Language of document : ECLI:EU:C:2014:2428

Věc C‑212/13

František Ryneš

v.

Úřad pro ochranu osobních údajů

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem)

„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 95/46/ES – Ochrana fyzických osob – Zpracování osobních údajů – Pojem ‚výkon výlučně osobních či domácích činností‘ “

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. prosince 2014

1.        Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Směrnice 95/46 – Rozsah působnosti – Osobní údaje – Pojem – Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery umožňující identifikovat subjekt údajů – Zahrnutí

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46, čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1]

2.        Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Směrnice 95/46 – Rozsah působnosti – Zpracovávání osobních údajů – Pojem – Monitorování prostřednictvím obrazového záznamu zachycujícího osoby a ukládaného formou nekonečné smyčky do takového nahrávacího zařízení, jako je pevný disk – Zahrnutí

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46, body 15 a 16 odůvodnění a čl. 2 písm. b) a čl. 3 odst. 1]

3.        Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Směrnice 95/46 – Rozsah působnosti – Výjimky – Striktní výklad ve světle základních práv – Zpracování osobních údajů prováděné pro výkon výlučně osobních či domácích činností – Pojem – Provozování kamerového systému – při kterém je obrazový záznam zachycující osoby ukládán formou nekonečné smyčky do takového nahrávacího zařízení, jako je pevný disk – umístěného fyzickou osobou na jejím rodinném domě za účelem ochrany majetku, zdraví a života majitelů domu, přičemž takový systém zabírá též veřejné prostranství – Vyloučení

(Listina základních práv Evropské unie, článek 7; směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46, bod 10 odůvodnění a článek 1 a čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec)

1.        Pojem „osobní údaje“ použitý v čl. 3 odst. 1 směrnice 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů zahrnuje v souladu s definicí obsaženou v čl. 2 písm. a) téže směrnice „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné [fyzické] osobě“. Identifikovatelnou osobou se rozumí „osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem […] na jeden či více zvláštních prvků její fyzické […] identity“. Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery tudíž představuje osobní údaj ve smyslu posledně citovaného ustanovení, neboť umožňuje identifikovat subjekt údajů.

(viz body 21, 22)

2.        Monitorování prostřednictvím obrazového záznamu zachycujícího osoby, ukládaného formou nekonečné smyčky do nahrávacího zařízení, a sice na pevný disk, představuje v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů automatizované zpracování osobních údajů. Pojem „zpracování osobních údajů“ je totiž definován v čl. 2 písm. b) této směrnice jako „jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji […] jako je shromažďování, zaznamenávání, […] uchovávání“. Jak plyne zejména z bodů 15 a 16 odůvodnění směrnice, tato směrnice se na dohled pomocí videokamer v zásadě vztahuje tehdy, pokud představuje automatizované zpracování.

(viz body 23–25)

3.        Článek 3 odst. 2 druhá odrážka směrnice 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládán v tom smyslu, že provozování kamerového systému – při kterém je obrazový záznam zachycující osoby ukládán formou nekonečné smyčky do takového nahrávacího zařízení, jako je pevný disk – umístěného fyzickou osobou na jejím rodinném domě za účelem ochrany majetku, zdraví a života majitelů domu, přičemž takový systém zabírá též veřejné prostranství, nepředstavuje zpracování údajů pro výkon výlučně osobních či domácích činností.

Předmětem směrnice 95/46 – jak vyplývá z článku 1 a z bodu 10 jejího odůvodnění – je totiž zajištění vysoké úrovně ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že ochrana základního práva na soukromí, zaručeného článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie, vyžaduje, aby výjimky z ochrany osobních údajů a její omezení byly činěny v mezích toho, co je naprosto nezbytné. Vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice 95/46 musí být v rozsahu, v němž upravují zpracování osobních údajů, které může představovat zásah do základních svobod, a zejména práva na soukromí, nutně vykládána ve světle základních práv, která jsou zakotvená v citované Listině, musí být výjimka stanovená v čl. 3 odst. 2 druhé odrážce této směrnice vykládána striktně.

Tento striktní výklad má navíc oporu i v samotném znění tohoto ustanovení, podle kterého se směrnice 95/46 nevztahuje na zpracování údajů prováděné pro výkon nikoli prostě osobních či domácích činností, nýbrž „výlučně“ osobních či domácích činností. Na zpracování osobních údajů se tudíž výjimka uvedená v čl. 3 odst. 2 druhé odrážce směrnice 95/46 vztahuje jen tehdy, je-li prováděno ve výlučně osobní či domácí sféře osoby, která toto zpracování provádí. Jestliže kamerový systém zabírá – třebaže částečně – veřejné prostranství, a je tudíž zaměřen mimo soukromou sféru osoby, která jeho prostřednictvím zpracovává údaje, nelze jeho provozování považovat za výlučně „osobní či domácí“ činnost ve smyslu čl. 3 odst. 2 druhé odrážky směrnice 95/46.

(viz body 27–31, 33, 35 a výrok)