Usnesení Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 20. února 2014 – Jannatian v. Rada

(Věc T‑187/13)

„Žaloba na neplatnost – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Seznam osob a subjektů, na které se tato omezující opatření vztahují – Lhůta k podání žaloby – Opožděnost – Nepřípustnost“

1.                     Žaloba na neplatnost – Lhůty – Kogentní charakter – Přezkum prováděný unijním soudem i bez návrhu (Článek 263 SFEU) (viz body 20, 21)

2.                     Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek – Akt, z něhož pro určitou osobu nebo pro určitý subjekt vyplývají omezující opatření – Akt zveřejněný a sdělený adresátům – Datum sdělení aktu – Sdělení dotyčné osobě prostřednictvím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie – Přípustnost (Článek 263 šestý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 45; nařízení Rady č. 267/2012, čl. 46 odst. 3) (viz body 25, 28–30, 34–36, 40)

Předmět

Návrh na zrušení společného postoje Rady 2008/479/SZBP ze dne 23. června 2008, kterým se mění společný postoj 2007/140/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 43); rozhodnutí Rady 2008/475/ES ze dne 23. června 2008, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29); společného postoje Rady 2008/652/SZBP ze dne 7. srpna 2008, kterým se mění společný postoj 2007/140/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 213, s. 58); rozhodnutí Rady 2009/840/SZBP ze dne 17. listopadu 2009, kterým se provádí společný postoj 2007/140/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 303, s. 64); nařízení Rady (ES) č. 1100/2009 ze dne 17. listopadu 2009, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu a zrušuje rozhodnutí 2008/475/ES (Úř. věst. L 303, s. 31); rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39); rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 281, s. 81); nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1) a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.

Výrok

1) Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2) Mahmoud Jannatian ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.