USNESENÍ TRIBUNÁLU (sedmého senátu)
21. září 2011(*)
„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace kyseliny borité a tetraboritanu disodného bezvodého jako látek vzbuzujících mimořádné obavy – Neexistence bezprostředního dotčení – Nepřípustnost “
Ve věci T‑343/10,
Etimine SA, se sídlem v Bettembourgu (Lucembursko),
AB Etiproducts Oy, se sídlem v Espoo (Finsko),
zastoupené C. Mereuem a K. Van Maldegemem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), zastoupené M. Heikkilä a W. Broerem, jako zmocněnci, ve spolupráci s J. Stuyckem a A.‑M. Vandrommem, advokáty,
žalované,
podporované
Evropskou komisí, zastoupenou P. Oliverem a E. Manhaevem, jako zmocněnci, ve spolupráci s K. Sawyer, barrister,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí ECHA, zveřejněného dne 18. června 2010, kterým se identifikují kyselina boritá (ES č. 233-139-2) a tetraboritan disodný bezvodný (ES č. 215-540-4) jako látky, které splňují kritéria uvedená v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1) a kterým se tyto látky zanáší do seznamu identifikovaných látek za účelem jejich případného zahrnutí do přílohy XIV uvedeného nařízení v souladu s článkem 59 tohoto nařízení,
TRIBUNÁL (sedmý senát),
ve složení A. Dittrich (zpravodaj), předseda, I. Wiszniewska-Białecka a M. Prek, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
1 První žalobkyně, společnost Etimine SA, je společností založenou podle lucemburského práva. Druhá žalobkyně, společnost AB Etiproducts Oy, je společností založenou podle finského práva. Předmětem činnosti žalobkyň v Evropské unii je dovoz a prodej kyseliny borité (ES č. 233-139-2) a tetraboritanu disodného bezvodného (ES č. 215-540-4) (dále jen společně „boritany“), přičemž tyto látky jim dodává jejich mateřská společnost, která je společností založenou podle tureckého práva.
2 Boritany jsou používány zejména v oblasti výroby skla a izolačních skelných vláken. Boritany jsou rovněž používány v pracích a čisticích prostředcích a jako ošetřovací přípravky na ochranu dřeva.
3 Boritany byly do přílohy I směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 196, s. 1; Zvl. vyd. 13/01, s. 27) zahrnuty směrnicí Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS (Úř. věst. L 246, s. 1), která vstoupila v platnost dne 5. října 2008. Tímto zahrnutím byly boritany zařazeny mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2.
4 Vstupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, s. 1) dne 20. ledna 2009 v platnost, byla příloha I směrnice 67/548 zrušena a její obsah byl ve znění předcházejícím změně provedené směrnicí 2008/58 přenesen do části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008. Posledně uvedená příloha tedy boritany v okamžiku vstupu nařízení č. 1272/2008 v platnost nezmiňovala.
5 Vstupem nařízení Komise (ES) č. 790/2009 ze dne 10. srpna 2009, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení č. 1272/2008 (Úř. věst. L 235, s. 1) dne 25. září 2009 v platnost, bylo zařazení boritanů mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2 převzato do části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008. Podle čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 790/2009 se tato klasifikace uplatňuje od 1. prosince 2010, ale mohla být uplatněna i před tímto datem.
6 Dne 8. března 2010 předložily Spolková republika Německo a Slovinská republika Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „ECHA“), dokumentaci, kterou vypracovaly ohledně identifikace kyseliny borité jako látky, která splňuje kritéria uvedená v čl. 57 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1), následně pozměněné zejména nařízením č. 1272/2008, přičemž poukázaly na zařazení kyseliny borité mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2 v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008.
7 Téhož dne Dánské království předložilo ECHA dokumentaci, kterou vypracovalo k identifikaci tetraboritanu disodného bezvodého jako látky splňující kritéria uvedená v čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006, přičemž poukázalo na zařazení tetraboritanu disodného bezvodého mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2 v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008.
8 Následně ECHA zveřejnila na své internetové stránce výzvy, kterými vyzvala dotčené osoby k předložení připomínek k dokumentacím vypracovaným ohledně boritanů. Po obdržení připomínek k předmětným dokumentacím, zejména ze strany Evropské asociace pro boritany, jejímiž jsou žalobkyně členkami, a od první žalobkyně, předala tyto dokumentace svému Výboru členských států. Tento výbor dosáhl dne 9. června 2010 jednomyslné dohody o identifikaci boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, které splňují kritéria uvedená v čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006.
9 Dne 18. června 2010 byl seznam identifikovaných látek za účelem jejich zahrnutí do přílohy XIV nařízení č. 1907/2006 (dále jen „seznam prověřovaných látek“), který zahrnuje boritany, zveřejněn na internetové stránce ECHA.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
10 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 18. srpna 2010 podaly žalobkyně žalobu na neplatnost rozhodnutí ECHA zveřejněného dne 18. června 2010, kterým jsou boritany identifikovány jako látky splňující kritéria uvedená v článku 57 nařízení č. 1907/2006, a kterým se tyto látky zahrnují v souladu s článkem 59 uvedeného nařízení do seznamu prověřovaných látek (dále jen „napadené rozhodnutí“).
11 Dopisem, který byl zapsán v rejstříku kanceláře Tribunálu dne 10. prosince 2010, podala Evropská komise návrh na vstoupení do tohoto řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhů ECHA. Po vyslechnutí hlavních účastnic řízení Tribunál této žádosti vyhověl usnesením předsedy sedmého senátu Tribunálu ze dne 12. ledna 2011.
12 Samostatným podáním, došlým kanceláři Tribunálu dne 14. prosince 2010, vznesla ECHA na základě čl. 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu námitku nepřípustnosti. Žalobkyně předložily svá vyjádření k námitce nepřípustnosti dne 31. ledna 2011.
13 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 18. února 2011 se Komise vzdala možnosti předložit svůj spis vedlejší účastnice řízení omezený na námitku nepřípustnosti.
14 Žalobkyně v žalobě navrhují, aby Tribunál:
– shledal žalobu přípustnou a opodstatněnou;
– zrušil napadené rozhodnutí;
– určil, že nařízení č. 790/2009 je v rozsahu, v němž se týká boritanů, protiprávní;
– uložil ECHA náhradu nákladů řízení.
15 ECHA ve své námitce nepřípustnosti navrhuje, aby Tribunál:
– shledal žalobu nepřípustnou;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
16 Žalobkyně ve svých vyjádřeních k námitce nepřípustnosti navrhují, aby Tribunál námitku nepřípustnosti zamítl nebo aby se před rozhodnutím o této námitce nepřípustnosti zabýval věcí samou.
Právní otázky
17 Článek 114 odst. 1 a 4 jednacího řádu stanoví, že požaduje-li to některý účastník řízení, může Tribunál rozhodnout o námitce nepřípustnosti a nezabývat se věcí samou. Podle odstavce 3 téhož článku, nerozhodne-li Tribunál jinak, projedná se návrh ústně. V projednávané věci má Tribunál věc na základě písemností ze spisu za dostatečně objasněnou a je toho názoru, že není namístě zahajovat ústní část řízení.
18 Na podporu svých návrhových žádání ECHA vznáší dvě námitky nepřípustnosti vycházející z nedostatku bezprostředního dotčení žalobkyň a skutečnosti, že napadené rozhodnutí, které není nařizovacím aktem ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, se jich nedotýká osobně.
19 Jako přiměřené se jeví nejprve přezkoumat námitku nepřípustnosti vycházející z nedostatku bezprostředního dotčení žalobkyň.
20 Podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti právním aktům s obecnou působností [proti nařizovacím aktům], které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření.
21 V projednávané věci je nesporné, že napadené rozhodnutí nebylo určeno žalobkyním, které nejsou adresáty tohoto aktu. V této situaci mohou žalobkyně na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU podat žalobu na neplatnost proti uvedenému aktu pouze za podmínky, že jsou jím bezprostředně dotčeny.
22 Pokud jde o bezprostřední dotčení, podle ustálené judikatury tato podmínka zaprvé vyžaduje, aby vytýkané opatření bezprostředně zakládalo následky pro právní postavení jednotlivce, a zadruhé, aby osobám, jimž je určeno, které jsou pověřeny jeho provedením, neponechávalo žádnou volnost uvážení, a aby toto provedení bylo čistě automatické povahy a vyplývalo výlučně z unijní úpravy, aniž by bylo třeba použít další zprostředkující předpisy (rozsudky Soudního dvora ze dne 5. května 1998, Dreyfus v. Komise, C‑386/96 P, Recueil, s. I‑2309, bod 43; ze dne 29. června 2004, Front national v. Parlament, C‑486/01 P, Sb. rozh. s. I‑6289, bod 34, a ze dne 10. září 2009, Komise v. Ente per le Ville vesuviane a Ente per le Ville vesuviane v. Komise, C‑445/07, P a C‑455/07 P, Sb. rozh. s. I‑7993, bod 45).
23 Zaprvé, co se týče argumentace žalobkyň, podle níž se jich napadené rozhodnutí bezprostředně dotýká, neboť jejich právní situace je dotčena čl. 31 odst. 9 písm. a) nařízení č. 1907/2006, je třeba uvést, že toto ustanovení aktualizuje bezpečnostní list, jehož vyhotovení je stanoveno v odstavci 1 tohoto článku. Na základě čl. 31 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1907/2006 dodavatel látky musí poskytnout příjemci látky bezpečnostní list, pokud látka splňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečná podle směrnice 67/548. Článek 31 odst. 9 písm. a) tohoto nařízení v tomto ohledu stanoví, že dodavatelé tento bezpečnostní list neprodleně aktualizují, jakmile jsou k dispozici nové informace, které mohou ovlivnit opatření k řízení rizik, nebo nové informace o nebezpečnosti.
24 Je třeba tedy přezkoumat, zda identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, napadeným rozhodnutím, je novou informací ve smyslu čl. 31 odst. 9 písm. a) nařízení č. 1907/2006, která může mít za následek vznik povinnosti stanovené tímto ustanovením, a sice aktualizovat bezpečnostní list, takže má napadené rozhodnutí bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň.
25 Co se týče bezpečnostního listu, čl. 31 odst. 1 nařízení č. 1907/2006 stanoví, že tento bezpečnostní list musí být sestaven v souladu s přílohou II tohoto nařízení. Podle této přílohy, která obsahuje pokyny pro sestavení bezpečnostních listů, musí tyto listy stanovit mechanismus předávání náležitých informací o bezpečnosti klasifikovaných látek uživatelům bezprostředně následujícím v dodavatelském řetězci. Účelem této přílohy je zajistit jednotnost a přesnost obsahu každé z povinných položek uvedených v čl. 31 odst. 6 nařízení č. 1907/2006 tak, aby výsledné bezpečnostní listy umožňovaly uživatelům přijmout nezbytná opatření vztahující se k ochraně lidského zdraví a bezpečnosti na pracovišti a k ochraně životního prostředí.
26 Podle žalobkyň je identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, novou informací týkající se položek 2 (identifikace rizik) a 15 (informace o předpisech) čl. 31 odst. 6 uvedeného nařízení.
27 Pokud jde o položku 2 (identifikace rizik), podle přílohy II bodu 2 nařízení č. 1907/2006 v ní musí být uvedena klasifikace látky vyplývající z použití klasifikačních pravidel uvedených ve směrnici 67/548. Stručně a srozumitelně je nutné uvést hlavní rizika, která látka představuje pro člověka a životní prostředí.
28 V projednávané věci se identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, netýká klasifikace těchto látek podle směrnice 67/548. Tato identifikace byla provedena z důvodu, že boritany odpovídají na základě čl. 57 písm. c) nařízení č. 1907/2006 kritériím zařazení mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2 v souladu se směrnicí 67/548. Skutečnost, že boritany odpovídají těmto kritériím, byla přitom konstatována již v příloze I směrnice 67/548 ve znění směrnice 2008/58 a následně v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 ve znění nařízení č. 790/2009 (viz body 3 až 5 výše). V souladu s čl. 59 odst. 3 nařízení č. 1907/2006 dotčené členské státy poukázaly ve svých dokumentacích předložených ECHA dne 8. března 2010 na zařazení boritanů do části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 (viz body 6 a 7 výše).
29 Je nesporné, že v okamžiku zveřejnění napadeného rozhodnutí, a sice dne 18. června 2010, nepodléhaly žalobkyně povinnosti klasifikace boritanů. Vstupem nařízení č. 1272/2008 dne 20. ledna 2009 v platnost byla totiž příloha I směrnice 67/548 zahrnující boritany zrušena a povinnost klasifikace boritanů v souladu s harmonizovanými klasifikacemi stanovenými v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 ve znění nařízení č. 790/2009 se neuplatnila, neboť čl. 2 odst. 2 nařízení č. 790/2009 stanovil v tomto ohledu jako výchozí bod datum 1. prosince 2010.
30 Nicméně rizika, která vedla ke klasifikaci boritanů, byla z hlediska práva definována právně dostačujícím způsobem v okamžiku zveřejnění napadeného rozhodnutí. Všem dotčeným osobám bylo jednak zřejmé, že tato rizika nevymizela z důvodu pouhého zrušení přílohy I směrnice 67/548, jejíž obsah byl přenesen do části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008. Kromě toho vstupem nařízení č. 790/2009 v platnost dne 25. září 2009 bylo zařazení boritanů mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 2 převzato do části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008. Skutečnost, že tyto klasifikace nebylo nutné povinně použít před 1. prosincem 2010, nezpochybňuje právní existenci konstatování, že kritéria klasifikace byla splněna od okamžiku vstupu v platnost nařízení č. 790/2009. Článek 2 odst. 2 nařízení č. 790/2009 pouze odkládá právní povinnosti vyplývající z těchto klasifikací na základě nařízení č. 1272/2008, ve znění nařízení č. 790/2009, na 1. prosinec 2010. Tento závěr je podpořen skutečností, že z čl. 2 odst. 3 nařízení č. 790/2009 vyplývá, že harmonizovanou klasifikaci stanovenou v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 ve znění nařízení č. 790/2009 bylo možné použít před 1. prosincem 2010.
31 Z toho vyplývá, že identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy neobsahovala nové informace o nebezpečných vlastnostech těchto látek, ale byla výsledkem identifikačního postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006. Napadené rozhodnutí tedy neposkytovalo žádné nové informace týkající se identifikace nebezpečnosti ve smyslu položky 2 čl. 31 odst. 6 nařízení č. 1907/2006.
32 Co se týče položky 15 (informace o předpisech) čl. 31 odst. 6 nařízení č. 1907/2006, je třeba uvést, že podle bodu 15 přílohy II uvedeného nařízení platí, že pokud se na látku uvedenou v bezpečnostním listu vztahují specifická ustanovení týkající se ochrany osob nebo životního prostředí na úrovni Unie, např. povolení uvedená v hlavě VII uvedeného nařízení nebo omezení uložená podle hlavy VIII, měla by být pokud možno uvedena.
33 V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že i když je pravda, že identifikace látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, může mít pro hospodářské subjekty za následek vznik informačních povinností, nemůže být důsledkem identifikace látky to, aby se na ni vztahoval zvláštní režim, takže by byla předmětem zvláštních ustanovení. Uvedená identifikace naopak nemá dopad na uvádění látky na trh a její používání.
34 Zadruhé, co se týče postupu povolování stanoveného hlavou VII nařízení č. 1907/2006 a omezení stanovených podle hlavy VIII tohoto nařízení, bod 15 přílohy II tohoto nařízení uvádí udělená povolení a omezení jako jediné příklady spadající do působnosti tohoto ustanovení. Vzhledem k tomu, že se identifikace látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy, která je výsledkem postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, netýká omezení uložených podle hlavy VIII uvedeného nařízení, ale je součástí povolovacího postupu stanoveného hlavou VII tohoto nařízení, nehovoří tedy zmínka o omezeních v bodě 15 přílohy II nařízení č. 1907/2006 pro skutečnost, že uvedená identifikace spadá pod položku č. 15 čl. 31 odst. 6 uvedeného nařízení.
35 Pokud jde o udělená povolení, z hlavy VII uvedeného nařízení vyplývá, že tato povolení jsou povoleními udělenými v souladu s článkem 60 téhož nařízení, jež jsou součástí pozdější fáze povolovacího postupu (články 60 až 64 tohoto nařízení). O povolení lze požádat u ECHA na základě čl. 62 odst. 1 tohoto nařízení pro jedno nebo více použití látky, jejíž uvedení na trh je zakázáno z důvodu jejího zahrnutí do přílohy XIV uvedeného nařízení. Je přitom třeba konstatovat, že pokud jde o postup povolování stanovený hlavou VII nařízení 1907/2006, nebyla identifikace látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 tohoto nařízení, zákonodárcem v bodě 15 přílohy II uvedeného nařízení výslovně zmíněna. I když platí, že zmínka o povoleních udělených na základě hlavy VII tohoto nařízení je uváděna pouze jako příklad, nemění to nic na tom, že tato zmínka se jako jediná týká postupu povolování podle hlavy VII nařízení č. 1907/2006. I když není vyloučeno, že se položka 15 bezpečnostního listu uplatní v případě jiných specifických ustanoveními týkající se ochrany osob nebo životního prostředí na úrovni Unie, pokud jde o povolovací postup stanovený hlavou VII nařízení č. 1907/2006, hovoří i tato úvaha ve prospěch toho, že se uvedená položka vztahuje pouze na povolení. Tento závěr je podpořen okolností, že čl. 31 odst. 9 písm. b) uvedeného nařízení stanoví, že bezpečnostní list musí být po udělení nebo zamítnutí povolení aktualizován.
36 Z toho vyplývá, že látka není předmětem specifických ustanovení týkajících se ochrany osob nebo životního prostředí na úrovni Unie ve smyslu bodu 15 přílohy II uvedeného nařízení z důvodu identifikace látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy, jež vyplývá z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006.
37 S ohledem na výše uvedené nebyla identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, vyplývající z postupu uvedeného v článku 59 nařízení č. 1907/2006, novou informací, která může ovlivnit opatření k řízení rizik nebo která se týká nebezpečnosti ve smyslu čl. 31 odst. 9 písm. a) nařízení č. 1907/2006, takže žalobkyně nebyly povinny bezpečnostní list aktualizovat. Napadené rozhodnutí tedy nemá bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň z důvodu povinnosti stanovené v tomto ustanovení.
38 Zadruhé, co se týče argumentace žalobkyň, podle níž se jich napadené rozhodnutí bezprostředně dotýká, neboť je jejich právní situace dotčena čl. 34 písm. a) nařízení č. 1907/2006, je třeba uvést, že podle tohoto ustanovení musí každý účastník dodavatelského řetězce s látkou sdělit nejbližšímu předcházejícímu účastníkovi nebo distributorovi v dodavatelském řetězci nové informace o nebezpečných vlastnostech bez ohledu na dotčená použití.
39 V tomto ohledu je nutné zaprvé konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nestanoví toto ustanovení pro žalobkyně ve vztahu k jejich zákazníkům žádné informační povinnosti. Článek 34 písm. a) nařízení č. 1907/2006 stanoví totiž informační povinnost ve vztahu k účastníkům nebo distributorům bezprostředně předcházejícím v dodavatelském řetězci, a nikoliv vůči těm, kteří v něm bezprostředně následují. Zadruhé, vzhledem k tomu, že identifikace boritanů jako látek vzbuzujících mimořádné obavy napadeným rozhodnutím neobsahovala nové informace o nebezpečných vlastnostech těchto látek (viz body 27 až 31 výše), nespočívaly informační povinnosti uvedené v čl. 34 odst. a) nařízení č. 1907/2006 na žalobkyních. Z toho vyplývá, že napadené rozhodnutí nemá bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň z důvodu povinnosti stanovené v tomto ustanovení.
40 Zatřetí, co se týče argumentace žalobkyň, podle níž s ohledem na trestní sankce ukládané členskými státy v případě porušení povinností stanovených nařízením č. 1907/2006 musejí být následní spotřebitelé informováni o identifikaci, která jim usnadní seznámit se s jejich povinnostmi vyplývajícími z čl. 7 odst. 2 a článku 33 tohoto nařízení, je nesporné, že žalobkyně nejsou těmito ustanoveními dotčeny, neboť nejsou ani v postavení výrobce nebo dovozce přípravků, ani v postavení dodavatele přípravku, jak jsou definováni v čl. 3 bodech 4, 11 a 33 téhož nařízení. Povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 2 a článku 33 uvedeného nařízení se tedy mohou výslovně vztahovat na zákazníky žalobkyň pouze v případě, že tyto posledně jmenované jsou výrobci nebo dovozci přípravků nebo dodavateli přípravku. Je nesporné, že bod odůvodnění 18 a článek 1 nařízení č. 1907/2006 zdůrazňují odpovědnost za řízení rizik souvisejících s látkami, kterou mají nést výrobci, dovozci a následní uživatelé látek. Nicméně nařízení č. 1907/2006 stanoví podrobný systém povinností, který nemůže být rozšířen na základě uplatnění obecných úvah obsažených v uvedených ustanoveních.
41 Začtvrté, pokud jde o argumentaci žalobkyň, podle níž se jich napadené rozhodnutí bezprostředně dotýká, neboť má účinky na jejich hmotněprávní situaci, je třeba uvést, že pouhá skutečnost, že akt může mít vliv na hmotněprávní situaci žalobce nepostačuje k tomu, aby mohl být tento akt považován za akt, který se žalobce bezprostředně dotýká. Subjekt, který tvrdí, že akt ovlivní jeho postavení na trhu, tak může opravňovat k podání žaloby podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU pouze existence zvláštních okolností (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. prosince 1969, Eridania a další v. Komise, 10/68 a 18/68, Recueil, s. 459, bod 7, a usnesení Tribunálu ze dne 18. února 1998, Comité d’entreprise de la Société française de production a další v. Komise, T‑189/97, Recueil, s. II‑335, bod 48). Vzhledem k tomu, že žalobkyně v projednávané věci tvrdily pouze to, že jejich zákazníci jsou zdrženliví v dalším nákupu výrobků uvedených na seznamu přezkoumávaných látek, neprokázaly existenci takových zvláštních okolností.
42 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí nemá bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň. Vzhledem k tomu, že první kritérium bezprostředního dotčení není splněno, nejsou žalobkyně napadeným rozhodnutím bezprostředně dotčeny.
43 Projednávanou námitku nepřípustnosti je tudíž nutné přijmout a žaloba musí být odmítnuta jako nepřípustná, aniž je nutné přezkoumat další námitku nepřípustnosti vznesenou ECHA.
K nákladům řízení
44 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Mimoto podle odstavce 4 tohoto článku orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.
45 Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměly ve věci úspěch a ECHA požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné rozhodnout, že žalobkyně ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené ECHA. Komise ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (sedmý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá jako nepřípustná.
2) Společnosti Etimine SA a AB Etiproducts Oy ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).
3) Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.
V Lucemburku dne 21. září 2011.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |