osobní údaje a zadruhé pojmy „zpracovávání“ a „výměna“ takových údajů zahrnují jejich předávání příslušným orgánům členských států i jejich využívání těmito orgány. Skutečnost, že údaje jmenné evidence cestujících jsou prvotně shromažďovány leteckými dopravci pro komerční účely, a nikoli orgánem příslušným v oblasti předcházení trestným činům či jejich odhalování a vyšetřování, nemůže v tomto ohledu bránit tomu, aby náležitým právním základem pro rozhodnutí Rady o uzavření zamýšlené dohody bylo i toto ustanovení.
(viz body 90, 92, 94–96, 98, 99, 101)
5. Různé možné způsoby zpracování údajů o osobách cestujících letecky mezi Unií a třetí zemí podle zamýšlené mezinárodní dohody mezi Unií a touto třetí zemí, tzn. jejich předávání z Unie do uvedené třetí země, jejich zpřístupnění za účelem jejich využití nebo též jejich uchování, se dotýkají základního práva na respektování soukromého života zaručeného v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie. Toto právo se totiž vztahuje na veškeré informace o identifikované či identifikovatelné fyzické osobě. Jednotlivé způsoby zpracování údajů jmenné evidence cestujících uvedené v zamýšlené dohodě mimoto spadají i pod článek 8 Listiny, protože představují zpracování osobních údajů ve smyslu tohoto článku, a musejí tedy nutně splňovat požadavky na ochranu údajů stanovené v tomto článku.
Právo na ochranu osobních údajů v tomto ohledu zejména vyžaduje, aby v případě předání osobních údajů z Unie do třetí země bylo zajištěno zachování vysoké úrovně ochrany základních práv a svobod přiznané unijním právem. I když se prostředky k zajištění takovéto úrovně ochrany mohou lišit od prostředků, které se uplatňují v rámci Unie s cílem zaručit dodržování požadavků plynoucích z unijního práva, musí se nicméně tyto prostředky v praxi ukázat jako účinné k zajištění ochrany, jež bude v zásadě rovnocenná ochraně zaručené v rámci Unie.
Tento požadavek týkající se úrovně ochrany základních práv a svobod, která je v zásadě rovnocenná úrovni zaručené v rámci Unie, platí také pro sdělování údajů jmenné evidence cestujících prováděné ze třetí země do jiných třetích zemí, aby se zamezilo obcházení úrovně ochrany stanovené dohodou o předávání, a to předáváním osobních údajů do jiných třetích zemí, a aby bylo zajištěno zachování úrovně ochrany poskytované unijním právem. Za těchto podmínek je k takovému sdělování zapotřebí buď dohody mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, jež bude rovnocenná uvedené dohodě, anebo rozhodnutí Komise na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, kterým bude konstatováno, že uvedená třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu unijního práva, a které se bude vztahovat na orgány, jimž mají být údaje jmenné evidence cestujících předávány.
(viz body 122, 123, 134, 214)
6. Sdělování osobních údajů třetí straně, například veřejnému orgánu, je zásahem do základního práva zakotveného v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, bez ohledu na následné využití sdělených informací. Totéž platí pro uchovávání osobních údajů a pro jejich zpřístupňování za účelem jejich využití veřejnými orgány. V tomto ohledu není důležité, zda dotyčné informace o soukromém životě představují citlivé údaje nebo zda dotyčné osoby utrpěly z důvodu tohoto zásahu případné nepříznivé následky.
V případě mezinárodní dohody o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, tedy jak předávání těchto údajů Unií příslušnému orgánu v této třetí zemi, tak úprava sjednaná mezi Unií a touto třetí zemí ohledně podmínek uchovávání těchto údajů, jejich využívání a případného následného předávání jiným orgánům této země, Europolu, Eurojustu, justičním či policejním orgánům členských států nebo také orgánům jiných třetích zemí jsou zásahy do práva zaručeného v článku 7 Listiny. Tyto úkony rovněž představují zásah do základního práva na ochranu osobních údajů zaručeného článkem 8 Listiny, neboť jsou zpracováváním osobních údajů.
Práva zakotvená v článcích 7 a 8 Listiny se však neprojevují jako absolutní výsady, ale musí být nahlížena ve vztahu k jejich společenské funkci. Ochrana základního práva na respektování soukromého života na unijní úrovni v tomto ohledu vyžaduje, aby výjimky z ochrany osobních údajů a její omezení byly činěny v mezích toho, co je nezbytně nutné. Za účelem splnění tohoto požadavku musí předmětná právní úprava, která s sebou přináší zásah, stanovit jasná a přesná pravidla pro rozsah a použití předmětného opatření a stanovit minimální požadavky, tak aby osoby, jejichž údaje byly předány, měly dostatečné záruky umožňující účinně je chránit proti riziku zneužití. Taková právní úprava musí zejména vymezit okolnosti a podmínky, za nichž může být přijato opatření týkající se zpracovávání takových údajů, čímž zaručí, že se zásah omezí na to, co je nezbytně nutné. Potřeba takových záruk je o to významnější v případě, kdy jsou osobní údaje zpracovávány automaticky. Tyto úvahy platí zvláště tehdy, jedná-li se o ochranu oné konkrétní kategorie osobních údajů, již tvoří citlivé údaje.
(viz body 124–126, 136, 140, 141)
7. Požadavek podle čl. 52 odst. 1 první věty Listiny základních práv Evropské unie, aby každé omezení výkonu základních práv bylo stanoveno zákonem, implikuje, že právní základ dovolující zásah do těchto práv musí sám definovat rozsah omezení výkonu dotyčného práva.
(viz bod 139)
8. Mezinárodní dohoda o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, spadá pod pojem „zákon“ ve smyslu čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, a tudíž i ve smyslu jejího čl. 52 odst. 1.
Článek 218 odst. 6 SFEU totiž odráží na vnější úrovni rozdělení pravomocí mezi orgány, které platí na vnitřní úrovni, a zavádí symetrii mezi postupem přijímání unijních opatření na vnitřní úrovni a postupem přijímání mezinárodních dohod k zajištění toho, aby v souvislosti s danou oblastí měly Parlament a Rada stejné pravomoci, v souladu s institucionální rovnováhou nastolenou Smlouvami. Uzavírání mezinárodních dohod zahrnujících oblasti, na které se na vnitřní úrovni použije řádný legislativní postup stanovený v článku 294 SFEU, tedy v souladu s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) SFEU vyžaduje souhlas Parlamentu, takže na takovou dohodu lze pohlížet tak, že je na vnější úrovni rovnocenná tomu, co na vnitřní úrovni představuje legislativní akt.
Z toho vyplývá, že předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, zvažované předmětnou mezinárodní dohodou, je založeno na „jiném důvodu“, který je „stanoven zákonem“ ve smyslu čl. 8 odst. 2 Listiny.
(viz body 145–147)
9. Zásahy do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, jež s sebou přináší mezinárodní dohoda o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, lze odůvodnit cílem obecného zájmu Unie a tyto zásahy nemohou narušovat podstatu uvedených základních práv, neboť cílem zamýšlené dohody je zejména zajištění veřejné bezpečnosti předáváním údajů jmenné evidence cestujících a jejich využíváním v rámci boje proti teroristickým trestným činům a závažné nadnárodní trestné činnosti. Teno cíl je totiž cílem obecného zájmu Unie, kterým lze odůvodnit i závažné zásahy do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny. Zajištění veřejné bezpečnosti ostatně přispívá i k ochraně práv a svobod druhého. Vzhledem k tomu, že posouzení rizik, jež představují cestující v letecké dopravě, prostřednictvím analýzy těchto údajů před jejich příletem značně usnadňuje a urychluje bezpečnostní a hraniční kontroly, lze předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země a jejich následné zpracovávání považovat za způsobilé zaručit naplnění cíle zamýšlené dohody spočívajícího v zajištění veřejné bezpečnosti a ochrany.
(viz body 148, 149, 151–153)
10. V případě mezinárodní dohody o předávání citlivých údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, by jakékoli opatření založené na předpokladu, že jeden či více znaků uvedených v zamýšlené dohodě, jako například rasový či etnický původ, politické názory, náboženské či filozofické přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotní stav či sexuální život dané osoby, by sám o sobě a nezávisle na individuálním chování dotyčného cestujícího mohl být relevantní z hlediska účelu zpracování údajů jmenné evidence cestujících, bylo v rozporu s právy zaručenými v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s jejím článkem 21. S ohledem na riziko, že zpracování údajů bude v rozporu s článkem 21 Listiny, by předávání takových údajů do dotyčné třetí země vyžadovalo přesné a velmi pádné odůvodnění na jiném základě, než je ochrana veřejné bezpečnosti před terorismem a závažnou nadnárodní trestnou činností. Vzhledem k tomu, že takové odůvodnění schází, články 7, 8 a 21 a čl. 52 odst. 1 Listiny brání předávání citlivých údajů do třetího státu i úpravě podmínek využívání a uchovávání takových údajů orgány tohoto třetího státu, sjednané mezi Unií a tímto třetím státem.
(viz body 164–167)
11. V případě mezinárodní dohody, jejíž uzavření Unie zvažuje, týkající se předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země a upravující automatizované zpracovávání těchto údajů s cílem zajistit ochranu veřejné bezpečnosti před terorismem a závažnou nadnárodní trestnou činností, rozsah zásahu do práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, který s sebou přinášejí automatizované analýzy údajů jmenné evidence cestujících, závisí hlavně na předem stanovených vzorcích a kritériích, jakož i na databázích, na nichž se tento typ zpracovávání údajů zakládá. Předem stanovené vzorce a kritéria tedy musí být jednak konkrétní a spolehlivé, aby umožnily dosáhnout výsledků cílených na jednotlivce, vůči kterým může existovat důvodné podezření ohledně účasti na teroristických trestných činech nebo závažné nadnárodní trestné činnosti, a jednak musí být nediskriminační. Stejně tak musí být databáze, s nimiž jsou údaje jmenné evidence cestujících konfrontovány, spolehlivé a aktuální a musí se jednat pouze o databáze provozované dotyčným třetím státem v souvislosti s bojem proti terorismu a závažné nadnárodní trestné činnosti.
(viz body 168, 172)
12. Mezinárodní dohoda o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země nepřekračuje meze toho, co je nezbytně nutné, když umožňuje předávat do této třetí země tyto údaje o všech cestujících v letecké dopravě, neboť tyto údaje umožňují zejména snadnější bezpečnostní kontroly na hranicích, kterým jsou v souladu s článkem 13 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví podrobeni všichni cestující podle zákonů a nařízení třetí země.
(viz body 187–189)
13. V případě mezinárodní dohody o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, platí, že k zajištění toho, aby uchovávání předaných údajů, přístup k těmto údajům ze strany vnitrostátních orgánů, na něž se vztahuje zamýšlená dohoda, a využití těchto údajů těmito orgány byly omezeny na to, co je nezbytně nutné, musí tato dohoda stanovit jasná a přesná pravidla s uvedením okolností a podmínek, za nichž je tyto orgány mohou uchovávat, mít k nim přístup a využívat je.
Pokud jde o uchovávání osobních údajů, musí daný akt zejména vždy odpovídat objektivním kritériím, která vymezují vztah mezi osobními údaji, které mají být uchovávány, a sledovaným účelem. V otázce využití oprávněně uchovávaných osobních údajů určitým orgánem nemůže dané opatření pouze vyžadovat, aby přístup k těmto údajům odpovídal některému z jeho cílů, nýbrž musí rovněž stanovit hmotněprávní a procesní podmínky, jimiž se toto jejich využití bude řídit.
(viz body 190–192)
14. V případě mezinárodní dohody, která upravuje uchovávání údajů jmenné evidence cestujících a jejich využívání až do okamžiku, kdy cestující dotyčnou třetí zemi opustí, jejich uchovávání a využití zejména za účelem usnadnění bezpečnostních a hraničních kontrol nemůže být již z povahy věci omezeno na určitý okruh cestujících v letecké dopravě ani nemůže být předmětem předchozího svolení soudu nebo nezávislého správního orgánu. Dokud se tedy cestující v letecké dopravě nacházejí v dotyčné třetí zemi nebo na cestě z ní, je dán nezbytný vztah mezi těmito údaji a cílem sledovaným touto dohodou, takže tato dohoda nepřekračuje meze toho, co je nezbytně nutné, jen proto, že umožňuje systematické uchovávání a využívání údajů jmenné evidence všech těchto cestujících. Stejně tak systematické využívání uvedených údajů s cílem ověřit spolehlivost a aktuálnost předem stanovených vzorců a kritérií, na nichž se zakládá automatizované zpracovávání těchto údajů, nebo pro toto zpracování stanovit nové vzorce a kritéria je přímo spjato s prováděním bezpečnostních a hraničních kontrol, a i v jeho případě je tedy třeba mít za to, že nepřekračuje meze toho, co je nezbytně nutné.
Pokud jde o využívání údajů jmenné evidence cestujících během jejich pobytu v dotyčné třetí zemi, musí se toto jejich využívání zakládat na nových okolnostech, jakmile byli cestující v letecké dopravě po ověření svých údajů jmenné evidence cestujících připuštěni ke vstupu na území dotyčné třetí země. K tomuto využití se vyžadují pravidla upravující hmotněprávní a procesní podmínky, jimiž se toto využití bude řídit, zejména v zájmu ochrany těchto údajů před rizikem zneužití. Taková pravidla se musejí zakládat na objektivních kritériích vymezujících okolnosti a podmínky, za nichž jsou orgány dotyčné třetí země, na něž se vztahuje zamýšlená dohoda, oprávněny je využívat.
V tomto ohledu platí, že jsou-li dány objektivní skutečnosti, na jejichž základě lze mít za to, že údaje jmenné evidence jednoho či více cestujících v letecké dopravě mohou účinně přispět k naplnění cíle spočívajícího v boji proti teroristickým trestným činům a závažné nadnárodní trestné činnosti, nic nenasvědčuje tomu, že by využití těchto údajů překračovalo meze toho, co je nezbytně nutné. K tomu, aby byly tyto podmínky v praxi plně dodržovány, je nezbytné, aby využití uchovávaných údajů jmenné evidence cestujících během pobytu cestujících v letecké dopravě v dotyčné třetí zemi v zásadě podléhalo – s výjimkou náležitě odůvodněných naléhavých případů – předchozímu přezkumu ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu a tento soud nebo orgán rozhodoval na základě odůvodněné žádosti příslušných orgánů podané zejména v rámci postupů pro předcházení, odhalování nebo stíhání trestných činů.
(viz body 197–202)
15. V případě mezinárodní dohody, jejíž uzavření Unie zvažuje, týkající se předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země a upravující uchovávání těchto údajů po odletu cestujících z této třetí země s cílem zajistit ochranu veřejné bezpečnosti před terorismem a závažnou nadnárodní trestnou činností, platí, že pokud jde o cestující v letecké dopravě, v jejichž případě nebylo riziko z hlediska terorismu či závažné nadnárodní trestné činnosti zjištěno v době od jejich příletu do uvedené třetí země až do jejich odletu z ní, nic nenasvědčuje tomu, že by po jejich odletu byl dán byť nepřímý vztah mezi jejich údaji jmenné evidence cestujících a cílem sledovaným zamýšlenou dohodou, jenž by odůvodňoval uchování těchto údajů. Je tedy patrné, že pokračující uchovávání údajů jmenné evidence všech cestujících po jejich odletu z dotyčné třetí země není omezeno na to, co je nezbytně nutné. V rozsahu, v němž jsou však v konkrétních případech identifikovány objektivní skutečnosti umožňující se domnívat, že by někteří cestující mohli i po svém odletu z uvedené třetí země představovat riziko z hlediska boje proti terorismu a závažné nadnárodní trestné činnosti, zdá se být uchovávání jejich údajů jmenné evidence cestujících i po skončení jejich pobytu v této třetí zemi přípustné. Využití takto uchovávaných údajů jmenné evidence cestujících by se mělo zakládat na objektivních kritériích vymezujících okolnosti a podmínky, za nichž mohou mít orgány třetí země, na něž se vztahuje zamýšlená dohoda, přístup k těmto údajům. Stejně tak by toto využití mělo – s výjimkou náležitě odůvodněných naléhavých případů – podléhat předchozímu přezkumu ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu, jehož rozhodnutí, kterým se využití povoluje, bude vydáno na základě odůvodněné žádosti uvedených orgánů podané zejména v rámci postupů pro předcházení, odhalování nebo stíhání trestných činů. Pokud jde o dobu uchovávání těchto údajů, nic nenasvědčuje tomu, že by doba pěti let překračovala meze toho, co je nezbytně nutné pro účely boje proti terorismu a závažné nadnárodní trestné činnosti.
(viz body 205–209)
16. Základní právo na respektování soukromého života, zakotvené v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, předpokládá, že se subjekt údajů může ujistit, zda jsou jeho osobní údaje zpracovávány bezchybně a přípustným způsobem. Subjekt údajů musí mít za účelem provedení potřebných ověření právo na přístup k údajům, jež se jej týkají a jsou předmětem zpracovávání.
V případě mezinárodní dohody o předávání údajů jmenné evidence cestujících do třetí země, jejíž uzavření Unie zvažuje, je v tomto ohledu třeba, aby byli cestující v letecké dopravě vyrozuměni o předání svých údajů jmenné evidence cestujících do dotyčné třetí země a o využití těchto údajů od okamžiku, kdy tímto sdělením nebude možné ohrozit probíhající vyšetřování vedené veřejnými orgány, na něž se vztahuje zamýšlená dohoda. Taková informace je totiž fakticky nezbytná k tomu, aby tito cestující mohli uplatnit své právo žádat o přístup k údajům jmenné evidence cestujících, které se jich týkají, a případně o jejich opravu a podat v souladu s čl. 47 prvním pododstavcem Listiny účinný prostředek nápravy před soudem.
V případech, kdy jsou dány objektivní skutečnosti odůvodňující využití údajů jmenné evidence cestujících v boji proti terorismu a závažné nadnárodní trestné činnosti a vyžadující předchozí svolení soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, se tedy individuální vyrozumění cestujících v letecké dopravě jeví být nezbytným. Totéž platí v případě, kdy jsou údaje jmenné evidence cestujících v letecké dopravě sdělovány jiným veřejným orgánům nebo jednotlivcům. Takové vyrozumění však smí být provedeno až od okamžiku, kdy nebude moci ohrozit probíhající vyšetřování vedené veřejnými orgány, na něž se vztahuje zamýšlená dohoda.
(viz body 219, 220, 223, 224)
17. Podle čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie dohlíží na dodržování požadavků v oblasti zpracovávání osobních údajů vyplývajících z jejího čl. 8 odst. 1 a 2 nezávislý orgán. Záruka nezávislosti takového orgánu dohledu, jehož zřízení je upraveno rovněž v čl. 16 odst. 2 SFEU, má zajistit účinnost a spolehlivost dohledu nad dodržováním předpisů v oblasti ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a musí být vykládána ve světle tohoto cíle. Zřízení nezávislého orgánu dohledu tedy představuje zásadní prvek ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
(viz body 228, 229)