Kasační opravný prostředek podaný dne 12. dubna 2022 Pilatus Bank plc proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 2. února 2022 ve věci T-27/19, Pilatus Bank a Pilatus Holding v. ECB

(Věc C-256/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pilatus Bank plc (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise a Pilatus Holding ltd.

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek,

na základě článku 264 SFEU zrušil rozhodnutí ECB ze dne 2. listopadu 2018 o odnětí povolení k provozování činnosti společnosti Pilatus Bank,

vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o žalobě na neplatnost v rozsahu, v němž by Soudní dvůr nebyl schopen rozhodnout ve věci samé,

uložil ECB náhradu nákladů řízení navrhovatelky a nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál chybně považoval za právně relevantní skutečnost otázku, zda je ECB odpovědná za předchozí faktické odnětí povolení, a zejména zda byla ECB povinna zabránit tomuto faktickému odnětí zásahem na základě čl. 6 odst. 5 písm. c) nařízení o jednotném mechanismu dohledu (nařízení o SSM)¹ .

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že zamítnutí druhého žalobního důvodu Tribunálem bylo založeno na chybné analýze Tribunálu, podle níž pojem „pověst“ ve smyslu článku 23 směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV)¹ nemusí být nutně vykládán na základě unijního právního řádu, takže stíhání zahájené ve třetí zemi může poškodit pověst akcionáře, i když relevantní jednání není podle uvedeného právního řádu protiprávní a i když se na něj vztahuje blokovací nařízení.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že napadený rozsudek je založen na několika dalších pochybeních, spočívajících zejména v tom, že Tribunál nesprávně vyložil pojem „přiměřenost“, když nekonstatoval, že analýza přiměřenosti musí být založena na důvodech, na nichž spočívá toto rozhodnutí.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení procesních práv navrhovatelky.

____________

¹     Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se ECB svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63).

¹     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 2013, L 176, s. 338).