ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasační senát)

14. prosince 2011

Věc T‑361/10 P

Evropská komise

v.

Dimitrios Pachtitis

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o výběrovém řízení – Otevřené výběrové řízení – Nepřipuštění k účasti na písemném testu z důvodu výsledku dosaženého ve vstupních testech – Rozdělení pravomocí mezi EPSO a výběrovou komisí“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 15. června 2010, Pachtitis v. Komise (F‑35/08), znějící na zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené D. Pachtitisem v rámci tohoto stupně.

Shrnutí

1.      Úředníci – Výběrové řízení – Pojem – Předběžná fáze, která sestávala ze vstupních testů tvořených otázkami s mnohočetným výběrem – Zahrnutí

(Služební řád úředníků, příloha III)

2.      Úředníci – Výběrové řízení – Průběh výběrového řízení – Rozdělení pravomocí mezi Úřadem pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO), orgánem oprávněným ke jmenování a výběrovou komisí

[Služební řád, čl. 30 první pododstavec; příloha III, čl. 1 odst. 1 a 5; Rozhodnutí generálních tajemníků Evropského parlamentu, Rady, Komise, tajemníka Soudního dvora, generálních tajemníků Účetního dvora, evropského Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a zástupce ombudsmana 2002/621/ES, čl. 1 odstavce 1 a 2 písm. c)]

1.      V rámci první fáze výběrového řízení k přijímání úředníků mají vstupní testy sestávající z otázek s mnohočetným výběrem srovnávací povahu, která je vlastní samotnému pojmu výběrového řízení, jelikož v dotčených testech nestačilo získat průměrný výsledek, aby bylo možno postoupit do druhé fáze výběrového řízení, nýbrž bylo třeba být mezi předem vymezeným počtem kandidátů, kteří dosáhli nejlepších výsledků ve vstupních testech. Tato fáze tedy tvořila nejen formální součást výběrového řízení, ale měla rovněž sama povahu výběrového řízení.

(viz bod 34)

2.      Článek 1 odst. 1 písm. b) a e) přílohy III služebního řádu, podle kterého musí orgán oprávněný ke jmenování ve vyhlášení výběrového řízení upřesnit jeho druh (zda probíhá na základě kvalifikačních předpokladů nebo zkoušek nebo kvalifikačních předpokladů i zkoušek) a v případě výběrového řízení na základě zkoušek, povahu těchto zkoušek a jejich hodnocení, neuvádí žádnou pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování ohledně volby a posouzení témat otázek pokládaných v rámci výběrového řízení. Podle čl. 1 odst. 1 písm. b) této přílohy III služebního řádu se totiž jedná o výběrová řízení na základě kvalifikačních předpokladů nebo zkoušek nebo na základě kvalifikačních předpokladů i zkoušek, takže toto ustanovení neupravuje určení obsahu zkoušek. Pokud jde o čl. 1 odst. 1 písm. e) uvedené přílohy, platí, že i když stanovení prahových hodnot pro úspěch ve zkouškách spadá pod pojem „povaha zkoušek a jejich hodnocení“, neplatí to pro určení obsahu otázek, které se budou pokládat v rámci výběrového řízení. Příloha III služebního řádu výslovně nestanoví, kdo určí obsah předvýběrových testů a kdo bude dohlížet na tuto fázi výběrového řízení. Taková pravomoc se výslovně nepřiznává ani orgánu oprávněnému ke jmenování ani výběrové komisi.

Článek 30 první pododstavec služebního řádu a čl. 5 první pododstavec přílohy III služebního řádu stanoví, že výběrová komise vypracuje seznam vhodných kandidátů a určí seznam kandidátů, kteří splňují požadavky stanovené v oznámení o výběrovém řízení. Vzhledem k těmto pravomocem má výběrová komise v průběhu výběrového řízení klíčovou úlohu.

Před zřízením Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) měl orgán oprávněný ke jmenování širokou posuzovací pravomoc k určení podmínek a způsobu pořádání výběrového řízení a výběrová komise měla širokou posuzovací pravomoc ohledně druhu a přesného obsahu zkoušek stanovených v rámci tohoto řízení, přičemž byla zároveň příslušná k dohledu nad případnou první fází předběžného výběru uchazečů organizovanou orgánem oprávněným ke jmenování. Toto rozdělení pravomocí mezi orgánem oprávněným ke jmenování a výběrovou komisí nebylo dotčeno v roce 2002 zřízením EPSO, jehož úkoly jsou, pokud jde o průběh výběrových řízení na místa úředníků, zásadně organizačního charakteru. Úkolem EPSO je totiž zajistit používání jednotných měřítek při výběrových řízeních na místa úředníků. Úloha EPSO se týká obecně stanovení postupů výběru úředníků, a nikoliv obsahu zkoušek ve zvláštních výběrových řízeních.

I když tedy EPSO vykonává pravomoci při výběru personálu, které byly svěřeny orgánu oprávněnému ke jmenování v oblasti výběrových řízení, výběr ani posouzení témat otázek pokládaných v rámci výběrového řízení nespadají do jeho pravomoci. V kontextu čl. 1 odst. 1 první věty rozhodnutí 2002/621 o organizaci a způsobu práce EPSO, který stanoví, že EPSO je pověřen pořádáním otevřených výběrových řízení s cílem zajistit za optimálních odborných a finančních podmínek úředníky pro orgány, přiznává totiž odst. 2 písm. c) téhož článku EPSO spíše úlohu asistenta výběrové komise v průběhu výběrového řízení v tom, že je pověřen vyvíjením metod a technik pro výběr personálu.

(viz body 41 až 44, 46 až 48, 50, 52, 54 a 55)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 5. března 2003, Staelen v. Parlament, T‑24/01, Recueil FP, s. I‑A‑79 a II‑423, bod 51; 17. září 2003, Alexandratos a Panagiotou v. Rada, T‑233/02, Recueil FP, s. I‑A‑201 a II‑989, bod 26; 26. října 2004, Falcone v. Komise, T‑207/02, Sb. rozh. VS s. I‑A‑305 a II‑1393, body 31, 38 a 39; 14. července 2005, Le Voci v. Rada, T‑371/03, Sb. rozh. VS s. I‑A‑209 a II‑957, bod 41